Možná znáte tento stálezelený a na pěstění nenáročný keř pod jménem mahónie. Víte, jak vypadá mahon? Jeho pěstění zvládne každý a je zdobný po celý rok. Co byste ještě měli o mahonu vědět?
Mahon a Cesmína
U nás doma se tomuto keři říká mahónie a její oficiální celé jméno zní mahónie cesmínolistá. A není divu. Vypadá v podstatě jako cesmína. Cesmína je ta rostlina, která se objevuje na všech možných vánočních dekoracích. Má tvrdé pichlavé výrazně vykrájené lístky a červené bobulky. Zato mahónie má lístky trochu tmavší a plody tmavě modré. Cesmínu v našich podmínkách nenajdete, zato mahon tu roste běžně, i když původně pochází ze Severní Ameriky. Zdobí v předzahrádkách i velkých okrasných zahradách.
Čím je Mahon Zajímavý?
Mahon je rostlina pichlavá, ale neobyčejně zdobná. Tvrdé lístky vyrůstají zelené, ale na sluníčku ztmavnou až do červena či hněda. I když mají kvítky velmi drobné, vyrůstají z větévky v bohatých hroznech a jejich sytě žlutá barva láká všelijaký hmyz. Po odkvětu se květy přemění v tmavě modré bobule, které na větvičkách zůstanou celou zimu. Ani keř neopadá, a proto vypadá mahon nádherně celou zimu. Naopak sníh mu na kráse ještě přidá a mahon se stane nádhernou dekorací vaší předzahrádky po celé období růstového klidu. Aby manon dobře prospíval, nepotřebuje nic zvláštního. Je nenáročný na zálivku i půdu a dobře si poradí ve stínu i na přímém slunci.
Neznámé, ale Jedlé Bobule Mahonu
Doma nás před všelijakými bobulkami na okrasných keřích varovali. Vsadila bych se, že ani mahon nikdo k jídlu nedoporučoval. Nicméně, v Severní Americe odkud mahon pochází, jde o běžnou věc, resp. plod. Plody mahonu se sbírají a stejně jako trnky, chutnají nejlépe přemrzlé. Tehdy ztratí částečně svoji přirozeně kyselou až trpkou chuť. I když nejsou chuťově extrémně zajímavé, lze je použít jako jiné kyselé bobule do sladkých dortů a zákusků.
Proč Vyzkoušet Plody Mahonu?
Plody mahonu jsou nabité vitamínem C i antioxidanty. V Evropě zcela ignorované plody jsou bohaté také na minerály jako jsou železo, draslík, magnezium, fosfor, vápník i zinek. Obyvatelé amerického západu i Kanady mahon dobře znají a stejně tak je tomu v Číně. Bobulky mahonu se v těchto krajích používají i v kuchyni, a nejen jako krmivo pro ptáčky. Můžete si je dát do jogurtu nebo smoothie čerstvé či sušené. Případně si z nich uvařit džem, želé nebo piškotový dezert. Dají se totiž kyselostí přirovnat rybízu.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Mahon jako Staromódní Dřevina
Možná ji dobře znáte ze zahrádek našich babiček, kde rostla bez ladu kdekoliv, jen ne tam, kde by vynikla. Tato staromódní neopadavá dřevina byla dříve pěstovaná hlavně pro její atraktivní listy, které uříznuté na podzim sloužily jako doplněk věnců a truhlíkových aranžmá za okny. Jelikož stálezelených rostlin bylo dříve pomálu, byla často jediným keřem, kterému přes zimu na zahradě zůstaly listy. Nejspíš proto, když starším zahrádkářům ukážete nějakou jinou stálezelenou rostlinu s pichlavými listy, to pro ně vždycky bude "nějaký mahon". Ať už si o vkusu našich předků myslíme cokoliv, tato mahónie dokáže být perlou ve každé zahradě.
Mahon 'Selection'
Pochází ze Severní Ameriky (Britská Kolumbie až Oregon), kde nese jméno oregonské hrozno. Selection je nejspíš italská selekce mahónie, která se objevila po roce 2020 a zatím nemá odrůdové jméno. Od botanického druhu se liší pevnějšími listy s méně pichlavými okraji a hustší stavbou keře a olistěním. Její listy jsou lichozpeřené, složené nejčastěji z pěti podlouhle vejčitých až oválných lístků. Jsou neopadavé, tuhé - kožovité, matné a olivově zelené při rašení, temně zelené a lesklé až do podzimu, kdy se na osluněných lokalitách část listů zbarví do zářivě červené a vínové barvy.
