Fasáda výrazně ovlivňuje vnější vzhled domu a kromě běžně používaných omítek se můžete rozhodnout také pro fasádní obklady. Na výběr je mnoho provedení a materiálů. Obklad fasády může ochránit zdi před působením povětrnostních podmínek i zlepšit tepelně izolační vlastnosti stavby. Dnes se však obklady používají zejména z estetického hlediska.
Typy fasádních obkladů
Dřevěné fasádní obklady
I klasický cihlový dům může mít netradiční vzhled připomínající například srub, který můžete kombinovat s fasádní omítkou. Dřevěný obklad v podobě tatrováckého nebo srubového profilu dodá rodinnému domu jedinečný vzhled. Estetická stránka tohoto přírodního materiálu je jednoznačně velkým pozitivem, ale dřevo je oblíbené také pro své vynikající tepelně izolační vlastnosti. Je však třeba mít na paměti, že neodolává povětrnostním vlivům tak dobře jako syntetické materiály. Ani ošetřené dřevo se časem neubrání změně barvy nebo určitému poškození. Pokud hledáte obzvláště odolné dřevo, můžete se rozhodnout pro exotické druhy, které jsou však dražší.
Kompozitní fasádní obklady
Kompozit je směs dřeva a plastu. Kombinuje krásu přírodního materiálu s odolností a nenáročnou údržbou plastu. Díky tomu je odolnější vůči povětrnostním vlivům, barevně a tvarově stálý a nevyžaduje údržbu. Velkou výhodou je stabilita, protože kompozit se nedeformuje, nedrolí ani neštípe. Ve srovnání se dřevem je lehčí a cenově dostupnější. Kompozit má dlouhou životnost a nabízí možnost sladit design fasády s terasou. Vnější vzhled domu tak bude kompaktnější.
Kamenné obklady
Kámen je léty prověřený stavební materiál vhodný k použití jako obklad. Přírodní kámen má nízkou nasákavost, je odolný proti mrazu a má vysokou pevnost. Patří k dražším obkladům, ale potěší vás svou dlouhou životností. Menší nevýhodou je, že se s ním kvůli vyšší hmotnosti hůře manipuluje. Nabízí však také designové možnosti, jak vylepšit obyčejnou a nenápadnou fasádní omítku. Stavebniny DEK mají v nabídce přírodní i umělé varianty, které uspokojí specifika každé stavby. Vyberte si tradiční, přírodní, strukturovaný nebo leštěný kamenný obklad nebo keramický cihlový obklad.
Hliníkové fasádní obklady
Hliník je ideální pro moderní novostavby s jednoduchým až minimalistickým designem. Kromě zajímavého vzhledu má tento materiál několik dalších pozitiv. Především je bezúdržbový, vysoce odolný a nerezaví. Snadná a rychlá je také montáž plechů, které jsou poměrně lehké. Hliníkové opláštění velmi dobře odolává změnám teplot. Vydrží mráz i horké letní dny.
Čtěte také: Vlastnosti lehkých betonů
Lehké obvodové pláště (LOP)
Společně s Českou komorou lehkých obvodových plášťů (ČKLOP) jsou připravovány série článků na dané téma s připomínkou základních směrnic a evropských norem. Z hlediska legislativního se jedná o výrobek specifikovaný technickou harmonizovanou normou EN 13830. Takový výrobek se skládá ze systémových profilů, konstrukčních spojů, systému zasklení a kotvení do stavby.
Konstrukční systémy LOP
- Sloupkopříčkové systémy, nazývané také rastrové, se skládají z předvyrobených svislých a vodorovných prvků (profilů) nesoucích průhledné nebo plné výplně, případně lze do otvorů rastru osadit otevíravé výplně. Tyto fasádní systémy umožňují realizovat i prostorově složitější fasády. Sloupkopříčkové systémy jsou obvykle konstrukčně jednodušší, a tudíž levnější. Do finální podoby se sestavují přímo na stavbě, takže vyžadují delší čas na montáž a instalaci vnějšího lešení po dobu realizace. Taktéž všechny obkladové a doplňkové (stínící) prvky se montují na stavbě. Nevýhodami těchto konstrukcí je požadavek na vyšší míru zkušenosti montážních pracovníků, riziko znečištění kontaktních ploch, zasklívacích a drenážních spár stavebním prachem, a určitá závislost na klimatických podmínkách kvůli vyššímu podílu lepení a tmelení.
