Výběr a pokládka dlažby jsou klíčové aspekty při zařizování interiéru i exteriéru. Správné rozhodnutí ovlivní nejen estetiku, ale i funkčnost a životnost podlahy. V tomto článku se podrobně zaměříme na různé aspekty dlažby, od materiálů a designu až po technické parametry a způsoby pokládky, se speciálním důrazem na srovnání pokládky "na koso" a "rovně".
Umístění obkladu a dlažby
Při výběru dlažby je nezbytné na začátku zohlednit plánovanou zátěž a specifické podmínky místa, kde budou obklad nebo dlažba položeny. Venkovní dlažba a obklady musí odolat letním teplotám, UV záření, větru a mrazu, zatímco v interiéru se nevyhnete specifickým podmínkám v jednotlivých místnostech.
Dlažba v interiéru
- Kuchyně a koupelna: V kuchyni nebo v koupelně očekávejte změny teplot a především vlhkost. Pro kuchyň volíme dlažbu s větší tloušťkou, kterou nerozbije spadlý hrnec a jiné kuchyňské náčiní. V koupelně se zase pohybujeme často bosou nohou, a proto jsou vhodné protiskluzové dlažby, které označujeme na stupnici R9-R13. Na podlaze se rovněž doporučujeme vyvarovat lesklým materiálům. Lesklý obklad koupelnu opticky zvětší, protože odráží světlo, bohužel na něm také ulpívají zaschlé kapky. Matný povrch naopak koupelnu zútulní a je méně náročný na údržbu. Matné obklady s nápaditějšími vzory a texturou dokáží skrýt nečistoty i vodní kámen. Dlažba do koupelny i do kuchyně by měla být protiskluzová, stupeň B je naprosto dostačující. Ani jedna z místností nepatří k výrazně namáhaným prostorám, takže stačí, když bude dlažba splňovat otěruvzdornost PEI 2 nebo 3.
- Obývací pokoj: Dlažba v obývacím pokoji není nic neobvyklého. Vzhledem k tomu, že se dá perfektně kombinovat s podlahovým vytápěním, nepůsobí na dotek ani studeným dojmem. Útulnost navodíte dlažbou v imitaci dřeva, které vypadá věrohodně, ale nemusíte se o něj pravidelně starat. Odolnost podlahy také mluví ve prospěch dlažby. Dlažba je pevná, nevadí jí rozlitá voda a její údržba je opravdu snadná. Nejvhodnější jsou dlaždice s otěruvzdorností PEI 3. Pokud si chcete usnadnit údržbu, minimalizujte počet spár, ve kterých se nečistoty rády zachytávají.
- Obecné použití: Keramická dlažba je vhodná do každé místnosti. Celý váš interiér tak můžete dokonale sladit, jak se říká, již od podlahy. Ozdobou koupelny, kuchyně či obývacího pokoje tak může být jeden design mramoru, dřeva či betonu. I když patří k chladnějším materiálům, jde to vyřešit podlahovým topením, pro které je naprosto ideální. Kvalitní dlažba vám může vydržet i celý život.
Dlažba v exteriéru
V exteriéru můžete dlažbu použít na spoustu míst, od chodníčku na zahradě přes příjezdovou cestu a terasu až po okolí bazénu. Dlažba dotváří celkový vzhled vašeho obydlí, a proto je dobré ji vybírat pečlivě. První, podle čeho vybírejte, je účel dlažby. Dále nezapomeňte zkontrolovat parametr nasákavosti, který rozhoduje o tom, jestli bude dlažba mrazuvzdorná. Aby byla dlažba bezpečná i za deště, volte protiskluznost R10 a vyšší, a to zejména na schodech a okolo bazénů, kde je riziko uklouznutí poměrně vysoké. Protože bude čelit větší zátěži než dlažba uvnitř, volte vyšší otěruvzdornost. Keramická nebo kamenná dlažba je ideální volbou, pokud chcete, aby venkovní dlažba navazovala na interiérovou. Použití venkovní dlažby v interiéru není problém. Velkoformátová keramická dlažba je skvělá na terasy, kde si chcete usnadnit uklízení. Kromě keramické dlažby je v exteriéru hojně používaná betonová dlažba, do které se řadí i oblíbená zámková dlažba, která velmi dobře odolává zátěži i povětrnostním vlivům a pracuje se s ní velmi dobře. Cenově je velmi příznivá a nabízí velké množství barev i tvarů. Dokonce dokážou dnešní betonové dlaždice imitovat i vzhled dřeva. Další variantou je cihelná dlažba z hrubé keramiky, která je velmi jednoduchá na pokládku a hodí se jak na terasy, tak i na cesty.
