Co je Lehký Beton?
Lehký beton si zachovává všechny pozitivní vlastnosti běžného betonu. Na rozdíl od něj má ale o cca 2/3 nižší objemovou hmotnost, je rychleschnoucí a podlahy lze realizovat bez dilatačních spár. Nehrozí totiž riziko popraskání.
Liapor Mix je směs pro snadnou přípravu lehkého betonu (známý také jako Liaporbeton nebo keramzitbeton). Na českém trhu najdete lehký beton v podobě suché směsi balené v pytlích po 30 l pod názvem Liapor Mix. Jeho příprava i manipulace s ním jsou snadné. Vyrábí ve 2 variantách:
- Liapor Mix (frakce 4-8 mm) určený pro podkladové vrstvy
- Liapor Mix final (frakce 1-4 mm) určený pro finální vrstvy podlah
Je to právě nízká objemová hmotnost 600 kg/m3 (resp. 750 kg/m3), která dělá z lehkého betonu ideální materiál pro rekonstrukce podlah. Ve srovnání s běžným betonem lze provádět lité podlahy s až o 2/3 nižší zatížením nosné konstrukce. Podlahy realizované z lehkého betonu Liapor Mix jsou pochozí již za 24 hodin.
Příprava a Aplikace Lehkého Betonu Liapor Mix
Před realizací podlahy z lehkého betonu musíme povrch dobře očistit a lehce zvlhčit. Suchou směs a potřebné množství vody (4-5 l na 1 balení) mícháme v míchačce, nebo ručně. Doba míchání je cca 2-3 minuty. Je velmi důležité nemíchat vysokou rychlostí. V případě použití např. míchačky s nuceným oběhem postačí i kratší doba.
Vzniklý lehký beton lijeme na podklad a upravujeme podobně jako běžný beton - stahovací latí a běžným zednickým hladítkem. Směs je rychleschnoucí. Proto je důležité ji bezodkladně zpracovat. Není potřeba vytvářet dilatační spáry, protože lehký beton nepraská a dobře se spojí nejen s okolním materiálem, ale také s vrstvami realizovanými v předchozích dnech.
Čtěte také: Potěr CEMFLOW pro lité podlahy
Na hotovou vrstvu z Liapor Mix final můžete položit finální nášlapnou vrstvu. Na aplikovaný Liapor Mix je nutné položit roznášecí vrstvu betonového potěru nebo mazaniny o tloušťce minimálně 40-50 mm (nejlépe vyztuženou jemnou ocelovou síťovinou). Následně např. finální podlahovou krytinu.
Využití Lehkého Betonu
Právě díky výše zmíněným přednostem má lehký beton ve stavebnictví mnoho možností využití. Lehký beton je vhodný pro realizace podlah v bytech, domech i nebytových prostorách. Betonové podlahy z Liapor Mixu v sobě kombinují výhody suché podlahy tvořené podsypem a sádrokartonovou /sádrovláknitou deskou a takzvané těžké plovoucí podlahy, kterou obvykle tvoříme z klasického betonu.
Lité Cementové Podlahy vs. Anhydritové Podlahy
Lité cementové podlahy jsou určeny především tehdy, kdy pokládka anhydritové podlahy není možná, což je například v prostorech zatížených mokrým provozem, kolem krytých bazénů, veřejných sprch apod. Tento materiál se také většinou aplikuje do podzemních prostor a starších podsklepených a špatně zaizolovaných místností.
Cementové podlahy patří mezi moderní technologie interiérových podlah. Cementový potěr (litý beton) je po 48 hodinách pochozí a následně 30 dní zraje. Lehké stavební práce bez bodového zatížení je možná po 4 až 5 dnech od vylití. Další stavební práce, jako je např. pokládka dlažby, plovoucí podlahy, parket, PVC a koberců, je možná po úplném vyschnutí.
Litá cementová podlaha FLOORBEX (technické specifikace) je směs o tekutosti F6 a min. tloušťce 50 mm, s obsahem kameniva o velikosti max. do 8 mm. cementového pojiva, tedy i do prostor, kde hrozí riziko zvýšené vlhkosti.
Čtěte také: Použití lehkých betonových stropů
Vlastnosti cementových a anhydritových podlah
Co do pevnostních parametrů jsou však potěry AnhyLevel a CemLevel totožné. Dosahují pevnosti 20 - 30 MPa v tlaku a 4 - 6 MPa v tahu za ohybu, což je až 10x více než tradičním způsobem pokládané suché betonové směsi.
Anhydritová podlaha AnhyLevel je ideální pro většinu ploch, které se ovšem nachází v suchém prostředí, snadno se s potěrem pracuje a pokládka je poměrně rychlá s vysokou finální pevností, bez nutnosti hutnění, vyztužování nebo jiného pracného rovnání povrchové části.
