Asfaltové pásy jsou tradičním materiálem pro vytvoření hydroizolačních konstrukcí staveb. Poskytují plnohodnotnou a spolehlivou ochranu staveb proti vodě, jak na jejich střechách, tak v základech staveb. Jsou charakteristické vrstvou hydroizolačního materiálu - asfaltu na nosné vložce výrobku. Aplikují se v jedné nebo více vrstvách.
Vložky asfaltových pásů a jejich vlastnosti
Nosná vložka je klíčovým prvkem asfaltových pásů, který ovlivňuje jejich pevnost a trvanlivost. Naše video ukazuje rozdíl v pevnosti vložek asfaltových pásů.
Typy vložek:
- Vložka ze skleněné rohože V60: Tyto vložky jsou zpracovány z netkaných vláken. Obvyklá plošná hmotnost je od 50 g/m2 do 100 g/m2. Asfaltový pás s vložkou ze skleněné rohože V60 lze trhat rukou, nemá dostatečnou pevnost a nemůže zajišťovat trvanlivou ochranu staveb proti vodě.
- Vložka ze skleněné tkaniny nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem skleněné tkaniny: Vložky ze skleněné tkaniny dosahují vysoké pevnosti. Mají velkou mechanickou odolnost a jsou zároveň dobře ohebné. Toho se využívá při řešení detailů. Nejsou náchylné na rozměrové změny způsobené teplotou plamene během aplikace. Nejsou elastické, jsou tedy méně vhodné pro aplikace vystavené vlivům povětrnosti.
Plnoplošné natavení asfaltových pásů je možné provádět v jednom kroku nebo ve dvou krocích. Navzájem neprovařené asfaltové pásy, které mohou vzniknout v oblastech za podélnými přesahy asfaltových pásů nebo při nedůsledném natavování v celé ploše asfaltových pásů nelze považovat za souvrství dvou nebo vícevrstvých skladeb asfaltových pásů. V oblastech, kde nedošlo k natavení dvou vrstev asfaltových pásů, může v průběhu roku docházet ke kondenzaci vodní páry a ke vzniku zvlnění asfaltových pásů.
Asfaltové pásy na střechách
Velké množství plochých střech má na svém povrchu položenou povlakovou krytinu z asfaltových pásů. Na střechách bez provozu, bez zatěžovacích vrstev dlouhodobé působení slunečního záření nepříznivým způsobem ovlivňuje stárnutí asfaltových pásů. Většina vrchních modifikovaných asfaltových pásů se vyrábí s ochranným posypem na jejich horním povrchu. Některé vrchní modifikované asfaltové pásy mají na horním povrchu různé kovové fólie, nejčastěji hliníkové fólie.
Faktory ovlivňující zahřívání asfaltových pásů na střechách:
- Sklon střech
- Umístění technických zařízení na střechách
- Výskyt odrazivých ploch na střechách
- Zašpinění povrchu střech
- Typ ochranného posypu (barva, velikost zrn, hustota zakrytí). Pálený granulát může být jednobarevný nebo vícebarevný.
K velkému zahřívání asfaltových pásů na střechách v největší míře dochází na šikmých nebo svislých plochách pokrytých hydroizolacemi z asfaltových pásů, a to v oblastech detailů jako jsou atiky a ukončení asfaltových pásů na stěnách nástaveb vzduchotechnických zařízení, světlíků a strojoven výtahů. Vyšší odrazivost ochranného posypu a snížení teploty povrchu asfaltových pásů mohou zajistit speciální přísady v barvách posypu. V blízkém okolí velmi odrazivých ploch je potřeba navrhnout teplotně odolnou skladbu střechy z teplotně odolných hydroizolací i tepelných izolací. V průběhu let dochází na střechách s vrchními asfaltovými pásy k určitému úbytku množství ochranného posypu.
