Krémová injektáž zdiva: Tajemství efektivní sanace vlhkosti odhaleno!

V tomto pojednání se kompletně seznámíme s tím, jak funguje krémová injektáž zdiva, která je díky osvětě a snadnému provedení jednou z nejrozšířenějších metod dodatečného izolování zdiva proti kapilárně vzlínající vlhkosti. Zde se dozvíte, proti jakým způsobům vlhnutí zdiva a na jakých typech objektů je ideální použít krémovou injektáž zdiva. Na závěr vysvětlíme, co vždy doporučujeme provést před volbou krémové injektáže, jakožto hlavní sanační metody.

Příčiny vlhkosti v budovách

Obecně existuje celá řada způsobů, jak může vlhkost poškozovat naše stavby. Mezi ty nejčastější patří:

Vzlínající vlhkost: Vzlíná do zdiva z podzákladí (tzv. zemní vlhkost). Kvůli různým vadám vodorovných a svislých izolací může spodní voda vnikat do stěny a šířit se kapilárami zdiva směrem nahoru, ale i do boku. Absorbovanou vzlínající vlhkost ve zdivu lze snadno odlišit od vlhkosti kondenzační, a to tak, že na smáčeném povrchu dochází k dobře ohraničenému solnému výkvětu, vlhkost je vyšší, plíseň není typická.
Vlhkost působící z boku: Vlhkost působící na zdivo z boku od přilehlé zeminy - u té ještě rozlišujeme, zda se jedná o zemní vlhkost, nebo jde o vlhkost působící hydrostatickým tlakem (tzv. dočasně působící tlaková voda).
Spodní voda: Ta většinou postihuje suterény tím, že na obvodové stěny a podlahy působí tlakově.
Volná voda z atmosférických srážek: Často výrazným zdrojem zavlhčení je voda volná pocházející z atmosférických srážek a pronikající do zdiva buď vlivem špatně provedených stavebních detailů, nebo díky absenci hydroizolace. Volná voda z atmosférických srážek může ke zdivu stékat např. z blízkého svahu, nebo vlivem špatně spádovaných povrchových úprav v blízkém okolí objektu. Pokud je dům postaven ve svahu, při silných deštích se voda zastaví u stěn obrácených do svahu. Dešťová voda se následně nakumuluje u zdiva a proniká do spodních soklů budovy bez provedených hydroizolací. To znamená velkou dotaci vody přímo do stěny, čímž se značně zvyšuje riziko promrzání zdiva v zimním období. V takových případech musí být nejexponovanější spodní část domu pokryta materiálem s nízkou nasákavostí, resp. hydroizolačním soklem.
Havárie vodovodního a kanalizačního potrubí: Vzniká, když voda prosakuje z prasklých, poškozených nebo netěsných rozvodů vody a odpadů, špatných okapových žlabů, které jsou ucpané atd. až ke stěnám nebo přímo ve stěně. Prasklina v kanalizačním potrubí nepříjemně zapáchá a zanechává většinou hnědé skvrny na povrchu omítky.
Kondenzační vlhkost: Dalším zdrojem vlhkostních poruch je vzdušná vlhkost a s ní spojené kondenzační jevy na povrchu konstrukcí. Nepříznivé vlhké počasí nebo špatně seřízené klimatizační zařízení může způsobovat povrchové zavlhčení zdiva - tedy kondenzaci. Zateplení stěn je zvláště důležitým stavebním postupem při ovlivnění teplotních výkyvů, kdy mohou vznikat tepelné mosty, díky nimž může vznikat kondenzace na povrchu stěny interiéru a zavlhčovat zdivo. Ke kondenzaci a následnému zvlhčení stěn může docházet především v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí (koupelna, kuchyně, ložnice). Plíseň vzniká tam, kde je vlhkost vzduchu nad 75 % po dobu delší alespoň 72 hodin.
Hygroskopická vlhkost: Problémy spojené s nadměrným zasolením zdiva a schopností solí vázat na sebe vzdušnou vlhkost se dají řešit krémovou injektáží jen částečně. Dlouhodobě zavlhčované zdivo se zasoluje a jelikož sůl je hygroskopická, omítka a samozřejmě i zdicí materiály nevysychají, a to ani v sušším období a to proto, že zdivo a omítka nasycená solemi pohlcuje vodní páry i ze vzdušné vlhkosti.

