Líska obecná (Corylus avellana) je opadavý keř nebo malý strom, který se vyskytuje především v Evropě a západní Asii. Je známá svými jedlými plody - lískovými oříšky, které jsou oblíbenou potravinou lidí i zvířat. Keř má poměrně široké využití, ať už jako užitná a okrasná dřevina, zdroj dřeva pro řemeslné účely nebo jako součást živých plotů. Líska není na českých zahradách žádný zelenáč. V tuzemských podmínkách z ní snadno vytvoříte hustý živý plot a na podzim vám přinese spoustu lahodných ořechů.
Druhy lísky vhodné pro živý plot
Tento rod obsahuje přibližně dvacet jednotlivých druhů, které se vyskytují především v mírném až subtropickém pásmu. Na našem území najdeme hlavně nejznámější, planě rostoucí lísku obecnou. V zahradách požadujeme od těchto keřů obvykle dvě vlastnosti - dostatek kvalitních plodů a estetický vzhled. Do plotu volíme rychle rostoucí, mrazuvzdorné a snadno tvarovatelné odrůdy. Lísky jsou atraktivní pro mnoho druhů ptáků a hmyzu, což přispívá k rozmanitosti a udržitelnosti zahrady.
Odrůdy lísky
- ‘Webbova’: Skvělým opylovačem je například odrůda ‘Webbova’.
- ‘Contorta’: Od ostatních odrůd se Contorta liší zkroucenými větvičkami, které připomínají větve kroucené vrby. V době květu se na keři objevují žluté, velké jehnědy.
Výsadba lísky
Pěstování lísky není nijak náročné. Stanoviště by mělo být slunné až polostinné. Lísky preferují hlinitou a dobře propustnou půdu. Příliš vlhký až podmáčený substrát jim nesvědčí. Co se týče pH, poradí si s kyselými, neutrálními i zásaditými půdami. Při výsadbě je dobré myslet na to, že u některých ořechů se dočkáme pouze v případě opylování. K tomu potřebujeme ideálně dva exempláře na jednom pozemku.
Výsadba by měla proběhnout na jaře nebo na podzim, přičemž je třeba zajistit dostatečný prostor mezi jednotlivými keři pro jejich růst a údržbu. Jednotlivé keře vysazujeme asi tři až čtyři metry od sebe. Kvůli opylení je dobré vysadit blízko sebe alespoň dva keře a to do vzdálenosti přibližně 4 metrů. Pokud si chcete vypěstovat lískový živý plot, umístěte jednotlivé kousky do vzdálenosti 2 metrů. Pamatujte také na to, že líska potřebuje půdu bohatou na živiny. Pokud máte vyhlídnuté stanoviště, kde ji takovou zeminu nemůžete nabídnout, dostatečně ji při výsadbě přihnojte. Lísku sázíme na slunečné stanoviště. Nejvíce se jí daří v dobře propustné, vlhké půdě. Zejména v začátcích nezapomínejte na pravidelnou závlahu - ideální frekvence je zhruba jednou do týdne, a pokud uhodí sucha, můžete i častěji.
Příprava půdy
Nejdůležitější pro dobré prospívání živého plotu je pečlivá příprava půdy. Výsadbový pruh o šíři 50-80cm zryjeme na hloubku rýče. Na zrytou plochu, pokud je půda velmi nekvalitní, můžeme dát vrstvu kompostu a zapracujeme motykou, na větších plochách rotavátorem.
Čtěte také: Účinné metody ochrany slepic
Spon výsadby
Vzdálenost rostlin v řadě bývá od 20 do 100 cm v závislosti na druhu a konečné velikosti živého plotu. Rozestupy doporučujeme dle naší filosofie co nejdelší, aby keře mohly vytvořit svůj typický vzhled. keře vytváří strukturu zahrady, takže prvně doporučujeme žádné promyslet rozvržení výsadby. čas pro trochu kreativity :) jak by to mohlo vypadat kdybych to dělal podle sebe? kolik místa chci nechat zarůst keři a kolik chci sekat trávu? kde by mohla vzniknout romantika, zákoutí s lavičkou? kde nechám průhled? kde chci zabránit pohledu např. Dvě řady dají živému plotu plastickou strukturu a bude působit velmi hustě a přirozeně. Výsadbu ve dvou řadách dle plánku B ) tzv. do trojsponu ( rovnostranného trojúhelníku ) zvolte vždy pokud chcete rychleji zabránit průhledům.