Materiály dlažby
Existuje široká škála materiálů, každý s vlastními specifickými vlastnostmi a estetickými aspekty.
Glazovaná keramika
Glazovaná keramika má hned několik výhod, mezi ty nejdůležitější patří vysoká odolnost. Kvalitnější varianty vám vydrží desítky let, aniž by se prošlapaly nebo odřely. Keramika navíc odolává chemickým čistícím prostředkům a nabízí vysokou tepelnou vodivost, pro kterou je oblíbená při instalaci podlahového vytápění. Pokud ho však neplánujete, počítejte s tím, že keramická dlažba může trochu studit. Glazovaná dlažba je dostupná v široké škále barev a vzorů. Díky použité digitální technologii může povrch dlaždic imitovat jakýkoliv materiál - ať už beton, mramor nebo pískovec. Velmi oblíbená je glazovaná dlažba s dekorem dřeva, která do detailů imituje barvu, vlákna a suky dřeva. Dokonale se bude vyjímat ve vaší kuchyni, ložnici, předsíni či obývacím pokoji. Spojuje v sobě praktické vlastnosti kameninových dlaždic a útulnou atmosféru, kterou si u přírodního dřeva velmi ceníme. Glazované dlaždice jsou odolnější proti mechanickému poškození i proti vodě.
Čtěte také: Srovnání rolet a žaluzií: Výhody a nevýhody
Slinutá dlažba
Slinuté dlažby jsou vyrobeny z těženého přírodního materiálu (jíly, hlíny, kaolin, živec) rozemletého na prášek, slisovaného za vysokého tlaku a vypáleného za teplot nad 1 100 °C. Materiál se dokonale spojí (sline), takže výsledná hmota nemá téměř žádné póry, má velmi nízkou nasákavost (vždy pod 3 %, někdy i pod 0,1 %) a odolá extrémnímu zatížení. Slinutá neglazovaná dlažba je velice vhodná pro místa s velkým provozem. Díky probarvenému střepu a absenci glazury jsou případná poškozená místa méně nápadná. Navíc je tvrdší, má menší nasákavost (0,04 - 0,5%) a delší životnost. Další výhodou je relativně nízká pořizovací cena. Na druhou stranu jste kvůli absenci glazury omezeni ve výběru barevných a vzhledových variací. V některých případech se může stát, že budete mít problém vyčistit různé skvrny (kuchyňský olej apod.) Slinuté glazované dlažby patří mezi neuniverzální a nejoblíbenější typ dlažeb. Mají výborné vlastnosti jako je snadná údržba, vysoká tvrdost, nízká nasákavost, mrazuvzdornost apod. Výrobci v této kategorii nabízejí nepřeberné množství designů, barev a velikostí. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.
Přírodní kámen
Přírodní kámen je nejčastěji spojený s obývacími pokoji a obložením stěn kolem krbu a krbových kamen, stále častěji se ale prosazuje i v koupelnách a na jiných místech. Důležité je uvědomit si, že jde o přírodní savý materiál, jenž vyžaduje impregnaci a vrstvu laku. Při pořizování proto počítejte i s těmito položkami. Například mramor (vápenec) je velmi měkký a naprosto neodolný vůči i slabým kyselinám.