- Modulové systémy, nazývané také elementové nebo blokové fasády, se skládají z předem vyrobených fasádních dílců obvykle na výšku jednoho podlaží, které se zavěšují na nosný skelet. Jednotlivé fasádní dílce jsou zkompletovány včetně vnějších a vnitřních obkladů a vnějšího, případně vnitřního stínění. Montáž dílců se provádí jeřábem, a proto není nutné instalovat lešení kolem vnějšího pláště a samotná montáž pláště je obvykle rychlejší. Modulové systémy jsou technicky složitější, a proto výrobně dražší. Vyšší cena těchto systémů je vyvážena rychlejší realizací a vyšší kvalitou, protože větší podíl kompletace se odehrává v továrních podmínkách. Montáž vyžaduje menší počet pracovníků oproti rastrovým konstrukcím nejen pro manipulaci, ale i pro samotnou instalaci.
- Dalším typickým konstrukčním systémem jsou skleněné terčové fasády, které jsou tvořené tabulemi skla (jednoduchého nebo izolačního skla) upevněnými na nosnou konstrukci systémem bodových úchytů. Tyto terčové fasády se používají jako pláště velkoprostorových hal, atrií, nebo jako předsazené fasády.
Vlastnosti a požadavky na LOP
LOP jako součást obálky budovy musí splňovat všechny legislativní požadavky kladené na stavební konstrukce obvodového pláště. Vlastnosti dané systémem utěsnění konstrukčních spojů a provedení zasklívací spáry, tedy vodotěsnost a průvzdušnost, nejsou závislé na typu výplně a rozměrech, jestliže tyto vychází z technických předpisů dodavatele systému.
Tepelně izolační vlastnosti
Součinitel prostupu tepla proskleného LOP, doplněného v určitém poměru tepelněizolačními panely je závislý na dosažitelném součiniteli prostupu tepla izolačního skla (v případě trojskla nejméně - tedy nejlépe 0,5 W/m2K) a na velikosti polí, resp. na množství profilů na plochu (lineární tepelné vazby profilů zvyšují tepelné ztráty). Tepelná setrvačnost LOP je také výrazně nižší než u těžkých konstrukcí. Doplnění tepelné izolace na vnitřní líc LOP za neprůhledné výplně je konstrukčně možné a eliminuje se tím vliv lineárních tepelných vazeb profilů a riziko kondenzace na vnitřním povrchu LOP, ale zároveň se posouvá kondenzační rovina do této přidané tepelné izolace, a je nutné ji doplnit na vnitřní straně parotěsnou membránou. Zde však nastává technologicky komplikovaný proces zajištění dokonalé těsnosti a neporušenosti parotěsného uzavření.
Akustická izolace
LOP tvoří celou vnější stěnu chráněné místnosti bez vlivu zabudování. Proto požadovaná vážená stavební neprůzvučnost R´w je rovna laboratorní neprůzvučnosti Rw. LOP se skládá obvykle z dutých kovových profilů, izolačního skla s deklarovanou, laboratorně nebo výpočtově ověřenou vzduchovou neprůzvučností a tepelněizolačních panelů, složených z různých vrstev (obvykle: vnější deska - minerální vata - vnitřní plech). Maximální vážená vzduchová neprůzvučnost prosklených LOP je přibližně 52 dB a při zahrnutí faktoru přizpůsobení spektru CTR pak můžeme uvažovat o hodnotě okolo 46 dB. Celková hladina akustického tlaku v místnosti LA je závislá také na velikosti vnější stěny vůči velikosti místnosti. Další charakteristikou LOP je tzv. „flanking“, což je prostup zvuku připojovací spárou mezi pláštěm budovy a stropní deskou, nebo svislou dělící příčkou. Při zohlednění konstrukce podhledu a skladby podlahy lze u LOP uvažovat s váženou vzduchovou neprůzvučností do 52 dB až 55 dB.
Požární bezpečnost
Požadavky na požární bezpečnost obvodových stěn, případně jejich doplnění o požární pásy, definují normy skupiny ČSN 73 08… Z hlediska konstrukce LOP je nejvhodnější budovu, která je rozdělena na jednotlivé požární úseky, doplnit samočinným hasicím zařízením (sprinklery). Pak nemusí LOP vykazovat žádnou požární odolnost. V případě, že je nutné realizovat požární pásy v obvodové stěně, je možné integrovat do rastrové konstrukce části s požadovanou požární odolností. Systémy modulových konstrukcí jsou znevýhodněny propojenými vodorovnými a svislými dutinami v systému, a proto obvykle nejsou dodávány ve specifikaci s požární odolností.