Jak je vidět, způsobů vlhnutí staveb je celá řada a u většiny z nich je třeba řešit nejprve příčinu vlhkostních poruch, až poté následky. Stěny se solnými výkvěty, skvrny na zdech a stropě, odloupaná barva, degradace omítek. To všechno jsou známky toho, že je zeď mokrá, že odněkud nasává vlhkost.

Princip a účinnost krémové injektáže

Injektážní krém AquaStop Cream® je výrobek s hydrofobizujícími vlastnostmi, tj. jeho disperzí do kapilár se stává zdivo v oblasti hydrofobní clony vodou odpudivé a maximálně odolné vůči kapilární vzlínavosti vody. Funkce sloučenin silanů a siloxanů spočívá v tom, že jsou silně hydrofobní látky odpuzující vodu, díky tomu vytváří ve zdivu hydrofobní membránu, která je již neprostupná pro kapilárně vzlínající vlhkost, zároveň ale po úplné disperzi krému ve vrtech, je vzniklá hydrofobní clona dále nerozpustná v kapilárně vzlínající vlhkosti a zůstává ve zdivu stabilní.

Po vyplnění obsahu vrtů se injektážní krém AquaStop Cream® postupně a relativně pomalu mění ve velmi jemný hydrofobní gel a dále na kapalinu s velmi nízkou viskozitou. Tento proces změny viskozity však probíhá v řádech týdnů, a tím aktivní látka spolehlivě a snadno proniká do pórů i do těch nejmenších kapilár stavebních materiálů i se značnou hutností (malou porézností - savostí) v místě linie vrtů a do značné míry tato dispergace nepodléhá ani gravitaci. Jelikož je injektážní emulze slučitelná s vlhkým prostředím, je proces vznikající clony rovnoměrný a tím spolehlivý. Tato vlastnost měnící se viskozity injektážního krému AquaStop Cream® je jedinečná a bezpochyby je značnou výhodou.

Čtěte také: Detaily dlažby Scandinavia Cream

Co je ale zásadní vlastností postupného nasycování injektovaného zdiva, je to, že neuniká nekontrolovatelně běžnými netěsnostmi spár ve zdivu a někdy i samotným nesoudržným zdivem, jako se to děje při aplikaci všech tekutých injektážních přípravků. Většinové množství těchto tekutých prostředků rychle proteče samotným zdivem mimo základy. Krémová injektáž nepotřebuje složité injektážní zařízení jako jsou elektrická čerpadla nebo jiná profesionální technika.

Aktivní látky v obsahu krému mohou mít různé koncentrace, v praxi to znamená, čím vyšší koncentrace hydrofobních látek silanů a siloxanů, tím delší životnost vzniklé hydrofobní clony. My používáme injektážní krém, který má nejvyšší podíl aktivních látek ve svém obsahu, ale zároveň i který byl prověřen na nejvyšším množství injektovaných objektů.

Zdivo zainjektované Systémem AquaStop Cream® se doporučuje min. 30 let životnost vzniklé hydroizolační clony ve zdivu. V případě dodržení správného technologického postupu dodatečné izolace zdiva je životnost vzniklé clony ve zdivu minimálně 30 let.

Kdy krémovou injektáž aplikovat?