Vzhledem k tomu že většina našich keřů dorůstá v dospělosti šířky alespoň 1,5-2 m doporučujeme obecně rozestup 1m. Výhodou je že pokud nějaký keř uschne, bude mezera relativně brzy zaplněna, relativně brzy získáte oddělující strukturu. Nevýhoda je vyšší cena a že jednotlivé druhy tolik nevyniknou, vhodné je tak sázet vždy více kusů od druhu. Druhy větší (nebo kterým se bude na místě dařit) přerostou ty méně šťastné kterým zbyde úloha podrostu - jako v přírodě. Nebo samozřejmě můžete až se keře rozrostou zasáhnout a překážející keře přesadit, příliš velké stříhat či zmlazovat = nemá smysl rostliny plánovat na centimetry, oni si stejně porostou jak jim podmínky a vaše karma umožní. Ale kdo má hodně místa může sázet i po 1,5m i více, naopak kdo chce zabránit větrům nechť sází po 50cm. Čím víc místa keř má, tím lépe může rozvinout svůj typický vzhled. Vzdálenost od plotu doporučujeme minimálně 1 metr optimálně 1,5m a konzultaci záměru se sousedem - jde o to, aby jste se dostali k plotu a odtud mohli větve zastřihnout.
Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m". Pravítko nebo vlnovka??Zvlněné linie jsou přirozené a uklidňující, pokuste se řady keřů alespoň trochu zvlnit. Tip zahradního designérství: vytvoření efektu tajemného zákoutí - dle třetího sloupku na obrázku. Každá zahrada by měla mít kouzlo, kouzelné je objevovat tajemství, které se skrývá za nějakou překážkou. Před keře doporučujeme výsadbu trvalek ( trvalkového lemu ). Naplánujte si výsadbu zejména na jaře co nejrychleji po dodání a dávejte pozor, aby kořeny nevysušovalo slunce, vítr atd. Ideální je mít počasí pro keře a ne lidi :) Zataženo, mlhavo, a chladno bez větru je pro kořeny ideální. Přesto na kořeny dávejte pozor, může např. začít foukat vítr. Slunce a vítr mohou kořeny rychle vysušit. V takovém případě je nutné kořeny chránit - např.
Poškozené kořeny se nůžkami zkrátí do zdravé části (u prostokořenných sazenic). Každou rostlinu obsypeme půdou zlepšenou kompostem, rostlinou potřeseme a povytáhneme ji tak vysoko, jak rostla před výsadbou, radši ale poněkud výše. Potom místo výsadby zalijeme a přihrneme zem. Dobré je celý pruh výsadby zamulčovat (listí, sláma, štěpka, kůra) vrstvou vysokou cca 7cm.
Poslední výzkumy ukazují, že hnojení a to ani organické nemá žádný význam pro ujmutí rostlin. Naopak při neodborném použití průmyslových hnojiv může dojít k popálení kořenů a nevratným škodám na výsadbovém materiálu. Stejně tak nemá povýsadbový řez žádný význam pro ujmutí rostlin. Často tradičně doporučovaný řez po výsadbě, zdůvodňovaný tzv. vyrovnáním poměru kořenů a koruny, se ukazuje spíše škodlivý, neboť tímto řezem dochází k odstranění růstových vrcholů, kde vznikají rostlinné hormony, podporující růst. Výsadbu je nutné v suchých obdobích alespoň 2 roky zalévat . Rostlinám prospívá okopávání a udržování bezplevelného stavu několik prvních let po výsadbě. Místo okopávání a odplevelování doporučujeme výsadby zamulčovat.