V dubnu rozkvétá množstvím drobných žlutých květů ve vzpřímených, krátkých, hroznovitých latách a nese sytou ale jarně svěží vůni. Odstín žluté je velmi zářivý a rozkvetlý keř zaujme již z dálky. Po odkvětu následují elipčitě tvarované, modré, plody. Nejsou jedovaté, pouze mírně nebezpečné pro těhotné ženy. Dokonce se řadí mezi jedlé plody a kdysi se z nich dělalo víno nebo jejich sytě červenou šťávou dobarvovalo révové víno slabších odstínů.
Tvoří nevelké, husté, vzpřímené, zploštěle polokulovité keře, které mají všestranné využití - samostatně stojící menší solitéry v předzahrádkách, v kombinaci s jinak olistěnými stálezelenými keři i jehličnany a často nachází i využití v parkových výsadbách, kde se využívá do velkých ploch s požadavkem na celoroční olistění. Mahónie snese téměř vše, ale opravdu krásná bude ve vlhké půdě a lehkém polostínu. Pro nejlepší stav keře je ideální celoroční zamulčování a takto zvládá i plné slunce, kde bude mít nejbohatší habitus. Poroste i ve stínu. Stříhání je možné po odkvětu a snáší i hluboký zmlazovací řez.
Občasným přihnojením zvýšíte hustotu olistění a tím i celkovou atraktivitu keře. Zem je nejlepší mírně kyselá, hlavně propustná a vzdušná. Přesto máme vyzkoušeno, že si poradí i s horší půdou - lehce jílovitou s občasným podmáčením. Přestože se většinou nedoporučuje na přesušená stanoviště jako např. vyprahlé pouliční záhony a mezi rozpálenými zpevněnými plochami, je vyzkoušeno, že zvládá občasné přísušky a její kořeny dokonce odolaly požárům. Mráz jejím květům vůbec nevadí, může vykvést a být znovu zasypaná sněhovou nadílkou. Plně mrazuvzdorná do min. Venkovní rostliny můžete hnojit buď posypem Hnojíku kolem stonku nebo postřikem z jeho výluhu.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Při posypu jemně rozprostřete Hnojík kolem rostlin nebo po celém záhonu, tak aby vrstva byla tenká a hnojivo se rovnoměrně rozkládalo. Vyhýbejte se vytváření hromádek, protože v případě delšího ponechání hnojiva ve vlhkém prostředí může začít plísnit. Tento jev rostlinám škodit nemusí, ale může být problém pro alergiky a esteticky to není příjemné. Osobně dávám přednost postřiku pro všechny venkovní plochy. Okrasné rostliny je během vegetativního růstu dostatečné hnojit 1-2x měsíčně.
Mahonie Cesmínoslistá
Mahonie cesmínoslistá, známá také jako mahonie zahradní (Mahonia aquifolium), je druh mahonie (Mahonia) z rodu Berberidaceae. Pochází ze západní části Severní Ameriky. Do jižní Evropy byla zavlečena v první polovině 19. Listy jsou tmavě zelené, lesklé, na podzim se zbarvují do červena. Vzpřímené, často červenočervené, zlatožluté květy tvoří hrozen 6-8 cm dlouhých, broukům podobných hroznů.
Stejně jako u jiných pepřnatých rostlin jsou jeho tyčinky dráždivé, a když se hmyz dotkne tyčinky, rozetře pyl na "návštěvníka". Jeho kulovité bobule jsou ve zralosti modrobílé, s 2-5 lesklými, hnědočervenými semeny. Pochází ze severozápadní Ameriky, od jihovýchodní Aljašky po severní Kalifornii a na východ od Alberty po Nové Mexiko. Často se vyskytuje ve stinném keřovém patře lesů s korkovými borovicemi, i když se vyskytuje i na jiných stanovištích, např. Mahonie cesmínoslistá je oblíbenou rostlinou v každém stinném nebo lesním prostředí. Zahradníci si oblíbili její nápadné listy a časně kvetoucí jasně žluté květy, které se často objevují dříve než u jiných keřů. V létě je odolná vůči suchu, snáší špatnou půdu a nehromadí opadané listy.
