Nosná konstrukce podhledu je vytvořena z obvodových profilů R-UD a z nosného roštu z profilů R-CD. V případě zavěšeného podhledu na jednoúrovňovém křížovém roštu jsou montážní profily R-CD hlavní (nesou závěs) a dělicí.
Obvodové profily R-UD
Obvodové profily podhledu - profily R-UD - je nutno v případě požadavku na zlepšení zvukoizolačních vlastností konstrukce opatřit samolepicím napojovacím těsněním Rigips. Následně se připevní k návazným vertikálním konstrukcím pomocí plastových natloukacích hmoždinek, popř. pomocí jiných vhodných připevňovacích prostředků podle druhu obvodových konstrukcí. K sádrokartonovým příčkám lze připevnit R-UD profil rychlošrouby 212 (TN) v místech probíhajících R-CW profilů příčky.
Vzájemná rozteč připevnění R-UD profilu je max. 800 mm. V případě nosné funkce obvodového profilu je nutné zredukovat rozteč na max. 625 mm. V rozích podhledu je vzdálenost prvního připojení od rohu max. 100 mm.
Montážní a nosné profily R-CD
Profily R-CD, ke kterým se připevňují desky opláštění, se nazývají montážní profily R-CD. V případě křížového dvouúrovňového roštu tvoří horní vrstvu nosné profily R-CD. Montážní profily R-CD jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím přímých závěsů nebo stavěcích třmenů. Spoj „profil - závěs“ je proveden dvojicí šroubů do plechu LB (typ 421) - 2 ks/1 závěs. Spoj „závěs - nosný strop“ lze provést buď jednou ocelovou hmoždinkou, např. DN6, do betonu, nebo jedním šroubem typu FN do dřevěných prvků stropu - do boku trámu (šroub namáhán na střih).
Montážní R-CD profily se připevní k nosným R-CD profilům pomocí křížových spojek nebo úhlových kotev (2 ks na jeden spoj).
Čtěte také: Využití chemické kotvy v praxi
Nosné profily R-CD jsou připevněny k nosnému stropu prostřednictvím závěsů a táhla - drátu s okem; pro větší svěšení lze dráty nastavit dvojitou pérovou spojkou. S ohledem na požadavek pevnosti na vzpěr, potřeby zajištění proti posunu v rovině podhledu nebo při požadavku požární odolnosti podhledu shora se použijí závěsy a táhla typu Nonius. Spoj „nosný profil - závěs“ je proveden zaklesnutím závěsu do nosného R-CD profilu. Spoj „závěs - nosný strop“ lze provést buď jednou ocelovou hmoždinkou, např. DN6, do betonu, nebo jedním šroubem typu FN do dřevěných prvků stropu - do boku trámu (šroub namáhán na střih).
Geometrické parametry podkonstrukce - mezilehlé rozteče R-CD profilů, rozteče závěsů, resp. profil dřevěných latí - jsou uvedeny v Technických listech konstrukcí nebo v Katalogu požárně odolných konstrukcí Rigips.
Kotvení závěsů do nosného stropu
Kotvení závěsů do nosného stropu je třeba provést vhodnými upevňovacími prostředky. Předepsaná zkušební síla na vytržení závěsu je 1,2 kN (tzn. tíha břemene cca 120 kg).
- Do betonových nosných stropů se používají ocelové hmoždinky, např. DN6.
- Ke kotvení podhledů do dřevěných trámů lze užít vrut do svislých závěsů s plochou hlavou (typu FN).
- Do hotových sádrokartonových podhledů je možno kotvit závěsy dalšího sádrokartonového podhledu v místě profilu R-CD původního podhledu vrutem s plochou hlavou typu FN (1 ks/ závěs).
Při požáru shora (z dutiny) lze použít jen závěs typu Nonius, v takovém případě je nutné závěs rektifikovat dvěma závlačkami. V případě stavěcího třmenu je nutné spoj „R-CD - třmen“ provést 4 šrouby typu LB na 1 třmen.
Samonosné podhledy
Samonosné podhledy jsou konstrukce, které nejsou závislé na stropní konstrukci. Těmito konstrukcemi je možné řešit i požární odolnost - více viz aktuální Katalog požárně odolných konstrukcí nebo Technické listy konstrukcí.
