Vápenocementová malta je univerzální stavební materiál, který se vyznačuje širokým spektrem použití. Díky svým vlastnostem je vhodná jak pro zdění, tak i pro jednovrstvé nebo vícevrstvé omítání stěn a stropů v interiéru i exteriéru. V tomto článku se podíváme na klíčové informace o vápenocementové omítce a maltě, jejích vlastnostech, způsobu použití a doporučeních pro správnou aplikaci.
Co je vápenocementová malta a omítka?
Malta a omítková malta se skládají z minerálního nebo organického pojiva (např. cementu, vápna), vody, kameniva zrnitosti maximálně do čtyř milimetrů a z příměsí (např. písku, úlomků tvrdých cihel, kamenných mouček) a v případě potřeby z aditiv. Pokud se cementové pojivo nahradí nebo doplní vápnem, vzniká vápenná malta, respektive vápenocementová malta. Vápenocementová malta, nazývaná také univerzální malta, se díky vápnu snadněji zpracovává a lze ji univerzálně používat ke zdění v interiéru i exteriéru - je však poněkud méně odolná než čistě cementová malta.
Omítková malta naproti tomu sestává také z pojiva (cementu, vápna, sádry nebo umělé pryskyřice), z příměsí se zrnitostmi maximálně do čtyř milimetrů, z vody nebo rozpouštědel a popřípadě z dalších přísad. Vnitřní omítky (jádrové omítky) (hlavně vápenná omítka, sádrová omítka nebo vápenosádrová omítka) slouží jako podklad pod omítku pro další úpravu stěn (např. válečkovanou nebo škrábanou omítku, obklady atd.).
Vlastnosti a specifikace
- Typ: Vápenocementová omítková směs.
- Použití: Vhodná jako zdicí malta nebo jádrová omítka. Do exteriéru i interiéru.
- Pevnost: Třída pevnosti 2,5 MPa.
- Spotřeba: 16,5 kg/m2 (při tl. 10 mm).
- Balení: 25 kg pytel.
- Zpracovatelnost: Složení omítky umožňuje zpracovat „zatočit“ povrch čerstvé omítky tak, že není nutné provádět následné štukování. Hotová omítka je vhodným podkladem pro vnitřní nátěry, stěrky, štukové a šlechtěné omítky. Jádrovou maltou JM 1 lze také vytvořit povrch hrubé (ostré) nahozené omítky.
Důležité upozornění
Pozor: Cement a vápno dráždí pokožku, oči a sliznice. Při práci s těmito látkami proto používejte pevnou obuv, rukavice a ochranné brýle! Může vyvolat alergickou kožní reakci. Způsobuje vážné poškození očí.
Příprava podkladu pro omítání
- Na všechny obvyklé minerální stavební podklady použít cementový podhoz Baumit přednástřik. Technologická přestávka min. 3 dny.
- Elektrické a instalační drážky, spáry ve zdivu apod. vyplnit vhodným materiálem v dostatečném předstihu před vlastním omítáním.
- Při zdění z různých materiálů, při dozdívkách z jiných zdicích materiálů nebo u velkoplošných stropních konstrukcí je třeba v omítce zhotovit proříznutím pracovní spáru až na podklad.
- Několik hodin před omítáním, s cílem jednoduššího zpracování, osadit na všech krajích a rozích rohové omítkové profily, resp. na plochách omítníky.
- Kovové prvky z důvodu ohrožení korozí je potřebné chránit trvalým antikorozním nátěrem.
- Omítka není určena na původní jádrové podklady.
- Pokud jsou spáry po zdění hlubší než 10 mm, je nutno použít cementovou postřikovou maltu o přídržnosti min. 0,3 MPa. Spotřeba této řídké malty je cca 4 kg·m-2.
- Na zdivo ze svisle děrovaných cihelných tvárnic typu THERM, které má výborné tepelněizolační vlastnosti, se nevylehčená omítka nehodí, poněvadž v ní může docházet k nadměrnému pnutí. Omítka může po určitém čase (2 až 3 roky) doznat určitých defektů - vzniku trhlin, separace apod. z důvodu rozdílného součinitele prostupu tepla U (dříve k) obyčejné vápenocementové omítky a cihelného zdiva.
- Rovněž difuzní odpor je nepoměrně vyšší než u omítek lehkých a poté nedochází k příznivému odparu a vysychání omítky.
