V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím - s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napojení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.
Výběr kotevní techniky pro cihlové zdivo
Způsob kotvení ovlivňuje samotný základní materiál. Podstatný rozdíl je mezi zdivem z plných cihel a pórobetonu - tedy plnými materiály - a děrovanou cihlou. Není účelné pokaždé použít co nejnosnější kotvení, když na menší zatížení často stačí jednoduchá rozpěrka. Naopak, velká zatížení mohou být ve zdivu problémem. V závislosti na typu zatížení (normálovou nebo smykovou sílou) musíme zvětšit kotevní hloubku nebo dimenzi kotevního šroubu, což nám umožňují chemické systémy.
Typy kotev a jejich aplikace
Existuje několik základních typů kotev, které se liší mechanismem přenosu zatížení a vhodností pro různé typy zdiva:
- Rozpěrné kotvy: Tento mechanismus využívají rozpěrné kotvy. Kořen kotvy se opře o stěny vrtu určitou silou, čímž se aktivizuje tření vzdorující zatížení. Síla, kterou kotva roztlačuje stěny otvoru, je v tomto případě přímo úměrná zatížení, které je schopna přenést. V méně pevných materiálech tedy nemůžeme očekávat velké nosnosti. Běžné rozpěrné kotvy do betonu není možné použít ke kotvení do zdiva, mohlo by dojít k jeho porušení. Ke kotvení do plné cihly a pórobetonu jsou určeny jen lehké kovové kotvy s pouzdrem z plechu nebo plastové hmoždinky. Rozpěrka se aktivuje buď zašroubováním příslušného šroubu, nebo jen jeho jednoduchým zatlučením. Do této skupiny můžeme ještě zařadit jednoúčelové trny na přichycení izolace, ať už plastové, nebo ocelové. Do vyvrtaného otvoru se jen zatlačí a rozpínají se v něm vlastní pružností.
- Kotvy s tvarovým zámkem: Tvarový zámek si kotva vytvoří buď zařezáním do základního materiálu, nebo změnou tvaru svého těla tak, že se zaklestí v dutině uvnitř materiálu. Zatížení se tak rozprostře na větší plochu. Zařezávají se speciální samořezné šrouby, které se do předvrtaného otvoru zašroubují šroubovákem s tangenciálním příklepem. Další způsob vytvoření tvarového zámku je pomocí plastové rozpěrky, jejíž tělo je navrženo tak, aby se při utahování šroubu co nejvíce zdeformovalo do stran (zauzlovalo) a rozšířilo zatížení na větší plochu. Mnoho typů je schopno rozepřít se o stěny vrtu v plném materiálu, zatímco v dutinách tvoří uzly.
- Injektážní kotvy (pro děrované cihly): Zvláštním případem tvarového zámku je injektážní kotva v děrované cihle. V tomto případě nelze vyplnit vrt, do kterého by se kotevní prvek vložil, injektážní látkou, protože by stekla do dutin v cihle. Nejprve je třeba do vyvrtaného otvoru vsunout síťové pouzdro - trubičku s hustě perforovanými stěnami, které zabrání stečení hmoty do prostoru. Při vtlačování kotevního šroubu dochází k vytlačování injektážní látky skrze síťovinu do okolí pouzdra, kde se hmota opět spojí a ztvrdne. Aby to opravdu fungovalo, je důležitá kvalita materiálu a sladění celého systému injektážní látka - pouzdro - kotevní element.
- Lepené (chemické) kotvy: Lepené kotvy přenášejí zatížení po celé délce kotevního šroubu díky přilnutí lepidla ku stěnám vrtu - adhezi. V takovémto případě je vrt o něco větší než kotevní šroub či závitové pouzdro a vzniknuvší mezera se vyplní chemickou směsí, která po vytvrdnutí zajistí dokonalé spojení. Lepicí hmota je obvykle dvousložková (v plastových tubách nebo fóliích) a k jejímu vytlačení je potřebná vhodná pistole. Kvalita celého systému je rozhodující pro pohodlnost aplikace a spolehlivost výsledného kotvení.