Čtěte také: Proč zvolit lehké betonové panely pro váš projekt?
Zatížení
U LOP se uvažují tři základní zatížení - zatížení větrem (ČSN EN 1991-1-4), užitné vodorovné zatížení a zatížení od vlastní tíhy (ČSN EN 1991-1-1). Na zatížení větrem se samozřejmě posuzuje kotvení LOP a svislé a vodorovné profily. Také užitné vodorovné zatížení lineární a bodové se přenáší do kotvení a hlavních profilů, a samozřejmě do prosklených výplní, jsou-li na celou výšku místnosti a plní funkci zábrany proti pádu do hloubky v souladu s normou ČSN 74 3305 - Ochranná zábradlí. Zatížení od vlastní tíhy, která je dána především hmotností výplní a případných doplňkových obkladů a stínících prvků, se přenáší do kotvení a hlavních nosných profilů.
Ačkoliv žádný standard nedefinuje požadavky na bezpečnost svislého prosklení LOP proti rozbití a pádu střepů z výšky, skleněné výplně na vnějším líci LOP, tedy především vnější tabule izolačních skel, musí odolat definovanému zatížení větrem bez poškození, musí být posouzeny z hlediska tepelného šoku, a musí bez poškození odolat nárazu při údržbě.
Česká společnost Sipral a její působení od roku 1991
„Každý projekt je unikátní, každý projekt je výzva.“ Podle tohoto hesla realizuje česká společnost Sipral od roku 1991 projekty v celé Evropě. Společnost Sipral se specializuje na fasády z prefabrikovaných modulárních prvků, na protipožární a zvláštní konstrukce ze skla a hliníku. Společnost Sipral založil v roce 1991 Leopold Bareš v Praze. Ještě dnes řídí společnost jako předseda představenstva. Mezitím se společnost Sipral vyvinula v předního českého dodavatele skleněných a hliníkových fasád pro budovy. Společnost má 300 zaměstnanců pracujících v centrále v Praze, ve výrobně skladovacích prostorech v Jirnech u Prahy a v Londýně. Většina projektů společnosti Sipral je realizována v České republice a v Anglii.
Technologické inovace a přístup k projektům
Zaměstnanci společnosti Sipral jsou nadšení z centra pro obrábění tyčí SBZ 122/75. Na trhu přesvědčuje dosud nedosaženými rychlostmi a hodnotami zrychlení. Pro větší efektivitu používá společnost Sipral hned dva stroje SBZ 122/75 pro rychlé a efektivní obrábění hliníkových profilů. Společnost Sipral je rovněž velmi spokojená se servisem a podporou poskytovanou společností elumatec. Podpora sahá od poradenství při výběru nových strojů až po školení pro nové zaměstnance pracující se stroji elumatec. „Problémy se stroji jsou spíše ojedinělé.“
Jméno v oboru si společnost Sipral udělala svým individuálním a kreativním přístupem ke každému projektu. Cíl: navrhovat nové fasádní systémy vyhovující estetickým nárokům zákazníků a současně technickému standardu. Individuální systémy se důkladně testují v nezávisle pracujících testovacích centrech s ohledem na statiku, termiku a akustiku. „Zkoušíme reflektovat hodnoty našich zákazníků formou inteligentních, technicky originálních a vizuálně přitažlivých fasád.“
Čtěte také: výhody a parametry lehkých střešních krytin
Vybrané projekty společnosti Sipral
Společnosti Sipral se podařilo realizovat několik významných projektů, mezi něž patří například komplex budov AFI Vokovice v Praze, novostavba „The Diamond“ univerzity v Sheffieldu a budova Paris La Défense Arena, domovská scéna ragbyového týmu Racing 92. Multifunkční budova nabízí místo téměř pro 40 000 návštěvníků a v roce 2024 se má stát místem konání Olympijských her v Paříži. Od společnosti Sipral pochází dvojitá fasáda stadionu sahající od prvního až po čtvrté poschodí. Vnější část nacházející se před obložením z kovového plechu se skládá z vrstev ve třech variantách: jsou plně prosklené, skládají se ze skla a kompozitní desky nebo jen z kompozitní desky.
