Česká pískovcová skalní města jsou světově unikátní svou krásou, geomorfologií i nebývalým množstvím, v jakém se v naší krajině vyskytují. Většina našich pískovcových skalních oblastí je součástí české křídové pánve, která vyplňuje značnou část severní poloviny Čech. Právě tam se stametrové vrstvy pískovců uložily na dně dávného druhohorního (křídového) moře a později byly vystaveny nekonečnému působení přírodních procesů. Zejména říční eroze, ale také zvětrávací účinky mrazu a vody, vítr, zemská přitažlivost a spousta dalších činitelů „rozhlodaly“ pískovcovou krajinu do neobyčejně pestré mozaiky povrchových tvarů - od skalních měst a velkoměst, přes majestátní chrámy přírody a bizarní ruiny pohádkových hradů, až po detailní kamenné hříčky.
Dodnes dochovaná lidová architektura, dnes už památné rozhledny a vyhlídková místa nahodile rozmístěná po krajině, a malé lokální silničky a železnice, lemující skalní městečka, dojem jedinečnosti ještě umocňují.
Suché skály: Unikátní pískovcový hřeben v Českém ráji
Suché skály jsou významnou geologickou a geomorfologickou lokalitou. Tento morfologicky výrazný rozeklaný skalní hřbet se nachází 1,5 km severně od obce Besedice, mezi silnicemi Malá Skála (Zákoutí) - Koberovy a Malá Skála (Zákoutí) - Vrát, od jejich křižovatky zhruba 2 km. Jeho pokračování ve skalních útvarech Pantheonu a Malé Skály je provázeno horizontálním posunem podél příčného zlomu v údolí Jizery.
Geologický a geomorfologický popis
Suché skály jsou tvořeny vztyčenými až mírně překocenými vrstvami křídových cenomanských pískovců při lužické poruše. Lze zde pozorovat ohlazy a jiné tektonické fenomény. Pískovce jsou zrnitostně velmi proměnlivé a lokálně obsahují akumulace ústřičné fauny. Jejich stáří je prokázáno nálezem vůdčího druhu Neithea aequicostata (Lam.).
- Podle Mackovčina a kol. (2002): Svrchnokřídové písčité sedimenty české křídové tabule (pískovce a slepence mořského cenomanu) byly při tektonických pohybech v průběhu třetihor a čtvrtohor vztyčeny podél lužického zlomu. Původně vodorovné vrstvy se tak ocitly v téměř svislé poloze a byly vystaveny intenzivnějšímu odnosu. Nejlépe odnosu vzdorovaly nejstarší svrchnokřídové usazeniny - pevné, prokřemenělé cenomanské pískovce, které byly vymodelovány do podoby nápadného skalnatého hřebenu s ostrými vrcholovými skálami, věžemi a soutěskami. Dokladem tektonických pohybů a "klouzání" jednotlivých vrstev po sobě jsou četná tektonická zrcadla (ohlazy na vrstevních plochách).
- Podle Rejchrta (mapování 1:25 000 v roce 2011): Skalní komplex o ploše 23,44 ha, který tvoří středně až hrubě zrnité, středně dokonale vytříděné křemenné pískovce perucko-korycanského souvrství, je vertikálně vztyčený podél lužické poruchy. Tato struktura vznikla třetihorním a čtvrtohorním omlazením již existující, pravděpodobně prvohorní tektonické linie situované v místě oslabení zemské kůry. Na poruše se křemenné pískovce tektonicky stýkají s permskými melafyry a usazenými horninami.
Dále směrem k JV od hřbetu Suchých skal byly zaznamenány mírnější sklony vrstev převážně k ZJZ, a to na Z od obce Koberovy 80°, na ZJZ od Hamštejna 40° a na lokalitě Podkozákov 30°. Působení tektonického tlaku způsobilo vznik vertikálních až subvertikálních několik centimetrů dlouhých puklin a ohlazů v pískovcích a jejich nápadný „rozeklaný“ vzhled.
