Lité potěry představují moderní a efektivní řešení pro podlahové konstrukce, které nabízí řadu výhod oproti tradičním metodám. Na trhu jsou k dostání dva hlavní typy: lité anhydritové podlahy a lité cementové podlahy. Oba materiály jsou vyráběny v souladu s ČSN a splňují požadavky na betony používané pro podlahy. I když se oba typy liší v některých zásadních charakteristikách, oba umožňují velmi rychlou a jednoduchou pokládku bez fyzicky namáhavé práce. Díky svým výhodám jsou lité podlahy velmi vhodným řešením i pro systémy podlahového topení.
Typy litých potěrů a jejich základní charakteristiky
Pro lité podlahy se využívají dva typy směsí: anhydritový nebo cementový potěr. Skupina Českomoravský beton nabízí tyto materiály pod obchodními značkami ANHYMENT® a CEMFLOW®. Oba materiály jsou zcela srovnatelné z hlediska pevnosti v tlaku (20 až 30 MPa) a také pevnosti v tahu za ohybu (4 až 6 MPa). Logicky pak každému musí být jasné, že pokud má materiál označení CA(anhydrit)-C20-F4 nebo CT(cement)-C20-F4 jedná se o materiál se stejnými pevnostními charakteristikami. To ale ještě samo o sobě neznamená, že použití, resp. vlastnosti jsou totožné.
Anhydritový potěr (AnhyLevel, ANHYMENT®)
- Vyniká zejména jednoduchostí zpracování, takřka nulovým smršťováním, dlouhou dobou zpracovatelnosti a minimální závislostí na klimatických vlivech.
- Možnost snížení podlahové vrstvy až na 3 cm nad rozvody podlahového topení.
- Výborně vede teplo (tepelná vodivost ʎ = 1,8 W/m·K), což usnadňuje regulaci podlahového topení a snižuje náklady na vytápění.
- Umožňuje provádět velké plochy bez dilatací - až 600 m2 podlahy bez topení a 300 m2 podlahy s topením.
- Lze realizovat až do teplot 30ºC.
- Nízké teploty zpomalují vysychání, které lze urychlit větráním nebo vytápěním stavby.
- Nevyžaduje téměř žádné ošetřování, po prvních dvou dnech je možné zahájit intenzivní vysušování.
- Podlahy je možné začít vysoušet dříve po realizaci a rychleji.
- Rozdíl v ceně materiálu litého anhydritu a litého cementu je minimální, pohybuje se většinou v rozdílu do 500 Kč/m3 v neprospěch lité cementové podlahy.
- Pro čerpání anhydritu stačí šnekové čerpadlo, které je levnější na pořízení i údržbu.
Cementový potěr (CemLevel, CEMFLOW®)
- Vyniká svou tekutostí a vyloučením nutnosti použití výztužných sítí, které často komplikují pohyb na realizovaných plochách.
- Možnost použití v trvale vlhkých prostorách či v místech s nedostatečnou možností vysušování, jelikož tvrdnutí probíhá chemickou reakcí s vodou (hydratací) a ne vysycháním (krystalizací) jako je tomu u anhydritu.
- Nižší tepelná vodivost (ʎ = 1,2 W/m·K), čímž vydává akumulované teplo/chlad s menší intenzitou, a to po delší dobu.
- Vyšší tendence ke smršťování (0,5 až 0,7 mm/m), proto je nutné provádět smršťovací spáry (doporučuje se v úsecích max. 4 x 4 m).
- Vyžaduje tloušťku minimálně od 50 mm pro podlahy bez podlahového topení a pro podlahy s topením 45 mm + konstrukční tloušťku podlahového topení.
- Na zpracování lité cementové podlahy je jen polovina času oproti anhydritu, tedy cca 120 minut.
- Nižší teploty výrazně zpomalují hydrataci (pod 5 °C přestává cementová pasta tvrdnout), vysoké teploty naopak tuhnutí urychlují.
- Je nutné co nejdéle udržovat v potěru vlhkost a po 7 dnech začít pozvolna větrat. Po 3 až 4 týdnech je vhodné povrch opatřit ochranou, aby se zamezilo druhotnému smršťování.
- Pro čerpání litých cementových podlah se používá pístové čerpadlo, které je dražší na pořízení i provoz. Čerpání lité cementové směsi je pak dražší o cca 30-40%.
