Měření rychlosti vozidel je klíčovou činností pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Od 1. července 2006 jsou k měření rychlosti oprávněny Policie České republiky a obecní policie. Obecní policie přitom postupuje v součinnosti s Policií České republiky, zejména při výběru vhodných lokalit a termínů pro měření rychlosti s ohledem na efektivní dopady na bezpečnost a plynulost provozu.
Měření rychlosti nezastupitelným způsobem přispívá ke zklidnění dynamické dopravy a k nastolení právního stavu v této oblasti. Lze ho posuzovat i z preventivního a psychologického hlediska. Cílem je zvýšit u obyvatel a návštěvníků pocit bezpečí eliminací řidičů, kteří rychlou jízdou ohrožují chodce i další účastníky silničního provozu.
Dle provedených analýz je častou příčinou dopravních nehod především nepozornost řidičů, nepřizpůsobení jízdy stavu a povaze vozovky, nedodržení bezpečné vzdálenosti mezi vozidly a rychlá jízda. Snižování rychlosti prostřednictvím dopravního značení je účinné pouze částečně, a to především v souvislosti s určitou nekázní řidičů, kteří nerespektují dopravní značky jako takové. Následky dopravních nehod, které jsou zapříčeny překračováním nejvyšší dovolené rychlosti a následným nezvládnutím vozidla, jsou vždy velice vážné.
Typy měření rychlosti vozidel
1. Radarové měřiče
Silniční radary obecně měří rychlost pomocí Dopplerova jevu s využitím odražených radiových vln v mikrovlnném pásmu. Paprsek vysílaný parabolickou anténou se odráží od karoserie projíždějících vozidel zpět k radaru, je zachycen anténou a zesílen. Zpracováním odraženého signálu složitými elektronickými obvody je vypočtena rychlost projíždějícího vozidla.
Používané typy radarů:
- RAMER: Policie České republiky používá výhradně radary typu RAMER, které pracují v mikrovlnném Ka pásmu s frekvencemi 34.0 GHz a 34.3 GHz. Paprsek vysílaný radarem je velmi úzký - úhel pouhých 5° - a radary RAMER mají velmi nízký vysílací výkon, který ztěžuje možnost odhalení. Radary typu RAMER nejčastěji potkáte zabudované do civilních neoznačených automobilů. Odhaduje se, že je policií používáno zhruba 180 kusů těchto radarů "bradavic" zabudovaných v předních maskách policejních vozů.
- TruCAM II: Městská policie Jeseník používá laserový měřič rychlosti americké výroby TruCAM II. Radarové měřiče TruCAM II patří svými technickými parametry (včetně ochrany dat) dlouhodobě mezi špičkové výrobky v tomto oboru. Svojí technickou úrovní naplňují veškerá legislativní kritéria. Zajišťují měření a dokumentaci překročení nejvyšší dovolené rychlosti projíždějících vozidel, jak na příjezdu k měřícímu zařízení, tak na odjezdu od něj. Nastavení všech potřebných parametrů pro obsluhu je prováděno na obrazovce s dotekovým ovládáním, která slouží zároveň jako kontrolní monitor. Při překročení nastavené mezní rychlosti projíždějícím vozidlem je automaticky pořízena digitální obrazová dokumentace. Výsledná digitální fotografie je uložena v zařízení a obsahuje zobrazení měřeného vozidla, směr jízdy, naměřenou rychlost, datum a čas měření. Pro další zpracování lze obrázky z radaru přenést prostřednictvím paměťového média nebo po počítačové síti na kancelářský počítač. V něm pak lze pomocí archivačního programu provádět zpracování a dlouhodobou archivaci všech získaných údajů.
Jednotlivá místa, kde by byla prováděna radarová kontrola dodržování rychlosti, jsou určována ze statisticky vyhodnocených údajů nehodovosti, které vyplývají z poznatků Policie České republiky, ale i z podnětů občanů, vedení radnice a strážníků Městské policie Jeseník. V Jeseníku je k měření rychlosti městskou policií určeno celkem osm míst, na nichž strážníci střídavě, přesto pravidelně, měření rychlosti provádí. Proto je důležité, aby řidiči dodržovali zákonem stanovené rychlosti a vyhnuli se tak zbytečným sankcím.