Ochrana a význam
Suché skály jsou významným dokladem tektonického vyzdvihu křídových vrstev a jsou součástí Českého masivu, konkrétně české křídové pánve. Jedná se o Národní přírodní památku od roku 1965 (vyhlášení ZCHÚ: MK, 4. 7. 1956, č. předpisu: 65.972/54; změny nebo doplnění: ONV Jablonec, 1. 10. 1965). Kód AOPK ČR je 427.
Turistika a horolezectví
Suché skály jsou jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit v Českém ráji a jsou též populární jako lokalita pro horolezecký výcvik. Poněkud odlišnou, ale neméně atraktivní krajinnou kulisu tvoří skalnatý hřeben nad údolím Jizery u Malé Skály. Nad pravým břehem vrcholí útesy s dominující zříceninou hradu Frýdštejn, na opačnou stranu vybíhá zdaleka nápadnou zubatinou Suchých skal, zvanou též České Dolomity či Kantorovy varhany. Oba názvy byly inspirovány mimořádnou rozeklaností pískovcových vrstev, které jsou zde téměř svisle postavené a rozčleněné do řady strmých útesů, věží a špičatých jehel.
Nejkrásnější skalní města České republiky
Česká republika nabízí nespočet pískovcových skalních měst, která lákají na procházky a dobrodružství. Zde je přehled deseti nejznámějších a nejkrásnějších:
1. Adršpašsko-teplické skály
Nacházející se na severu východních Čech, jsou největším a nejdivočejším skalním městem střední Evropy. Skály byly objeveny v 18. století. Shodou náhod tehdejší požár zničil okolní vegetaci, a tím vynikla krása okolních pískovcových útvarů. V té době se staly skály oblíbeným místem turistů a horolezců. Z 18. století pochází také názvy místních skalisek jako jsou Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Džbán a Sloní náměstí. Některé skály a místa jsou dostupná pouze po žebříku, zejména vysoké skalní jezírko, kde vás sveze převozník na pramici a je skutečně dobře ukryté. Nádherné je také azurové jezírko hned u vstupu do areálu. Adršpašsko-teplické skály mají na Broumovsku ještě několik dalších obdob.
2. Broumovské stěny
Chráněná krajinná oblast Broumovsko se rozkládá na severu východních Čech kolem polských hranic. Broumovské stěny se zvedají mezi městy Police nad Metují a Broumov a jsou tvořeny skalními městy, skalními věžemi, hlubokými roklemi a unikátními skalními hřiby nacházející se v okolí nejvyššího vrcholu. Pod pískovcovými skalami se nachází velká zásobárna pitné vody. Tzv. polická křídová pánev dodává pitnou vodu do okolních měst. Turisticky nejvděčnějším místem je hlavní hřeben mezi Honským sedlem a Korunou. Je odtud nádherný výhled do okolí. Unikátní jsou Slavonské hřiby, jež vznikly nerovnoměrným zvětráváním. Neopakovatelným kouzlem se vyznačují i skalní města - vpravdě velkoměsta - uprostřed CHKO Broumovsko. Také zde se roklemi vinou úzké ulice či prostornější náměstí, nejužší soutěsky na turistickém okruhu pak dostaly přiléhavé pojmenování Podsvětí a Sibiř.
3. Pravčická brána
Je největší přirozenou skalní bránou na našem kontinentu a je označena za národní přírodní památku. Brána je nejkrásnějším přírodním útvarem Českého Švýcarska a je tudíž symbolem celé oblasti. Nachází se v severních Čechách, 15 kilometrů od města Děčín. Rozpětí celého oblouku je neuvěřitelných 26,5 metrů, výška otvoru je 16 metrů, brána je široká 7-8 metrů a minimální tloušťka v nejužším bodě je 3 metry. K Pravčické bráně patří neodmyslitelně zámeček Sokolí hnízdo, které zde nechal vybudovat kníže Edmund Clary-Aldringen. Původně na jeho místě stála chatrč z dubové kůry sloužící jako výčep. Zámeček ve své době sloužil k ubytování významných hostů, dnes zde najdeme muzeum národního parku a v přízemí stylovou restauraci s dochovanými původními malbami. Nejznámějším a také nejnavštěvovanějším útvarem v Národním parku České Švýcarsko je bezesporu Pravčická brána - unikátní skalní most, který má v Evropě jen málo konkurentů. Není proto divu, že dlouhou dobu reprezentoval naše přírodní kuriozity v celosvětovém klání o zařazení mezi Sedm přírodních divů světa, kde byl vyřazen až v „semifinále“.