- Nastřelovací kotvy: Zvláštním případem kotvení je nastřelování. Prvek má podobu hřebíku, který se pomocí speciálního přístroje velkou energií ve zlomku sekundy osadí do základního materiálu. Nastřelovací pistole jsou bezpečné a jejich předností je nezávislost na zdroji energie a hlavně rychlost kotvení. Na cihlovém zdivu je však tento způsob možné aplikovat jen podmínečně a v případě většího projektu je třeba požádat odborníky o vykonání průzkumu a zkoušek k posouzení vhodnosti pro danou aplikaci.
Kotevní systémy pro různé materiály
Pro různé typy zdiva a zatížení se doporučují specifické kotevní systémy:
Pro většinu běžně zatěžovaných polic a regálů systému Rusticline doporučujeme montážní sadu RT-49. Obsahuje 16 černých vrutů (4,5 × 60 mm) a 16 hmoždinek Fischer (6 × 50 mm). Hmoždinky jsou univerzální - v plných materiálech se rozpínají, v dutých a deskových se uzlují.
Čtěte také: Dřevěné sloupky v betonu: Jak na to
Pro plné cihly je montážní sada RT-49 plně dostačující. Pokud však montujete do dutinových cihel, doporučujeme použít speciální rozpěrné hmoždinky.
Vzhledem k nižší pevnosti pórobetonu doporučujeme použít speciální hmoždinky do pórobetonu (např. Fischer GB) nebo chemické kotvení pro vyšší zatížení.
Sádrokartonové konstrukce
Sádrokartonové příčky, předstěny a podhledy jsou oblíbenou volbou pro moderní interiéry i rekonstrukce. Vyžadují ale specifický přístup při kotvení konstrukcí, zejména těch těžších. Pro těžší konstrukce doporučujeme použít kovové Molly šrouby, které unesou až 40 kg na kotevní bod, např. Fischer HM nebo DUO HM. Mají rozpínací ramena s velkou dosedací plochou, která zvyšuje nosnost.
Srovnání chemických a rozpěrných kotev
| Vlastnost | Rozpěrné kotvy | Lepené (chemické) kotvy |
|---|---|---|
| Zatížení po osazení | Okamžité | Není možné okamžitě zatížit |
| Citlivost na teplotu | Nejsou omezeny teplotou | Aplikace jen v omezeném rozsahu teplot |
| Čistota kotevního otvoru | Nejsou citlivé | Citlivější na čistotu a vlhkost |
| Rychlost osazování | Rychlejší | Pracnější |
| Nosnost ve zdivu | Nelze očekávat velké nosnosti, nutné dodržet větší okrajové vzdálenosti | Možné dosáhnout vyšší nosnosti, nevnáší dodatečné napětí do základního materiálu |
| Flexibilita | Méně flexibilní | Celkově flexibilnější, široká škála kombinací, nestandardní hloubky kotvení |
Důležité faktory pro spolehlivé kotvení
Kromě základních faktorů, kterými jsou typ kotvy a druh základního materiálu, spolehlivost kotvení do velké míry ovlivňuje správná aplikace. To znamená dodržení všech výrobcem předepsaných podmínek osazení, hlavně průměru a hloubky vrtu, jeho dostatečné vyčištění, dodržení předepsaného utahovacího momentu a u chemických kotev i dovoleného rozsahu teploty aplikace.
Materiály a prostředí
- Zinkování: Galvanické zinkování se dnes doporučuje už jen do suchého vnitřního prostředí. Pro aplikace ve venkovním nebo agresivním prostředí volíme žárové zinkování nebo nerezavějící ocel, ve zvláštních případech ocel vysoce odolnou proti korozi.
- Požární odolnost: Na požární odolnost ještě stále jako by zapomínáme, avšak je nutné si uvědomit, že nosné kotvení musí splňovat požadavky nosnosti i při požáru. Tento požadavek se ale může objevit i při závěsech instalací, speciálně SHZ.
