Sádrokartonové konstrukce představují rychlé a efektivní řešení pro dělení místností nebo obkládání stěn. Aby však příčka nebo obklad vynikal dobrými izolačními vlastnostmi a nezačal po čase praskat nebo se prohýbat, je důležité dodržet správný postup realizace a správné kotvení.
Základní principy montáže sádrokartonových desek
Desky se připevňují výhradně na profily podkonstrukce nebo v určených případech do podkladní desky. Sádrokartonové desky se montují na těsný sraz. Pro šroubování desek je vhodné použít k tomuto účelu určené elektrické ruční nářadí - šroubovák - s hloubkovým dorazem. U sádrokartonových desek nesmí dojít k protržení lícového kartonu. Všechny šrouby musí směřovat k povrchu desek kolmo a musí být zapuštěny do desek tak, aby hlava šroubu neprořízla karton a šlo ji zatmelit. K připevňování sádrokartonových desek k podkonstrukci se používají samořezné šrouby dle typu desky a podkonstrukce.
Délka šroubů pro různé typy konstrukcí
- Kovová konstrukce: délka šroubu musí být min. 25 mm pro 1 vrstvu sádrokartonu, 35 mm pro 2 vrstvy, 45 mm pro 3 vrstvy.
- Sádrokartonová deska k podkladní desce (Habito® H, Rigidur): délka šroubu musí být min. 25 mm pro 1 vrstvu, 35 mm pro 2 vrstvy.
- Vzájemné spojování desek Glasroc F Ridurit: min. 50 mm.
Poznámka: Připevňovat sádrokartonové desky přímo na jiné, zde nepopsané druhy desek, je nevhodné.
Spojování desek Glasroc F Ridurit
Desky Glasroc F Ridurit je možno spojovat přímo do čelní (řezané) hrany. Spojování desek se provádí speciálními šrouby Ridurit nebo sponkami z ocelového drátu (např. HAUBOLD typ KG 700 CNK, HD 7900, SD 9100). Pro spojování desek Glasroc F Ridurit tloušťky 15 mm do čelní hrany je přípustné používat jen ocelové sponky.
| Typ desky | Tloušťka (mm) | Spojovací prvek | Délka (mm) |
|---|---|---|---|
| Ridurit | 15 | Šrouby Ridurit | 50 |
| Ridurit | 15 | Sponky z ocelového drátu | 50 |
| Ridurit | 18 | Šrouby Ridurit | 50 |
| Ridurit | 18 | Sponky z ocelového drátu | 50 |
Kotvení sádrokartonové příčky do podlahy
Základem konstrukce sádrokartonové příčky jsou vodicí ocelové profily, které se kotví po obvodu místnosti. Na stropy a podlahy se používají ocelové profily UW, na stěny pak profily CW. Začněte kotvením obvodového profilu na podlaze. Profily kotvíme pomocí natloukacích hmoždinek. Od rohu by měla být natloukací hmoždinka vzdálená přibližně 10 až 15 cm, další hmoždinky se pak umísťují v rozestupech kolem 80 cm. Abychom maximálně eliminovali případný hluk, předem opatříme profily, které připevňujeme k podlaze, stěnám a stropu těsnící páskou.
Čtěte také: Dřevěné sloupky v betonu: Jak na to
Kotvení při podlahovém topení nebo omezených možnostech vrtání
U staveb s podlahovým topením není vrtání do podlahy možné, proto je třeba kotvení řešit alternativním způsobem, například použitím vhodného typu lepidla. V panelovém domě, kde v podlaze vedou vodiče, lze zvážit následující varianty:
- Varianta B: Udělat plechovou kotvu někde v koupelně. Ten plech dovést až do místa stěny. A na ten plech to postavit a přišroubovat.
- Varianta C: Přilepit do místa nějaký kousek plechu s trčícím šroubem. Proložit to akustickou páskou. UW profil přišroubovat.