4. Jetřichovické stěny
Jsou rekreačním místem v pískovcové krajině v západní části Českého Švýcarska, severozápadně od České Kamenice. Najdete zde pískovcová skalní města i samostatně stojící skalní věže. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála, z jejichž vrcholků je malebný výhled do údolí. Stěny od konce 14. století patřily k hradnímu majetku na hradě Sokolí. Roku 1778 byly zničeny Prusy. Od 19. století byly opět zpřístupněny veřejnosti rodem Kinských. Dnes se zde nachází hustá síť turistických stezek a je také součástí přírodní rezervace Babylon. Za bližší poznání však stojí i ostatní partie národního parku. Například v okolí Jetřichovic vytváří působivou kulisu soustava na sebe navazujících pískovcových suků - strmých návrší, dostupných po naučné stezce.
5. Prachovské skály
Jsou rájem pro horolezce. Jedná se o nejznámější část Českého ráje a leží 10 kilometrů severozápadně od města Jičín. Skály byly již od roku 1933 označeny za přírodní rezervaci a roku 2002 připojeny k CHKO Českého ráje. Skalní útvary sahají až do výšky 40 metrů. Prachovské skály jsou protkány hustou sítí značek, které vás provedou roklemi, stržemi, úžlabinami, po vrších pískovcových skal s vyhlídkami a kouzelnými zákoutími. Nejnavštěvovanějšími skalami je Vyhlídka Českého ráje, Americká sluj, Vyhlídka prof. Hekena a Císařská chodba. K mnohem známějším - a to už od samých počátků naší turistiky - nepochybně patří skalní města v Českém ráji. Zejména v Prachovských skalách nebo v hruboskalském „Skaláku“ projdou spletí značených tras každoročně desetitisíce návštěvníků.
6. Skalní město Tiské stěny
Leží na okraji krušnohorského zlomu, v západním výběžku chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Tiské stěny patří v Labských pískovcích mezi nejstarší turistické oblasti. Tradice názvů jednotlivých skal se stále udržují a ty nejznámější se dochovaly dodnes. Stěny se dělí na dvě částí na Malé a Velké stěny. Oběma částmi vedou prohlídkové trasy a jsou spojeny naučnou stezkou se sedmi informativními zastávkami. Oblast Tiských stěn i sousedních Rájeckých a Ostrovských skal je tradiční oblastí pískovcového horolezectví. Najdete zde všechny stupně obtížnosti a všechny věže mají svá vlastní jména. Kamenným „městem“ v pravém slova smyslu jsou například Tiské stěny v západní části Labských pískovců na Děčínsku. Při troše fantazie se skalní bloky a věže promění v bizarní domy a chýše, soutěsky mezi skalami zase připomínají ulice, uličky či prostornější náměstí. Tiské stěny podobné představy budí už odedávna. Patří totiž k nejstarším zpřístupněným skalním městům ve střední Evropě.