Mahónie Bealeova
Mahónie bealeova (Mahonia bealei) je stálezelený keř s lesklými, ostnitými listy, který kvete netradičně již v zimě množstvím jasně žlutých, vonných květů. Nejlépe roste v polostínu až stínu ve vlhčí, humózní půdě, ale snese i slunce. Je mrazuvzdorná do -23 °C. Hodí se jako solitérní dominanta stinných zákoutí nebo jako podrost pod stromy. Dekorativní modročerné bobule jsou jedlé (pouze v malém množství a kvůli trpkosti a semenům jsou vhodné spíše na marmelády, želé nebo sirupy).
Stálezelený okrasný keř z čeledi dřišťálovitých (Berberidaceae). Původně pochází z Číny a v některých zdrojích je uváděna i pod názvem mahónie japonská (Mahonia japonica) nebo Berberis japonica. Vytváří hustý, vzpřímeně rostoucí keř dosahující cca 1,5-2 m výšky i šířky. Jeho listy jsou neopadavé, těžce kožovité, lesklé a lichozpeřené (podobně jako u mahónie cesmínolisté) - každý list se skládá z někdy až 10 ostnitě zubatých lístků tmavě zelené barvy.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Kvete netradičně již v zimě a brzy zjara, hrozny drobných žlutých květů rozkvétají od prosince do března a příjemně voní.
Pěstební Podmínky
- Umístění: Nejlépe prospívá v polostínu až stínu.
- Půda: Vyžaduje humózní, na živiny bohatou půdu, která je středně vlhká a dobře propustná.
- Zálivka: Mírná a pravidelná. Půdu je vhodné udržovat rovnoměrně vlhkou, hlavně během léta.
- Mrazuvzdornost: Plně mrazuvzdorná do cca -23 °C. Ve vyšších polohách je vhodné mladší rostliny chránit před mrazy a studeným větrem.
Využití
- Skupinová výsadba: Hodí se do skupin keřů pro oživení tmavších koutů zahrady nebo jako součást stínomilných výsadeb s dalšími stálezelenými rostlinami (např.
- Živý plot a podrost: Mahónii lze vysadit i do volnějších živých plotů či jako podrost pod vyššími stromy.
- Kvetení v zimě: Mahónie bealeova patří mezi nemnoho keřů, které kvetou již v zimě.
- Láká opylovače: Vůně květů přitahuje první včely a další opylovače, které hledají jarní dávku pylu.
- Jedlé plody: Modročerné bobule mahónie obsahují vitamín C a jsou jedlé. Pro svou trpkou chuť se konzumují pouze v omezeném množství či po tepelné úpravě. Často se z nich vyrábějí džemy nebo sirupy.
Mahónie 'Volcano' pbr ('MYOY')
Mahónie 'Volcano' pbr ('MYOY') - stálezelený a odolný okrasný keř, který dosahuje výšky a šířky asi 1,5 m. Habitus je vzpřímený. Má velmi neobvyklé a zajímavé květenství, které může připomínat malé hrozny. Kulovité drobné kvítky, které vyrůstají ze stvolů mají zlatavě žlutou barvu a vyrůstají z měděně červených pupenů.
Kapradinové zralé listy jsou stříbřitě zelené, jemné a měkké na dotek, bez ostrých ostnatých okrajů oproti jiným mahóniím. Kvete pozdně, od října do listopadu. Rostlina je mrazuvzdorná do - 15 stupňů.
Pěstování
Bude se jí dařit na slunci nebo v polostínu v bohaté, dobře odvodněné půdě. Na půdní typ není náročná, poroste v podstatě kdekoli. Jako mladá rostlinka potřebuje pravidelné zalévání a to i v zimních měsících. Ne však když mrzne. Je vhodná ke skupinovým výsadbám, jako podsadba pod stromy, ale uplatní se i jako solitéra.
Mahonie jako Symbol Zahrad
Mahonie je stálezelený keř, který byl dlouho považován za symbol našich babiček, protože se objevoval na zahradách již před několika desítkami let. Dnes se opět vrací do našich zahrad, kde nachází své místo díky své odolnosti, nenáročnosti a dekorativnímu vzhledu. Tato rostlina, pocházející z oblasti Severní Ameriky a východní Asie, se vyznačuje nejen krásnými listy, ale i žlutými květy a modrými plody, které ji činí atraktivní po celý rok.
Druhy Mahonie
Rod Mahonia zahrnuje přibližně 70 druhů, z nichž některé jsou větší a vzpřímené, jiné naopak menší a kompaktní.