U projektu Amager Bakke se společnost Sipral zasazovala o jiné technické řešení než původně plánované. Nové řešení snížilo hmotnost konstrukce, zjednodušilo přepravu a výrobu. Navíc zvolená fasáda drasticky snížila celkové náklady. Společnost Sipral vyhrála výběrové řízení a mohla tak vytvořit a vyrobit komplexní obvodový plášť budovy a speciálně prosklenou vnitřní stěnu oddělující provoz a administrativu v budově. Obě fasády musely projít celou řadou zkoušek, při nichž byly podrobeny testům propustnosti vzduchu, vodotěsnosti a zatížení větrem. Viditelná část fasády byla zakryta cca 3 250 deskami nebo kazetami z přírodního hliníku, což budově dodává její atraktivní vzhled.
Nejaktuálnější projekt společnosti Sipral lze obdivovat v britském hlavním městě. Wardian London tvoří dvě věže o výšce 170 m respektive 83 m, díky nimž se stavba po plánovaném dokončení v roce 2020 zařadí mezi vůbec nejvyšší budovy ve Velké Británii. Uvnitř vznikne 792 luxusních bytů a sky lounge nabízející jedinečný výhled na Londýn. Od společnosti Sipral pochází rovněž nosné ocelové konzoly a další prvky opláštění budovy jako balkonové a posuvné dveře, prosklené rohy a okna. Okna sahají od stropu až k podlaze a poskytnou dostatek přírodního světla uvnitř budovy. Pouze prosklená zábradlí dávají dohromady plochu 14 550 m², celá fasáda obou věží je velká 40 000 m². V neprůhledných částech tvoří fasádu a podhledy balkonů hliníkové obklady. Za své četné projekty obdržela společnost Sipral deset významných evropských cen. Naposledy byla této české firmě udělena cena European Steel Design Award 2017 za spalovnu odpadů Amager Bakke.
Zákazníci oceňují precizní provedení práce a kvalitu dodávek, jak dokládá například reference Libora Balaše: "Zadání nebylo jednoduché. Výsledek práce byl úžasný. Jednání naprosto v pořádku. Jsme zcela spokojeni. Mohu jen doporučit."
Historický kontext: Keramické obklady a funkcionalismus
Jedním z charakteristických znaků funkcionalistické architektury jsou keramické obklady fasád, které se dostaly do obliby ve dvacátých letech minulého století. S nástupem meziválečné avantgardy začali mladí tvůrci přísahat na racionalitu a strohost. Ploché fasády v jeho případě postrádají jediný zdobný prvek, nepočítáme-li okenní otvory. Bělostné plochy fasád začaly po několika letech podléhat vnějším vlivům. Omítky praskaly a olupovaly se, anebo přinejmenším tmavly.
Odpovědí se staly keramické obklady, o jejichž produkci se v tehdejším Československu dělily dvě významné firmy - Západočeské kaolinky a rakovnické Rako. Dodnes můžete jejich značky najít na většině dobových realizací. Kachlíkové fasády byly nejenom odolné a omyvatelné, ale nabídly architektům také nové tvůrčí možnosti. Například uplatnění různých barevných vzorů anebo mělkých reliéfů. Výrobci nabízeli kromě klasických obkladaček také dlaždičky rozmanitých profilů, například trojboké hranoly. Zásluhou toho bylo možné do účinku fasády zahrnout hru světla a stínu.
Mezi zásadní realizace s keramickou fasádou patří budova gymnázia ve Vysočanech od architekta Vladimíra Frýdy (dokončena 1929), žižkovský Všeobecný penzijní ústav nebo holešovické Elektrické podniky. Všechny jmenované stavby jsou dnes památkově chráněné, což klade zvýšené nároky na jejich případnou rekonstrukci. To se aktuálně týká budovy bývalých Elektrických podniků na předmostí Hlávkova mostu. Po osvobození se fasády vyčistily louhem, čímž se ovšem naleptala svrchní glazovaná vrstva. Z původního vnějšího obkladu zůstane v Holešovicích zachována alespoň část ve vnitrobloku, která pravděpodobně nebyla za války přetřena, a tak se nachází v lepším stavu. Zbytek budovy bude pokryt novými obkladačkami s totožnými rozměry a barevností jako v případě originálu. Současně s tím dojde také k zateplení budovy. Věřím, že rekonstrukce Elektrických podniků proběhne bez potíží a stane se zdařilým precedentem do budoucna. V řadě pražských kachlíkáren se skrývá vzácné architektonické bohatství, které si zaslouží náležitou péči. Ostatně dlaždičky Rako šíří dodnes dobré jméno českého průmyslu po celém světě.
tags: #lehke #fasadni #obklady #rok #1991