Krásu podlahy obvykle posuzujeme jen podle položené krytiny, kterou ve výsledku vidíme. Aby však byla dokonalá i tato vrchní nášlapná vrstva, je třeba vybrat i kvalitní základ pro její pokládku. Stejně jako je stabilita stavby závislá na kvalitních základech, tak i bezproblémová funkčnost, spolehlivost a podlah přímo závisí na připraveném podkladu. Kvalitně provedený betonový podklad je pevný, odolný a vydrží po mnoho let.
Co je litý beton a jaké má využití?
Litý beton, litá směs nebo potěrový beton jsou pojmy, které se používají především ve spojení s podlahami. Litý beton lze nalézt i v dalších odvětvích stavebnictví, nejen při realizaci podlah. Jako litý beton se dá označit samozhutnitelný nebo samonivelační beton. Jedná se o tekutou betonovou směs, která vyplňuje tvary působením své váhy. V průmyslu jsou dnes lité betonové podlahy dokonce nejrozšířenějšími. Jejich nespornými výhodami jsou velmi vysoká životnost, odolnost vůči velkému zatížení a pevnost. A právě pro tyto vlastnosti betonové lité podlahy pronikají právě i do našich domácností. Lité podlahy jsou skvělé nejen v tom, že se rychle pokládají, ale také se dají využít v případě budování podlahového topení. Skutečně je naleznete jak v rodinných domech, tak dokonce i v průmyslových, administrativních nebo zdravotnických objektech. Určitě jsou nejlepším řešením.
Typy litých potěrů pro podlahy
Pro realizaci roznášecí vrstvy pod finální krytinu podlahy jsou určené lité anhydritové a cementové potěry. Perfektně rovných podlahových ploch s vynikající pevností lze během pár hodin dosáhnout realizací tzv. litých podlah. Pro lité podlahy se využívají dva typy směsí: anhydritový nebo cementový potěr.
Anhydritový potěr (např. ANHYMENT®)
- Je ideální pro „sušší“ podlahové plochy a prostory s podlahovým vytápěním.
- Vyznačuje se vysokou pevností, minimální roztažností a odolností vůči praskání a deformacím.
- Při realizaci podlahy se nepoužívají výztuže.
- Lze jej použít pro zalití jak teplovodního, tak i elektrického podlahového vytápění.
- Díky výborné tekutosti dokonale a bez jakýchkoliv pórů obtéká trubky podlahového topení.
- Umožňuje snížení podlahové vrstvy až na 3,5 cm nad vytápěním, což zrychluje průchod tepla a regulaci vytápění, čímž se snižují náklady na vytápění.
- Doba potřebná k prohřátí podlahové vrstvy Anhymentu je necelé dvě hodiny.
Cementový potěr (např. CEMFLOW®)
- Hodí se při rekonstrukcích i v novostavbách, včetně prostorů s vyšší vlhkostí jako je historická zástavba, garáže, sklepy, wellness prostory apod.
- Vyniká vysokou pevností v tahu za ohybu a rychlým nárůstem pevností po zatvrdnutí, což umožňuje brzké zatížení konstrukce.
- Vysoká tekutost, obdobná jako u samozhutnitelných betonů, usnadňuje uložení potěru.
- Používá se k vytváření vnitřních podlahových konstrukcí i bez použití ocelové výztuže, i když její použití pro další zlepšení vlastností je možné.
- Je vhodný také pro zalití trubek podlahového vytápění.
- Vysoká hutnost a dokonalé zalití minimalizují odpor při prostupu tepla, a tím urychlují prohřátí vytápěného prostoru.
- Vrstva cementového potěru oproti potěru anhydritovému rychleji vysychá, proto se CEMFLOW používá při realizaci podlah v dřevostavbách.
Obě řešení přitom spojuje snadná a rychlá realizace podlahové plochy. Za jeden den je možné nalít plochu až 1000 m2, u anhydritové podlahy dokonce až 1500 m2. Hotová podlaha je po 24 - 48 hodinách pochozí, už po 4 - 5 dnech ji lze zatížit lehkým stavebním provozem. Oba typy směsí vynikají vysokou tekutostí a absencí pórů, takže dokonale vyplní veškeré prostory mezi trubkami či kabely podlahového topení. Díky tomu podlaha lépe akumuluje teplo a podlahové topení se snadněji reguluje, čímž lze značně ušetřit náklady na vytápění.