Mahonia aquifolium (Mahonie cesmínolistá): Tento druh je jedním z nejvíce pěstovaných, a to nejen pro svůj vzhled, ale i pro svou nenáročnost. Dosahuje výšky 1,5 až 2 metry a má lesklé, tmavě zelené listy, které připomínají cesmínu. Květy jsou žluté a objevují se na jaře, zatímco plody jsou modré a zůstávají na rostlině po celý podzim.
Mahonia x media: Tento hybrid vznikl křížením Mahonia aquifolium a Mahonia japonica. Dorůstá do výšky 2 až 3 metrů a je oblíbený díky své odolnosti vůči chladu. Má tmavě zelené, široké listy a žluté květy, které se objevují na jaře.
Mahonia japonica (Mahonie japonská): Pochází z východní Asie a je známá svými velkými, tmavě zelenými listy. Květy jsou žluté a objevují se na jaře. Tento druh je větší než ostatní mahonie, dorůstá výšky 2 až 3 metry.
Mahonia repens (Mahonie plazivá): Tento druh je nízký a kompaktní, dorůstá výšky pouhých 20 až 30 cm, a tvoří hustý, plazivý porost. Je ideální pro pěstování jako půdokryvná rostlina nebo do nízkých keřových záhonů.
Pěstební Rady
- Půda: Mahonie preferují mírně kyselé až neutrální půdy, které jsou dobře propustné. Na těžkých jílovitých půdách mohou špatně růst, což vede k žloutnutí listů a celkovému oslabení rostliny.
- Stanoviště: Mahonie se nejlépe daří na polostinných až stinných místech, kde jsou chráněné před přímým sluncem, což jim pomáhá udržet listy svěží i v horkých dnech.
- Zalévání: Mahonie mají rády vlhkou půdu, ale nesnášejí přemokření, které může vést k hnilobě kořenů. Je důležité pravidelně zalévat, zejména v suchých obdobích.
- Mráz a ochrana: Některé druhy, jako je Mahonia japonica, jsou velmi odolné vůči mrazu, ale u jiných může být potřeba je chránit před silnými zimními mrazy.
Kultivary Mahonie
Mahonie nabízí celou řadu zajímavých kultivarů, které se liší velikostí, barvou listů a květů i odolností vůči různým podmínkám.
- 'Apollo': Tento kultivar je kompaktní a pomalu rostoucí, dosahuje výšky maximálně 60 cm. Má tmavě zelené listy a krásné žluté květy, které se objevují na jaře.
- 'Winter Sun': Tento kultivar se vyznačuje vynikající odolností vůči chladu a krásnými žlutými květy, které se objevují v zimě.
- 'Smaragd': Tento kultivar je kompaktní a má jemné, trnité listy, které připomínají jemné trsy. Je ideální pro menší zahrady, kde nezabírá příliš mnoho místa, a navíc má krásné žluté květy.
- Mahonia repens: Tento kultivar plazivé mahonie je výborný pro pěstování jako půdokryvná rostlina. Je nízký a hustý, vytváří krásný zelený koberec, a jeho žluté květy na jaře jsou okrasné.
Ochrana Před Škůdci
Mahonie jsou odolné keře, které si poradí s většinou běžných zahradních problémů. Jsou relativně nenáročné na péči, ale i tak je dobré je pravidelně kontrolovat. Nejčastějšími problémy jsou přemokření, které může vést k hnilobě kořenů, nebo napadení mšicemi.
Toxicita a Léčebné Vlastnosti
Mahonie (rod Mahonia) je rod rostlin, které nejsou považovány za vysoce jedovaté, ale některé druhy mohou obsahovat látky, které jsou při nadměrném požití toxické. Plody některých druhů mahonie, zejména u Mahonia aquifolium (mahonie cesmínolistá), obsahují látky, které mohou způsobit žaludeční potíže, pokud jsou konzumovány ve větším množství. Na druhou stranu, některé druhy mahonie se používají v tradiční medicíně pro své léčebné účinky.
Mahonia aquifolium (mahonie cesmínolistá): Tento druh je jedním z nejčastěji používaných pro léčebné účely. Kůra a kořeny této rostliny se používají v bylinných přípravcích, především pro podporu imunitního systému a při léčbě kožních problémů, jako je akné nebo ekzémy. I když některé druhy mahonie mají léčivé vlastnosti, je důležité si uvědomit, že správné použití těchto rostlin by mělo být vždy pod odborným dohledem.
