Izolace proti radonu je důležitým ochranným prvkem staveb, který umí zabránit vdechování radonu a jeho produktů s negativními dopady na lidské zdraví.
Co je radon a proč je nebezpečný?
Radon je půdní plyn, který vzniká radioaktivní přeměnou uranu obsaženého v zemské kůře. Objevil ho v roce 1900 Friedrich Ernst Dorn při zkoumání radioaktivního rozpadu radia. Nejprve se mu říkalo radiová emanace, pak byl přejmenován na niton a po několika dalších názvech se od roku 1923 dostalo i na radon. Tak se tomuto vzácnému plynu říká dodnes. Typické koncentrace radonu v půdním vzduchu se na území ČR pohybují v rozsahu 10 000-100 000 Bq/m3.
Z povrchu země se radon uvolňuje do venkovní atmosféry, kde jeho koncentrace naředěním klesá na pouhé jednotky až desítky Bq/m3. Pokud se vyskytují ve spodní stavbě netěsnosti (trhliny, netěsné prostupy instalačních vedení, netěsné šachty a topné kanály atd.), proniká radon i do domů. Netěsnostmi je aktivně nasáván v důsledku podtlaku v nejnižších podlažích, který je zde vyvolán komínovým efektem a účinkem větru. Radon se samovolně přeměňuje na radioaktivní atomy pevných prvků - 218Po, 214Pb, 214Bi a 214Po, které se po vdechnutí usazují v průduškách a plicích a způsobují jejich ozáření. Toto ozáření je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) považováno hned po kouření za druhou nejvýznamnější příčinu vzniku rakoviny plic. Odhaduje se, že způsobuje 10-15 % ze všech rakovin plic. Aby se riziko tohoto onemocnění snížilo na přijatelnou míru, omezuje atomový zákon č. 18/1997 Sb. a vyhláška č. 307/2002 Sb. koncentraci radonu v obytných místnostech novostaveb tzv. směrnou hodnotou 200 Bq/m3.
Kde se radon bere a kudy se dostává do budovy?
Česká republika „vyniká“ jedněmi z nejvyšších koncentrací radonu v budovách na světě. Radonové riziko se v jednotlivých částech republiky různí podle vlastností geologického podloží, tedy jeho propustnosti pro plyny a samozřejmě i koncentrace radonu (Rn indexu).
Radon z podloží
Rizikové jsou zejména starší domy se špatnou izolací základů. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobuje komínový efekt, díky kterému je radon společně s dalšími plyny z podloží nasáván do objektů právě špatně izolovanou podlahou, dutinami stěn nebo neutěsněnými rozvody inženýrských sítí.
Čtěte také: Jak parotěsná fólie chrání váš domov?
Radon ze stavebních materiálů
Stavební materiály nerostného původu vždy obsahují určité množství radioaktivních látek. Zatímco profesionální výrobci musí dodržovat limity stanovené vyhláškou, materiálů vyráběných pro vlastní potřebu (nebo používaných v minulosti) se to netýká. Jedná se zejména o materiály s vyšším obsahem uranu a rádia. V některých lokalitách to mohou být škvárové tvárnice, výrobky z popílků a další.
Radon z vody
Podzemní voda taktéž radon obsahuje, protože do ní přechází z hornin. Voda ve veřejném vodovodu je ovšem bezpečná a splňující předepsané limity, díky zařízením na její úpravu. Průměrný obsah radonu v ČR v pitné vodě pro veřejné zásobování je 14 Bq/l, u vody z domovních studní 49 Bq.
Radonový index a jeho stanovení
Navrhování a provádění protiradonových opatření je spojeno s celou řadou stavebních souvislostí, které je třeba respektovat. Zjištěnému radonovému riziku je nutné přizpůsobit projekt a vlastní provedení stavby. Ze stavebního zákona je měření a stanovení radonového indexu povinné, budovu je totiž vždy třeba chránit izolací proti radonu.
Radonový index pozemku musí být k dispozici nejpozději v době zpracování projektové dokumentace. Na základě změřené koncentrace radonu v podloží v hloubce 0,8 m pod povrchem zpravidla původního, neupraveného terénu a stanovené propustnosti podloží se základové půdy zatřiďují do tří kategorií radonového indexu pozemku. Rozhodující pro návrh protiradonové ochrany je ale tzv. radonový index stavby, který stanoví projektant na základě znalosti radonového indexu pozemku, výškové polohy základové spáry, úprav podloží majících vliv na plynopropustnost (např. hutnění, stabilizace, zřizování propustných štěrkopískových vrstev) a přítomnosti podzemní vody. Radonový index stavby rovněž nabývá hodnot nízký, střední a vysoký. Při zatřiďování se používá stejné tabulky jako u radonového indexu pozemku.