Příprava podkladu pro litou podlahu
Aby betonová podlaha vydržela opravdu nabeton, nepodceňujte přípravnou fázi. O skvělém výsledku rozhoduje příprava podkladu. Než se pustíte do práce, připravte si kromě betonové směsi také štěrk, hydroizolaci a případně geotextilii.
Čtěte také: Lité betonové povrchy v exteriéru
- Nadměrné nerovnosti a množství instalačních rozvodů je vhodné nejprve vyrovnat. Spolehlivou metodou je použití vyrovnávacího pěnobetonu Poroflow, který zároveň plní izolační funkci. Případně cementovou litou pěnou PORIMENT.
- Na nosné podkladové konstrukci s realizovanými rozvody vyplníme mezery mezi jednotlivými kabely a trubkami polystyrenem (EPS 100).
- Tepelnou izolaci z deskového pěnového polystyrenu (EPS 100) v tloušťce dle požadavků na tepelný odpor umístíme nad rozvody. Obvykle se síla izolační vrstvy pohybuje v rozmezí 10 - 20 cm.
- Tepelná, případně kročejová, izolace se překryje tzv. separační vrstvou nebo, v případě podlahového vytápění, se na ni uloží tzv. systémové desky, případně odrazová folie či jiný podklad. Tato izolace brání vzlínavosti vody a beton ochraňuje před popraskáním. A pokud je to nutné, provede se zároveň i izolace radonová.
- Po obvodu se na zdi upevní dilatační pás z pěnového polyethylenu. Bez dilatace by beton nemohl přirozeně pracovat a vznikly by v něm trhliny. Dilatace je obzvlášť důležitá u větších ploch a kolem zdí či pevných konstrukcí - právě v těchto místech vzniká větší napětí. Dilatace rozdělí podlahu na menší celky a plocha tak vydrží víc.
- Systémová deska je nejčastěji k vidění v tzv. nopovém provedení, čili v provedení se „špunty“. Ty usnadňují montáž trubek podlahového topení, pomáhají totiž dodržet přesné rozteče mezi trubkami.
- Výšková úroveň tzv. trojnožek, do jejichž úrovně se potěr později nalévá, se nastaví pomocí hadicové vodováhy nebo laseru. Toto nastavení zajišťuje dokonalou rovinu a rovnoměrnou výškovou úroveň v celé ploše podlahy. Trojnožky se umisťují zpravidla v roztečích 2 m.
Toto vypadá místnost připravená pro pokládku lité podlahy. Výšku, do jaké se potěr lije, nastavený trojnožkami, volíme podle vlastností litého potěru (pevnostní třída v tlaku a v tahu za ohybu), v případě plovoucích potěrů i podle tloušťky a stlačitelnosti izolační vrstvy pod litou podlahou (tepelná izolace a kročejová izolace) a na základě požadavku na celkovou únosnost.
Realizace litých podlah
Lité potěry ANHYMENT a CEMFLOW se vyrábí v betonárnách s plně automatizovaným systémem řízení dle speciální a ověřené receptury. Na stavbu se dopravuje v čerstvém stavu autodomíchávačem. Využití autodomíchávače oproti mobilnímu silu je výhodné, protože autodomíchávač není nenáročný na místo (nepotřebuje manipulační prostor pro plnění a zdvih sila, pouze přístupovou cestu) a nevyžaduje připojení ke zdroji vody ani elektřiny. Na stavbě navíc nezůstává žádný odpad.
Kontrola konzistence
Před litím směsi do konstrukce se kontroluje konzistence směsi rozlivem. Zkoušku konzistence rozlitím provádí při přejímce zpracovatel směsi, tj. realizační firma. Na požádání ji může provést obsluha výrobcem dodaného čerpadla nebo jiný zástupce výrobce směsi. Měřením konzistence materiálu při přejímce kontroluje zpracovatel deklarovanou kvalitu potěru. Konzistence cementového potěru se měří na navlhčené a setřené rozlivové desce pomocí maltového kužílku (Haegermannův kužel - dle ČSN EN 1015-3), anhydritové potěry se testují na suché desce. Optimální rozliv cementové lité směsi se pohybuje na úrovni 22-26 cm pro tloušťku potěru do 8 cm a 20-24 cm pro tloušťku nad 8 cm.