- Maximální plocha bez dilatací je 40 m2.
- Realizace do teplot 25ºC.
Srovnání vlastností
I když se lité anhydritové a lité cementové podlahy jeví jako podobné materiály, existují mezi nimi klíčové rozdíly, které ovlivňují jejich použití a chování.
Oba dva materiály jsou pro potřeby podlahového vytápění vhodné. Vykazují takřka totožnou teplotní kapacitu (akumulaci), mají však odlišnou hodnotu tepelné vodivosti. Anhydritové potěry nabízejí vyšší rychlost vedení a předávání tepla do prostoru. Cementový potěr má naopak nižší tepelnou vodivost, čímž vydává akumulované teplo/chlad s menší intenzitou, a to po delší dobu.
Největší rozdíl je v chování těchto materiálů při jejich zrání. Velkou výhodou anhydritového potěru je minimální smršťování a tím pádem žádné nebezpečí kroucení. Naproti tomu cementový potěr má vyšší tendenci ke smršťování a to v závislosti na různých faktorech. Ve všech těchto případech dochází u cementového materiálu k objemovým změnám, které mohou vest k deformacím nebo vzniku prasklin. Proto je také nutné provádět u cementových potěrů tzv. smršťovací spáry.
Čtěte také: Použití lehkých betonových stropů
Cementové podlahy mohou mít v době aplikace finální krytiny větší procento zbytkové vlhkosti než podlahy anhydritové. Co se týče ale samotného vysychání, anhydritové podlahy je možné začít vysoušet dříve po realizaci, ale i rychleji.
| Vlastnost | Anhydritový potěr (ANHYMENT®) | Cementový potěr (CEMFLOW®) |
|---|---|---|
| Zpracovatelnost | Dlouhá (cca 240 minut) | Kratší (cca 120 minut) |
| Minimální tloušťka | 30-35 mm (nestlačitelný podklad), 40-50 mm (plovoucí), +tloušťka topení | 50 mm (bez topení), 45 mm + tloušťka topení |
| Smršťování | Téměř nulové | Vyšší (0,5-0,7 mm/m), vyžaduje dilatace |
| Tepelná vodivost | 1,8 W/m·K (rychlejší přenos tepla) | 1,2 W/m·K (pomalejší, delší akumulace) |
| Odolnost vůči vlhkosti | Nevhodný do trvale vlhkých prostor | Vhodný do trvale vlhkých prostor |
| Max. plocha bez dilatací | 600 m2 (bez topení), 300 m2 (s topením) | 40 m2 |
| Max. teplota realizace | 30 °C | 25 °C |
| Cena materiálu (rozdíl) | Nižší | Vyšší (do 500 Kč/m3) |
| Čerpání | Šnekové čerpadlo (levnější) | Pístové čerpadlo (dražší, o 30-40%) |
| Pochozí po | 24-48 hodinách | 24-48 hodinách |
| Plné zatížení po | 28 dnech | 28 dnech |
Použití litých potěrů
Lité betonové podlahy jsou vysoce odolným, pevným a stálým materiálem, který je vhodný pro novostavby i rekonstrukce rodinných domů a průmyslových nemovitostí. Betonová podlaha je vhodná jak do interiéru, tak do exteriéru, neboť při styku s vodou nedochází k jejímu poškození. Lité betonové podlahy slouží jako podklad pro finální nášlapnou vrstvu.
Lité cementové potěry jsou výhodným řešením především v případech, kdy použití anhydritové směsi není možné, a to hlavně v průmyslových prostorech trvale zatížených mokrým provozem, kolem krytých bazénů, vnitřních garážových stání apod. Rozhodně jsou to prostory, kde je možné předpokládat zvýšenou vzdušnou vlhkost - dlouhodobé působení vody (tím nejsou myšleny koupelny v RD a bytech, ale např. závodní kuchyně a pod.). Nicméně i tak je nutné brát na zřetel to, že litá cementová podlaha je potěrový beton a opatření proti působení vodě by se měla aplikovat i u těchto materiálů.