Způsob a rychlost montáže
Při výběru kotvení je často rozhodujícím faktorem způsob a rychlost montáže. Musíme zohlednit, zda je kotvení možné zhotovit dopředu, nebo se musí osadit skrze otvor v připevňovaném prvku. Chceme mít ve stěně jen závitové pouzdro, nebo může vyčnívat šroub? Potřebujeme osadit kotvení bez zvláštních nástrojů? U sériových aplikací je zase klíčová pracnost a rychlost - nejrychlejším způsobem je nastřelení, při němž se kotvení osadí v jediném pracovním kroku.
Čtěte také: Materiály pro kotvení do betonu
Praktické tipy pro montáž
Příprava pro vrtání
- Označení míst: Označte si na stěně místa pro vrtání podle rozteče otvorů na přírubě.
- Ochrana před prachem: Při vrtání do zdiva i sádrokartonu vzniká jemný prach, který může zašpinit okolní zeď nebo podlahu. Použijte malířskou pásku - přelepte místo, kde budete vrtat. Páska zachytí část nečistot a také ochrání okolní malbu i omítku. Vysávejte při vrtání - pod místo budoucího otvoru přiložte trubici vysavače. Nejdříve zapněte vysavač a pak začněte vrtat. Budete ale potřebovat pomocnou ruku - obě činnosti sami nezvládnete. Pořiďte si speciální nástavec - na trhu najdete různé typy nástavců na vrtačku a sběrných vaků. Některé fungují čistě na principu mechanického sběru, jiné jsou určené pro napojení na vysavač.
Vrtání a vkládání hmoždinek
- Vrtání otvorů: Použijte příklepovou vrtačku s vrtákem o průměru 6 mm.
- Čištění otvorů: Vyvrtané otvory vyfoukejte od prachu.
- Montáž sestavy: Přiložte přírubu nebo jiný komponent ke stěně a připevněte ji černými vruty z montážní sady RT-49.
Specifika montáže do sádrokartonu
- Hmoždinky s vrtacím hrotem: Díky vrtacímu hrotu a samořeznému závitu nemusíte do sádrokartonu předvrtávat otvory.
- Kovové Molly šrouby: Vyvrtejte do sádrokartonu otvor a vložte do něj kovovou hmoždinku. Vyšroubujte z ní šroub, přiložte obrubu a znovu našroubujte.
Kotvení madel a zábradlí
Osazení madla na zeď u schodiště ocení nejen starší lidé. Praktický, bezpečnostní, ale i designový prvek. Držáky madla zábradlí slouží k upevnění madla na zeď. Dřevěné nebo nerezové madlo vedené podél schodiště je důležitý bezpečnostní prvek u schodišť. Držák madla lze použít pro upevnění nerezového nebo dřevěného madla na zeď. Držáky madel zábradlí je potřeba umístit v rozteči přibližně jednoho metru, aby bylo dosaženo potřebné tuhosti madla na zdi. Pro vyšší bezpečnost doporučujeme kotvení držáku madla pomocí závitové tyče a chemické malty.
Problém s přesností vrtání pro madla s pevně danou roztečí držáků:
- Použití šablony: Vyrobit šablonu, která umožní vrtat přesně a kolmo, je výborný nápad. Sice 95% času strávíte výrobou přípravku, ale mohlo by to vyjít.
- Chemické kotvení s fixací: Metoda zastrčení složeného zábradlí do chemické malty problém řeší jednoduše a souosost je zaručena. Doporučuje se použít punčošku do děrované cihly, naplnit ji chemií a nastrčit do ní celé madlo (nebo závitovku), které je pak potřeba fixovat alespoň 20-30 minut. Vytrhnete to jedině s celou cihlou.
Doporučení pro hmoždinky a vruty
Sebelepší hmoždinky do dutých cihel nejsou nic platné bez správných vrutů. Vrut by měl mít pro 8mm hmoždinku průměr 4mm (typicky) a délku takovou, aby dosáhl cca 10mm za konec hmoždinky. Pokud se šroubuje elektricky, je nutné použít menší otáčky, dotáhnout zlehka, chvíli počkat a pak teprve dotáhnout silou. Funguje to jinak než hmoždinka v plném materiálu.
Čtěte také: Postup kotvení plotu do zdi
tags: #kotveni #madla #do #cihlove #zdi #jak