Pokládka lité směsi
Do konstrukce se litá směs dopravuje mobilními pístovými čerpadly přes násypku autodomíchávače gumovými hadicemi o průměru licí hadice 50 mm. Směs se lije vždy tak, aby se zamezilo jejímu vniknutí pod separační vrstvu. Nalitá plocha se pomocí speciálních nivelačních hrazd zpracovává tzv. vlněním. Účelem vlnění je usnadnění rozlití a zatečení směsi do všech míst a dutin, například v rozích, pod podlahovým topením apod., a dále odvzdušnění nalité směsi v celé její tloušťce. Následně se plocha rozvlní ve druhém, kolmém směru. Při tomto druhém vlnění se hrazda ponořuje zhruba do poloviny tloušťky uložené vrstvy, tedy o něco jemněji. Vlnění se musí provádět bezprostředně po nalití plochy (uložení), dokud je směs maximálně zpracovatelná.
Gletování a finální úpravy
Gletování betonu se používá pro vyhlazení povrchu cementového potěru, který již zůstane jako nášlapná vrstva (například v technické místnosti, garáži, skladu, sklepě apod.). Dříve se gletování provádělo ručně, nyní se pro gletování betonu používá elektrická hladička betonu, lidově nazývaná „gleťák“. Gletování se provádí tak, že se na zavadnutý povrch cementového potěru rozpráší malá vrstva prosátého cementu, a poté se jemnými pohyby „zatočí“ pomocí hladítka, nebo strojní hladičky.
Čtěte také: Hustota asfaltu: Nové vs. staré postupy
Vyrovnání povrchu cementového potěru lze realizovat také aplikováním samonivelační stěrky. Impregnace je základ, aby beton dlouho vydržel, nenasákl vodu a byl odolný proti nečistotám nebo chemikáliím. Jako ochrana proti ulpívání prachu funguje nátěr Mapetop N AR6, který povrch zpevní a ochrání proti vodě, prachu nebo chemikáliím. Estetického efektu podlahy dosáhnete pomocí speciálních barev jako Mapecoat I 24.
Doba zrání a vysychání
Hotovou betonovou litou podlahu musíme nechat přibližně 4 týdny vyschnout. Litá podlaha je pochozí po 24-48 hodinách po ukončení pokládky, částečně zatížitelná po cca 3 dnech (při teplotách 15-20 °C). Klasická betonová mazanina ztvrdne za 24-48 hodin. Za 2 dny tedy může být pochozí. To však neznamená, že je beton vyzrálý. Naopak jeho pevnost se dále vyvíjí. Své plné pevnosti dosáhne klasický beton C20/C25 za 28 dní. Obecně platí, že 1 cm betonu schne 1 týden. Čím silnější vrstva, tím déle bude podlaha vysychat. Dalším důležitým faktorem je také teplota vzduchu- pokud je pod 10 ºC, schnutí se výrazně zpomaluje. Kvalitní a důkladné ošetřování litého potěru může významně ovlivnit jeho konečné vlastnosti, ale i rychlost jejich dosažení. Pro omezení smrštění z vysychání a vzniku trhlin je u cementových potěrů nutné ihned po znivelování jejich povrch ošetřit ochranným postřikem, který je součástí dodávky lité směsi. Průměrné dávkování postřiku je 0,1 l/m2. Konkrétní dávkování, případně vynechání, závisí na podmínkách v místě ukládky, zejména na rychlosti vysychání potěru.
Nejčastější chyby při betonování
- Příliš vysoká teplota: Betonáž při vysokých teplotách nebo betonáž s materiálem o vysoké teplotě. Vysoká teplota urychluje hydrataci a náběh pevnosti, kvůli čemuž pak beton během pár hodin praská.
- Suchý podklad při betonáži věnců: Pokud cihla nebo keramika není provlhčená, vysaje z betonu vodu a ten následně praská.
- Špatná volba směsi: Nelze použít jeden beton na vše. V exteriéru jsou podmínky výrazně jiné než v interiéru, působí zde více vlhkost a mráz. Pro venkovní betony se používá mrazuvzdorný provzdušněný beton. Ten má ještě jednu přísadu, a to provzdušňovací. Ta vytvoří ve struktuře malé mikrobublinky, které vznikající led rozloží do mnoha malých dílků. Nevznikne tedy pnutí velkého kusu ledu, ale více malých krystalků.