Pokud jde o lepící hmoty, vhodná jsou lepidla KNAUF Perlfix nebo RIGIPS Rifix. Lepidlo není třeba nanášet na celou plochu SDK. Stačí tzv. pár "buchet" po obvodu a pár na střed. Nechte od stropu menší spáru cca 5 mm, aby tmel mohl odvětrat vlhkost a dobře zatuhnout. Nakreslete si čáru podél stěny, kterou budete obkládat, a desky dopasujte vždy do ní. Docílíte tak podélné roviny. Pro docílení vertikální vám postačí vodováha a vaše šikovnost.
Montáž stojin a sádrokartonových desek
Máte-li obvodovou konstrukci budoucí SDK příčky připravenou, je na čase pustit se do montáže stojin. Platí důležité pravidlo, že stojiny se nikdy napevno nespojují s obvodovou konstrukcí, ale jen se sádrokartonovými deskami. Proto je potřeba CW profily zkrátit tak, aby mezi stojinou a profily na podlaze i stropu vznikla vůle 1 až 1,5 cm. Stojanové profily do vodicí konstrukce nasuňte a všechny otočte stejným směrem. CW profily (ty uvnitř stěny) ukládáme vždy v jednom směru (otvorem stále na stejnou stranu) a dbáme také na otvory pro kabely, které jsou v profilech připraveny. Všechny otvory pro kabely by měly být v jedné úrovni vedle sebe. Takto máme dokončen rošt pro montáž sádrokartonových desek.
Na připravený rastr z ocelových profilů se montují sádrokartonové desky, které se kotví pouze ke svislým profilům, a to pomocí speciálních samořezných vrutů do SDK. U příček je nikdy nekotvíme k hornímu ani dolnímu UW profilu. Vruty je nutné zašroubovat do takové hloubky, aby netrčely ven z desky a nepřekáželi tak při následném tmelení. Současně nesmí hlavička vrutu protrhnout karton desky. Vruty jsou od sebe na výšku vzdáleny 20 centimetrů a od kraje desky se šroubují ve vzdálenosti 10 milimetrů. V místech styku dvou sádrokartonových desek je nutné, aby byly vruty vždy vedle sebe v takzvané dvojici. Sádrokartonové desky montujeme na vazbu. Pokud tedy na začátku příčky umístím od podlahy celou desku a v horní části provádím dořez, je nutné, aby vedlejší desky začaly nejprve dořezem a v horní části byla namontována celá deska. Pro zachování pevnosti však nesmí být rozměr strany zkrácené desky menší než 40 cm, současně spolu nesmí sousedit více dořezů.
Typy sádrokartonových desek
- Protipožární: je červená a vyznačuje se protipožárními vlastnostmi.
- Impregnovaná: je zelená a díky impregnaci odolává zvýšené vlhkosti.
- Akustická: je modrá a díky upravenému jádru se vyznačuje lepší zvukovou neprůzvučností. Je dobrou volbou při realizaci příčky v ložnici či dětském pokoji.
Dodatečná zatížení a elektroinstalace
Dodatečná zatížení lze upevňovat na libovolném místě opláštění pomocí vhodných upevňovacích prostředků. Volba vhodného upevňovacího prostředku přitom závisí jak na hmotnosti a excentricitě zatížení, tak i na tloušťce a druhu opláštění ze sádrokartonových desek Rigips. Těžká konzolová zatížení (např. závěsné WC mísy a bidety) musí být zásadně upevňována do UA profilů příčky, např. prostřednictvím speciálních nosných konstrukcí ze „sanitárního programu“. Vždy je nutné, aby tyto stojany přenášely rovněž reakci v místě opření spodní hrany zařizovacího předmětu, proto musí být správně namontovány (orientace, těsná poloha vůči rubu opláštění). V případě obkladů stěn deskami Rigips (tzv. suchá omítka) je třeba postupovat pomocí konstrukce pro uchycení konkrétního zařizovacího předmětu ze „sanitárního programu“ nebo prostřednictvím roznášecí fošny (vhodné pro zatížení max. 10 kg/m). Roznášecí fošna musí mít min. tloušťku 24 mm. Pro potrubní vedení do světlosti 3/4” lze použít rovněž kotvení přímo do opláštění (pro sádrokarton min. tloušťky 12,5 mm). V případě, že je povrch v místě výústku ostřikován vodou, je třeba provést opatření s ohledem na vodotěsnost v místě výústku.