Čtěte také: Jak namontovat ukončovací lišty
Asfaltové pásy jako parozábrana
Jednou z funkčních vrstev, kde se s řadou výhod uplatní asfaltové pásy, je parozábrana. Použití asfaltových pásů pro parozábrany má mimo požadovaný difuzní odpor i řadu dalších výhod. Je to jeho mechanická odolnost, stabilita na podkladní konstrukci, možnost snadného opracování a vzduchotěsného napojení detailů. Vzhledem k charakteru asfaltové hmoty také větší těsnost při průniku mechanickou kotvou.
Základní řada asfaltových pásů, využívaných na pozici parozábrany, má kovovou, obvykle hliníkovou, vložku. Ta brání difuzi vodních par v ploše téměř absolutně. Hliníková vložka se pro zlepšení mechanických vlastností a pro lepší přilnavost asfaltové hmoty kombinuje s výztužným rounem či tkaninou. Pásy mohou být natavitelné, nebo samolepicí. Pásy s kovovou vložkou jsou nenahraditelné na pozici parozábrany v systému plochých střech. Obzvláště se uplatní nad vlhkými provozy. Díky kovové vložce zabraňují pronikání vlhkosti z interiéru do skladby střechy, kde hrozí její kondenzace a následná degradace tepelné izolace či dalších střešních prvků.
Velkou pozornost je nutno věnovat vzájemným spojům asfaltových pásů a jejich napojení na navazující a prostupující konstrukce. Tam se většinou z technologických důvodů používají pásy bez hliníkové vložky, ideálně s kombinovanou, polyesterovou vložkou. Asfaltové pásy bez kovové vložky, tj. s vložkami skleněnými, polyesterovými či kombinovanými, tak vysokého difuzního odporu nedosahují. Přesto je lze běžně na pozici parozábrany v širokém spektru skladeb použít. Tyto pásy mají na základě tabulek použití z ČSN 0605 - 1 definován faktor difuzního odporu hodnotou 20 000, nebo ho výrobce uvádí na základě laboratorního měření.
Normy pro parozábrany:
- ČSN EN 13970: Definuje a charakterizuje asfaltové parozábrany. V souladu s touto normou jsou pásy uváděny na trh.
- ČSN 73 0605 - 1 Hydroizolace staveb - Povlakové izolace - požadavky na použití asfaltových pásů: Stanovuje minimální technické požadavky pro zabudování v České republice. Tato norma v části 5.2.4. definuje technické požadavky podle místa a použití asfaltového pásu ve stavbě, mimo jiné také pro parozábrany. Tabulka 6 na řádku 13 uvádí technický požadavek pro propustnost vodních par min. 100 000. Tato bezrozměrná veličina vyjadřuje relativní schopnost látek propouštět difúzí vodní páry. Je poměrem schopnosti difúze daného materiálu se schopností difúze vzduchu.
Ochrana staveb proti radonu
Hydroizolační asfaltové pásy jsou běžně využívány v systému spodní stavby nejen jako hydroizolace, ale také jako účinná součást protiradonových opatření. Návrh a provádění protiradonových opatření se řídí normou ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží, která doznala v září 2019 významných změn a nabyla účinnosti k 1.10.2019.
Nové požadavky dle ČSN 73 0601 (od 1.10.2019):
- Opatření je nutno navrhnout pro všechny kategorie radonového indexu a to dle nového zatřídění typu stavby. Jedná se o pobytové prostory v kontaktních podlažích rozdělené dle intenzity větrání, halové stavby s pobytovým prostorem, stavby s kontaktním podlažím bez pobytových prostor a stavby s izolačním podlažím.
- Pro tyto kategorie jsou definována protiradonová opatření v příslušné kategorii těsnosti v kombinaci s odvětráním podloží či ventilační vrstvou a větráním interiéru.
- U stávajících staveb se volí taková opatření, aby nebyla překročena referenční úroveň 300 Bq/m3.
