Dřevo je materiál, který nikdy nevyjde z módy a dřevěné palubky přinášejí do interiéru i exteriéru teplo, útulnost a přírodní estetiku. Dřevěné palubky patří mezi nejoblíbenější materiály pro obklady stěn, stropů i podlah. Podlaha je základem každého interiéru.
Jejím použitím zaručeně zvýšíte hodnotu vašeho domu i domáckost atmosféry. Když se rozhodnete nainstalovat dřevěnou podlahu do vašeho domova, vězte, že jste provedli tu nejlepší volbu. Ovlivňuje nejen estetiku domova, ale i vaše pohodlí.
Druhy dřevěných podlah
Masivní dřevěná podlaha je přesně tím, co název říká - jedním kusem přesně opracovaného dřeva, obvykle s perem a drážkou, bez použití lepidel. Každý kus je jedinečný originál. Vyrábí se jak z měkkých a pocitově teplých dřevin jako je smrk, borovice, modřín, tak z tvrdých dřevin jako dub, ořech, jasan či javor. Člověk si tak může vybrat přesně to, co mu pasuje.
Vrstvená dřevěná podlaha je složena (lepena) z několika vrstev - svrchní nášlapné, nejčastěji dubu, a zbývajících vrstev (jádra a protitažné), tedy těch, které nevidíte, z méně tvrdých, respektive méně hodnotných dřevin či dřevovláknitých desek. Vlákna každé vrstvy probíhají v kolmých směrech, což činí vrstvenou podlahu rozměrově velmi stabilní. To znamená, že se dřevo během fluktuace vlhkosti a teploty rozšiřuje a sesychá méně než masivní dřevěné podlahy. I z toho důvodu je lze použít také do podzemních podlaží domu.
Výběr druhu dřevěné podlahy je čistě záležitostí vašeho stylu, rozpočtu a osobních preferencí. Pro dosažení jedinečného vzhledu se na trhu nabízí více než padesát domácích a dovezených druhů. Pokud se vám líbí otevřenější a vzdušnější prostor, volte jasan nebo javor. Chcete-li vytvořit útulnější a teplejší atmosféru v místnosti, vyberte si bílý ořech nebo dub.
Čtěte také: Současnost Letního Parketu Újezd
Z hlediska tvrdosti dřeviny, respektive sklonu k opotřebení, bude jiné nároky vyžadovat podlaha pro vyčerpaného důchodce a jiné pro rodinu s věčně pobíhajícími dětmi nebo domácími mazlíčky. Jiné nároky než podlaha v pokoji bude mít ta v kuchyni či koupelně.
Samozřejmě, výhodou dřevěné masivní podlahy, kromě řady dalších, je to, že se dá několikrát přebrousit a vydrží desítky, stovky let, pokud je dobře položena. To s sebou nese i možnost změnit její strukturu, barvu nebo odstín. S moderními bezprašnými stroji to jde jako po másle. Přebroušení dnes není žádný strašák.
Stopy po používání jsou přirozené a někde i chtěné. Například ve Skandinávii nebo Rakousku, kde mají dřevěné domy i podlahy dlouhou tradici, nepohlížejí na běžné opotřebení tak kriticky jako my. Jsou si také vědomi skutečnosti, že i dřevěná podlaha s viditelným používáním je pořád lepší než umělá. Dokonce mají tendenci i novou podlahu „postaršit" technologií škrábání či kartáčování opáleného či černě olejovaného dřeva, což ve výsledku symbolizuje užívání podlahy.
Pohledovým ukazatelem nižší jakostní třídy dřeva jsou pro laické oko povrchové praskliny, boční a čelní trhliny, suky, rozdíly v barvě a struktuře jednotlivých prken (palubek, lamel), bělové dřevo na pohledové straně (běl je nevyzrálé, ještě živé dřevo ve světlejším odstínu), u parket i malé rozměry, případně i výrobní vady vzniklé při opracování.
I některé z výše uvedených defektů však mohou patřit k preferencím zákazníka. Například pokud se mi líbí rustikální styl, budou pro mě suky a praskliny zajímavé. Obr.: Podlahové palubky lze využít i jako velice dekorativní obklad stěn a stropu.