Čtěte také: Materiály pro kotvení do betonu
V případě opláštění deskami Habito® H může být na jeden bod zavěšeno břemeno o váze až 15 kg. Při vzdálenosti sousedních zatěžovacích bodů min. 250 mm je dovoleno zatížení 30 kg/m. Minimální rozteč bodů je 250 mm. Pro bodové zatížení do 15 kg je minimální délka šroubu 30 mm. Při překročení 20 kg/m² je nutné standardní konstrukci podhledu vhodně vyztužit nad rámec běžných parametrů. Délky vrutů nutno volit tak, aby vyčnívaly do dutiny podhledu min. 10 mm.
Konstrukci podhledu z profilů R-CD lze dodatečně zatížit břemenem o max. hmotnosti 6 kg na 1m profilu. Maximální břemena o součtové hmotnosti max. 15 kg/m² plošně a max. 60 kg/m bodově. Min. 250 mm rozteč kotevních bodů, min. 200 mm délka kotevních vrutů.
Kotvit do opláštění příčky se smí pouze v případech, kdy na konstrukci nejsou kladeny požadavky na požární odolnost. Bez ohledu na druh kotvení a únosnost kotevního prostředku nesmí být překročeno maximální dovolené zatížení stěny konstrukce. Pro obklady lepené sádrokartonovou deskou nebo deskami Rigitherm je dovolena max. excentricita zatížení e = 50 mm a max. zatížení 20 kg/m. V případě opláštění deskami Habito® H může být na jeden bod zavěšeno břemeno o váze až 15 kg. Při vzdálenosti sousedních zatěžovacích bodů min. 250 mm.
Ve chvíli, kdy sádrokartonová příčka pevně stojí a je z jedné strany opláštěná, je načase povolat elektrikáře. Elektroinstalace uvnitř příčky se totiž provádí ještě před zaizolováním a zakrytím druhé strany. Až elektrikář v příčce natahá kabely a připraví elektroinstalaci, můžete vnitřní prostor příčky vyplnit izolačním materiálem. Sádrokartonové příčky se vyplňují tepelnou či akustickou izolací v podobě rolí, případně deskami z minerální vaty.
Tmelení sádrokartonových desek
Po dokončení suché výstavby je třeba celou plochu vyrovnat a zapravit spáry i hlavičky šroubů. Tmelení spár se provádí standardně ve třech vrstvách. Základem správného tmelení je kvalitně připravená tmelící směs, v našem případě sádrový tmel MAX. Do nádoby s vodou postupně a pomalu přisypáváme tmel pomocí malé zednické lžíce nebo rukou. Směs do vody sypeme tak dlouho, dokud si sama všechnu vodu v nádobě nevysaje. Poté tmel v nádobě rozmícháme do hladka, a pomocí nerezového hladítka naneseme do spár mezi deskami.
Čtěte také: Postup kotvení plotu do zdi
Nejprve se tmel aplikuje do všech spár pomocí nerezového hladítka. V druhém kroku přiložíme na zatmelený spoj výztužnou pásku a skelnou bandáž, která zajistí, aby spoje v budoucnu nepraskali, a nerezovým hladítkem zatlačíme bandáž do vrstvy tmelu. Tímto postupem ošetříme všechny spoje desek. Hlavičky šroubů přetmelíme bez použití bandáže.
Tmelení provádíme ve třech vrstvách. Druhé tmelení lze provádět v okamžiku, kdy první vrstva již nelepí. Může být mokrá, ale nesmí lepit. Třetí tmelící vrstva je již zpravidla vrstva poslední a používáme na ni takzvaný finišovací tmel, který je již předmíchaný a snadno se nanáší na sádrokartonové desky. Hlavičky šroubů se výztužnou páskou nepřekrývají, pro jejich zakrytí stačí obvykle aplikovat tmel jen ve dvou vrstvách (nejprve sádrovým, pak finišovacím tmelem).
tags: #kotvení #sádrokartonu #do #podlahy