V akvaristice se často setkáváme s potřebou regulovat populaci plžů nebo chránit potěr před sežráním. Tento článek se zaměří na druhy ryb, které mohou pomoci s těmito problémy, a na faktory ovlivňující přežití potěru.
Plži v akváriu: Problém nebo pomocník?
Různí plži (Gastropoda) podle mého názoru k akváriu patří. Pohybují se ve dně a likvidují i uhynulé rybky. Na rozdíl od ryb okamžitě reagují na toxické látky už ve velmi malých koncentracích a v mnoha případech se dá předejít otravě celého akvária.
Kdy se plži stávají problémem?
Problémy nastávají, když se přemnoží. Pak poškozují rostliny a zvyknou si i ve velkém ujídat rybám potravu. Jsou nebezpeční pro jikry a potěr ryb. Někteří plži můžou přenášet zárodky různých nemocí a parazitů.
Jak na přemnožené plže?
- Ruční sběr: Je nejlepší je vysbírat ručně. Lze použít slupku ze salátové okurky nebo list salátu, který umístíme v blízkosti hladiny, a až se na něj šneci sesbírají, vyndáme jej. Stačí to několikrát zopakovat a podstatně jich ubude.
- Méně krmení: Jinak asi příliš krmíš hlavně suchým krmivem, proto se ti tolik množí. Na přemnožené šneky je nejlepší nezanedbávat údržbu akvária v podobě odkalování a ryby nepřekrmovat, aby zbytečně šneci neměli nadbytek potravy. Prostě nejlepší je s nimi bojovat nevhodnými podmínkami.
- Rybí predátoři: Některé ryby se specializují na konzumaci plžů.
Ryby, které likvidují plže
Pokud hledáte přirozené likvidátory plžů, existuje několik druhů, které vám mohou pomoci.
Mřenky (Botia)
Dalším dobrým likvidátorem plžů je Botia macracanthus - mřenka nebo také sekavka nádherná (= m. ozdobná). Jsou to krásné ryby, čilé, rády plavou v hejnech a hlavně - za pár dnů nebudete mít v nádrži ani jednoho šneka. Ale chce to větší nádrž (aspoň 100, možná 150 litrů a více) a ideálně 5 mřenek. Já chovám menší sekavku Botia almorhae (dříve zvanou také B. lohachata - mřenka pákistánská/SK, sekavka pákistánská/CZ). Její papulka je sosákového tvaru, který umožňuje vlézt hlouběji do ulity a slimáka doslova z ní vysekat.
Čtěte také: Přečtěte si o břidlicových vrstvách na Berounsku
Čtverzubci
Trpasličí čtverzubec (Tetraodon travancoricus) je také skvělý na šneky. Pozor, ovšem v tom, že jsou to dravci a nelze je umístit do společenského akvária, neboť se pustí do ostatních živočichů.
Cichlidy
Kromě čtverzubců požírají plže i větší druhy cichlid - např. Astronotus ocellatus (kančík perleťový). Kančíci sajky také po týdnu jen odsávají prázdné ulity.
Šnek, který žere šneky (Clea helena)
Anentome helena je šnek, který ti ostatní šneky sní. Potřebuji šneky žeroucí řasy a ne šneky žeroucí šneky.
Ochrana potěru a ryby, které ho nepožírají
Pro rybu je nejlepší krmení zase ryba. Proto má mnoho druhů velký počet jiker. U živorodek je to trošku jiné, protože mládě živorodky, opouštějící urogen. papilu samice, okamžitě narovná hřbetní strunu a již jako zmenšeninka dospělce svého druhu upaluje do bezpečí porostu dna, porostu hladiny. Ale je poměrně málo druhů, které si potěru či jiker (a to vlastních nebo cizích) nevšímají.
Riziko sežrání potěru
Ryby se žraly, žerou a budou se žrát. Mnoho druhů ryb sežere již i nakladená vajíčka šneků. Ancistrusy, panceřníčci atd. požírají i ty, co spadnou na dno. Je třeba být opatrný při kombinaci druhů v akváriu s potěrem.