Čtěte také: Vzpomínky na Strážov
Úprava a povrchová ochrana dřeva
Úprava na místě nabízí neomezené možnosti přizpůsobení konečného vzhledu povrchu podlahy - broušení, kartáčování, zestaření..., lak, olej..., lesk, mat, odstíny. Měli byste ale počítat s časem potřebným na aklimatizaci dřeva; to totiž musí dosáhnout rovnovážného obsahu vlhkosti s podmínkami konkrétního místa, aby byla zajištěna dlouhodobá a vysoce kvalitní instalace, a rovněž budete potřebovat čas na schnutí, vyzrání, během kterého nebudete moci po podlaze chodit. Finální úprava bude nejspíš představovat také hluk a prach.
Povrch továrně vyráběných dřevěných podlah je dokončen dlouho před tím, než dorazí do vašeho domova. Hlavní výhodou továrně vyrobené podlahy je však velmi kvalitní povrchová úprava dosažená několikanásobným lakováním a vytvrzením pomocí UV paprsků. I když jsou v nabídce desítky variant finalizace povrchu, třeba právě tu vaši představu mezi nimi nenajdete.
Během instalace je také minimalizován prach a hluk a užívat ji budete moci bezprostředně po instalaci. Obr.: Trhu vládnou dubové podlahy ve světlých odstínech, lehce rustikálního vzhledu.
Ano, většina našich podlah je přímo určena do silně namáhaných prostor, koupelen i saun. Jde o kombinaci speciálně lepených, vrstvených podlah z evropských, tepelně opracovaných dřevin a zmíněné povrchové úpravy olejem. Díky ideálním vlastnostem podlahy určené do vlhkých prostor není třeba zvláštní péče. Pro její funkčnost stačí pravidelně jednou za dva týdny vytírat přípravkem doporučeným výrobcem podlahy.
Lak, olej nebo vosk?
V případě aplikace laku je dřevo uzavřeno pod jeho vrstvami a chráněno před vnějšími vlivy. Film laku (lesklý, polomatný i matný) na povrchu podlahy získává body všude tam, kde máme rozměrově stálé podlahy z tvrdého dřeva v masivu i vrstvené, v málo zatěžovaných prostorách, kde oceníme snadnou údržbu, ale jsme smířeni s potřebou celoplošné renovace v případě poškození.
Čtěte také: Relaxace v polských termálních lázních
Olej proniká hluboko do struktury dřeva (na povrchu film nezůstává), které - na rozdíl od uzavřených lakovaných povrchů - může dýchat a pracovat s teplotou a vlhkostí. Olej je proto vhodnější tam, kde je pod podlahou instalované topení.
Vosk lze aplikovat téměř na jakýkoliv druh dřeva, přičemž je vhodný především pro dřevěné podlahy katrované (textura příčných zářezů, které snižují náchylnost k opotřebení), kartáčované a jinak reliéfně upravené. Olej a vosk se více uplatní na měkkém dřevu a tam, kde počítáme s větším opotřebením podlahy nebo vysokou expozicí vlhkosti (dřevo dýchá) a jsme schopni a ochotni věnovat se poctivě údržbě. Výhodu představuje snadná a rychlá lokální renovace (pouze poškozeného místo).
Údržba dřevěné podlahy
I když je dřevo povrchově ošetřeno, stále pracuje s vlhkostí a teplotou. Je proto třeba udržovat v místnosti vyrovnané klima. Teplota by se měla pohybovat mezi 20 až 22 °C a vlhkost vzduchu mezi 40 a 50 %. V ostatních případech může dřevo časem nabobtnat, seschnout či popraskat. U všech dřevěných výrobků je vhodné omezit množství používané vody.
Doporučuji pravidelně odstraňovat prach a nečistoty vysáváním a předcházet zašlapání částeček jemného písku do povrchu. Lehké nánosy nečistot odstraníte nejlépe dobře vyždímaným mopem z mikrovlákna nebo bavlny (ne parním), přičemž doporučuji přidat do vody neabrazivní čisticí prostředek doporučený výrobcem podlahy, s maximálním pH 8.
