Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém. Je to návratná investice, která odbourá tepelné mosty v konstrukci a zvýší akumulaci zdiva. Správně provedené zateplení může přinášet úspory a tepelnou pohodu po desítky let. Jakékoli opravy jsou komplikované a drahé, v některých případech chybné provedení ani opravit nelze. Proto je důležité dbát na preciznost a dodržování technologických postupů.
Co je ETICS?
Vnější kontaktní zateplovací systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system), je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně technických parametrů obvodových plášťů budov. Systém ETICS je využíván jak při výrobě stavební chemie, tak pro realizaci zateplení. Díky systému ETICS dochází k eliminaci tepelných mostů, kterými uniká z domovů teplo. Aby tento systém plnil svou funkci správně, je potřeba zvolit kvalitní izolační materiál.
Příprava podkladu
Správně připravené podkladové zdivo pro lepení fasádního polystyrenu musí být čisté, suché a zbavené všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Podklad musí být dostatečně rovný, protože každá nerovnost bude omezením při dalších pracích na zateplení. Starou nesoudržnou omítku je nutné odstranit. Stabilní omítky stačí zpevnit penetrací. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Takto připravený podklad je nutné penetrovat hloubkovým penetračním nátěrem. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. S přípravou podkladu souvisí i odstranění všech prvků, které na nové fasádě nebudou, nebo brání v zateplovacích pracích (hromosvody, světla, odvětrací mřížky apod.). Pozor, zateplovací systém nenahrazuje sanační systém ani hydroizolaci. Řádná hydroizolace je důležitá zejména u vlhké stavby.
Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky (tl. 1-10 mm). Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
Šířka zakládacího profilu musí odpovídat použité tloušťce izolantu. Montáž zakládacích profilů se provádí od rohů. Pro vytvoření rohů se předem upraví zakládací profil podle úhlu rohu stavby. Mezi takto osazené rohové profily se doplní rovné díly. Nejměnší zbytek zakládacího profilu by neměl být menší než 30 cm. Profily se osazují s 2-3 mm mezerou mezi konci profilů a kotví se 3 kusy zatloukacích hmoždinek na 1 m. K napojení profilů se používají plastové spojky. Spára mezi profily a podkladem musí být utěsněna lepicí hmotou.
Čtěte také: Sádrokarton a obklady: Jak na to
Staré, ale stále ještě často používané, hliníkové lišty způsobují mezi tepelnou izolací soklu a vlastní plochy značný liniový tepelný most. Je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají také velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují, tj. snižují riziko vzniku trhlin. Vedle správného zakládacího prvku je nutné také dbát na materiálovou vhodnost izolace. Do výšky 300 mm od povrchu země se zásadně používají nenasákavé izolanty z extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo perimetrického polystyrenu se sníženou nasákavostí.
Tloušťka izolace
Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. Minimální tloušťka nového zateplení se bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.
Lepení izolačních desek
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem.
Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca 5 cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky. Lepidlo by mělo pokrývat desku minimálně ze 40 % plochy desky. Na 60 % se navyšuje lepicí plocha v případě aplikace izolace v oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde se počítá s kotvením hmoždinek pouze do plochy desky (bez kotvení okrajů). U minerálních vln s kolmou orientací vláken se používá celoplošného lepení, vždy ale dle pokynů konkrétního výrobce zateplovacích systému. Lepení tzv. „na buchty“ je nepřípustné, protože fixování desek k fasádě je nedostatečné.
Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Další možností je lepení izolantu na montážní pěnu. Lepení pěnou šetří čas a je méně náročné, zde jsou ale opravdu vysoké nároky na rovný podklad.
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
Výhody lepení PU pěnou
Při lepení s PU pěnou můžete pokračovat s dalšími pracemi, jako je broušení, kotvení či stěrkování, už po dvou hodinách. Pokud je zdivo vlhké po vydatných deštích, PU pěně to vůbec nevadí. PU pěny mají vlhkost dokonce rády! Díky ní spíše rychleji vyzrávají a mají lepší strukturu. Při použití THERMO KLEBERU nepotřebujete na stavbě dalšího pomocníka, který by vám míchal lepidlo, nebo by celý den nosil těžké pytle a kbelíky s vodou. Dokonce nepotřebujete ani elektřinu. Pěnou lepená fasáda nijak nezvedá vlhkost obvodového zdiva a interiéru. THERMO KLEBER přispívá k izolačním vlastnostem celého systému.
Upozornění: Horní hranice aplikační teploty je +35 °C. Aplikační teplota nepředstavuje jen teplotu vzduchu, ale i teplotu podkladu. I když máte ve stínu příjemných 28 stupňů, fasáda na slunečné straně domu může být pořádně rozpálená a vyzrávání pěny nemusí probíhat tak, jak by mělo. Prach je velmi účinný separátor.
Kotvení izolačních desek
Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel. Nejprve se do polystyrenu vyfrézuje otvor 2 cm v místě, kde bude talířová hmoždinka. Talířovou hmoždinky následně nasadíme do předvrtaného otvoru a AKU šroubovákem dotáhneme. Na pevně zakotvenou hmoždinku nasadíme fasádní EPS zátku.
Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční, nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek, což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran.
Počet hmoždinek by měl být v souladu s normou ČSN 73 2902, respektovat kvalitu a nosnost zateplované stěny a brát ohled na umístění objektu v terénu. Důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. Podle ČSN 73 2902 se kotví všechny desky (EPS i minerální vaty) zásadně v T stycích a v ploše. Odolnost minerálních izolací vůči protlačení hlavy hmoždinky dovnitř izolantu je větší v těle desky než na jejích hranách. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit správně provedenou zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů. Pro zapouštění se používají k tomu určené hmoždinky včetně příslušných systémových nástrojů a izolačních zátek.
Čtěte také: Jak správně lepit OSB desky
Tabulka: Doporučené velikosti talířových hmoždinek pro minerální vlnu
| Pevnostní třída materiálu | Průměr talířku hmoždinky |
|---|---|
| TR 10 | 60 - 110 mm |
| TR 7,5 | 90 - 110 mm |
| TR 80 (kolmé vlákno) | 140 mm |
| TR 15 | 60 mm |
Vyrovnání a broušení fasády
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje. Spáry šířky nad 4 mm se vyplní vhodným přířezem izolantu. U izolantu z minerální vlny (MW) se montážní pěna k vyplňování spár nesmí používat.
Použití lišt a profilů
Použití lišt a profilů je důležité pro:
- Stabilní a funkční založení zateplovacího systému
- Zpevnění všech rohů a koutů fasády
- Správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu
- Správný odvod vody z povrchu fasády
- Dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády
Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou a kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
Výztužná vrstva (stěrka)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také „STĚRKA“, je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina „Perlinka“. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Do stěrkové hmoty vtlačte armovací tkaninu - perlinku tak hluboko, aby byla z obou stran krytá stěrkovou hmotou. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm.
Finální pastovitá omítka
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah, shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3 m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.
Montáž klempířských prvků
Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy a penetračním nátěru pod finální omítku, osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
Konečná fasádní omítka
Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Tento krok vyžaduje zkušenosti a manuální zručnost.
Časté chyby při zateplování fasády
- Nevhodný či neupravený podklad stěny pro zateplování: Lepit tepelnou izolaci na uvolněnou či jinak poškozenou fasádu je velká chyba, která se dříve nebo později vymstí.
- Špatné založení zateplovacího systému: Nevhodná volba materiálů může znehodnotit investici do zateplení. Chybou je proto kombinace zateplovacích systémů různých výrobců či nedodržení výrobcem doporučených postupů a materiálů. Termovizní snímek ukazuje nevhodně zvolený hliníkový zakládací profil, jehož vnější povrchová teplota je výrazně vyšší než teploty v místě zateplení, tvoří se proto tepelný most, který způsobuje kondenzaci vody.
- Nedostatečná tloušťka izolace: Častou laickou chybou bývá volba zbytečně tenké izolace. Méně než 15 cm izolantu se nevyplácí. Cenový rozdíl mezi 15 a 22 cm tlustou izolací je totiž s ohledem na realizační náklady a možné tepelné úspory zanedbatelný.
- Špatné lepení tepelné izolace: Častou chybou je nesprávné nanesení lepidla na plochu izolace či aplikace izolace v nevhodných podmínkách (v zimě nebo naopak na přímém slunci).
- Nedostatečné kotvení: Extrémní počasí, například vichřice nebo přívalové deště, mohou zateplení vystavit zatěžkávací zkoušce. Obstojí jen dobře ukotvená izolace.
- Absence dozoru a snaha si vše udělat svépomocí: Zateplování se může zdát jednoduchým pracovním úkonem, není to ale pravda. Chyb lze udělat celou řadu a tím pak znehodnotit celou investici.
Zateplení fasády v zimě
Není dobré zateplovat při velkém horku (obecně nad 25 °C) a na přímém slunci. Lepicí hmoty a omítka pak zasychají moc rychle a například šedý polystyren se může na slunci dokonce poškodit (proto se používají ke stínění sítě). Teplota by však ani neměla klesnout pod 5 °C. Při realizaci fasády se totiž používají mokré procesy, a kdyby voda zmrzla, vzniklé krystalky můžou poškodit tuhnoucí omítku.
Existují ale materiály, s nimiž můžete v klidu zateplovat i v zimě. Společnost Weber vyvinula hned několik produktů pro realizaci fasády při nízkých teplotách. Například webertherm elastik Z můžete použít až do teploty +1 °C. Webertherm mínus 7 zvládne ještě extrémnější podmínky. Deskové izolanty s ním můžete lepit při teplotách od 0 °C do +5 °C, k vytvoření podkladové vrstvy pod finální omítku vám dokonce stačí teplota −7 °C. Když k tenkovrstvým omítkám Weber přidáte urychlovač tuhnutí, snesou už po 4 hodinách od nanesení teplotu až −5 °C. Konkrétně jde o omítku weberpass silikon, weberpass akrylát a weberpas aquaBalance, která reguluje vlhkost.