Čtěte také: Montáž chemické kotvy krok za krokem
- 2x natloukací hmoždinka min. 50 mm
- Nosné profily 2x R-CW zády k sobě, vzájemně spojeny šrouby LB 421 4,2 x 13 mm max. po 500 mm.
- Nosné profily 2x UA zády k sobě, vzájemně spojeny šrouby LB 421 4,2 x 13 mm max. po 500 mm.
Napojení profilů UA se provádí pomocí příložek z UA profilů délky 1 000 mm. Příložka se rovnoměrně rozdělí na obě strany spoje. Příložka se s profily UA spojí celkem 8 ks šroubů M8 s matkou a podložkou. Prodlužovaný nosník se skládá vždy z 1 ks profilu délky 4 m a příslušného přířezu.
Spolehlivost, životnost a poruchy kotev
Kotvení musí být spolehlivé po celou dobu své životnosti. Spolehlivost kotvy závisí na pevnosti materiálu prvku, do kterého se kotví; vzdáleností mezi sousedními kotvami; vzdáleností k volným hranám konstrukčního dílce; stavem namáhání podkladu kotvy. Je nutné již v návrhu počítat s bezporuchovým provedením.
Mezi nejčastější příčiny poruch kotev patří:
- Koroze poškozených kotvících prvků.
- Příliš malá pevnost kotevního podkladu nebo malá hloubka kotvení.
- Příliš vysoký rozpěrný tlak.
- Nedostatečné kontaktní spojení v důsledku vadné montáže.
- Výběr nevhodného kotevního prvku pro danou kotevní zátěž.
Zde uvedeme pouze upozornění na některá obecná úskalí při kotvení:
- Nedostatečná únosnost kotevního podkladu: Může vést k poruše celého spoje a vyžadovat odborné posouzení a často nákladné dodatečné úpravy.
- Nesprávné kontaktní spojení: Například, pokud je v projektu předepsáno osazení kotevní desky do kontaktní vrstvy, např. cementové malty, a tato vrstva není spojitá, vznikají kaverny a nezaplněná místa.
- Nevhodné umístění kotev: Nesmí zasahovat do stávající konstrukce, např. do betonářské výztuže nebo jiných kotev.
Principy kotvení
Třecí spoj zajišťuje spojení třením, bránící vytažení kotvy. Kotva v lůžku s tvarovým stykem má ideální vlastnosti, protože se kotvený prvek do materiálu neklínuje a působí spojitou silou od zatížení kotvy po celé její délce. Tvarový styk je vytvářen vhodným tvarem součástí kotvy nebo vytvarován v lůžku chemickou maltou.
Čtěte také: Kotvy z nerezu pro beton
Chemická malta umožňuje beznapěťové kotvení, což je výhodné pro kotvení blízko okrajů základního materiálu. Spoj je vodotěsný a odolný proti erozi.
Zkušební síla a zatížení kotev
Kotvení je předmětem výpočtů a předepsaných zkoušek. Rozlišujeme statická zatížení: tahové zatížení (N), tlakové zatížení (N); střihové zatížení (V); kombinované zatížení (R); kombinované zatížení (R) a ohybový moment (Mb); střihové zatížení (V) a ohybový moment (Mb). Ohybové momenty jsou udávány v Nm (Newtonmetr).
Výrobci v technických podkladech uvádějí řadu druhů zatížení a jejich srovnatelnost. Před použitím je nutné se s nimi seznámit.
Tabulka níže znázorňuje orientační únosnosti vybraných typů kotev v betonu C20/25.
| Typ kotvy | Zatížení (kN) - bez vlivu vzdáleností | Poznámka |
|---|---|---|
| FHP zarážecí patrona | až 70,5 | Pro beton C20/25, bez okrajových a osových vzdáleností |
| Chemická malta FIS EM | 8,4 - 109,9 | Pro beton C20/25, závisí na průměru svorníku |
| Chemická malta FIS V | až 59 | Aplikace do většiny stavebních materiálů |
| Chemická malta FIS P | až 20 | Méně exponované aplikace, převážně ve zdivu |
Při vrtání do děrovaných otvorů je třeba zatížení redukovat o 30 %.
Chemické kotvy
Chemické kotvy představují moderní a efektivní řešení kotvení do klasických i problémových kotevních podkladů. Využívají se pro upevnění různých předmětů, jako jsou fasádní prvky, potrubní systémy, vzduchotechnika, schody, zábradlí a další. Výhodou je rychlá aplikace a univerzální použití. Chemické malvy nabízejí vysokou spolehlivost a bezpečnost.
