Spádové betony jsou specifickým typem betonové směsi, které se používají k vytvoření efektivního odvodnění na plochách, kde je to potřebné, jako jsou terasy, balkony, střechy nebo parkoviště. Díky své schopnosti vytvořit spádové vrstvy, které usměrňují vodu k odtokovým bodům, jsou spádové betony nezbytnou součástí moderní stavební praxe. Spádové betony jsou speciálně upravené betonové směsi, které umožňují lehké naklonění povrchu směrem k vybraným odtokovým místům.
Typy a Vlastnosti Lehčených Betonů
Výsledné vlastnosti lehčeného betonu ovlivňuje zvolený materiál. Jako lehčený beton se nejčastěji vyrábějí směsi objemových hmotností 300 kg/m3 až 2000 kg/m3 s pevností v tlaku od 0,2 MPa až do 37 MPa. S ohledem na jejich vlastnosti by se dalo zjednodušeně říci, že čím je betonová směs těžší, tím má vyšší pevnost v tlaku, ale menší tepelný odpor.
Pěnobeton
Při volbě plniva v podobě technické pěny vzniká jeden z nejlehčích typů betonů (cca 300 - 900 kg/m3), který se nazývá pěnobeton.
Polystyren-beton
Lehký je také polystyren-beton (cca 500 - 1500 kg/m3). Ten díky uzavřené struktuře polystyrenu nemá tendenci přijímat vodu. Je dodáván v zavlhlé nebo nižší konzistenci, proto je nesnadné jeho čerpání a je většinou ukládán pomocí bádií. Beton lehčený polystyrenem se hodí například pro spádové vrstvy plochých střech, sanace kleneb a dalších prostor, a dále pro tepelně izolační vrstvy v podlahových konstrukcích.
Betony lehčené uměle vyráběným kamenivem (Liapor Mix)
Betony lehčené uměle vyráběným kamenivem mívají objemovou hmotnost 1000 - 2000 kg/m3, tedy až o 2/3 nižší, než u běžných betonů. Lehký beton je vlastně betonová směs, v níž je běžné plnivo nahrazeno lehkým keramickým kamenivem. A právě díky keramickému kamenivu (keramzitu) získává už jednou zmíněné výhody. Díky správnému poměru přísad ale zůstává zachována dlouhá životnost a vysoká pevnost, která je srovnatelná s běžným betonem. Lehký beton je navíc také ještě snadno opracovatelný a snadno recyklovatelný.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
Hotová směs pro přípravu Lehkého betonu se jmenuje Liapor Mix. Jedná se o suchou betonovou směs cementu s keramickým kamenivem Liapor, kterou v určeném poměru stačí rozmíchat s vodou. Liapor Mix se vyrábí ve 2 variantách Liapor Mix (s kamenivem frakce 4-8 mm) a Liapor Mix final (s kamenivem frakce 1-4 mm). Při realizaci podlah spolu Liapor Mix a Liapor Mix final tvoří dokonalý systém. Liapor Mix pomůže s vyrovnáním větších nerovností a Liapor Mix final vytvoří finální povrch, který nahradí jinak potřebnou roznášecí vrstvu.
Lehčené betony se využívají obdobně jako běžný beton na monolitické konstrukce pozemních a inženýrských staveb. V individuální výstavbě se lehčený beton úspěšně uplatňuje při rekonstrukcích a půdních vestavbách na vytvoření spádových vrstev plochých střech nebo jako výplňová tepelně izolační vrstva pro stropy, podlahy, případně terasy.
Spádové Vrstvy u Plochých Střech
Spádová vrstva vytváří požadovaný sklon svrchních střešních vrstev pro odvod dešťové vody. Aby se srážky na střeše nedržely v podobě louží, musí mít i plochá střecha takový spád, který zaručí jejich rychlé odvedení ze střechy k odvodňovacím prvkům. Ideální je pochopitelně vytvoření spádu už nosnou konstrukcí, což není vždy možné. Příkladem mohou být rekonstrukce střech, střechy velmi složitých půdorysů nebo třeba střechy větších ploch. Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí. Kaluže se obvykle tvoří při návrhovém sklonu povrchu střechy do 3 %.
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.