Čtěte také: Inspirace pro betonové doplňky
Péče o lísku
Keře nevyžadují použití chemických prostředků na ochranu proti škůdcům a nemocem, což přispívá k udržitelnosti životního prostředí. Ani tak není nutné plot stříhat několikrát ročně, jak je tomu u jiných druhů. Prořezávání lísky je důležitým úkonem, který pomáhá udržovat strom zdravý a plodný.
Řez lísky
Kdy stříhat lísku? Nejlepší období je konec zimy nebo začátek jara, kdy strom ještě není v plné míře vegetace a je snazší identifikovat mrtvé nebo poškozené větve. Začněte tím, že si prohlédnete korunu stromu a vyčleníte všechny suché, lámavé nebo nemocné větve. Tyto větve odstraňujeme co nejblíže ke kmeni, ale s opatrností, aby nedošlo k poškození zdravého dřeva. Dále se zaměřte na odstranění překrývajících se nebo konkurenčních větví, které mohou bránit růstu ostatních větví nebo způsobovat tření a následné poškození kůry. Po dokončení prořezávání je vhodné ošetřit řezy speciálním stromovým balzámem, který pomáhá zabraňovat infekcím a podporuje hojení rány. Líska má tendenci rychle obrůstat, proto se ji nebojte na jaře trochu zkrotit. Omlazovací řez má pozitivní dopad nejen na vzhled lísky, ale i na její dlouhověkost.
Tvarování lísky
Lísku obecnou můžete pěstovat jako keř i jako strom - záleží na tom, jak rostlinu prořežete a vytvarujete. Chcete si lísku vytvarovat spíše do stromu? Pak začněte na jaře odspoda odřezávat větve a nahoře nechte zhruba 5 nejlepších.
V požadované výše keře udržujeme prořezáním starých výhonů u země, méně bujné druhy zastřižením výhonů o 1/4. Nebo lze seřezat celý keř najednou takzvaně na hlavu cca 30-40cm od země. Efekt je v tom, že se keř zahustí odspoda. Nejvhodnější doba pro řez je začátek března, protože ptáci už tou dobou sklidili všechny plody a nebudete je také rušit při hnízdění.
Hnojení
Nedoporučujeme používat žádné syntetické textilie, protože časem se dostávají nahoru, zamotávají se do sekaček, rotavátorů, komplikují dosadby a esteticky výsadby znehodnocují. Také brání styku mulče s půdou a tím i přirozené doplňování organické hmoty do půdy. Textilie byly původně používány pro výsadby kolem dálnic a podobných míst, dnes bohužel pronikly do zahrad se všemi negativními následky. Stromy a keře mohou trpět vysazením v nevhodnou dobu nebo nedostatečnou zálivkou. Někdy se také vyskytují problémy s ujmutím sazenic, které se projevují navenek žloutnutím listů a usycháním výhonů na začátku sezóny. Příčinou může být vysazení do nezpracované půdy, nedostatek vláhy, přemokření stanoviště, hluboké vysazení nebo namrznutí kořenů před výsadbou.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Hnojte listím! jako příroda :)Na podzim nahrabejte listí pod keře. Listí zafunguje jako přírodní hnojení a ochrana půdy před povětrnostními vlivy. Půdní organismy, které listí rozloží, budou přirozeným způsobem keři dodávat živiny. Můžete si vzít listí od bláznů kteří listí pálí čí odváží a udělat velikou vrstvu. Na jaře uvidíte kolik žížaly a spol. již spotřebovaly.
Sklizeň a využití lískových ořechů
Lákalo by vás mít vlastní zásobárnu lískových oříšků? Lískové ořechy dozrávají v září až říjnu, záleží hlavně na množství sluníčka na konci léta. Aby byly plody jedlé a pro člověka zdravotně nezávadné, je potřeba počkat, až úplně dozrají. Možnost číslo dvě je ořechy sklidit ještě zelené, bude ale potřeba nechat je plně dozrát mimo zahradu. Podzimní termín dozrání se perfektně hodí pro pečení vánočního cukroví.
tags: #liska #živý #plot #druhy #výsadba #péče