Sklo
Povrchy ze skla mají podobné vlastnosti jako ty keramické, jen jsou lesklejší. Obecně právě tyto povrchy a mozaiky vypadají luxusně a vzbuzují dojem prémiových materiálů. Sklo rovněž působí relativně chladně. Nevýhodou zůstává i o něco vyšší cena v porovnání s jinými materiály.
Gumové a plastové obklady
Gumové a plastové obklady nabízí dlouhou životnost, zpravidla nízkou cenu a nepřeberné množství barev a vzorů. Jejich instalace je jednoduchá, protože se provádí bez lepidel za sucha. Podle konkrétního typu je možné dokonce jejich přivrtání, častější je ale systém pero-drážka, známý z klasických palubek. Disponují rovněž dobrými tepelnými a zvukovými izolačními schopnostmi. Nutno doplnit, že se nejedná o přírodní materiál a i když má vysokou životnost, není tak odolný proti otěru a poškození v porovnání s keramickým obkladem.
Dřevo
Dřevo je nejvíc přírodní materiál, který mezi dlažbou a obklady najdete. Např. korek je odolný vůči plísním, navíc elastický a s dlouhou životností. Není drahý, pouze musíte počítat s náklady na lepidlo a lak, které budete potřebovat při pokládce a během pozdější údržby.
Čtěte také: Štuk vs. stěrka: Kompletní srovnání
Design a dekor dlažby
V dnešní době si můžete vybrat prakticky jakoukoli barvu, vzor nebo strukturu včetně 3D kamenných obkladů z PVC, které vystupují do prostoru a ozvláštňují interiér. I plastové materiály mohou vytvořit zajímavé plastické vzory, nicméně zde se většinou jedná o složitější geometrické ornamenty. Mozaiku vytvoříte složením mnoha malých dlaždiček.
- Z obkladu mohou vystupovat reliéfy, nebo do něj být naopak „zapuštěné“. Zároveň mohou fungovat samostatně na každé dlaždici, nebo tvořit obrazec z několika kusů. V současné nabídce najdete jak moderní, tak klasický design prakticky ve všech barvách.
- Populární je také imitace dřeva, místnost pak působí útulněji a navozuje hřejivější dojem.
- Stále oblíbenější, především v koupelnách a kuchyních, je patchwork design, kdy se spojují složitější barevné obrazce do společné plochy (podobně jako zbytky různých látek do jedné deky).
- Zajímavým dekorem je tzv. lappato, tedy česky lapovaný povrch. Jde o zušlechtění povrchu jemným a nepravidelným přeleštěním, což má za následek zajímavou kombinaci lesku a matu.
Typy povrchových úprav
Matná dlažba
Matná dlažba je zejména protiskluzová a má nízkou úroveň absorpce vody, proto je častěji vybírána do prostorů s intenzivním provozem a častějším kontaktem s vodou. Mluvíme tedy o koupelně, obývacím pokoji, kuchyni, garáži a prostorech kolem domu - terase, schodech či balkonu. Její klíčovou vlastností je odolnost vůči tvorbě skvrn a rýh. Je také mrazuvzdorná. Vrchní vrstva glazury chrání dlaždici před trvalým ušpiněním - špína se nebude usazovat v pórech, ale na povrchu dlaždice. Proto je úklid glazovaných dlaždic opravdu hračkou. Stačí pravidelně vysát podlahu a vytřít ji vodou s přídavkem čisticího prostředku. Pamatujte však, že v jejich pórovité struktuře se usazuje špína, což ztěžuje udržování podlahy v dokonalé čistotě.
Výhody a nevýhody matné dlažby:
- ➕ Je bezpečnější z hlediska používání, protože nemá kluzký povrch.
- ➕ Nejlepší krytina pro použití na terasách a balkonech.