Tabulka: Radonový index pozemku a jeho kategorizace (příklad)
Čtěte také: Průvodce: Omítka a pokládka dlažby na balkoně
| Propustnost zemin | Koncentrace radonu v půdním vzduchu [Bq/m3] | Radonový index pozemku |
|---|---|---|
| Nízká | < 10 000 | Nízký |
| Střední | 10 000 - 30 000 | Střední |
| Vysoká | > 30 000 | Vysoký |
Radonový index stavby se v tabulce vyhledá podle koncentrace radonu a propustnosti zemin ve skutečné hloubce založení s přihlédnutím k úpravám podloží majícím vliv na propustnost. Obecně se pro stanovení koncentrace radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin na úrovni základové spáry doporučuje využít zejména přímá měření in situ, výsledky inženýrskogeologického průzkumu, metody odborného posouzení atd. Zvýšení plynopropustnosti zemin je třeba zohlednit i tehdy, dojde-li k němu až později např. v důsledku odvodnění pozemku, trvalého snížení hladiny podzemní vody atd. Snížení plynopropustnosti zemin v důsledku stabilizace, hutnění atd.
Měření radonu je vhodné i u starších staveb, kde můžeme nedostatky použitého stavebního materiálu, nebo nevhodně provedené protiradonové izolace napravit (vždy alespoň částečně) pomocí dodatečných opatření. Svoji zásadní roli při úvahách o izolaci proti radonu hraje i použití podlahového topení v kontaktní konstrukci (druhého a dalšího patra se to netýká), které zvyšuje rozdíl teplot mezi podkladem a podlahou a přispívá ke komínovému efektu.
Principy protiradonových opatření
Ochrana domu se navrhuje podle ČSN 73 0601 (2006). Revidované znění ČSN 73 0601 platné od 1. 10. 2019 ukládá povinnost použití protiradonové izolace, konkrétně takové, jejíž radonový odpor je větší než předepsaný minimální radonový odpor. Dle umístění stavby projektant a stavební dozor v součinnosti se stavebníkem stanoví, jak se proti radonu chránit.
Při návrhu je třeba zohlednit několik důležitých aspektů:
- Protiradonová izolace může být tvořena asfaltovými pásy, syntetickými fóliemi, stěrkami různého chemického složení atd. Výjimkou jsou asfaltové pásy s kovovými výztužnými vložkami, které nesmí být použity jako jediný materiál protiradonové izolace, protože kovová fólie je vysoce náchylná k poškození. Z důvodu obecně velmi špatné těsnosti spojů nesmí být na protiradonovou izolaci použity ani plastové profilované (nopované) fólie.
- Pro výpočet dosaženého radonového odporu materiálu protiradonové izolace musí mít použitý materiál určený součinitel difuze radonu.
- Z charakteristik navrhované stavby se stanoví maximálně přípustná rychlost plošné exhalace radonu do objektu Emez. Výpočet stačí provést pro takové místnosti v kontaktním podlaží, v kterých má Emez nejnižší hodnotu.
- Tloušťka protiradonové izolace d se stanoví z podmínky E ≤ Emez.
Protiradonová izolace musí být položena spojitě v celé ploše kontaktní konstrukce, tj. i pod stěnami. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vzduchotěsnému provedení všech prostupů instalací protiradonovou izolací. O výsledné účinnosti opatření rozhoduje ve velké míře kvalita položení protiradonové izolace.
Čtěte také: prevence poškození pracovní desky vodou
Protiradonová izolace pro nízký index
Dostatečnou izolaci proti radonu poskytne běžná a správně provedená izolace proti vodě, včetně utěsněných prostupů. Pro toto použití jsou ideální asfaltové pásy charBIT G200 S40 nebo charBIT AL S35 (charBIT AL S40) v kombinaci opět s charBIT G200 S40 s dobře svařenými spoji.
Protiradonová izolace pro střední index
Jejím základem jsou pevné asfaltové pásy. Izolaci proti radonu je třeba provést celistvě v celé ploše stavby. Na izolaci proti radonu středních hodnot použijte optimálně pásy charBIT ELAST G S40 HQ nebo charBIT G200 S40 optimálně ve dvou celistvých vrstvách u spodních staveb pod úrovní terénu, v jedné vrstvě pak u spodních staveb nad úrovní terénu (minimálně však ve tloušťce určené výpočtem dle ČSN 730601). Jednotlivé vrstvy musí být pečetěny vždy ve stejném směru tak, aby byl dostatečně pečetěn spoj první vrstvy.