Stírejte podlahu tak, aby voda uschla během jedné minuty. Jestliže je podlaha značně opotřebená, lze ji renovovat strojovým pískováním nebo přelakováním. Pro údržbu olejované podlahy platí obdobná doporučení jako pro lakovanou, pro běžné ošetření podlahy však doporučuji používat prostředek, který obsahuje jojobový olej a přidává se do čisté vody.
Frekvence ošetřování tímto přípravkem závisí na intenzitě užívání a opotřebení podlahy. Vysoce lesklé povrchy odrážejí nejvíce světla. Pololesklé povrchy nabízejí určitý lesk a odrážejí určité světlo. Saténové, hedvábně matné nebo matné povrchy nabízejí nejmenší lesk a odrážejí nejméně světla.
Obecně řečeno, čím méně lesku, tím méně si všimnete malých škrábanců a jiných opotřebení, která jsou u dřevěných podlah běžná. Dřevěné podlahy jsou jednou z mála podlahových možností, které se věkem stávají krásnějšími. Stejně jako všechny přírodní materiály, které se v průběhu času mění, i dřevěné povrchy ztrácejí na „živosti" především působením slunečního záření.
Jedná se o přirozený proces, který ovšem i patinou krásu a charakter podlahy podtrhuje. Do jisté míry to můžete ovlivnit volbou dřeviny. Obecně platí, že luxusnější druhy, jako dub nebo bílý ořech, mění barvu v průběhu času minimálně, zatímco ty obyčejnější, jako například třešeň, vykazují v průběhu času více změn barvy. S malou prevencí ale mohou být minimalizovány.
Expozici slunci snížíte například použitím povrchové úpravy dřeva s UV absorbérem či přesouváním koberců a nábytku. Používejte rohožku, abyste hrubé nečistoty nezanesli na dřevěnou podlahu zádveří. Jednoduše nejprve vysajte prach a další nečistoty ideálně centrálním vysavačem, který nevrací zpět do prostoru ani zrnko.
Vyhýbejte se kobercům s pogumovaným spodkem, který může povrch podlahy poškodit. Používejte ochranné podložky nohou nábytku, pod kolečkovou židli položte plastovou podložku. Pokud dojde k vylití tekutiny na podlahu, setřete ji okamžitě suchým nebo mírně navlhčeným hadříkem. Stírání nečistot mokrým mopem působí totiž stejně jako vytírání smirkovým papírem.
Domněnka, že nátěr je nutný k ochraně dřeva z hlediska životnosti, je mylná. I když povrch podlahy ničím neupravíte (vyjma koupelny či kuchyně), nic se neděje. Nátěr dřeva je totiž důležitý z jiného důvodu - aby se povrch mohl pohodlně udržovat - vysát, omýt a hlavně aby se prach nezadíral do pórů dřeva a tím se nešpinilo.
Z toho vyplývá, že nejlepší na údržbu je přípravek vytvářející silnější vrstvu, což většinou bývají ty méně přírodní. Ale jelikož je vždy něco za něco, nevýhodou je, že takové přípravky potlačují vnímání dřeva a povrch potom působí uměle. Najít proto takový přípravek, který splňuje potřebné vlastnosti z hlediska údržby, nepotlačuje vnímání dřeva jako přírodního materiálu a je pokud možno ještě z přírodních ekologických složek, je někdy opravdu náročné.
Navíc mnoho přípravků, které se tváří jako přírodní, je chemicky upraveno pro snadnou aplikaci, a proto výrobci, aby se vyhnuli klamání spotřebitele, označují tyto výrobky „na přírodní bázi", z čehož nevyplývá, že jsou čistě přírodní. Při volbě nátěru podlah je tedy třeba postupovat podle toho, co od nátěru očekáváme a co potřebujeme.
Pokud jde o mechanickou odolnost a snadnost údržby, tam zabodují spíše výrobky chemického průmyslu než přírodní materiály, které jsou naopak na údržbu dost náročné, avšak vytvářejí krásný probarvený povrch dřeva.
Výběr dřeva podle druhu
Vzhledem k dostupnosti dřeva v mnoha odrůdách rozumíme, že volba nejvhodnějšího produktu pro váš domov může být výzva. Hlavní rozdíl mezi typy dřeva, který je již na první pohled viditelný, je jejich jedinečný vzhled a barva. Použití lehkých materiálů, jako je javor či bříza, které dokonce přicházejí v jemných odstínech béžové, se budou týkat skandinávského stylu.