Čtěte také: Kompletní průvodce demontáží umyvadla a betonováním
Tabulka: Příklady ryb a jejich vztah k potěru a šnekům
| Druh ryby/šneka | Žere potěr | Žere šneky | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Mřenka nádherná (Chromobotia macracanthus) | Ne (obecně) | Ano (velmi účinně) | Hejnová ryba, potřebuje větší nádrž. |
| Sekavka pákistánská (Botia lohachata/almorhae) | Ne (obecně) | Ano (účinně) | Menší než mřenka nádherná, vhodná pro menší nádrže. |
| Trpasličí čtverzubec (Tetraodon travancoricus) | Ne (ale dravý na menší ryby) | Ano (velmi účinně) | Dravý, nelze umístit do společenského akvária. |
| Kančík perleťový (Astronotus ocellatus) | Ano (velké druhy) | Ano (větší plže) | Velký, dravý druh, nevhodný do malých akvárií. |
| Anentome helena (šnek) | Ne | Ano (jiné šneky) | Predátor jiných druhů šneků. |
| Živorodka duhová (Poecilia reticulata) - Paví očko | Ano (vlastní potěr, pokud nemá úkryty) | Ne | Často požírá vlastní potěr, vyžaduje hustý porost. |
| Živorodka trpasličí (Heterandria formosa) | Ne (většinou) | Ne | Potěr samička většinou nepožírá, ale nelze na to spoléhat. |
| Endlerka (Poecilia wingei) | Ne (většinou) | Ne | Samice je podle mých pozorování nepožírají. |
| Ancistrus (Krunýřovec) | Ano (někdy menší potěr) | Ano (spadlé vajíčka/potěr šneků) | Někdy žerou potěr menší než 1,5 cm. |
| Parmička černopruhá | Ano (potěr živorodky duhové) | Ne | Živí se fytoplanktonem i zooplanktonem, sežerou potěr. |
| Čichavec (větší druhy) | Ano (malá paví očka) | Ne | Malá paví očka by sloužila jako potrava. |
Živorodky a jejich potěr
Živorodky patří k nejoblíbenějším sladkovodním rybkám. I v zajetí se bezproblémově rozmnožují, nejsou náročné na údržbu, pročež jsou vhodné i pro nováčky v oblasti akvaristiky. Mají pěkné zbarvení, a i když někdy při pečování o ně pochybíte, nejsou na tyto chybky náchylné. Živorodky často své potomky požírají. Doporučujeme proto udržovat v akváriu spíše samice než samce. Zkušení chovatelé radí, vydržovat si v akváriu až 3x více samic než samců.
Živorodka trpasličí (Heterandria formosa)
Potěr samička většinou nepožírá, ale nelze na to spoléhat, a proto je v akváriu vhodný hustý porost např. jávského mechu (Vesicularia dubyana). Malé rybky jsou stejně zbarveny jako dospělí a vypadají jako jejich miniatury. Velikost dospělých ryb se pohybuje okolo čtyř centimetrů u samice a jen dvou centimetrů u samečka.
Endlerka (Poecilia wingei)
Endlerky nejsou náročné na prostor a lze je také bez problému chovat ve společných akváriích s mírumilovnými a nedravými rybkami. Samice je podle mých pozorování nepožírají. Potěr se zdržuje a hledá útočiště hlavně pod hladinou, na rozdíl od ostatních živorodek, které hledají útočiště a zdržují se spíš u dna. Jako úkryt pro ně je vhodný hlavně dostatek rostlin na hladině.
Kdy přesunout potěr do společného akvária?
Teoreticky až se jim nevejdou do huby. Je možnost to udělat i dříve, ale musíš je nějaký čas nechat odděleně v akváriu, aby si na ně ostatní rybky zvykly a nepovažovaly je za žrádlo. Měly by být už vybarvené. Pokud je otázka zda sežere nebo ne, a ne jak starý, pak platí co jsem napsal - sežere, i několikadenní! Mladé se rodí, ale nedorůstají (pravděpodobně jich je část konzumována nebo uhynou). U druhu, kde potěr nechávám v akváriu, se integruje mezi ostatní zhruba za týden. V komplikovanějších případech za dva. Pokud máš ve velkém akváriu dost rostlinek a jen Paví očka a jsou dobře živená, nikdy nesbaští vlastní potěr.