Přírodní památka Tiské stěny leží v CHKO Labské pískovce a spolu s Ostrovskými a Rájeckými stěnami je vyhledávanou turistickou oblastí a rájem horolezců. Ukrývá se tu jedno z našich nejznámějších skalních měst, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 m. Na okruhu Malými stěnami čeká na návštěvníky devatenáct skalních útvarů. Za jejich poznáním vede značená cesta ze Skalního náměstí, která směřuje k Janusově hlavě, kde se trasa dělí. Okruh míří ke skalní soutěsce, kterou stoupá k Západní vyhlídce s výhledem na věže Velkých stěn, Tisou a Děčínský Sněžník. Následuje cesta soutěskou a pokračuje kolem Zpovědnice k Lesní bráně, Kazatelně a Kamennému stolu. Poté se objeví Herkules, Jeskyně Oblud, sluj Proviantura, Švédský tábor a masiv Hradu, který lze zdolat sestupem po schodech, nebo jej pohodlněji obejít po úpatí. Cesta vpravo do strže směruje ke schodišti, ze kterého se nabízí pohled na zaklíněný balvan Zvon. Další vyhlídka přibližuje Krušné hory a Rájecké skály. Stezka při úpatí Malých stěn se vine směrem k Bradavičnímu kameni, míjí Tunel a při pohledu zpátky nabídne pohled na Sloní nohu. Kolem Kuřích nožek vede k věži s Průlezem a odhalí dva Úly. Trasa začíná u pokladny a jako první se objeví útvar připomínající Slony. Chobot jednoho z nich je zároveň pilířem Skalní brány. Malá odbočka po červené značce mezi skály představí Zavalenou rokli, Jeskyni, Orlí hlavy a Žabí korunku. Po návratu do výchozího místa pokračuje skalní bránou. V pískovcových útvarech lze postupně rozeznat Indického slona, Tančícího medvěda, je tu Hradní brána, Skalní hrad i Cikánský tábor. Za skalní úžinou se při pohledu zpět objeví Herkulovy sloupy a k nim Přimáčknutý krejčík. Za sloupy návštěvníky láká k prohlídce úzká skalní sluj s pískovcovým sloupem Zkamenělý kmen, Vodopád a malým výklenek Pašerácký batoh. Po návratu na okružní stezku následuje Starosta, Hubený doktor a po sestupu věž Ozvěna. Poté Vítěznou bránou vede k Medvědímu doupěti a odhaluje Hlavu krokodýla, Supa v hnízdě, Obří hlavy, Úly a při ohlédnutí se objeví věž Mumie. Následuje jeskyně Poustevna, sloup Kazatele, Tuleň, obrysy Afriky, Lesní kovárna, Lenoška, Velryba, Hrad, bludiště Labyrintu, Lví hlavy, Švédská brána a Rytířský sál známý svou bohatou výzdobou. Mezi dalšími útvary je i trochu zlomyslná Zkoušku štíhlosti, kde si mnozí návštěvníci zkouší, zda se jí protáhnou. Odbočkou trasa pokračuje ke sluji Kravín se zaklíněným balvanem Havraního hnízda a poté k věži Sťatý major. Její základna je užší než vrcholová část a je prubířským kamenem horolezců. Během další cesty se objeví Kazatelna, Člun, jeskyně Ovčinec, Lodní příď a Krejčovská ulička vedoucí ke Kurtovým věžím, podél kterých stezka sestupuje do Salónu k Borůvčí věži. V závěru okruhu čeká Slon s nákladem a cesta po úpatí skal vede k železnému schodišti stoupajícímu na skalní hřeben, po kterém prochází červeně značená cesta. Vstupy do stěn jsou dva. První vede od parkoviště u kostela sv. Anny v Tisé, druhý začíná u Turistické chaty. Spojnicí obou míst je červeně značená cesta procházející po hřebenech. Obě části spojuje také naučná stezka, která je dlouhá asi 3 km a je na ní umístěno 9 informačních panelů. Tiské stěny jsou přístupné celoročně. Parkoviště se nacházejí v obci Tisá v blízkosti kostela a u Turistické chaty.
7. Skalní města Českého ráje (Drábské světničky, Hruboskalské skalní město)
V Českém ráji najdete spoustu malebných skalních městeček. Kromě nejznámějších Prachovských skal, stojí za návštěvu Drábské světničky, Hruboskalské skalní město, Suché a Besedické skály. Drábské světničky se nacházejí v bývalé skalní pevnosti Příhrazských skal. Osmnáct světniček bylo zcela nebo částečně vytesáno do Pískovce. Mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála v Českém ráji se nachází Hruboskalské skalní město. Pověstmi opředené skalní město má více než 400 věží a nejvyšší dosahuje do výše 50 metrů. Nad levým břehem Jizery najdete nejromantičtější skalní labyrint. Okružní trasa vede skalami a nejvýznamnější místa jsou bludiště Kalich a Chléviště.