Protiradonová izolace pro vysoký index
Vysoký radonový index vyžaduje nejlepší izolaci proti radonu. Takovou umí zajistit asfaltové pásy s hliníkovou vložkou charBIT ELAST AL V S40 v kombinaci s pásy charBIT ELAST G S40, charBIT ELAST G S40 HQ, které se postarají o patřičnou pevnost (samotné pásy s hliníkovou vložkou nemusí být dostatečně pevné). V případě vysokých hodnot Rn indexu a podlahového topení je třeba pod základovou desku domu doplnit ještě odvětrávací perforované potrubí, které se postará o odvod radonu mimo dům. Pro správnou funkci a požadovaný stupeň ochrany musí být těsné a vyvedené mimo stavbu dle návrhu projektové dokumentace.
Materiály pro protiradonovou izolaci
Pro izolaci proti radonu můžete provést několika způsoby: asfaltovými pásy (včetně samolepicích asfaltových pásů) a syntetickými a polymerními fóliemi.
Asfaltové izolační pásy
Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných. Pro protiradonovou izolaci jsou vhodné modifikované asfaltové pásy.
Oxidované asfaltové pásy
Jejich mechanická odolnost bývá velmi špatná. Je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. Dosahuje pouhých 2 až 5 %. oxidované asfaltové pásy mají rovněž odolnost vůči UV záření nižší.
Modifikované asfaltové pásy
Modifikace se pohybovat mezi 7 a 15 %. Na straně omezují stékavost při vyšších teplotách a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Zesilující vložky se kladou na vnitřní stranu povlaků. Tyto pásy jsou odolnější na proražení než vložky z rohoží. Jsou elastické i při teplotách hluboko pod nulou a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Modifikované asfaltové pásy mají navíc i samozacelující schopnosti např. při místním proražení.
Pozor! Asfaltový pás s hliníkovou vložkou proti radonu se musí vždy kombinovat s klasickým asfaltovým pásem pro jejich nízkou pevnost. V 99 % případů v ČR jsou tyto pásy naprosto zbytečné, jelikož Vám postačí klasický asfaltový pás SBS se skleněnou tkaninou. Tento pás má dostatečný radonový odpor a především je 4x pevnější než ten s hliníkovou vložkou. Za vyhovující se považují asfaltové pásy SBS s radonovým odporem 300 Ms/m a vyšší.
Syntetické fólie
K protiradonové izolaci mohou být použity plastové fólie z polyetylénu. Tyto fólie zajišťují funkci protiradonové izolace. Syntetické fólie jsou svařovány horkovzdušnou svářečkou a následným stlačením spoje. Šířka spoje musí být minimálně 30 mm. Plynotěsnost spoje lze pojistit zalitím okraje svaru lepidlem.
Provádění protiradonové izolace
Konkrétní podoba řešení izolace závisí na postupu realizace podzemí objektu.
Příprava podkladu
Podklad musí být drsný. Nesmí být porušen zlomy, prasklinami nebo smršťovacími trhlinami. Rohy a kouty se zaoblí cementovou maltou nebo omítky o poloměru 40 až 50 mm. V opačném případě musí být izolační povlak od podkladu oddělen. Podklad musí být suchý a nesmí být zmrzlý.
Kladení izolace
Vodorovná izolace se zakryje vhodnou ochranou. Svislá izolace se klade na stranu podkladní vany. Spojení svislé a vodorovné izolace se řeší tzv. zpětným spojem. Provádí se ochrana svislé izolace. Izolace se pokládá ve vrstvách a přesahuje se minimálně o polovinu šířky. Prostupy potrubí se těsní pružnými materiály (např. provazci a bandáží, polyuretanovou pěnou apod.). Průchodky se zesilují pryžovým nebo asfaltovým dilatačním pásem o šířce min. 500 mm. Zesilující vložky se kladou na vnitřní stranu povlaků.
Izolace musí být spolehlivě chráněna (např. pomocí polotuhých plastových desek). Ochrana izolace z tenkovrstvých materiálů (např. fólií z plastů apod.) se provádí před zásypem. V případě přerušení provádění izolace (např. z důvodů přerušení probíhající výztuže), se navrhují hydroizolační přepážky.