Čtěte také: Dlažba do koupelny: Řešení proti viditelné špíně
Malá akvária a potěr
Malá akvária slouží nejčastěji k vytírání generačních ryb, odchovu potěru a mladých rybek. Jsou tudíž většinou jen dočasným řešením a do budoucna neposkytují většině druhů akvarijních ryb optimální podmínky, zejména dostatečný prostor k životu. V malých nádržích (do 30 litrů) bývá každá chyba mnohdy zásadní a pro chované rybky často i fatální. Pro jeden vrh, sestávající z cca 20 jedinců, stačí akvárium o velikosti 25 l. Velké vrhy okolo 60 a více zvířat potřebují akvárium o velikosti aspoň 80 litrů.
Rozmnožování tetry stříkavé a parmiček
Tyto rybky se třou v podstatě v rámci hejna, tření s jednou samičkou se účastní jeden, nebo více samečků. Výjimkou je poměrně málo známá, elegantní tetra stříkavá (Copella arnoldi). Třoucí se pár vyskakuje bok po boku z vody, za letu se otočí bříškem vzhůru, a jikry lepí do bezpečí, mimo vodu, na spodní listy rostlin sklánějících se nad hladinou! Tyto skupiny rybek nejen že se o jikry ani o potomstvo nestarají, ale může se stát i to, že po sobě jikry žerou!
Odchov v "vytíračce"
Pokud se opravdu chceme pokusit o jejich rozmnožení, je potřeba, když vidíme, že rybky jeví o tření zájem, odlovit je do tzv. vytíračky, což je menší akvárium (jeho velikost závisí na velikosti a způsobu tření jednotlivých druhů - obvykle to bývá kolem 20 - 40 l). Akvárium naplníme vhodnou vodou, teplota se obvykle udržuje o cca 2°C vyšší, než ve společném akváriu, mírně provzdušňovaná pomocí vzduchovacího kamínku, nebo molitanového filtru (elektrický filtr by nám odsával jikry, nebo vylíhnuté rybičky).
Abychom zabránili rodičům během tření v konzumaci vlastních jiker, vložíme do akvária jemnolisté rostliny (můžeme použít stejné, jako pro živorodky, nebo jávský mech), případně „třecí rošt“ - síto položené na dno akvária tak, aby jikry mohly spadnout pod něj.
Péče o jikry a larvy
Po vytření rybky odlovíme a čekáme. Na co? Přeci až se vylíhnou titěrné larvičky - nejsou to ještě rybičky. Musí teprve strávit žloutkový váček a nechat si dorůst ploutvičky. Zatím visí přichycené neznatelným vlákénkem na hlavičce na všech možných předmětech a rostlinách. V této době je nekrmíme - potravu nepřijímají, výživu jim zajišťuje právě žloutkový váček. Obě fáze vývoje - vylíhnutí z jikry a stádium larvy do rozplavání trvá různou dobu, podle jednotlivých druhů. Každé období může trvat 24h, ale také třeba 4 dny. Jikry během jejich vývoje sledujeme - plesnivé (chlupaté) a neoplozené (bílé) jikry odsáváme skleněnou trubičkou, aby ty živé zůstaly v pořádku. A teď už musíme mít připravenou vhodnou potravu!
Krmení potěru
Nejlépe se potěru daří při přísunu potravy živé - pro nejmenší musíme zajistit nálevníka, některé (např. Tetru císařskou, Paracheirodon innesi - neonku obecnou, apod.) přijímají i jemné vločkové krmivo, nebo artemie. Při takovém vydatném krmení a velkém množství rybiček musíme dbát pečlivě na hygienu - pravidelně odsávat výkaly pomocí vzduchovací hadičky (tak, abychom neodsáli potěr), skla otírat houbičkou od slizu a prát molitanový filtr. Při tom doplňujeme již část vody, kterou běžně používáme do akvária a rybky zvykáme na „normální“ vodu.
tags: #ktere #rybicky #zerou #poter