Červený odstín mají buková a třešňová prkna, která vyzařují přirozené teplo a poskytují pocit bezpečí. Každý, kdo chce ozdobit svůj domov v rustikálním stylu, by měl mít podlahy z ořechového dřeva a robinia.
Dub není jen tak pro nic za nic jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších druhů dřeva na trhu. Dubové parkety jsou ideální pro barvení, takže se často vyskytují ve velmi odlišných odstínech. Je to také strom, který se vyskytuje v Evropě, proto jsme se pro něj rozhodli, jelikož si můžeme být jisti, že je zpracováván na místě, a tím zachováváme potřebné bezpečnostní normy.
Při výběru typu dřeva by mělo být kritérium kvality nejen jedním z kritérií. Při výběru parkety musíme postupovat podle zamýšleného účelu jejich užití, v závislosti na množství dopravy v dané místnosti je třeba zvolit tvrdost parkety.
Trvanlivost podlahy se určuje pomocí speciálního experimentu, během kterého se ocelová koule spustí na základnu, měřený výsledek se pak porovná s měřítkem. Brinelliho stupnici můžete použít jako vodítko při výběru vhodné dřevěné podlahy pro konkrétní povrch. V používanějších oblastech, jako je chodba, doporučujeme odolné parkety napři z akácie nebo dubu.
Borovice, získaná z hornatých oblastí Rakouska, je k dispozici v kolekci Weitzer Parkett. V ideálním případě se hodí do ložnice, jelikož je z měkkého dřeva. Různá povaha podlah ovlivňuje i technické vlastnosti - tepelnou vodivost.
Tato funkce ukazuje, jak dobře podlaha vede teplo. Aby bylo podlahové vytápění účinné, tepelný odpor parket nemůže být příliš vysoký. Kromě toho mají tyto vlastnosti také dřeva jako jsou třešeň a vlašský ořech, díky čemuž dobře fungují s podlahovým vytápěním. Jejich teplý odstín je harmonizován s dosaženou teplotou.
Tabulka tvrdosti dřeva dle Brinella
| Dřevo | Tvrdost (Brinell) |
|---|---|
| Dub | 3.7 |
| Javor tvrdý | 4.8 |
| Jasan | 4.0 |
| Buk | 3.8 |
| Třešeň | 3.5 |
| Ořech americký | 4.5 |
Změny barvy dřeva
Změny barvy dřeva jsou zcela přirozené. Vystavení slunečnímu záření obvykle způsobuje ztmavnutí světlých podlah, zatímco tmavé podlahy mírně zesvětlí. Barva parket se změní i v místnostech orientovaných na sever, bez přímého slunečního záření. Důležité je také myslet na to, že parkety pod většími a těžšími kusy nábytku (například sedací soupravy a skříně) změní barvu mnohem méně než na jiných, exponovaných místech.
Dub
Dub je jedním z nejoblíbenějších druhů dřeva používaného na výrobu nábytku. Díky své tvrdosti je velmi odolný, snadno se zpracovává a vypadá skvěle, ať už je v procesu konečné úpravy barvený nebo je jeho přirozená barva ponechána tak, jak je. Díky vynikajícím mechanickým vlastnostem samotného dubu jsou parkety z něj skvělé pro snad každý interiér.
Poměr kvality, odolnosti, životnosti a ceny je vlastně ideální. Dubové parkety jsou považovány především za tradiční podlahovou krytinu, která svým vzhledem příliš nevyniká, což je žádoucí pro interiéry, kde je potřeba získat teplý, ale neutrální povrch. Jedním z důvodů, proč existuje tolik druhů dubových podlah, je to, že existuje mnoho různých druhů dubů. Jen v Evropě roste více než 60 odrůd. Pokud jde o výrobu nábytku, dokonce i podlahové krytiny, nejčastěji se volí dub červený nebo bílý.
Javor
Javorové dřevo je velmi trvanlivé a odolné proti opotřebení. Je neuvěřitelně pevné, vypadá skvěle a krásně stárne. Charakterizuje ho příjemná světlá, krémově hnědá barva s hladkou strukturou zrn. Přestože existují desítky druhů javoru po celém světě, nejčastějším typem je tzv. javor tvrdý.