Jak už jsme několikrát uvedli, krémovou injektáž používáme převážně proti kapilární vzlínající vlhkosti z podzákladí domu. Celkově lze konstatovat, že pokud je budova nepodsklepená, podlahy jsou nad úrovní terénu, objekt stojí na relativně rovinatém pozemku a hlavní příčinou vlhkostních poruch je voda vzlínající, můžeme použít krémovou injektáž jako jedinou hlavní sanační metodu a problém bude vyřešen. Jelikož se většinou spolu se všemi výše uvedenými zdroji vlhkosti vždy alespoň částečně vyskytuje hlavní příčina, a to je vzlínající zemní vlhkost, je krémová injektáž využitelná prakticky všude.

Omezení a kombinace s jinými metodami

Na začátku je třeba si říci, že krémová injektáž svépomocí navzdory své vysoké účinnosti, nemusí být vždy dokonalým technologickým řešením za všech podmínek.

Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací

Tlaková a spodní voda: Krémová injektáž je nefunkční proti tlakové a spodní vodě. To je další fakt, který musíme mít na zřeteli. Pokud je suterén pod úrovní spodní vody, pak vodorovné krémové injektáže nebudou fungovat, protože hydrofobizace zdiva nezastaví tlakovou vodu. Ta se dostane skrz konstrukci. U staveb postižených tlakovou, nebo spodní vodou musí být proveden jiný typ injektáže - např. polyuretanová injektáž. S krémovou injektáží rovněž nelze provádět plošné injektážní clony suterénních stěn pod úrovní terénu.
Vlhkost od přilehlé zeminy: Vlhkost od přilehlé zeminy jimi i tak pronikne. Musí se provést svislá hydroizolace ideálně z venkovní strany zdiva, v méně případech pak z vnitřní strany a pak v kombinaci s tímto opatřením provést vodorovnou krémovou injektáž proti vzlínající vlhkosti. U ostatních způsobů vlhnutí zdiva musíme tuto injektáž kombinovat s dalšími doplňkovými opatřeními. Mezi ně může patřit odkop zdiva pod úrovní terénu a vytvoření dodatečné svislé izolace s doplněním vodorovné izolace právě krémovou injektáží.
Volně stékající voda: Nebo můžeme provést drenážní systém u vody volně stékající po svahu k obvodovému zdivu, čímž odvedeme srážkovou vodu a injektáží pak vyřešíme vzlínající vlhkost.
Kondenzační vlhkost: Pokud je hlavní příčinou vlhkostních poruch voda kondenzující na povrchu zdiva, nebo omítek, pak je provádění krémové injektáže zcela zbytečné. Kondenzační vlhkost může mnoho laiků zmást a myslí si, že tento problém je z důvodu absence hydroizolace. Příčina poruch je ale zcela jiná, např. v nedostatečné výměně vzduchu, ve špatných tepelně technických vlastnostech obvodových stěn, nebo jsou zde tepelné mosty.
Zasolení zdiva: Problémy spojené s nadměrným zasolením zdiva a schopností solí vázat na sebe vzdušnou vlhkost se dají řešit krémovou injektáží jen částečně. Provedením dodatečné injektážní clony sice přerušíme další přísun vlhkosti a v ní rozpuštěných solí do zdiva. Co ale se solemi, které již ve zdivu jsou? Velké množství solí odstraníme pouhým oklepáním původních zasažených omítek a pročištěním spár s dostatečným přesahem nad viditelné vlhkostní a solné mapy.
Poškozené potrubí/okapy: Samozřejmě pokud je příčinou nadměrné vlhkosti poškozený okap, nebo popraskané potrubí, či kanalizace, je nanejvýš vhodné nejprve odstranit tuto příčinu.

Diagnostika před injektáží

K doporučení volby krémové injektáže coby technologie pro sanaci vlhkého zdiva je důležité mít dostatek relevantních informací o způsobech vlhnutí daného objektu. Diagnostika vlhkého zdiva objektu by měla ideálně určit příčiny a následky vlhkostních poruch, dále míru zavlhčení konstrukcí a míru zasolení zdiva.