Cementový litý potěr Cemflow nebo CemLevel lze v konstrukci podlahy použít jako potěr oddělený od podkladu fólií, potěr na izolační vrstvě, potěr pro plovoucí podlahy nebo potěr pro podlahové topení. Potěr nachází uplatnění ve všech typech objektů, ale hlavně v místech, kde by jiná forma transportu nebyla možná. Máte-li v plánu moderní podlahové topení, je cementový litý potěr nejlepším řešením. Teplo se díky nízké výšce potěru šíří rychleji a snižuje náklady na vytápění místnosti.
Lité cementové podlahy mají své uplatnění, ale pro použití v rodinných domech je pořád výhodnější použít lité anhydritové podlahy, obzvláště pak u podlahového topení, kdy v případě vyskytnutí závady na lité cementové podlaze mohou jít náklady na opravu podlahy hodně vysoko.
Čtěte také: Lehký beton: Pro a proti
Realizace litých podlah
Litý potěry CEMFLOW se vyrábí na betonárnách a na stavbu se dopravuje v čerstvém stavu autodomíchávačem. Oproti mobilnímu silu je využití autodomíchávače výhodné, protože není náročný na místo a nevyžaduje připojení ke zdroji vody ani elektřiny. Před litím směsi do konstrukce se kontroluje konzistence směsi rozlivem. Zkoušku konzistence rozlitím provádí při přejímce zpracovatel směsi, tj. realizační firma. Optimální rozliv cementové lité směsi se pohybuje na úrovni 22-26 cm pro tloušťku potěru do 8 cm a 20-24 cm pro tloušťku nad 8 cm.
Do konstrukce se litá směs cementového potěru dopravuje mobilními pístovými čerpadly přes násypku autodomíchávače gumovými hadicemi o průměru licí hadice 50 mm. Směs se lije vždy tak, aby se zamezilo jejímu vniknutí pod separační vrstvu. Nalitá plocha se pomocí speciálních nivelačních hrazd zpracovává tzv. vlněním. Účelem vlnění je usnadnění rozlití a zatečení směsi do všech míst a dutin, například v rozích, pod podlahovým topením apod., a dále odvzdušnění nalité směsi v celé její tloušťce. Následně se plocha rozvlní ve druhém, kolmém směru.
Litá podlaha je pochozí po 24-48 hodinách po ukončení pokládky, částečně zatížitelná po cca 3 dnech (při teplotách 15-20 °C). V případě, že na litou podlahu bude pokládána lepená nášlapná vrstva, je třeba povrch potěru ještě přebrousit a zkontrolovat zbytkovou vlhkost potěru.
Příprava podkladu
Na nosné podkladové konstrukci s realizovanými rozvody vyplníme mezery mezi jednotlivými kabely a trubkami polystyrenem (EPS 100), případně cementovou litou pěnou PORIMENT. Tepelnou izolaci z deskového pěnového polystyrenu (EPS 100) v tloušťce dle požadavků na tepelný odpor umístíme nad rozvody. Tepelná, případně kročejová, izolace se překryje tzv. separační vrstvou nebo, v případě podlahového vytápění, se na ni uloží tzv. systémové desky, případně odrazová folie či jiný podklad. Po obvodu se na zdi upevní dilatační pás z pěnového polyethylenu. Systémová deska je nejčastěji k vidění v tzv. nopovém provedení, čili v provedení se „špunty“. Ty usnadňují montáž trubek podlahového topení, pomáhají totiž dodržet přesné rozteče mezi trubkami. Výšková úroveň tzv. trojnožek, do jejichž úrovně se potěr později nalévá, se nastaví pomocí hadicové vodováhy nebo laseru. Toto nastavení zajišťuje dokonalou rovinu a rovnoměrnou výškovou úroveň v celé ploše podlahy. Trojnožky se umisťují zpravidla v roztečích 2 m.
Ošetřování a zrání
Kvalitní a důkladné ošetřování litého potěru může významně ovlivnit jeho konečné vlastnosti, ale i rychlost jejich dosažení. Pro omezení smrštění z vysychání a vzniku trhlin je u cementových potěrů nutné ihned po znivelování jejich povrch ošetřit ochranným postřikem, který je součástí dodávky lité směsi. Průměrné dávkování postřiku je 0,1 l/m2. Konkrétní dávkování, případně vynechání, závisí na podmínkách v místě ukládky, zejména na rychlosti vysychání potěru.
Čtěte také: Cementové podlahy s nízkou hmotností
tags: #lité #potěry #vlastnosti #použití #výhody