8. Pulčínské skály
Se nachází na Valašsku jižně od Vsetína, nedaleko obce Pulčín. Skály jsou největším moravským pískovcovým labyrintem. Chaoticky naskládané obrovské balvany vytvářejí řady a stěny. Nejznámější části skalního města jsou skály Zámčisko, Pět kostelů a Izby. Jsou vysoké až 20 metrů, ale díky okolnímu lesnímu porostu jejich výška dostatečně nevynikne. Část skalního masívu je viditelná z protějšího kopce od Pulčína. Necelé tři kilometry od Pulčína najdete vesnici Lidečko, kde ze země vystupuje rozpraskaná pískovcová deska zvaná Čertovy skály. Dle pověsti, zde čert prohrál sázku, ve které měl za úkol přehradit údolí skalní stěnou do ranního kuropění. Sázku prohrál a stěna zůstala navždy nedokončena.
9. Toulovcovy Maštale
Na rozmezí okresu Chrudim a Svitavy se rozkládá přírodní rezervace se skalními útvary Toulovcovy Maštale a Městské Maštale. Skalní městečko je tvořeno úzkými roklemi a je protkáno systémem chodeb, jeskyní a děr. Skály jsou křídové pískovce mořského původu. Jednotlivé skály Toulovcových Maštal nesou názvy Kuchyně, Sklep, Myší díra nebo Zvon. Hned vedle u Městských Maštal můžete pozorovat skalní útvary Liščí doupě, Hrad a Děstník. Podivný název skalního městečka vznikl podle staré legendy. Prý se v těchto místech skrýval loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec. Kolem Maštal vede rozsáhlá síť cyklostezek.
10. Svatošské skály
Se nacházejí v Karlovarském žulovém masívu. Zaujímají rozlohu 2 hektary a jsou tvořeny skalními pilíři, hranoly a jehlany. Tyto útvary jdou pravidelně za sebou, tak že připomínají svatební procesí a podle toho jsou i pojmenovány. Směrem od visuté lávky přes Ohři po proudu jdou Svatoš, Nevěsta s Ženichem, Páter, Svědkové, Muzikanti, Tchán, Tchyně a Zámek. V tomto místě hledalo inspiraci hodně umělců, např. J.W. Goethe, V. Mrštík a H. Marschner. Pověst o Janu Svatošovi praví, že jednoho dne seděl mladík u břehu, když se zjevila krásná vodní víla a pravila: "Znám tvé tužby a naučím tě všemu, po čem prahneš. Ale musíš mi slíbit, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě". Mladík byl vílou tak učarován, že jí vše přislíbil. Později, ale svého slibu litoval, když se zamiloval do jiné dívky. Doufal, že se mu kletba povede zlomit a tak se začala chystat svatba. Svatební průvod stál před oltářem a zbývalo jen říct „ano“, když se zjevila víla a celý průvod proměnila ve skálu.
Další zmíněné skalní útvary a lokality
- Frýdlantské cimbuří, turisticky přístupná vyhlídková skála v hřebeni Poledních kamenů.
- Krkonošské Harrachovo "kamení".
- Bizarní skalní věž Kozel, nejkrásnější skála v Chřibech.
- Lačnovské skály, Horní Lačnovské skály a Dolní Lačnovské skály zvané také Trčkovy skály.
- Milovské perničky ve Žďárských vrších.
- Pasecká skála ve Žďárských vrších.
- Rolandův kámen, Hrubý Jeseník.
- Viklany, kamenné hříčky přírody.
- Vršatecká bradla či Vršatská bradla.
- Vysoká skála, odkud před bezmála stoletím skočili milenci, opět zdobí kříž.
- Zkamenělý zámek, skály ve Žďárských vrších.
Kokořínsko
Ještě pestřejší mozaikou železitých pískovců, geology nazývaných železivce, se vyznačují některé partie CHKO Kokořínsko. Mnohé napoví už názvy jednotlivých útvarů, inspirované podobou s pokličkami, růžemi, kládami, husí hlavou nebo kancem. Nejvyhledávanějšími členy rozvětvené rodiny železivců jsou Pokličky nedaleko hradu Kokořín, kde ze dna rokle vystupuje skupina skalních věží, překrytých železitou poklicí.
tags: #piskove #skaly #a #stuky #informace