Typy chemických malt
- Polyesterová malta (FIS P): Pro méně exponované aplikace, převážně ve zdivu. Vhodná v prostředí s větší vlhkostí, případně ve styku s vodou. Neobsahuje styren. Dodává se v kartuších obsahu od 150 do 860 ml.
- Vinylesterová malta (FIS V): "Univerzální použití". Vhodná pro beton, zdivo, pórobeton. Odolná vůči vodě, alkalickým prostředím. Použitelná již od -5 °C. Únosnost až do 59 kN.
- Epoxidová malta (FIS EM): Určena pro betonářské výztuže, chemické šrouby a hmoždinky s vnitřním závitem. Použitelná do betonu C20/25 až C50/60. Únosnost se pohybuje od 8,4 do 109,9 kN. Spoj je vodotěsný.
Aplikace chemických malt
Při aplikaci chemické malty se obě složky malty spojují ve statickém směšovači. Prvních cca 10 cm promíchané hmoty je třeba vytlačit mimo otvor. Pro vícenásobné použití se mění pouze statický směšovač. Je důležité kontrolovat, zda se obě složky dostatečně promíchají. Otvor musí být vždy čistý (vykartáčovat, vyfouknout).
Zarážecí patrony (FHP)
Zarážecí patrona obsahuje maltu (např. vinylesterovou) a tvrdící přísadu. Rotace kotevního prvku rozbije patronu a aktivuje rychle tvrdnoucí pryskyřici. Tím se kotevní prvek spojí se stěnou vyvrtaného otvoru. Jsou vhodné pro dodatečné upevnění betonářské oceli do betonu a přírodního kamene s hutnou strukturou.
Doba vytvrzení zarážecí patrony je ovlivněna teplotou podkladu. Při nízkých teplotách se dramaticky prodlužuje.
Způsoby montáže kotev
Pro montáž se obecně používají dva způsoby:
- Předsazená montáž: V předem připravené pozici. Kotevní prvek se osadí do vrtaného otvoru před usazením konstrukční části.
- Průvlečná montáž: Kotevní prvek se osadí až po usazení konstrukční části do požadované polohy.
Před vrtáním je nutné zajistit odpovídající průměr a hloubku otvoru dle doporučení výrobce. Po vyvrtání otvoru je nutné jej důkladně vyčistit (vyfouknutí, vykartáčování a opět vyfouknutí). Tím se zajistí pevný a spolehlivý spoj.
Certifikace a značení
Zákon č. 22/1997 Sb. stanovuje povinnost prokazovat shodu všech výrobků zabudovaných do stavby. Na výrobky, na něž se vztahují harmonizované normy, je povinnost zajistit pro své produkty značku CE. Tato značka deklaruje splnění základních požadavků a zkoušek. Pro kotvy a hmoždinky existují interpretační dokumenty Evropské organizace pro technická schválení (EOTA).
Charakteristické hodnoty pro odděleně zkoušené kotvy, vycházející z charakteristických hodnot kotev, jsou určeny Evropským technickým schválením (ETA). ETA doporučuje 12 stupňů, determinujících jejich použití pro uvažované druhy kotvení. Každý stupeň stanoví požadované zkoušky a způsob zkoušení. Splnění podmínek je uvedeno na značce kvality výrobku.
Kotvení musí být navrženo po řádné rozvaze o spolehlivosti. Doporučované jsou pro těžká kotvení, např. kde by mohlo dojít k přímému ohrožení lidí (např. u protipožárních konstrukcí apod.).
Požární odolnost kotev
Dle zkušebních výsledků reakce na oheň spadají výrobky bez zkoušení do třídy F. Konstrukce kotvení jako celek musí splňovat požadavky z hlediska požární bezpečnosti. Jestliže je požadována požární odolnost, např. F90, musí kotevní prvek v definovaném prostředí mít alespoň požadovanou odolnost.
Při teplotách nad 200 °C, kdy je ohrožena pevnost běžné oceli, se pro kotvy a hmoždinky z běžné oceli doporučuje navrhnout "dodatečný plášť". V případě požáru dynamického zatížení, je nutné používat odpovídající chemickou maltu.
V technických podkladech výrobci uvádějí materiály a jejich třídy požární odolnosti, např. F90.
tags: #kotva #zaveseny #podhled #200 #informace