Stavebně technický průzkum: Důležité je také provést stavebně technický průzkum konstrukcí a určit složení zdiva, jestli je například cihlové, nebo smíšené. Znalost materiálů, ze kterých je zdivo složena je klíčové pro výběr vhodné technologie dodatečné izolace.
Měření vlhkosti: Je nezbytné znát hodnoty vlhkosti konstrukcí, a to hlavně u provádění injektáží. Krémovou injektáž můžeme provést do hodnot zavlhčení zdiva až 95 % a vlhkost ve zdivu je pro počáteční fázi krémové injektáže důležitá.
Měření zasolení: Znalost míry zasolení zdiva je také důležitá. Ne tolik pro provedení samotné injektáže, ale spíše pro doporučení následných povrchových úprav sanovaného zdiva. Stupeň zasolení zdiva se posuzuje pro každý druh uváděné soli samostatně.

Vlhkostní průzkum provedený zkušeným odborníkem dovede odhalit z jakých zdrojů se vlhkost ve vaší nemovitosti bere a dovede zamezit případným chybám, jako např. volbě nesprávné technologie sanace. Dobře provedený prvotní vlhkostní průzkum objektu je pro nás klíčovým parametrem úspěchu celkové sanace.

Aplikace krémové injektáže

Samotná aplikace, nebo provedení krémové injektáže spočívá v navrtání zdiva, v co možná nejbližší úrovni vnitřní podlahy, nebo v místech, kde potřebujeme vytvořit dodatečnou bariéru proti vzlínání vlhkosti. Injektáž krémem AquaStop Cream® je koncipována tak, aby to zvládl úplně každý a výsledek byl naprosto spolehlivý.

Příprava vrtů

Průměr a rozteč: Vyvrtání otvorů o průměru 14 mm provedeme v osových vzdálenostech (roztečích mezi vrty) po 100 mm - 120 mm. Samotné vrty vyvrtáme v osových rozestupech 8 - 10 cm od sebe.
Hloubka vrtů: Hloubka vrtů by měla být pokrácena o 20 - max. 40 mm, než je skutečná tloušťka zdiva. Vrty se navrtávají vždy na celou tloušťku zdiva jen s mírným pokrácením, a to o 3 - 4 cm než je zdivo. Pro rychlou orientaci uvedeme příklad, zdivo o síle 50 cm je vrtáno na zhruba 47 cm, zbylé 3 cm, které jsou nedovrtané, krém hydrofobizuje také, ale pokud by pokrácení - nedovrtání bylo větší, už by ke vzniku bariéry v celé tloušťce zdiva nemuselo dojít.
Výška vrtů: Linie vrtů by neměla být výše než 100 mm od podlahy. Tato výška je maximálně přípustná, ale nikoliv určující. Pokud linii vrtů můžete ještě více přiblížit k podlaze, je to vždy výhodnější.
Orientace vrtů: Vyvrtání otvorů se provádí kolmo ke svislé rovině zdiva, tj. vodorovně. Vrty nijak nenakláníme, šikmé vrtání je kontraproduktivní a chybné. Injektážní krém je při výplni vrtů značně hustý a nemá tendenci se v momentě plnění ztrácet v běžných netěsnostech zdiva.
Typ zdiva:
- Zdivo s průběžnou spárou (cihlové): U zdiva s průběžnou spárou se provádí jedna linie vrtů. Vrty vrtáme přímo do maltové spáry. U zdiva cihelného se vždy doporučuje vrtat do první ložné spáry nad podlahou, protože maltová spára se rychleji nasákavá než samotná cihla a tím může hydrofobní clona vzniknout rychleji.
- Kamenné nebo smíšené zdivo: U kamenného nebo smíšeného zdiva, bez průběžné spáry, se provádí obvykle 2 injektážní linie v roztečích mezi vrty 100 mm výškově vzdálené od sebe cca 50 mm, kdy vrty v horní linii jsou na středových vzdálenostech spodní linie. U zdiva o větší tloušťce nebo s nepravidelnou spárou je vždy lepší vytvořit injektážní linie dvě, takzvaně „cik cak“ metodou, druhá linie vrtů nám už pojistí konečný výsledek a poskytne jistotu, že krém se ve zdivu, například za nenasákavým kamenem propojí.
- Komůrkové zdivo: Navrtání zdiva se provede v zvolené spáře vrtem 14 mm s malým pokrácením, než je tloušťka komůrkové cihly, a to z důvodu, aby se komůrky cihly v místě vrtu spolehlivě otevřely. Následně vrty vyplníte stavební montážní pěnou s vyšší expanzí. Montážní pěna vyplní nejen obsah vrtů, ale zejména i svislé otevřené děrování cihel. Po několikahodinové technologické pauze se vrty opět v celé hloubce převrtají. Tím se odstraní montážní pěna z vrtů, ale komůrky zůstanou pěnou vyplněny. Velmi důležité je však také vrty převrtat vrtákem o stupeň větším, tj. 16 mm.
Čištění vrtů: Po vyvrtání otvorů vrtákem o průměru 14 mm pročistíme jednotlivé vrty od hrubých nečistot a jemného prachu stlačeným vzduchem.
Aktivátor: V případě zdiva s nízkou vlhkostí je důležité vrty propláchnout AquaStop Cream Inject Activatorem, který obsahuje aktivní látky silan-siloxany, tím nejsou vrty zvlhňovány pouze vodou, ale rovnou hydrofobním prostředkem, který dokáže disperzní schopnost injektážních krémů ještě zlepšit. Aktivátor se aplikuje od 2 do 24 hod.