Tyto podlahy mají nejlepší tepelnou vodivost a jsou vhodné pro podlahové topení. Jedná se o litý tenkovrstvý anhydritový podlahový potěr, který má extrémní tepelnou vodivost a vysokou pevnost v ohybu. Je vhodný pro interiérové podlahy s elektrickými a teplovodními systémy. To z něho dělá jediný potěr s garantovanými tepelnými vlastnostmi a specifickou červenou barvou. Tento potěr vyniká vysokou samonivelační schopností a prodlouženou dobou zpracovatelnosti. Své upotřebení nalezne při tenkovrstvém vyrovnávání podkladů a zalévání podlahových elektrických topných systémů.
Podlahy z CemLevelu se vyznačují vysokou pevností a odolností. Jedná se o samonivelační cementový potěr, který lze na rozdíl od anhydritového potěru aplikovat i v trvale vlhkém prostředí. Dá se použít do všech budov, sportovních hal, ale i prostředí jako jsou sklepy, garáže nebo bazény atd. Vykazuje pouze malé smršťování.
Minimální tloušťka litých podlah
1. Minimální tloušťka lité podlahy z anhydritového potěru činí 30 mm, v případě cementového potěru pak 45 mm. Nutnost vyšší tloušťky cementového potěru je dána jeho větším smršťováním a větší mírou deformace při vysychání a zrání (viz. dále). Případné snižování tloušťky je pak možné volbou vyšší pevnostní třídy.
Čtěte také: Lehký beton: Pro a proti
2. Minimální možná tloušťka roznášecí vrstvy (dáno normou nebo konkrétním výrobcem pro daný produkt) se navrhuje převážně dle plánovaného zatížení (případně se zohledňuje také stlačitelnost podkladu). Čím je větší tloušťka lité podlahy, neboli její konstrukční výška, tím je vyšší její únosnost. Potřebujete-li podlahovou konstrukci více zatížit, musí mít odpovídající pevnost.
Dilatace cementových potěrů
7. Jak již bylo zmíněno, cementový potěr se přirozeně smršťuje více než potěr anhydritový. Při smršťování velkých ploch vzniká vysoké tahové napětí, převyšující pevnost samotného potěru. Důsledkem je vznik prasklin. Redukce tohoto napětí se řeší smršťovacími spárami (dilatace), které napětí velké plochy rozdělí rovnoměrně do ploch menších. S požadavkem na větší dilatační celky je vhodné zvyšovat také tloušťku potěru.
Vlhkost a finální krytina
8. Na anhydritový potěr můžeme pokládat finální krytinu až po dostatečném vysušení (cca na hodnotu 0,5 %), uzavření vlhkosti v podlaze by mohlo značně snížit pevnost potěru. Cementový podklad naopak může obsahovat vyšší zbytkovou vlhkost, cca 5 %. Stále ale platí, že čím větší je tloušťka vrstvy z litých potěrů, tím více vody se musí odpařit. Časový nárůst není v tomto případě lineární, ale geometrický.
Tepelná izolace a podlahové topení
Jako podkladní izolace se používá nejčastěji podlahový polystyren, kamenná vlna nebo extrudovaný polystyren XPS (při vysokém zatížení). Dosažení standardu pro pasivní a nízkoenergetické domy zpravidla vyžaduje u podlah suterénů využít izolaci o tloušťce až 300 mm.
6. Minimální tloušťka roznášecí vrstvy je ovlivněna charakteristikou zvoleného systému podlahového vytápění. Každý systém vykazuje specifickou tloušťku, rozvody teplovodního topení například 16 mm, zatímco fólie jsou podstatně tenčí. Potěr vylitý mezi trubkami podlahového topení není možné po statické stránce počítat do celkové výšky roznášecí vrstvy z litého potěru, počítá se až výška nad rozvody topení.
U Liaporbetonu je možné dosáhnout hodnoty součinitele tepelné vodivosti l = 0,14 W/m.K. Ve většině případů lze běžný beton v betonových podlahách nahradit lehkým keramickým betonem Liapor Mix, suchou směsí pro přípravu lehkého betonu, kterou stačí na stavbě rozmíchat s vodou.
| Vlastnost | Lehký beton Liapor Mix | Běžný beton |
|---|---|---|
| Objemová hmotnost | 600-750 kg/m3 | cca 2000 kg/m3 |
| Rychlost schnutí | Rychleschnoucí | Pomalejší |
| Dilatační spáry | Není potřeba | Doporučeno |
| Zatížení nosné konstrukce | Nižší | Vyšší |
| Pochozí | Již za 24 hodin | Po delší době |
tags: #lehké #cementové #podlahy #vlastnosti