- ➕ Nevyžaduje složitou údržbu a čištění a pokud ji použijete na podlaze v kuchyni nebo koupelně, zamaskuje šmouhy po kontaktu s tekutinami nebo mopem.
- ➕ Špičkově převádí teplo, proto je osvědčenou volbou pro podlahové vytápění.
- ➖ Pokud bude použita například na zdi sprchového koutu, v pórech se bude usazovat vodní kámen.
Zlatý střed: lappato dlažba
Lapovaná dlažba je spojením lesku a matu - její povrch je pololeštěný. V praxi to znamená, že je leštěná a zároveň místy v malých prohloubeních matná. Takový povrch má velmi poutavý vzhled a přináší efektní výsledky. Možná je právě tím kompromisem, který hledáte!
Výhody a nevýhody lapované dlažby:
- ➕ Rozhodně zaujme svým designem, lesk laku se prolíná s matnými prvky, díky čemuž vytváří poutavý efekt, který krásně odráží světlo.
- ➕ Částečné leštění nevytváří na krytině tak kluzký povrch, jako je tomu u leštěných dlaždic, proto ji můžete bez obav použít v různých typech místností.
- ➕ Efekt lappato působí čistě na stěnách i na podlaze a maskuje případné šmouhy.
- ➖ Drsný povrch může stejně jako u matné povrchové úpravy způsobovat usazování vodního kamene, zejména pokud bude lappato použito ve sprchovém koutu či na podobném místě.
- ➖ Malé nepravidelnosti vyplývající z kombinace dvou struktur mohou způsobovat usazování drobných částic, např. písku.
Technické parametry a normy
Při výběru dlažby je důležité znát její technické vlastnosti, které se řídí normami. V ČR jsou dlažby označeny jako ČSN. Pokud výrobek splňuje evropské normy, dostává norma přívlastek EN, a pokud splní podmínky pro normy světové, pak se označuje ISO.
Mechanické charakteristiky
Vyjadřují odolnosti vůči zátěžím, jako je pevnost v ohybu a zatížení na mezi pevnosti. Pevnost v ohybu je obecně tím větší, čím nižší je nasákavost. Čím větší je tloušťka dlaždice, tím větší je zatížení na mezi pevnosti. Například tloušťka 7 až 12 mm je vhodná pro běžné užití v bytových prostorách, hygienických zařízeních, v administrativních budovách apod. Kvalitní dlažby mají tvrdost mezi 6 a 9 na Mohsově stupnici.
Čtěte také: Bílé dveře do interiéru: Který materiál je ten pravý?
Otěruvzdornost (PEI)
Otěruvzdornost udává odolnost proti poškrábání, pořezání, úderům apod. Měří se tvrdost povrchu a odolnost proti opotřebování. U glazovaných materiálů se sleduje především otěruvzdornost, která se hodnotí metodou PEI. Jedná se o fyzikální vlastnost, která vyjadřuje u glazovaných obkladů a dlažeb odolnost proti mechanickému poškození povrchu glazury otěrem - obroušením v závislosti na hustotě provozu chodců, druhu a stupni znečištění podlahy. Podle této odolnosti se rozdělují obklady a dlažby do pěti kategorií, která určují vhodnost použití z hlediska technických parametrů.