Alternativy k Lehčenému Betonu
Spádové desky z EPS
Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny. Hlavní výhodou spádování střech pomocí EPS je montáž izolací střešního pláště suchým procesem, který je z hlediska výstavby méně náročný. Spádování střech pomocí EPS zpravidla zároveň významným způsobem řeší otázku zateplení střechy. Klasická plochá střecha, spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2. Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu
Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky (nejčastěji o půdorysných rozměrech 1 x 1 m) se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů. Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. Při výrobě spádových desek EPS je potřeba také přihlédnout k jejich následné dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).
Cementové pěny PORIMENT
V těchto případech nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT nabízíme v několika typech. Tento moderní lehký silikátový materiál je alternativou spádování pomocí klínů z pěnového polystyrenu (zkráceně EPS) případně pomocí lehčeného betonu. Cementové pěny jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny, v porovnání s lehčenými betony pak představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností. Navíc méně zatíží konstrukci než lehčený beton.
Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Místo použití je samozřejmě vhodné konzultovat s výrobcem. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny.
Výroba a aplikace cementových pěn PORIMENT
Autodomíchávačem je totiž dopravováno pouze cementové mléko, ze kterého se pěna vyrábí až na stavbě. Postup výroby cementových pěn je následující: v maltárně se vyrobí cementová suspenze, která vzniká smícháním cementu, příměsí a vody. Tato suspenze se autodomíchávačem dopraví na stavbu, kde se přidáním přísady napění ve speciálním zařízení nazývaném Aeronicer II, kterým je hotová pěna rovnou čerpána na místo ukládky. Do některých typů směsí je v tomto zařízení přidáván drcený polystyrén, který zlepšuje tepelně izolační vlastnosti a snižuje objemovou hmotnost.
Při čerpání cementových pěn se hadice dají bez problémů vést již téměř dokončeným interiérem nebo po fasádě. Na stavbě tedy není pro ukládku potřeba žádný jeřáb. Na střeše se vodícími latěmi nebo provázky pouze vytyčí spády a materiál se do potřebných ploch srovná buď latí, nebo tzv. srovnávací deskou. Za den je možné nalít plochu až 1500 m2.
Čtěte také: Použití lehčeného betonu pro podlahy
Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy. U spádových vrstev je výběr mezi různými typy cementových pěn závislý na požadavcích, jež jsou kladeny na spádovou vrstvu. Zejména je nutné dopředu specifikovat způsob uchycení izolací, položených na spádové vrstvě. Pokud budou izolace ke spádové vrstvě přitavené, případně přitížené a budou ještě přitížené dalšími vrstvami, lze využít základní cementovou pěnu s polystyrenem. Z hlediska aplikace je důležitá i hodnota maximálního spádu a výška vrstvy, která bude realizována najednou. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
Srovnání Možností Spádování
Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami. Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m3 nabízejí totiž minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 MPa (u varianty PORIMENT PS 500). Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.
| Vlastnost | Polystyrenové klíny (EPS) | Lehčený beton | Cementové pěny PORIMENT |
|---|---|---|---|
| Pevnost | Nízká | Vysoká | Střední (0,5 - 2 MPa) |
| Zatížení konstrukce | Velmi nízké (cca 20 kg/m3) | Vysoké (cca 900 kg/m3) | Střední (cca 500 kg/m3) |
| Tepelná izolace | Velmi dobrá | Horší | Dobrá (λ = 0,114 - 0,13 W/m-1.K-1) |
| Cena | Vyšší | Poměrně nákladné | Cenově dostupnější než EPS |
| Manipulace | Náročná (přesnost, řezání) | Složitá (bádie, betonpumpa) | Jednoduchá (čerpání hadicemi) |
| Přesnost spádování | Vyžaduje vysokou přesnost | Problematická (nerovnosti) | Snadnější díky samonivelaci |
| Maximální sklon | Omezený | Doporučeno kolem 5 % | Až 8 % |
| Vhodné pro inverzní střechy | Ano | Ano | Ne (kvůli nasákavosti) |
Při realizaci plochých střech s materiálem PORIMENT oceníte snadnou manipulaci a vysokou rychlost ukládky. Českomoravský beton vyrábí čtyři typy cementové lité pěny PORIMENT - P, PS, W, WS. Materiál se rozlišuje písmeny v názvu. Jestliže se v názvu vyskytuje písmeno P, jedná se o PORIMENT s obsahem polystyrénu, je-li v názvu písmeno W, je nízké objemové hmotnosti materiálu dosaženo pouze napěněním cementové suspenze.
tags: #lehčený #beton #spádový #informace