Čtěte také: Metody měření vlhkosti betonu
2. Laserové měřiče (LIDAR)
Policista si v hledáčku vybere vozidlo, stlačí spoušť a laser vyšle proti měřenému vozidlu ve velmi krátkých intervalech impulzy v neviditelné - infračervené části spektra. Pokud paprsek laseru namíříme na nějaký lesklý objekt, odráží se od něj zpět, proto je měřícím místem nejčastěji světlomet, maska, nebo RZ. Odražený paprsek je zachycen pomocí optiky a světlocitlivý prvek tzv. Na základě délky času navrácení impulsu vypočte lidar vzdálenost objektu. Z průměru několika měření pak vypočte poměr ujeté vzdálenosti vzhledem k uplynulému času a spočítá rychlost vozidla. Stiskem spouště je během zhruba jedné až dvou vteřin vozidlu změřena rychlost. Vzdálenost, na kterou radary měří rychlost, bývá velmi vysoká, většinou v rozmezí 50 - 400 metrů. V 90 % případů se měří rychlost přijíždějících vozidel, to znamená zepředu. Laserovým měřičem se nedá měřit rychlost z jedoucího automobilu - operátor musí stát na místě. Paprsek laseru je velmi úzký a minimálně se rozptyluje, proto jsou lasery hůře zjistitelné radarovými detektory. Účinnou ochranou proti laserovým měřičům poskytne laserová ochrana, například typu AntiLaser. Policista, který měří rychlost, pak v hledáčku není schopen odečíst rychlost Vašeho vozidla. Samotná laserová ochrana je samozřejmě neúčinná proti jakýmkoli radarům a použití může být v rozporu se zákony země, ve které je zařízení používáno.
3. Úsekové měření
Úsekové měření je pasivní formou měření rychlosti. Nejde o měření v jednom bodě jako je tomu u běžných radarů, ale o měření vozidla v úseku. Jde o kamery, které zaznamenají vjezd a výjezd vozidla z měřeného úseku. Systém kamer je schopný evidovat RZ a na základě doby průjezdu vozidla měřeným úsekem a známé vzdálenosti mezi bodem vjezdu a výjezdu vypočítá průměrnou rychlost vozidla. Zařízení nic nevysílá a není tudíž jednoduše detekovatelné. V malém množství se vyskytují i tzv. „mini úsekovky", jde o měření v jednom bodě podobně jako u ostatních stacionárních radarů, jelikož měřený úsek je většinou o délce cca 1 metr.
4. Měření z jedoucích vozidel
V současnosti je využíváno i několik málo vozů značky Škoda Superb a Škoda Octavia v civilním provedení, dále i několik motocyklů v barvách PČR vybavených tzv. pasivním měřícím zařízením. Nové policejní BMW řady 5 jsou vybaveny systémem kamer Soitron MOSY m*SpeedDetV. Způsob měření je u nich obdobný jako u systému PolCam. Měření funguje na principu porovnávání rychlosti měřeného a měřícího vozu, jehož rychlost sleduje tzv. snímač pulsů, který přenáší z odometru vozidla informaci o počtu pulsů a podle toho je vypočtená průměrná rychlost na měřeném úseku. Po dobu měření se řidič měřícího vozidla snaží sledované vozidlo udržet v obrazu kamery tak, aby na konci měřícího úseku byla vzdálenost mezi vozidly stejná, nebo větší než na začátku měření. Při použití zadní kamery stejná nebo menší. Policejní vozidlo s vámi nemusí srovnat rychlost. Nejkratší ujetá vzdálenost při měření je 100 m, v praxi však několik stovek metrů.
U systémů Gesig / PolCam policista ve voze sleduje auta jedoucí před i za jejich vozem. Jakmile vidí, že se nějaký řidič příliš vzdaluje, případně přibližuje, zařadí se za něj (nebo před něj), zvýší svoji rychlost nad povolený limit a pokud se jim vozidlo stále vzdaluje, respektive pokud je stále dojíždí, nahrají ho na záznamové zařízení. Pokud policejní vůz po dobu záznamu jede průměrnou rychlostí 160 km/h a vy se mu na záznamu i přes to vzdalujete, vaše naměřená rychlost tak bude 160 km/h. Na tento typ měření zatím nefunguje žádný typ detektoru, aktivní ani pasivní. Proto je důležité sledovat dění kolem sebe a být ostražitý na dálnicích a rychlostních komunikacích, dávat si pozor při nájezdech, zpozornět u odpočívadel a benzínek, kde si mohou policisté "vyčíhnout" rychle jedoucího řidiče, a samozřejmě při jakékoliv rychlé jízdě je třeba dát si pozor na to, k jakému automobilu se přibližujeme a jaké vozidlo předjíždíme a pokud nějaké vozidlo rychle nevybočí za vámi z pravého pruhu.