Odvětrávací systémy pro snížení koncentrace radonu
U nových staveb jsou větrací systémy podloží nejčastěji tvořeny soustavou perforovaných drenážních trub, které se ukládají do souvislé drenážní vrstvy o nejmenší tloušťce 150 mm vytvořené z vhodného kameniva zpravidla frakce 16/32 mm. Proti penetraci betonu při betonáži podkladní betonové desky musí být drenážní vrstva na povrchu chráněna (geotextilií, lepenkou atd.). Vzájemná vzdálenost rovnoběžně umístěných drenážních trub by neměla být menší než 2,0 m a větší než 4,0 m. Průměry koncových trub se volí v rozmezí 60 až 100 mm, sběrné potrubí se navrhuje s průměrem 100 až 150 mm. U nových staveb se půdní vzduch z drenážního potrubí odvádí nejčastěji pasivně prostřednictvím stoupacího potrubí o průměru 125 až 200 mm ústícího do vnějšího prostředí nad střechou domu. Odvětrání jen do obvodových stěn je nepřípustné.
Podlahová ventilační vrstva, která může být pod i nad protiradonovou izolací, bývá tvořena plastovými nopovanými fóliemi, plastovými tvarovkami, vlnitými cementovými deskami atd. Vzduch se z mezery odvádí pasivně nebo aktivně, nejlépe opět nad střechu objektu.
Současné moderní nízkoenergetické a pasivní domy bývají vybaveny nuceným větráním s rekuperací tepla. Vzduchotechnické systémy jsou v těchto případech primárně dimenzovány a řízeny podle vývinu vlhkosti, popřípadě oxidu uhličitého CO2. Lze je však také použít pro snížení koncentrace radonu v domě. Zkušenosti z řady realizovaných staveb však ukazují, že není dobré ponechat vyřešení radonu jen na vzduchotechnických systémech. Nepodaří-li se totiž provést kontaktní konstrukci v dostatečné těsnosti, může být přísun radonu do domu tak veliký, že pro snížení koncentrace radonu pod směrnou hodnotu by bylo nutné provozovat větrací systém s takovými intenzitami větrání, které nejsou vůbec energeticky efektivní.
Doporučení pro rekonstrukce
Před vydáním stavebního povolení by mělo být provedeno změření koncentrace radonu v budově. Pokud se potvrdí překročení směrné hodnoty EOAR 200 Bq/m3, doporučuje se - po provedení radonové diagnostiky - uplatnit při rekonstrukci přiměřená protiradonová opatření. Podkladem pro projekt protiradonových opatření u stávajících staveb je výsledek podrobné radonové diagnostiky objektu, která zjišťuje druh, polohu a vydatnost zdroje radonu a cesty jeho šíření objektem. Dále se musí zohlednit celkový stav objektu, dispoziční řešení (poloha obytných místností ve vztahu k podloží), těsnost obvodového pláště, systém větrání atd. Největší pozornost by měla být věnována stavu kontaktních konstrukcí.
Velmi efektivním a účinným opatřením může v řadě případů být aktivní odvětrání radonu z podloží pod objektem pomocí několika odsávacích míst umístěných tak, aby byl umožněn pohyb vzduchu pod celým půdorysem objektu. Není-li možné provést otvor do podlahy zevnitř, lze prostor pod podlahou odvětrávat i zvenčí prostřednictvím prostupu základovým pasem. Půdní vzduch se odsává téměř vždy nuceně pomocí ventilátoru. Aby bylo dosaženo co možná nejvyšší účinnosti systému, je třeba zajistit těsnost podlahové konstrukce spočívající na podloží.
Na co si dát pozor při provádění izolace proti radonu?
Měření: Pro měření využijte speciální firmu s patřičným certifikátem. Dobře provedené měření je základ, protože přímo určuje následná protiradonová opatření.
Potřeba odvětrání: Zejména při středních a vyšších hodnotách (nebo při použití podlahového topení) dbejte na správně provedený odvětrávací systém.
Správná volba materiálu: Vybírejte kvalitní materiál s životností odpovídající životnosti stavby a s parametry pro dané klimatické podmínky.
Správná montáž: Nezapomeňte, že izolace proti radonu je funkční, pouze když dokonale těsní. Pro pokládání protiradonové izolace vybírejte důvěryhodnou firmu se zkušenostmi.
Ochrana proti vodě: Kromě radonu je nutné uvažovat také o ochraně budovy proti nežádoucím účinkům vody (vzlínající vlhkost, dočasná nebo trvalá hladina vody).
tags: #protiradonová #izolace #význam