- Nově byla zavedena povinnost chránit pobytové prostory při stavebních změnách nebo úpravách, které by mohly ovlivnit koncentraci radonu ve stavbě.
- Navrhování opatření se nově provádí s ohledem na referenční úroveň 300 Bq/m3, která nemá být překročena jak u novostaveb, tak u stávajících staveb. Jedná se o maximální nepřekročitelnou úroveň. Dle doporučení Světové zdravotnické organizace je od roku 2009 doporučena referenční úroveň 100 Bq/m3. Je tedy na domluvě mezi projektantem a investorem, jakou úroveň po vzájemné dohodě zvolí.
- Nově byla zavedena návrhová hodnota intenzity větrání nnh, při které je dosaženo návrhové hodnoty koncentrace radonu Cnh. U přirozeně větraných staveb je nově návrhová hodnota nnh = 0,2 h−1.
- Dimenzování protiradonové izolace je v aktualizovaném znění normy odlišné od původního typu výpočtu. Již není počítáno s minimální tloušťkou izolace, ale zavádí se nově její radonový odpor. Je to hodnota, která určuje schopnost izolace omezovat difuzi radonu na základě její tloušťky a difuzní délky.
- Pro ochranu stavby lze použít jen takovou protiradonovou izolaci, jejíž radonový odpor je větší či roven minimálnímu požadovanému radonovému odporu. Ten se určí výpočtem dle parametru domu a návrhové hodnotě koncentrace radonu v půdním vzduchu.
- Nově byly uvedeny také požadavky pro budovy s nuceným větráním.
Návrh hydroizolační koncepce a materiálové řešení má vycházet z projektové dokumentace. Stejně tak opatření proti pronikání radonu do interiéru budov a jeho hromadění má navrhovat projektant v projektové dokumentaci dle určené hodnoty OAR v pobytovém prostoru, dle radonového indexu stavby, a na základě výpočtu dle ČSN 73 0601 10/2019. Všechna opatření je potřebné dodržet. Nelze suplovat sebelepší izolační vrstvou potřebu odvětrání podloží v případech, kdy je to normou ČSN 73 0601 10/2019 požadováno. Například změnu tlakových poměrů nad a pod podlahovým betonem v případě podlahového vytápění lze docílit pouze odvětráním podloží. V případě podlahového vytápění je povrchová teplota podlahového betonu v interiéru dvojnásobně vyšší než v případě, že podlahové vytápění není. Tím je i dvojnásobně vyšší tlakový rozdíl působící směrem do interiéru. Izolační vrstva je tedy dvakrát více exponovaná.
Čtěte také: Nezbytný nástroj pro beton
Odolnost asfaltových pásů vůči radonu:
Povědomí o použití asfaltových pásů s AL vložkou ve spodní stavbě s vysokým radonovým indexem je značně rozšířené. Odolnost pásů s AL vložkou proti pronikání plyn je teoreticky neomezená. Zároveň je ale známo, že pásy s AL vložkami přinášejí jistá úskalí při zpracování, především v detailech nejde uvažovat o jejich vysoké těsnosti, problematické je také natavování na svislé plochy. Proto je obecně zakázáno normou ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží používat AL pásy samostatně.
Ve skutečnosti lze ale řešení hydroizolace a ochrany stavby proto pronikání radonu řešit i elegantněji bez použití pásů s AL vložkami. SVAP k této problematice provedl experiment, během něhož byly posouzeny dva typy pásů: SBS modifikovaný pás a pás s co nejprodyšnější nosnou vložkou ze skleněné netkané rohože V60 (reálně se kombinace modifikovaného asfaltu a takovéto vložky nevyskytuje). V obou případech byl sledován součinitel difúze radonu jak v ploše pásu, tak ve standardně provedeném spoji v souladu s metodikou ISO/TS 11665-13.