5. Traffistar S340
Traffistar S340 je měření, které využívají některá města po celé ČR. Měří rychlost motorových vozidel až do rychlosti 350 km/h. Tento radar se skládá z digitální kamery, jádra (inteligentní Piezo předzesilovač) a tří tlakových senzorů ve vozovce. Tlakové senzory jsou umístěné v 16 mm široké a 25 mm hluboké drážce pod povrchem silnice a to ve vzdálenosti cca 1 m od sebe. Pokud přes ně přejede automobil, vypočítá Traffistar jeho rychlost a kamera ji zaznamená spolu s registrační značkou, tváří řidiče, rychlostí, datem a časem přestupku. Informační panely, zobrazující rychlost vozidla, slouží pouze pro preventivní účely a přesto, že součástí některých z nich je imitace kamery, nemají žádné záznamové zařízení schopné dokumentovat přestupky. Pracují v mikrovlnných pásmech K a Ka na obdobném principu jako radary typu Ramer.
Čtěte také: Metody měření vlhkosti betonu
Případová studie: Vápenný Podol
Vedení obce Vápenný Podol na Chrudimsku došlo trpělivost se zběsilou jízdou řidičů na silnici II/341, kudy denně projede přes dva tisíce vozidel. Táhlá rovinka od sousedního Hrbokova působí na některé šoféry jako pozvánka k sešlápnutí plynu. Mírný spád a dobrý rozhled svádějí ke zrychlení právě tam, kde by se mělo brzdit. Tamní vozovka není jen obyčejným průjezdem, ale představuje důležitou spojnici k přehradě Seč. Za vesnicí směrem na Hrbokov zase vede levotočivá odbočka k těžebnímu areálu v Prachovicích.
Zastupitelka obce Lenka Martínková Španihelová uvedla, že z předběžného průzkumu vyšlo najevo, že zatížení obce dopravou je až pětkrát vyšší než v sousedním Hrbkově. Nejvyšší naměřenou rychlostí bylo dokonce 124 kilometrů za hodinu. "Největší kravál tu dělají náklaďáky, které jezdí do lomu. Informativní radar tu bliká den, co den, ale větší respekt si zatím nevynutil," dodala.
Na území obce Vápenný Podol se od dubna 2024 do dubna 2025 došlo k osmi dopravním nehodám. U pěti z nich byla hlavní příčinou nepřizpůsobená rychlost stavu vozovky. Proto se obec rozhodla řešit tuto situaci zavedením úsekového měření rychlosti. Kamery dohlédnou na zhruba třísetmetrový úsek silnice II/341, který protíná obec od jednoho konce ke druhému. Jednání o umístění radaru probíhají intenzivně. "Obec Vápenný Podol si radar pořizuje samostatně. Aktuálně by měli mít vysoutěženo," informoval starosta Chrudimi František Pilný. V cestě zatím stojí vyjádření dopravního inspektorátu. Až poté by mohla proběhnout veřejná soutěž na zhotovitele zařízení.
Kromě Vápenného Podolu v současnosti dlouhodobě usiluje o umístění radaru i obec Rosice u Chrasti, která také měří počet překročení rychlosti aut projíždějících obcí. Na Chrudimsku už fungují radary v Zaječicích a Hrochově Týnci. Všechny vybrané pokuty se ale po odečtení nákladů ze 70 procent ukládají do Nadačního fondu města Chrudim pro bezpečnost silničního provozu.
Data o dopravních nehodách ve Vápenném Podolu (2020-2024)
| Období | Celkem nehod | Nehody s těžkými následky | Příčina: překročení rychlosti |
|---|---|---|---|
| Leden 2020 - Prosinec 2024 | 39 | 15 | 0 |
Z tabulky vyplývá, že ačkoliv v období 2020-2024 nedošlo k žádným nehodám způsobeným přímo překročením rychlosti, vysoké dopravní zatížení a rychlá jízda, s naměřenou rychlostí až 124 km/h, představují pro obec Vápenný Podol značný problém. Úsekové měření má za cíl zklidnit tuto nelichotivou situaci.
Čtěte také: Komplexní průvodce měřením vibrací
tags: #co #je #měření #rychlosti #vápenná