Při výběru stavebního materiálu je klíčové zvážit jeho technické parametry, mezi které patří tepelněizolační a akumulační vlastnosti, nehořlavost, objemová stálost, tvarová přesnost a zejména difúzní odpor - schopnost udržet nebo odčerpat nadbytečnou vlhkost. Důležitým faktorem je i tepelný odpor materiálu, neboť při nízkých hodnotách je nutné použít dodatečnou tepelnou izolaci, což zvyšuje náklady na stavbu. Skladba materiálů musí být navržena tak, aby nedocházelo ke kondenzaci vodních par ve zdivu nebo na jeho povrchu a následnému vlhnutí stěny.
Faktor difúzního odporu (μ) a ekvivalentní difúzní tloušťka (sd)
Faktor difúzního odporu μ je bezrozměrná veličina definovaná jako relativní schopnost vrstvy materiálu propouštět vodní páru difuzí. Je poměrem difúzního odporu materiálu a difúzního odporu vrstvy vzduchu o téže tloušťce, při smluvních podmínkách. Čím vyšší hodnoty dosáhneme, tím menší množství vodní páry přes tento materiál difunduje.
Ekvivalentní difúzní tloušťka sd je definována jako tloušťka nehybné vrstvy vzduchu mající stejný difúzní odpor jako bezpředmětná vrstva materiálu. Udává se v metrech. Základním a jediným objektivním parametrem pro porovnání různých materiálů z hlediska schopnosti zabránit difúzi vodní páry je hodnota jejich ekvivalentní difúzní tloušťky sd. Její velikost je dána součinem hodnoty faktoru difúzního odporu μ a vlastní tloušťky daného materiálu.
Pro difúzně otevřený systém je základním kritériem vytvoření vhodného pořadí jednotlivých vrstev ve skladbách obvodových plášťů. Jednoduše, vnitřní vrstvy musí mít větší difúzní odpor než vrstvy vnější. Množství vlhkosti vstupující do pláště je tak částečně redukováno a ta vlhkost, která se do konstrukce dostane, může skrze vrstvy s menším difúzním odporem snáze odejít do exteriéru.
Parozábrana a parobrzda
Vnitřní parozábrana je zapotřebí, aby neunikal teplý vlhký vzduch a aby nezkondenzoval v izolační vrstvě. Tato vrstva musí být absolutně těsná. Fólie, vyskytující se na trhu, výrobci označují jako parobrzdné fólie. Při udání hodnoty Sd větší než 150 m si můžete být jisti jejich vhodností pro parotěsnou zábranu. Rozdíl mezi parobrzdou a parozábranou lze vyjádřit stručně: propouští „něco“, nebo nepropouští „nic“. Skutečná parotěsnost určité stavební vrstvy se označuje jako difúzní odpor. K jeho stanovení postačí tloušťka vrstvy a součinitel difúze vodní páry materiálu.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
Parozábrana je fólie ve stěnách dřevostavby, která omezuje pronikání vodní páry z venkovního vzduchu. Jedná se zde o důmyslně řešené brzdění propustnosti vodních par obsažených ve vzduchu skrze tuto fólii do konstrukce, která je vyplněna tepelnou izolací. Parobrzda tedy nezamezí průchodu vodních par do konstrukce, ale řízeně je propouští do konstrukce do vrstvy ležící za touto netěsností, např. Typická parobrzda je navoskovaný papír.
Výsledná účinnost parotěsné vrstvy jako celku nezávisí jen na samotném materiálu, ale zejména na vytvoření spojité vrstvy. Parotěsná vrstva vytvořená z asfaltového pásu (tl. 3-4 mm, mechanická odolnost, natavené spoje) je mnohem účinnější ve srovnání s fóliemi lehkého typu.
Lehčené betony
Lehčený beton má oproti běžnému betonu výrazně nižší objemovou hmotnost díky nahrazení části plniva (kameniva, štěrku) polystyrenovou drtí nebo umělým keramickým kamenivem. Za lehký nebo lehčený beton se považuje beton měrné hmotnosti do 2 000 kg/m3. U vícevrstvých dílců se měrná hmotnost určí jako průměr hmotnosti všech vrstev dílce.