Plnění vrtů krémem

Injektážní krém dodávaný v kbelících se plní např. špachtlí přímo do tubusu ruční aplikační pistole. Do injektážní pumpy se emulze nalévá přes trychtýř. Kbelíkové balení a k tomu určená injektážní pistole anebo injektážní pumpa je výhodnější pro větší rozsah injektážních prací. Trubičkový nástavec (plnidlo) aplikačních zařízení vsuneme až na dno vyvrtaného otvoru a pomalu začneme vyplňovat vyvrtaný otvor krémem. Trubičkový nástavec přitom pomalu vytahujeme z otvoru a dbáme na to, aby bylo do otvoru vrtu vtlačováno dostatečné množství krému. Pro nesnížení účinnosti systému AquaStop Cream® je důležité obsah vrtu dostatečně vyplnit.

Zátkování vrtů

Po provedené injektáži zdiva je vhodné otvory zatěsnit z důvodu zamezení možných drobných výronů krému. K tomuto účelu je výhodné použít rychletuhnoucí cement, nikdy ne sádru, a nebo polystyrenovou zátku, která je vynikající tepelný izolant u provedených vrtů nad úrovní terénu. Všechny vrty po provedení injektáže musí být zazátkovány válečkem z XPS polystyrenu, a to aspoň u zdiva obvodového bez tepelné izolace. V místě vrtů může v zimním období vznikat tepelný most, jelikož právě v místě těchto vrtů je zdivo tepelně oslabeno a na povrchu omítky může následně vznikat kondenzační vlhkost.

Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět

Další postup po provedení injektáže

Než začneme provádět samotnou krémovou injektáž je v některých případech vhodné nebo doporučeno, odstranit omítky 50 cm nad hranici viditelné degradace a také odsolit a očistit zdivo. Zdivo zainjektované Systémem AquaStop Cream® se doporučuje min. 14 dnů technologická pauza před nanášením sanačních omítek. V případě, že omítky jsou již značně znehodnocené (zasolené, nepevné atd.), je třeba omítky obnovit, tj. otlouct a nahodit novými sanačními omítkami. Důležitou zásadou je, že se mají znehodnocené omítky odstranit cca 500 mm nad viditelným horním okrajem jejich degradace, včetně míst případných neprodyšných povrchů, jako jsou keramické sokly, obklady a jiné neprodyšné materiály.