Oba dva posuzované asfaltové pásy mnohonásobně převyšují hodnoty minimálních radonových odporů požadovaných ČSN 73 0601:2019, a mohou tak být použity na protiradonovou izolaci staveb bez ohledu na radonový index stavby. Asfaltový pás s vložkou V60 převyšuje nepřísnější požadavek na minimální radonový podpor téměř 5krát a asfaltový pás s AL vložkou více než 380krát. Bude-li asfaltový pás obsahovat dostatečné množství asfaltové hmoty, jeví se použití AL vložek ke zvýšení radonového odporu jako zbytečné.
Provedení hydroizolace se doporučujeme zadat zkušené izolatérské firmě. Má dostatek zkušeností s pokládkou asfaltových pásů a ví také, za jakých klimatických podmínek může být provedené asfaltové hydroizolace úspěšné.
Odolnost asfaltových pásů vůči mechanickému zatížení
Norma ČSN 73 0606 z r. 2000 uvádí pro účely zatížení oxidovaných asfaltových pásů hodnotu tlaku 0,5 MPa jako limit. Je důležité zdůraznit, že hodnota platí opravdu jen pro pásy s oxidovanou asfaltovou hmotou (např. pásy typu V60 S35, G200 apod.), navíc s doplněním i teplotního omezení do 20° C. Nečeká se, že by v základových konstrukcích byly reálné teploty vyšší, tato zmínka, spíše poukazuje na malou teplotní odolnost oxidovaného asfaltu při vyšších teplotách. Pro modifikované pásy norma, i vzhledem k datu vydání, žádnou hodnotu neuvádí.
Čtěte také: Dilatační spáry v betonu
S přehledem lze říci, že hodnoty zatížení asfaltových pásů v konstrukci 0,5 MPa není obvykle dosaženo v případě rodinných domů. V případě větších a složitějších staveb jako jsou bytové domy, výškové stavby, budovy s podzemními partiemi velkého rozsahu, vodohospodářské stavby apod. je úlohou projektanta vyhodnotit vliv mechanického zatížení hydroizolace, vyvolané stavebními konstrukcemi. Historicky zavedený limit 0,5 MPa tak může být překonán.
SVAP k této problematice provedl experiment, během něhož byly jak oxidované, tak modifikované pásy podrobeny plošnému statickému zatížení a poté zkoušce vodotěsnosti. Experiment potvrdil absolutně bezproblémové fungování modifikovaných pásů. Současně vyráběné modifikované asfaltové pásy jsou velmi spolehlivým a odolným materiálem pro řešení hydroizolace základových partií všech běžných staveb, včetně těch velkého rozsahu.
Kvalita dešťové vody stékající ze střech s asfaltovými pásy
Téma zálivky zeleně pomocí dešťové vody je spojené především s několika posledními léty, kdy se snížily roční úhrny srážek, během léta panovaly tropické teploty a studny, ze kterých je čerpána zálivková voda, byly suché. V takových situacích je zřizování retenčních nádrží logickým krokem a dnes je podporován i státní dotací v programu Ministerstva životního prostředí nazvaném Dešťovka. V této souvislosti Svaz výrobců asfaltových pásů (SVAP) zaregistroval zvýšené dotazy na kvalitu vody v případech, kdy stéká po střechách s asfaltovými pásy a je používána právě pro zálivka zeleně.
K tomuto bodu je nutné připomenout, že podmínkou bezproblémového využití dešťové vody je její filtrace před retenční nádobou, protože prach, ptačí trus nebo listí mohou přispívat ke zhoršení kvality vody. Zatím se neprokázaly žádné negativní vlivy asfaltového pásu na kvalitu vody, která po jejich povrchu stéká. Podle dosavadních zkušeností má voda velmi malý nebo žádný účinek na užitné vlastnosti zabudovaných vyztužených asfaltových pásů.