- Sokly (část nad terénem do výšky min. 300 mm) a ostatní plochy, na kterých bude proveden obklad, se musí omítat pevnou omítkou (s přídržností větší než 0,3 MPa). Nejprve se provede postřik cementovou maltou křížovým způsobem s pokrytím min. 75 % plochy. Následně se provede cementová nebo vápenocementová jádrová omítka, která má výše uvedené parametry. Tloušťka těchto omítek se pohybuje od 10 do 20 mm. Před omítáním je nutno prověřit detail ukončení vodotěsné izolace nebo izolace proti zemní vlhkosti, aby nedocházelo k zavlhání soklu a tím i stavby.
- Všechny styky dvou různých podkladních materiálů (beton-cihla, pórobeton-cihla, heraklit-cihla apod.) ve vnějším i vnitřním prostředí by měly být vyztuženy rabitzovým pletivem nebo alkalivzdornou sklotextilní síťovinou s velikostí ok cca 8 x 8 mm. Výztuž se klade do jádrové omítky pod její povrch (krytí min. 3 mm), maximálně však do 1/3 tloušťky pod její povrch (jádrová omítka se provádí ve dvou vrstvách - do první se vmáčkne pletivo nebo tkanina a hned se nanese další vrstva).
Příprava malty a aplikace
Příprava malty
Dnes již není nutné míchat maltu z písku, cementu, vápna a vody přímo na staveništi. Existují hotové suché směsi, které zaručují správné složení, vlastnosti a kvalitu. Většina omítkových a maltových směsí je dodávána v suchém stavu, přičemž čerstvá malta je z nich připravována smísením s předepsaným množstvím vody.
Čtěte také: Kvalitní malta
Ruční příprava: Např. v samospádové míchačce s cca 4-5 l záměsové vody na 25 kg suché směsi. Vždy zamísit obsah celého pytle. Doba mísení 2-3 min. Zpracovat v závislosti na klimatických podmínkách do cca 1-2 hodin po přidání záměsové vody.
Důležité: Dávka vody je závislá na vlhkosti písku a konzistenci, které chceme dosáhnout. Při míchání malty na omítání je důležité všechny složky důkladně promíchat. V maltě se nesmí vyskytovat žádné hrudky cementu, písku, nebo omítkové směsi.
Zdění
Zdicí malta je ideální pro všechny druhy obvyklých zdicích prvků, pro nosné stěny i příčky. Zdění provádět v souladu s platnými normami a závaznými předpisy (např. výrobců zdicích prvků) při dodržování řemeslných a zpracovatelských zásad.
Omítání
Omítání se zpravidla provádí ve třech vrstvách ručním nebo strojním způsobem. Druhá vrstva plní vyrovnávací funkci a provádí se z jádrových vápenocementových omítkových směsí. Omítky se dodávají v úpravě pro strojní nebo ruční zpracování.
- Tloušťka jedné vrstvy: Max. 20 mm, při větších tloušťkách omítky zpracovávat po vrstvách, s nanášením další vrstvy na čerstvý, avšak zavadlý podklad.
- Zarovnání: Nanesenou omítku zarovnat a stáhnout dřevěnou latí do roviny.
- Minimální tloušťka:
- V interiéru: stěna: min. 10 mm.
- V exteriéru: min. 10 mm.
- Plošná výztuž: Použití plošné výztuže nedokáže s úplnou jistotou zabránit tvorbě trhlin, avšak toto opatření riziko výrazně snižuje.
- Teplota: Teplota vzduchu, materiálu ani podkladu nesmí během zpracování a tuhnutí klesnout pod +5 °C. Vysoká vlhkost vzduchu a nízké teploty mohou nepříznivě ovlivnit zrání omítky.
- Vysychání: Zabránit zrychlenému vysychání. Čerstvě omítnuté plochy udržovat 3 dny ve vlhkém stavu.
- Vyhřívání: Přímé vyhřívání omítky není dovoleno. Při použití vyhřívacího zařízení, především plynových ohřívačů, je třeba dbát na dostatečné příčné větrání.
Typy omítek podle zrnitosti a tloušťky
Podle rovinnosti zdiva se vybere typ omítky:
Čtěte také: Postavte si svůj dům s Teifoc
| Zrnitost omítky | Tloušťka nanášení | Vhodné pro |
|---|---|---|
| Do 1,5 mm | Do 10 mm | Velice rovné zdivo |
| Do 2,5 mm | 10 - 20 mm | Méně rovné zdivo |
| Do 4 mm | Až do 25 mm (jedna vrstva) | Větší tloušťky omítky |
Pro konečnou vrstvu tvořící podklad pro malbu se používá štuková vápenná nebo vápenocementová omítka s velmi jemnou zrnitostí do cca 0,5 mm nebo jen jemnou zrnitostí do cca 1 mm, která se upravuje filcováním. Na vápenocementové omítky lze bez problémů lepit keramický obklad.