- Podcenění zhutnění podkladu: Pokud podceníte zhutnění podkladu, může se stát, že se beton propadne, popraská nebo sesedá.
- Nesprávné poměry směsi: Správně zvolené poměry směsi jsou základ.
Složení a poměry betonu
Beton je umělé stavivo složené z cementu, hrubého a jemného kameniva a vody. Své vlastnosti získává hydratací cementu. Jde o proces, při kterém reaguje cement s vodou a vytváří pevnou strukturu. Tento proces je klíčový pro získání pevnosti a trvanlivosti betonu. Beton může obsahovat také přísady a příměsi, které zlepšují jeho vlastnosti, jako jsou například odolnost vůči mrazu, rychlost tvrdnutí nebo zpracovatelnost. Dnes se cement mele na jemnější mletí, takže potřebujeme daleko víc vody na to, aby byl beton zpracovatelný. Cement potřebuje k hydrataci jen asi 25 % vody (vzhledem k váze cementu), což je ale málo a směs by byla příliš hustá a nedalo by se s ní pracovat. Proto vodu přidáváme.
Doporučené poměry pro 1 m3 betonu
| Typ betonu | Cement | Písek | Štěrk | Voda |
|---|---|---|---|---|
| Základový beton | 250 kg (1 díl) | 2 díly | 3 díly | Odpovídající množství |
| Konstrukční nosný beton | 350 kg (1 díl) | 2 díly | 2 díly | Odpovídající množství |
| Betonový potěr | 300 kg (1 díl) | 4 díly | - | Odpovídající množství |
Pro výrobu betonu je ideální říční tříděný písek frakce 0-4 mm. Vodu používáme čistou ze studny či vodovodu. Míchání betonu dnes je rozhodně jiné v porovnání s tím, jak se beton míchal za dob našich dědů, kdy se nepoužíval plastifikátor, vůbec ho neznali. Bylo by tedy velkou chybou míchat beton bez použití plastifikátoru. Pro práci s lehčeným betonem, můžete jeho vlastnosti vylepšit pomocí superplastifikátorů jako Mapefluid N200.
Na 1 m3 betonu, kde máte 300 kg cementu, je potřeba cca 80 l vody. Ovšem reálně tam stavebník na stavbě dá 160-180 l vody, aby se mu se směsí dobře pracovalo. Takže jsme na cca 80-100 litrech vody, které jsou navíc a musí se odpařit. A tady nastává problém. Při odpařování vody totiž dochází ke smršťování a betony pak mají tendenci se kroutit a praskat.
Čtěte také: Recept na kvalitní litý beton
Tloušťka betonové desky
Lité podlahy nám umožňují si zvolit odpovídající tloušťku, která bude odpovídat prostorům. Nejčastějším výběrem je 40-50 mm, ale lze samozřejmě realizovat i nižší tloušťky. Pro běžné zatížení vám bude stačit 5 cm silná deska. V garáži položte raději 8-10 cm a vždy s výztuží. Konkrétní vrstva betonu se vždy určí podle podlahové krytiny (pokud na beton bude položena - dlažba, koberec, PVC, …).
Důležité tipy a doporučení
- Betonování provádějte nejlépe při teplotách 5-25 ºC. Při betonování ve vyšších teplotách zabraňte rychlému vysychání.
- Pokud se při betonáži v létě objeví na povrchu trhliny, použijte Mapecure WG. Stříká se na čerstvý beton, kde vytvoří tenkou vrstvu, která ho chrání před sluncem a větrem.
- Pro střední zatížení například v garáži nebo menším skladu použijte beton C25/30 vyztužený kari sítí nebo vlákny MAPEFIBRE.
- MAPEFIBRE doporučujeme použít také v případech, kdy se jednoduše chcete manipulaci s těžkými kari sítěmi vyhnout.
Betonování podlahy je velmi důležitý krok, který ovlivní nejen pevnost a rovnost celé konstrukce, ale i životnost a funkčnost finální podlahové vrstvy. Proto je důležité věnovat mu náležitou pozornost.
tags: #informace #o #metace #na #lity #beton