Závěr
Mahonie je vděčný keř, který se díky svému vzhledu a odolnosti znovu stává populární na našich zahradách. Jeho stálezelené listy, žluté květy a modré plody přinášejí do zahrady celoroční krásu. Navíc je to rostlina, která si poradí s různými podmínkami a není náročná na péči.
Různé Druhy Mahonie
- M. aquifolium (mahónie cesmínolistá) - tvoří ostnité listy, které se v zimě zbarvují do bronzova.
- M. bealei (mahónie Baeleova) - světle žluté květy rostou v převisajících hroznech.
- M. pinnata (manónie zpeřená) - hustě větvený vzpřímený keř dorůstající výšky 1 m. Zvlněné listy mají trnitý lem.
- M. x media (mahónie prostřední) - dorůstá výšky 150 cm. Kožovité listy jsou tmavě zelené a mají zoubkatý lem. Vonné květy se objevují již od zimy.
Péče o Mahonii
- Kvete od března do května. Květy voní.
- Není náročná na pěstování. Hodí se jako půdopokryvná rostlina.
- Pravidelný řez není nutné. Pokud však chceme odstranit nežádoucí větve, řez provádíme v dubnu.
- Je to vytrvalá rostlina. Rostlině se daří v polostinném a stinném stanovišti.
- Množení je možné v létě řízkováním. Druh M. aquifolium je možné množit dělením odnožujících výhonů.
- Hodí se jako solitéra nebo pro skupinovou výsadbu. Mahónie nejsou náročné na půdu, daří se jim i ve vápenité půdě.
Mahonie v Zahradě
Stálezelená mahónie, chlouba zahrad, která se bude na vhodně zvoleném stanovišti rozrůstat mnoho desítek let, některé zdroje uvádějí až 60 a více. Že listnatým stromům a keřům opadává na podzim listí, načež se uchylují k zimnímu odpočinku, je tak nějak samozřejmé a v mírném klimatickém pásu všemi běžně přijímané. Čím dál tím častěji se však v parcích a zahradách a nejen těch botanických, ale třeba i venkovských, objevují dřeviny, které prostě na zimu neopadají. Mahonie patří k nejodolnějším z keřů pěstovaných v našem pásmu. Jsou známé a oblíbené pro svou dekorační hodnotu.
Oblasti Rozšíření
Mahonie patří do skupiny nejznámějších stálezelených keřů rozšířených v oblastech mírného pásma a subtropů. Rozšířené jsou v Severní a Střední Americe a ve východní Asii. Známo je asi 60 druhů, žádný z nich však není v Evropě původní, avšak běžně v Evropě rostou. Některé jejich druhy zde i zplaňují. Mahonie jsou keře blízce příbuzné dřišťálům.
Funkce v Zahradě
Mahonie jsou využívané k výsadbě do volně rostoucích živých plotů, často lemují předzahrádky anebo cesty. Velmi dobře se uplatní i jako zahradní solitéry. Vzhledem k ostrým hrotitým zubům kožovitých listů jsou mahónie pro živé ploty velmi výhodné. Ostré hroty přebírají obrannou funkci a činí takové živé ploty neprostupnými. Větve mahonií patří k oblíbeným vazačským materiálům. Využívají se hlavně při tvorbě věnců a smutečních kytic. Jejich květy velmi hojně navštěvují včely a stávají se tak jejich opylovači. Ptáci se živí jejich modrými bobulemi, čímž se starají o šíření semínek keřů do okolí. Během zrání dochází k úbytku jedovatého alkaloidu berberinu v plodech, a tak je mohou ptáci bez obav konzumovat. Vlivem obsahu tohoto alkaloidu má dřevo mahónií žluté zabarvení.
Mahonie Cesmínolistá
Druh mahonie cesmínolisté (Mahonia aquifolium) má velmi hustě stavěné větve. U starých rostlin mohou narůst keře až do výšky okolo 2 metrů. Nejčastěji se však výška keřů pohybuje v rozmezí 1 metru. Listy mahónie cesmínolisté jsou složené obvykle z 5 - 9 lístků. Většina keřů je má v průběhu zimy zbarvené do purpurova. Žluté květy, které se na keřích objevují už v dubnu, jsou velmi silně vonné. Jejich vůně přitahuje velké množství opylovačů. Plody uzrávají na podzim a na keřích zůstávají do konce podzimu. Tyto plody se dříve využívaly k barvení limonád, marmelád a vín.