Tabulka otěruvzdornosti (PEI)
| Stupeň PEI | Vhodnost použití |
|---|---|
| PEI I | Pouze do soukromých koupelen a WC na stěnu. |
| PEI II | Pouze soukromé obytné plochy s nízkou zátěží, kde se chodí v přezůvkách nebo naboso - např. koupelny, WC, ložnice. |
| PEI III | Bytová dlažba - pouze soukromý sektor se střední zátěží - např. kuchyně, balkony, terasy, obývací pokoje, chodby - NE vstupní prostory a veřejné prostory jako hotely, nemocnice atd. |
| PEI IV | Do vnitřních i venkovních prostorů s intenzivním užíváním a místností s přímým kontaktem s venkovními prostorami. Např.: všechny prostory dle skupiny III, bary, restaurace, obchody a hotely s menším provozem, garáže, školy, nemocnice, kanceláře a výstavní haly s výjimkou dlaždic pod pokladnami a pulty prodejen a ploch s těžkou dopravou, extrémně zatížené. |
| PEI V | Extrémně odolná glazura a vysoký stupeň zeskelnění zajišťují i po mnoha letech stejný vzhled i při maximálním namáhání. |
Nasákavost (absorpce vody)
Nasákavost udává schopnost dlažby absorbovat vodu a vás bude zajímat hlavně u exteriérové dlažby. Čím větší absorpce vody, tím méně se například dlaždice či obklady hodí do venkovního prostředí a také do vlhkých prostorů. Nasákavost úzce souvisí s mrazuvzdorností. Pro exteriér je z hlediska mrazuvzdornosti vhodná jakákoliv dlažba s číslem menším než 3 %. Nejlepší vlastnosti má slinutá dlažba, která má nasákavost 0,5 % a menší.
Dělení obkladů a dlažeb podle nasákavosti:
| Nasákavost (E) | Druh | Použití |
|---|---|---|
| E > 10 % | Jen pro vnitřní obklady stěn | |
| 0,5 < E ≤ 3 % | Univerzální použití pro obkladové prvky, obklady podlah a stěn interiérů | |
| E ≤ 0,5 % | Vysoce odolné | Mrazuvzdorné podlahy namáhané otěrem, v exteriérech a interiérech, fasády, balkony, terasy |
Zásadně nejsou mrazuvzdorné všechny bicoturní obklady, monoporózní obklady a dlažby na červeném střepu.
Protiskluznost
V koupelně, ale i v kuchyni nebo na chodbě a schodišti oceníte, když dlažba nebude kluzká. Toho se docílí speciálními glazurami nebo reliéfy. Protiskluznost dlažby, po které chodíte bosou nohou, se udává v písmenech A, B a C (A je nejnižší stupeň a C nejvyšší). Protiskluznost na místech, kde chodíte obutí, se udává v jednotce R9 až R13 (R9 je nejnižší zvýšená protiskluznost a R13 nejvyšší). Doma vám bude stačit kategorie R9 nebo R10.
Kalibrace a tonalita
Při vypalování se dlaždice rozměrově změní. Proto se dlaždice kalibrují, což znamená, že se rozdělují do několika skupin se stejnými rozměrovými odchylkami. Další možností jsou dlaždice s rektifikovanou hranou, u kterých po vypálení ještě proběhne proces opracování, kde se vyrovnají. Abyste měli jistotu, že budete mít dlažbu o stejném odstínu, věnujte pozornost označení na balení. Tonalita - barevnost povrchu obkladu či dlažby je označována číslem na obalu. Může se lišit oproti vystavovanému vzorku - podle výrobní šarže. U rustikálních obkladů a dlažeb se často do jednoho balení míchají různé tonality, čímž se dosahuje lépe efektu přírodního materiálu.
Způsoby pokládky dlažby
Způsobů pokládky je hned několik, každý má svá specifika a také spotřeba materiálu se liší. Než si dlažbu pořídíte, rozhodněte se, jak ji budete pokládat a tomu přizpůsobte i rezervu. U členitějších prostor prokonzultujte velikost rezervy se specialistou. Procenta jsou v tomto případě orientační, protože záleží na více faktorech - například velký formát dlažby bude mít v malé místnosti větší prořez než ve velké.
Pokládka "na střih" (rovně)
Na střih se říká způsobu pokládky rovnoběžně se stěnou, kdy spáry probíhají v obdélníkové nebo čtvercové síti. Jednotlivé kusy jsou pokládány rovnoběžně se stěnou a spáry probíhají v klasické čtvercové nebo obdélníkové síti. Tento způsob je nejjednodušší a nejběžnější.