Aby tento předpoklad byl exaktně ověřen, SVAP zajistil ve Státním zdravotním ústavu v Praze v období září 2020 až leden 2021 odborné přezkoumání výluhů asfaltových pásů. Podstatou projektu bylo posouzení, zda výluh vody ve styku s asfaltovými pásy je vhodný pro zálivku zeleně. Vzorky asfaltových pásů byly podrobeny výluhové zkoušce podle Vyhlášky MZ č. 409/2005 Sb. O hygienických požadavcích na výrobky přicházející do styku s vodou a na úpravu vody. Vzorky byly vyluhovány při teplotě 40 °C a následný výluh byl analyzován. U žádného tohoto ukazatele nebyla překročena požadovaná hodnota hygienického limitu stanoveného vyhláškou MZ č. 252/2004 Sb. a zároveň ukazatelé splňují požadavky doplňkových závlah I.
Oplechování střechy a závětrné lišty
Oplechování střechy má přímý vliv na její užitné vlastnosti. Pokud nezanedbáte výběr a montáž klempířských doplňků, konstrukce pod střešní krytinou bude dostatečně chráněna před povětrnostními vlivy. Nezbytnou součástí střechy jsou také závětrné lišty, které mají nejen estetickou, ale i praktickou funkci.
Závětrné lišty jsou jedním z mnoha klempířských prvků, které se využívají při oplechování střešní krytiny. Používají se konkrétně u přesahujících konců střechy, případně na štítu střechy, pokud tento prvek není řešen jiným způsobem (například atikou či vystupující zdí). Závětrné lišty se používají téměř u všech typů střešních krytin. Velmi často je můžete vidět v kombinaci s plechovými střešními krytinami, a to jak u trapézových plechů, tak i u profilovaných krytin.
Hlavní funkcí závětrných lišt je ochrana proti podfukování střešní krytiny. Jde o poměrně nebezpečný jev, který vám nejen sníží akustický komfort bydlení, ale může také výrazně zkrátit životnost střechy. Stačí například pořádná sněhová vánice a pod nedostatečně oplechovanou krytinu se dostane sníh. Nafoukaný sníh se v horším případě dostane pod difuzní fólii, začne tát a způsobí vlhnutí dřevěných krokví. Mimochodem, pokud je řeč o podfukování střechy, nesmíme zapomenout ani na mýtus, se kterým se právě v souvislosti s plechovými krytinami můžete stále setkat. Říká se totiž, že pod plechové střechy podfukuje.
Výběr a instalace závětrných lišt:
Aby mohly závětrné lišty svou funkci plnit opravdu spolehlivě, je důležité vybrat správný tvar, délku a důkladně je nainstalovat. Pokud se již nacházíte ve fázi výběru závětrné lišty, pravděpodobně už víte, že existuje více tvarových variant. Výběr je tedy třeba přizpůsobit tvaru okapnice a typu střešní krytiny.
Pro základní a tedy i nejrozšířenější variantu závětrné lišty je typická okapnice, stojatá vodní drážka a tvarové zakončení podle typu krytiny. Při výběru se zaměřte na tloušťku lišty a její povrchovou úpravu. Standardně se závětrné lišty vyrábějí z pozinkovaného plechu, přičemž důležitá je i kvalitní povrchová úprava.
Nakonec je při výběru závětrné lišty třeba rozlišovat mezi lištami, které se instalují na střešní krytinu, a těmi, které se instalují pod ni. Druhý typ závětrné lišty se instaluje pod střešní krytinu a montáž probíhá zpravidla ještě před pokládkou samotné krytiny. Použitím této lišty snadno vyřešíte ukončení střechy na jednotlivých stranách, a to po spádu. V případě obou typů platí, že je nutné jejich spojování s překrytím 10 cm. Ať už se tedy rozhodnete pro profilované plechové krytiny nebo trapézové plechy, nezapomeňte při projektování na závětrné lišty a jejich správné osazení.
tags: #lista #nad #rozehratou #hlavní #princip #funkce