Pórobeton
Progresivním materiálem je dnes bezpochyby lehký beton - pórobeton, s vynikajícími tepelněizolačními a tepelněakumulačními vlastnostmi, díky vzduchu uzavřenému v pórech. Jeho výhodou je snadná opracovatelnost, lze ho snadno řezat, brousit, vrtat, je nehořlavý a má slušnou hodnotu difúzního odporu. Pórobetonové tvárnice mají nízkou hmotnost, snadno se s nimi manipuluje, jsou rozměrově přesné a díky tomu jsou stěny z pórobetonu dokonale rovné. Navíc, při správné technologii zdění z pórobetonových tvárnic už není potřeba zdivo tepelně izolovat další vrstvou materiálu, kromě oblíbené tepelněizolační omítky. Pórobeton je však v porovnání s klasickou cihlou křehčí a má horší akustické vlastnosti. Snad jedinou nevýhodou pórobetonu je vysoká náchylnost k absorpci vlhkosti, proto je při stavbě nutné myslet na kvalitní hydroizolaci.
Typickým zástupcem pórobetonových materiálů je známý Ytong, který od letošního jara připravil pro stavebníky revoluční novinku - tvárnici Ytong Theta. Tato tvárnice je určena ke zdění obvodových stěn pro energeticky úsporné zdivo bez zateplení o tloušťce 375 mm, kdy je dosaženo stejné tepelné izolace jako u 20 centimetrové vrstvy tepelné izolace z minerální vlny nebo polystyrenu. Podle normy nový typ tvárnice splňuje téměř dvojnásobek požadovaných hodnot tepelného odporu, což výrazně ušetří náklady na zateplení i vytápění domu. Tvárnice se tak uplatní pro stavbu pasivních a nízkoenergetických staveb.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu
Pěnobeton je nejlehčí typ betonu, někdy také označovaný jako pórobeton. Způsob jeho výroby se od ostatních lehkých betonů liší v tom, že nedochází k nahrazování kameniva, ale odlehčení pomocí vzduchových pórů.
Keramický beton (Kerambeton)
Kerambeton je mezi stavebníky oblíben pro poměrně nízkou hmotnost, je ohnivzdorný, ekologický, má dobré tepelněizolační a zvukověizolační vlastnosti. Z Liaporbetonu se vibrolisováním vyrábějí základní konstrukční prvky pro všechny typy stěn, které tvoří základ kompletní hrubé stavby. Termotvarovky Liatherm a Liapor Sl jsou určeny na zdění obvodového zdiva, kdy pak k zateplení stavby stačí pouze vrstva tepelněizolační omítky. Pro vnitřní nosné zdivo se používají tvarovky Liapor M se zvýšenou zvukověizolační hodnotou, která se liší v závislosti na tloušťce zdiva.
Kromě nízké hmotnosti jsou výhodou lehkého betonu také velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Uplatnění nachází lehčený beton podobně jako běžný beton v monolitických konstrukcích.
Je obtížné jednoznačně doporučit ideální stavební materiál, neboť každý materiál je vhodný k určitému typu stavby. Z možností, které se však osvědčily, je maximálně přípustná kombinace vápenopískových a pórobetonových tvárnic.
| Materiál | Měrná hmotnost (kg/m³) | Tepelně izolační vlastnosti | Difúzní odpor (μ) | Opracovatelnost | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|
| Pórobeton (lehký beton) | do 2000 | Vynikající | Slušná hodnota | Snadná (řezání, broušení, vrtání) | Křehčí, horší akustické vlastnosti, vysoká náchylnost k absorpci vlhkosti |
| Keramický beton (Kerambeton) | Nízká | Dobré | Není specifikováno v textu | Není specifikováno v textu | Není specifikováno v textu |
| Cihla pálená | Není specifikováno v textu | Zvyšující se s děrováním | Není specifikováno v textu | Není specifikováno v textu | Vyšší křehkost |
Čtěte také: Použití lehčeného betonu pro podlahy
tags: #lehčený #beton #faktor #difuzního #odporu