Pokládka "na koso"
Dlažba na koso se pokládá pod úhlem 45° vzhledem ke stěně. Spáry jsou průběžné. Esteticky vyhovuje u všech rozměrů dlažby, přerušuje všechny linie. Přednosti pokládky na koso oceníte i pokud do koupelny umisťujete rohovou vanu či sprchový kout obloukového tvaru. Původní panely bývají často nerovné, bez pravých úhlů, pokládka na koso to schová. Je potřeba počítat s větší spotřebou materiálu. Prostor opticky zvětšíte použitím dlažby větších rozměrů s pokládkou na koso.
Pokládka "na vazbu" (cihlová vazba)
Dlažba na vazbu nebo také cihlová vazba se nazývá způsob pokládky obdélníkových formátů, které se pokládají rovnoběžně se stěnou tak, že jsou jednotlivé řady posunuty nejčastěji o půl délky dlažby. Posunutí o půl délky nejde u velkoformátových dlaždic, protože jsou z výroby nepatrně prohnuté a při tomto způsobu by rozdíl výšek mohl být viditelný. Velký formát ideálně posuňte o čtvrtinu délky.
Lepidla a spárování
Lepidla pro keramické obkladové materiály
Lepidla pro keramické obkladové materiály jsou rozdělena do tří typů: C - cementové, D - disperzní, R - z tvrditelných pryskyřic. Každý typ se může vyskytovat v různé třídě: pro běžné použití (normální) a pro náročnější aplikace (zlepšená).
Spárování
Samostatnou kapitolou keramických dlažeb je spárování. Ze zkušeností není v žádném případě vhodné použít bílou spárovací hmotu na jakoukoliv podlahu včetně bílé. Bílé spáry se totiž v průběhu času špiní a šednou. Vhodnější je, když má spára o tón tmavší barvu než dlažba. Zvolíte-li odlišný odstínu spár a dlažby, dosáhnete zajímavého barevného kontrastu, se kterým se dá velice dobře pracovat při volbě doplňků a nábytku. Častým problémem je míchání barevné spárovací hmoty přímo na stavbě. Dochází totiž k nerovnoměrnému smísení základní a přidané barvy, což kazí celkový dojem. Proto volte spíše spárovací hmoty namíchané přímo výrobcem. Nezapomeňte zvolit správnou kategorii spárovací hmoty a lepidel. Jsou rozdílné druhy pro venkovní a interiérové obklady. Pokud nemusíte, nevolte bílé spáry, které nejsou praktické. Lepší volba je šedá nebo barvu zvolte podle barvy dlažby. Zajímavě vypadá i použití kontrastní barvy. Malé spáry působí elegantně, sjednotí povrch dlažby a nevyniknou na nich tolik nečistoty.
Pokládka a údržba
Příprava podkladu a samotná pokládka
Nejjednodušší způsob, jak mít dlažbu v interiéru opravdu kvalitně položenou, je nechat pokládku provést odborníkem. Pokud se do toho chcete pustit sami, bude to vyžadovat určitou dávku zručnosti. Před samotným pokládáním je naprosto nezbytné vytvořit rovný a celistvý podklad bez jakýchkoli nečistot a mastnoty. Pokud není podlaha v rovině, vyrovnejte ji stěrkou. Proměřte si místnost a zkontrolujte rozměry dlažby. Musíte zjistit, jak široké budou dořezy a vypočítat šířku spáry. Při pokládce do pravého úhlu začněte uprostřed místnosti, kde vyrovnejte první řadu dlaždic podle šňůry napnuté paralelně s bočními stěnami. Lepte za pomoci moderních lepidel, které dovolují tenkovrstvé lepení. Po rozmíchání ho postupně nanášejte na podlahu pomocí zednické lžíce a rozetřete hladítkem s ozubeným okrajem. Na lepidlo vtlačte připravené dlaždice a vkládejte mezi ně plastové křížky, díky kterým budou rozestupy stejnoměrné. Dořezy řezejte pomocí řezačky na dlažbu, která umožňuje přesné nastavení přiříznutí dlaždic. Dotvarovat dlaždici například u radiátorových trubek nebo zárubní můžete pomocí úhlové brusky. Spárovací hmotu nanášejte až po vytvrdnutí lepidla a odstranění plastových křížků. Do spár se rovnoměrně zapracuje pomocí gumové stěrky.