Další typy omítek
- Vápenná omítka: Vhodná především do vnitřních prostor, zejména tam, kde není provedena dostatečná hydroizolace zdiva a stěny jsou tudíž vlhké. Vápenná omítka je prodyšná a umožňuje difúzní vodních par. Pro méně exponované rovné povrchy lze použít vápennou maltu, která však má nižší pevnost a přídržnost a je více nasákavá, proto ji nelze použít do prostorů se zvýšenou vlhkostí. Pro konečnou vrstvu tvořící podklad pro malbu se používají pouze štukové vápenné omítky.
- Vápenocementová omítka: Méně prodyšná, cementová složka snižuje její prodyšnost, není tedy zcela vhodná pro použití na vlhké zdivo, například v případě rekonstrukcí starých objektů.
- Cementová omítka: Vytváří pevný a odolný povrch.
- Sádrové nebo vápenosádrové omítky: Používají se jako jednovrstvé. Hmoty se sádrovým pojivem jsou vysoce progresivní materiály, které zkracují čas výstavby, neboť k tvrdnutí potřebují velice krátkou dobu. Umožňují provádění některých pracovních operací, které nejsou s hmotami na jiné bázi možné, jako je např. provádění vyrovnávací jádrové a štukové vrstvy v jednom pracovním kroku nezávisle na tloušťce vrstvy. Sádrové hmoty se používají výlučně ve vnitřních prostorách a tam, kde nedochází k nadměrnému vlhkostnímu zatížení. Hmoty musí být chráněny před zemní vlhkostí a proti vodě obecně, poněvadž sádrové výrobky po kontaktu s vodou měknou, snižují své pevnosti, hmota nasává vodu a mírně bobtná. Pokud se sádrové hmoty použijí v koupelnách a sprchách, musí být opatřeny keramickým obkladem, aby se zamezilo vniku vody do hmoty. Běžná vlhkost sádrovým hmotám nevadí, nesmí však přesáhnout rosný bod. Povrch cihelných tvárnic se pod sádrové hmoty nemusí nijak upravovat (není potřeba postřik vodou ani postřikovou maltou), musí být zbaven prachu, nečistot a zbytků mastnot.
- Lehké omítky: Pro nanášení jádrové vrstvy použijeme omítku lehkou s objemovou hmotností v zatvrdlém stavu pod 1300 kg·m-3.
- Tepelněizolační omítky: Se součinitelem tepelné vodivosti λ max. 0,2 W·m-1·K-1 nebo se součinitelem tepelné vodivosti λ max. 0,1 W·m-1·K-1. Tepelněizolační omítky jsou velice prodyšné (faktor difuzního odporu vodní páry max. 15), mají minimální smrštění, tudíž nejsou náchylné k praskání a dodatečnému dotvarování.
Časové rozložení prací
Vnitřní omítky se provádějí nejdříve po dvou měsících od vyzdění stavby, když je zdicí malta dostatečně vyzrálá a vlhkost zdiva, zejména v zimních měsících, nepřekračuje stanovenou mez uvedenou v ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí. Pro vnější omítky platí, že se mohou provádět nejdříve dva měsíce po vnitřních omítkách, aby došlo k dostatečnému vysušení zdiva.
Certifikace a normy
Pro tyto omítky platí EN 998-1 Specifikace malt pro zdivo - Část 1: Malty pro vnitřní a vnější omítky, která rozděluje tyto omítky podle záměru výroby, způsobu výroby a vlastností nebo použití. Každá omítka musí být deklarována svojí zkratkou (např. obyčejná malta pro vnitřní a vnější omítku) a dále kategoriemi rozsahu pevností v tlaku po 28 dnech, kapilární absorpcí vody a tepelnou vodivostí (u tepelněizolačních malt, u ostatních pouze hodnota). Dále musí být deklarována objemová hmotnost v suchém stavu, přídržnost a způsob odtržení, propustnost vodních par, trvanlivost a reakce na oheň, pro jednovrstvé omítky navíc ještě soudržnost po cyklech uložení. Výrobce musí zajišťovat provedení „Počáteční zkoušky typu výrobku“ a provozuje systém řízení výroby podle této normy. Tato osvědčení platí v celé Evropské unii a malty mají na obalu nebo v průvodní dokumentaci označení CE.
Čtěte také: Použití opravné malty na beton
tags: #malta #vnitrni #omitka #25 #kg #informace