Tvrdé javorové podlahy se vyznačují světle hnědou až krémově bílou barvou, i když někdy mohou časem ztmavnout. Textura javoru je velmi jemná, téměř nepostřehnutelná a bez ostrých kontrastů, které jsou jasně vyjádřeny na dubových parketách. Dub bílý je srovnatelný s javorem, má však výraznější zrnitou texturu a lépe snáší barvení.
Jasan
Jasanové dřevo je tvrdé, pevné a odolné. Oproti dubu je pružnější a tvárnější, a tak není náhodou i dnes považován za nejvhodnější materiál pro sportovní luky, samostříly a násady nářadí. Jeho barva je bělavě nažloutlá. Díky své elasticitě je vhodný na podlahové krytiny.
Parkety z jasanového dřeva patří mezi ty, které mají výraznější strukturu, takže jsou na nich výraznější žilky. Proto před koupí musíte zvážit, zda z estetického hlediska tyto parkety zapadnou do interiéru. Podzimní parkety se nejlépe hodí do minimalistických, jednoduchých a redukovaných prostor, se stěnami a nábytkem v neutrální barvě.
Buk
Buk je spolu s dubem a javorem jedním z nejběžnějších materiálů pro masivní parkety. Má podobnou tvrdost jako dub. Bukovina je známá svou nerovnoměrnou strukturou a barvou. Tento druh dřeva se napařuje, aby se dosáhlo větší jednotnosti barvy a stabilizace dřevěných vláken. Barva je bělavá až žlutá s rozptýlenými načervenalými skvrnami.
Pozitivní vlastností bukových parket je jistě jejich barevnost, která potěší svou pestrostí a hravostí. Právě tyto vlastnosti jsou však zároveň jeho nevýhodou, protože se nehodí do interiérů, které již mají mnoho odstínů barev a materiálů.
Třešeň
Podle stupnice tvrdosti dřeva slovenského vědce Gabriela Janky má třešeň tvrdost 950, což ji řadí mezi středně tvrdé druhy dřeva. Třešňové podlahy je nutné pečlivě chránit před těžkými předměty, jako jsou knihovny nebo nohy masivních sedacích souprav, pohovek a stolů, které mohou zanechávat promáčkliny. Na parkety se nejčastěji používá dřevo z domácí třešně, i když na trhu je stále dostupnější i brazilská třešeň jatoba.
Jatoba neboli brazilská třešeň, která vlastně není ze stejné rodiny, ale říká se jí tak pro svou charakteristickou intenzivní načervenalou barvu, je materiál na podlahy, který přitahuje řadu zájemců právě svou nápadností. Pozitivní vlastnosti tohoto dřeva jsou velká odolnost, pevnost a trvanlivost. Jatoba je vhodná pro instalaci do velmi frekventovaných místností. Často se používá pro výrobu průmyslových parket. Třešňové parkety byly extrémně populární před zhruba 10 lety, nyní jsou trochu v pozadí, ale jejich čas opět přijde.
Ořech
U ořechových parket je nutné rozlišovat mezi ořechem evropským a americkým (černým), přičemž ten druhý je považován za kvalitnější. Dřevo černého ořechu je tmavě hnědé a dají se s ním vytvářet intenzivní, velmi nápadné a atraktivní barevné kombinace.
Doussie
Dřevo Doussie má zajímavé barevné tóny. Středně červený karamelový odstín stromu je obecně považován za výraz tepla a tradiční symboliky domácké atmosféry. Pro svou nevšednost se skvěle hodí k atraktivnějším kombinacím nábytku. Struktura tohoto dřeva se obvykle skládá z rovnějších linií, ale často jsou vidět i pruhy.
Bambus
Bambusové parkety jsou považovány za inovativní přírodní produkt. Bambusové dřevo je díky hustotě své buněčné struktury velmi pevný a odolný materiál. Díky své jedinečné vláknité textuře zaručují bambusové parkety větší odolnost proti poškrábání a opotřebení, dobře odolají teplotním změnám a extrémně snadno se čistí.
tags: #letní #parket #dřevo #vlastnosti