Po provedené krémové injektáži zdiva a její doporučené technologické pauze 14 dnů se na připravený podklad aplikuje sanační omítka, např. omítka WTA. Pokud je zdivo silně zasoleno, můžeme ještě provést jeho dodatečné odsolení. V případě, že zdivo vykazuje zvýšené zasolení (salinitu) doporučujeme aplikovat ochranný protisolný nátěr AquaSalt Stop a to před zahájením omítacích prací. Tento protisolný nátěr, který se aplikuje nátěrem či postřikem nejlépe na zavadlý špric, značně ochraňuje sanační omítku již při jejím vyzrávání a následně při odsychání zbytkové vlhkosti (zbytková vlhkost je vlhkost ve zdivu, která není již dotována).

Po vyschnutí povrchu omítek se provede nátěr fasádní silikátovou, anebo speciální vápennou barvou (v případě exteriéru). Ve vnitřních prostorách není nutné použít „nákladnou" fasádní silikátovou barvu. V interiéru použijeme paropropustnou interiérovou barvu, tj. barvu s nízkým difúzním odporem. Tyto interiérové barvy určené pro nátěr sanačních omítek dodávají např. výrobci HET, Jupol, Mistral atd. Tyto barvy neobsahují akrylátové a latexové disperze a povrch zdiva neuzavírají.

Plošná injektáž

První linii vrtů plošné injektáže začínáme navrtávat odspodu směrem nahoru, lze i odshora směrem dolů. První linie nesmí být od dolní horizontální uzávěrky (jednoliniové injektáže) vzdálena více než 100 mm. To samé platí pro vzdálenosti krajových vrtů od svislic a horní uzávěrky. U plošného navrtání a provedené injektáže s technologickou pauzou 4 - 6 týdnů se vrty ještě jednou vyplní injektážním krémem. Dodržení doporučené technologické pauzy je pro zvýšení účinku u plošné injektáže důležité! Takto se docílí zvýšeného prosycení nejen svislé plochy, ale i větší hloubky zdiva hydrofobními látkami a tím jistoty, že nevzniknou v síťovém injektovaném rastru neprosycená místa, a to i ve stavebních materiálech se sníženou a rozdílnou nasákavostí (kamenné a smíšené zdivo). Tato metoda bezvýkopové svislé hydroizolace systémem AquaStop Cream je spolehlivá za předpokladu, že na zdivo pod úrovní terénu nepůsobí tlaková voda, ale „pouze" zemní vlhkost.

Výhody krémové injektáže

Mezi další výhody bezpochyby patří to, že krémovou injektáž můžeme provádět v místech, které nelze podřezat. Jedná se třeba o zdivo společné se sousedním domem, rozdílnými výškovými úrovněmi, které u podřezaní nelze propojit, jako jsou schodiště nebo svislé oddělení vnitřního zdiva propojeného se zdivem obvodovým. Všechny tyto parametry dělají z krémové injektáže jednu z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších technologií odvlhčování staveb.

Rychlost provedení: Rychlost provedení patří mezi další velké výhody této technologie. Šikovný pracovník nebo parta dělníků je schopna provést injektáž klasického rodinného domu o dispozici 3+1 během dvou až tří dní. Při tom je zásah do provozu domácnosti vcelku minimální a samotná práce je bez velkého nepořádku.
Bezpečné pro statiku: Při této technologii dodatečné izolace zdiva nehrozí riziko poškození statiky objektu. Průměr vrtů 14 mm ve vzdálenosti 10 cm od sebe, nemá žádný vliv na únosnost zdiva, ani na jeho mechanické a fyzikální vlastnosti.
Vysoká účinnost: Injektážním krémem můžeme injektovat zdivo až do stupně zavlhčení 95 %.
Šetrnost k zdivu: Následnou aplikací nezavádíme velké množství vody do zdiva jako u silikonových mikroemulzí, to například není dobré u zdiva z pískovce a opuky nebo zdiva z nepálené cihly. U těchto typů stavebního materiálu by totiž při zavedení velkého množství vody mohlo dojít ke ztrátě pevnosti a tím i destrukci zdiva.