Specifika venkovní pokládky
Pokud se chystáte venkovní dlažbu lepit na betonový podklad, nezapomeňte na hydroizolační nátěr a na spád minimálně 2 %. Podklad musí být vyspádovaný vždy směrem od budovy. Aby v mrazu dlažba nepopraskala, musí v podkladu být dilatační spáry. Beton totiž změnami teplot pracuje a spáry zabrání napětí v tahu. Dilatační pole má rozměr 3×3 metry, v této vzdálenosti musí být vedené spáry o minimální šířce 8 milimetrů. Aby se zabránilo zničení dlaždic, musí být spáry mezi nimi přesně na spárách dilatačních. Spáry dodělejte až tři dny po pokládce, kdy už máte jistotu, že je lepidlo zaschlé. Betonové, zámkové a kameninové dlaždice není dobré pokládat na betonový podklad, mnohem vhodnější je pro ně štěrková drenáž, která vsakuje vodu a skvěle se vyrovná i se změnami teplot. Podle účelu dlažby vykopejte podkladovou vrstvu. Na zhutněnou vrstvu hrubšího štěrku přijde vrstva jemné štěrkové drtě, na kterou položíte dlažbu, kterou poté znovu zhutníte.
Čištění a údržba
Díky správné péči bude vypadat dlažba jako nová, k tomu je ale potřeba věnovat péči i spárám, které mají tendenci v sobě nečistoty zachytávat a usazuje se v nich vodní kámen. Nejlepší je prevence, místo bílých spár volte béžové odstíny nebo šedou. Znečištění také může předcházet speciální impregnací na nasákavé i nenasákavé materiály. Pokud nemáte parní čistič k dispozici, můžete vyzkoušet osvědčený recept ze surovin, které má doma každý. Smíchejte teplou vodu se šťávou z citronu, octem a jedlou sodou a vyčistěte spáry za pomoci nylonového kartáče nebo tvrdého kartáčku na zuby. Velmi zašlé spáry vyřešíte pomocí obnovovače spár, který se na suché čisté spáry nanáší pomocí aplikátoru. Pokud jsou spáry v opravdu špatném stavu, můžete na ně nanést novou spárovací hmotu nebo nejprve odstranit původní spáry a až pak nanášet novou hmotu. Dlažbu lze čistit za pomoci takzvaných padů, které jsou rozdělené podle barev, od bílého leštícího padu po černý k intenzivnímu drhnutí. Na dlažbu se prodávají speciální čisticí prostředky.
Oprava poškozené dlažby
Oprava poškozené dlažby je nejjednodušší, když vyměníte kus za kus. I proto je dobré při koupi myslet na rezervu ze stejné šarže. Segmentovým kotoučem s nánosem tvrdokovu vyškrábejte spárovací hmotu a pak vysekejte uprostřed dlaždice otvor a odštipujte postupně zbytek dlaždice, dokud se nedostanete k lepicí maltě. Odlomený kus dlaždice (pokud je v celku) můžete znovu přilepit průhledným gelovým lepidlem. Než začnete lepit, plochu důkladně očistěte a lepidlo naneste na odlomený kousek. Praskliny nebo otvory jdou také opravit za pomoci tmelu, ten dnes seženete v mnoha odstínech, a navíc je možné je dohromady i míchat, a tak vytvořit požadovaný odstín.
tags: #dlažba #nakoso #nebo #rovně #porovnání