S cesmínolistou mahónií se setkáváme i v přírodě, běžně totiž zplaňuje, především v porostech suchomilných dřevin, avšak objevit se může i v lesních podrostech. Tento druh je u nás považován za invazivní rostlinu. Není třeba se ale obávat, není příliš agresivní a vliv tohoto druhu na původní společenstva je minimální. V minulosti byla magnólie cesmínolistá využívána Indiány jako léčivá rostlina. Zabírala při problémech dásní, účinkovala proti tuberkulóze anebo se používala jako tonikum, případně k čištění krve.
Mahonie Bealeiova
Mahónie Bealeiova (mahonia Bealei) je řazena mezi palmovité druhy. Její listy vyrůstají jen na vrcholu. Jsou složené ze 4 až 10 párů menších lístků. Jsou stejně tuhé, kožovité a pichlavé, jako listy mahonie cesmínolisté. Tento druh není dostatečně mrazuvzdorný pro naše podmínky. V západní Evropě se sice pěstuje, avšak u nás již podstatně méně. Mahónie Bealeiova dorůstá do výšky až 8 metrů, kvete rovněž žlutě a je také považována za léčivou rostlinu. Neměla by se jako léčivka užívat souběžně se skořicí. Účinky těchto dvou drog by se pak vzájemně rušily. Květy se u těchto rostlin zakládají na podzim a vykvétají až na počátku zimy.
Mahonie (Mahonia) je stálezelený keř, který je oblíbený v zahradách pro své lesklé, tmavě zelené listy a zářivě žluté květy, které kvetou již na začátku jara. Tato rostlina je nejen dekorativní, ale také velmi odolná a nenáročná na péči, což ji činí ideální pro každou zahradu. Existuje několik druhů mahonií, které se liší svou velikostí, tvarem a podmínkami pěstování.
Druhy Mahonie
- Mahonia aquifolium (Mahonie cesmínolistá): Tento nejběžnější druh dorůstá do výšky 1 až 2 metry. Je známý svými lesklými, pichlavými listy podobnými cesmíně a žlutými květy, které se objevují v březnu až dubnu.
- Mahonia japonica (Mahonie japonská): Tento druh je o něco větší, dorůstá do výšky až 3 metry.
- Mahonia x media: Tento hybridní druh vznikl křížením mezi M. aquifolium a M. japonica. Je známý svou impozantní velikostí (až 4 metry) a kvete v zimních měsících dlouhými hrozny žlutých květů.
- Mahonia nervosa (Mahonie nervová): Tento menší druh dorůstá do výšky pouze kolem 50 cm a je ideální pro stinné oblasti.
Mahonie je blízkým příbuzným cesmíny, což je vidět na jejích lesklých, pichlavých listech. V mnoha zemích, například v USA, je mahonie oblíbená nejen jako okrasná rostlina, ale také jako zdroj potravy pro ptáky. Rostlina je známá i svými léčivými vlastnostmi.
Tipy pro Pěstování
- Polostín až stín: Mahonie preferují polostinná místa, kde získají dostatek světla, ale nebudou vystaveny přímému odpolednímu slunci.
- Dobře propustná půda: Mahonie se nejlépe daří v půdě, která je dobře propustná a humózní.
- Pravidelná zálivka: Mahonie potřebují pravidelnou zálivku, zejména během horkých a suchých letních měsíců.
- Hnojení na jaře: Na jaře přidejte organické hnojivo nebo kompost, abyste podpořili zdravý růst a bohaté kvetení.
- Po odkvětu: Mahonie dobře snášejí řez.
Často Kladené Otázky
- Mahonie obvykle kvetou na jaře, některé druhy však kvetou již během zimy.
- Mladé mahonie je třeba zalévat pravidelně, zejména během suchých období.
- Ano, menší druhy mahonií lze pěstovat i v květináči. Ujistěte se, že květináč má dostatečnou drenáž, a používejte substrát pro kyselomilné rostliny.
- Mahonie jsou velmi odolné vůči většině škůdců a chorob.
- Nejlepší čas na výsadbu mahonie je na jaře nebo na podzim.
Mahonie jsou krásné, odolné a nenáročné rostliny, které mohou přidat do vaší zahrady barvu a texturu během celého roku. S těmito tipy na pěstování si můžete být jisti, že vaše mahonie bude růst zdravě a bude bohatě kvést každý rok.
tags: #mahónie #živý #plot #pěstování