Tabulka: Postup vrtání pro krémovou injektáž

Typ zdiva	Průměr vrtu	Rozteč vrtů	Hloubka vrtu (pokrácení)	Umístění vrtů	Poznámka
Cihelné zdivo (s průběžnou spárou)	14 mm	100 - 120 mm	20 - 40 mm (než tloušťka zdiva)	Do maltové spáry	Jedna linie vrtů.
Kamenné / Smíšené zdivo (bez průběžné spáry)	14 mm	100 mm (výškově 50 mm)	20 - 40 mm (než tloušťka zdiva)	Kolmo k rovině zdiva	Obvykle 2 injektážní linie "cik cak".
Komůrkové zdivo	14 mm (převrtat na 16 mm)	100 - 120 mm	Malé pokrácení (než tloušťka cihly)	Cca 30 mm nad zvolenou spárou nebo přímo do spáry	Po vrtání vyplnit montážní pěnou, poté převrtat.

Pro snazší navrtání je výhodné si ve vnitřním rohu zhotovit vysekáním kapsu ve tvaru „misky“. V této vysekané obloukové jamce se Vám budou vrty lépe navádět do bočních směrů, než by tomu bylo z jednoho místa prvního vrtu. Konce vrtů nesmí být vzdálenější než 100 mm od kolmo navazujícího prvního vrtu druhého zdiva.

Doporučení: vějířkové navrtání z vnitřní strany rohu a délky obvodového zdiva s provázaným vnitřním zdivem je jedinou možností, jak tato místa dostatečně zainjektovat. Jeden problém ale přece jen může nastat a to zhotovení dostatečného počtu vrtů, dodržení vzájemných úhlů a jejich rozdílných hloubek. Proto v těchto případech, kdy chceme získat jistotu vzniku plně funkční hydroizolace v příčném řezu rohu obvodového zdiva a místa obvodového zdiva v délce tloušťky vnitřního zdiva, je dobré zhotovit dva vějířky nad sebou ve dvou výškách.

První injektážní linie musí být zhotovena u stropu, nejčastěji v místě, kde terén končí, v max. vzdálenosti cca 50 mm nad terénem. Vrty v této linii musí být provedeny na celou tloušťku zdiva s pokrácením vrtů o cca 30 mm, než je tloušťka zdiva, a v osových vzdálenostech po 100 mm u cihelného zdiva ve spáře, anebo po 80 mm zdiva kamenného, smíšeného a cihelného zdiva při vrtání mimo spáru. Horní linie definitivně zastavuje vzlínající vlhkost v úrovni terénu. Jednořadou krémovou injektáž doporučujeme zhotovit i co nejblíže u podlahy. Horizontální injektážní linie u podlahy nám zastaví zemní vlhkost, která vzlíná od základů směrem nahoru. Ta ale za určitých podmínek není zcela nutná. Boční uzávěrky/injektážní svislice se provedou ve stranách - levý i pravý kraj izolované plochy s pokrácením vrtů o cca 50 mm, v osových vzdálenostech 80 mm.

Tato osová vzdálenost se u svislic doporučuje, protože svislá průběžná spára se ve zdivu nevyskytuje, a tak osová vzdálenost i u cihelného zdiva se provádí stejně jako pro zdivo smíšené. Tyto dvě svislice propojí horní a dolní horizontální injektážní linii. Větší pokrácení vrtů u spodní linie a svislic, než u horní horizontální linie je z důvodu, aby nedošlo k provrtání zdiva skrz, což by mohlo zapříčinit další komplikace.

tags: #kremova #izolace #zdiva #informace

Krémová injektáž zdiva: Komplexní průvodce pro efektivní sanaci vlhkosti