Mechanické kotvení hydroizolací je nejrozšířenějším způsobem zabezpečení plochých střech proti dynamickému namáhání vlivem větru. Stabilita střešního souvrství proti sání větru je v tomto případě zajištěna pomocí střešních kotev. V závislosti na skladbě ploché střechy, použité tepelné izolaci a hydroizolaci jsou používány upevňovací prvky s kovovými nebo plastovými talířovými podložkami a šroubem vhodným pro příslušný typ podkladu. Vedle požadavků na mechanické vlastnosti kotev je pro stabilitu a životnost střechy zásadní odolnost proti korozi (15 cyklů Kesternicha). Návrh mechanického kotvení je nutné provádět vždy v souladu s ČSN EN 1991-1-4 a ETAG 006.
Chemická kotva: Spolehlivé řešení pro vysoká zatížení
Chemická kotva bývá nenápadný pomocník, který často zachrání situaci ve chvíli, kdy už běžná hmoždinka začíná ztrácet dech. Zatímco hmoždinka funguje mechanicky a vytváří rozpěrné tlaky, chemická kotva uzamyká tyč v materiálu a je šetrnější k podkladu. Nevytváří rozpěrné tlaky jako běžné hmoždinky, takže je šetrnější k podkladu. To oceníte hlavně u betonu, děrovaných bloků i dalších materiálů, kde už mechanické kotvení nemusí stačit.
Kdy použít chemickou kotvu?
Chemická kotva dává smysl všude tam, kde bude spoj dlouhodobě zatížený a musí opravdu držet. Typicky jde o kotvení zábradlí, schodišť, patek, sloupků, markýz, přístřešků, těžších konzolí, regálů nebo držáků, které nesou větší váhu. Vhodná je také pro kotvení sanity, technických prvků nebo sportovního vybavení na stěnu, kde nikdo nechce riskovat. Velkou výhodou chemické kotvy je použití se sítkem v dutých materiálech. Sáhnout po ní je rozumné i ve chvíli, kdy řešíte náročnější prostředí. Třeba venkovní aplikace, vlhkost, kontakt s vodou nebo montáž při nižších teplotách.
Výběr správné chemické kotvy
Výběr správné chemické kotvy není žádná alchymie. Budete kotvit uvnitř nebo venku? Půjde o běžné nebo opravdu vysoké zatížení? Čeká vás vlhké prostředí, voda nebo práce v zimě? Pro běžné interiérové použití je příjemnou volbou Chemická kotva bez styrenu POLYESTER SF. Pokud řešíte cenově úsporné kotvení venku nebo v dobře větraných prostorech, dává smysl Chemická kotva POLYESTER S. Pro opravdu náročné kotvení a extrémní zatížení je vhodná Chemická kotva VINYLESTER SF. Samostatnou kapitolou je Chemická kotva ARCTIC SF. Tu oceníte hlavně při montáži v zimě nebo v chladných provozech. Všechny chemické kotvy jsou vhodné do dutého i plného materiálu, přičemž je odlišný pouze postup aplikace. Jde o jednoduché kroky, které nevyžadují odbornou zručnost ani speciální vybavení. Zvláštní důraz je třeba klást na důkladné odstranění prachu a volných částic z vyvrtaného otvoru. Montážní parametry i údaje potřebné k návrhu spoje, jsou k dispozici v technických listech. Při kotvení je důležité dodržovat minimální vzdálenost os, aby nedošlo k selhání stavebních hmot. Stejně je důležitá i minimální vzdálenost od okrajů.
Postup aplikace chemické kotvy do dutého materiálu se sítkem
- Nejprve si pečlivě rozměříme místo kotvení a vyvrtáme požadovaný počet otvorů v odpovídajícím průměru i hloubce.
- Po vrtání odstraníme z otvoru volný prach a drobné nečistoty pomocí vzduchové pumpy.
- Následně uvolníme zbytky nesoudržného prachu pomocí kartáčku a otvor znovu důkladně profoukneme vzduchovou pumpou.
- Do připraveného otvoru vložíme vhodné sítko, které pomůže udržet kotevní hmotu. Pro běžné velikosti šroubů od M6 do M14 se hodí plastové sítko. Pokud pracujete s nestandardním rozměrem otvoru, použijte kovové sítko, které si upravíte na potřebnou délku.
- Chemickou kotvu vložíme do aplikační pistole a před samotnou aplikací vytlačíme malé množství hmoty mimo otvor, přibližně 10 cm.
- Poté začneme kotevní hmotu aplikovat od nejhlubší části otvoru směrem ven, aby se sítko vyplnilo rovnoměrně po celé délce.
- Do vyplněného otvoru našroubujeme kotvený prvek otáčivým pohybem, aby se hmota kolem něj dobře rozprostřela.
- Na úplné zatížení počkáme až do vytvrzení kotvy, protože předčasné namáhání by mohlo pevnost spoje snížit.
Postup aplikace chemické kotvy do plného materiálu
- Nejprve si přesně vyznačíme místo kotvení a vyvrtáme požadovaný počet otvorů ve správném průměru i hloubce.
- Bezprostředně po vrtání odstraníme z otvoru volný prach pomocí vzduchové pumpy.
- Poté použijeme kartáček, kterým uvolníme zbytky nesoudržného prachu ulpělé uvnitř otvoru.
- Chemickou kotvu vložíme do aplikační pistole a ještě před plněním otvoru vytlačíme malé množství hmoty mimo připravené místo.
- Kotevní hmotu aplikujeme od nejhlubší části otvoru směrem ven a vyplníme přibližně třetinu až polovinu jeho objemu.
- Do připraveného otvoru zasuneme kotvený prvek otáčivým pohybem, aby se kotevní hmota dobře rozlila kolem celé jeho plochy.
- Na plné zatížení počkáme až do úplného vytvrzení kotvy, protože jen tak může spoj dosáhnout své deklarované pevnosti.
Chemická kotva se nejčastěji používá se závitovou tyčí, kterou po vytvrzení doplníte maticí a podložkou. U vybraných aplikací lze použít také výztužnou tyč, pokud to odpovídá návrhu spoje a parametrům konkrétního produktu. Chemická kotva je řešení pro chvíle, kdy od spoje čekáte víc. Oproti běžné hmoždince nabízí vyšší jistotu a lepší chování v náročnějších podmínkách. Ať už kotvíte do dutého nebo plného materiálu, vyplatí vsadit na pevnost chemických kotev.
Čtěte také: Použití Kotevní Patky do Betonu Typ U
Kotevní patky: Základ pro dřevěné konstrukce
Kotevní patky jsou unifikované ocelové prvky, které slouží k pevnému ukotvení různých druhů stavebních konstrukcí a dřevostaveb do podkladu. Nejčastěji se používají při kotvení dřevěných konstrukcí (trámy, hranoly) do betonu nebo země. Umožňují velmi rychle a zároveň pevně a dlouhodobě spojit váš projekt se zemí. Pomocí kotevních patek také docílíte odsazení dřevěných prvků od podkladu a zamezíte tak vlhnutí konstrukce odspodu. Při stavbě pergoly, garážového stání, altánu či terasy se bez nich neobejdete a při dodržení základních pravidel Vám budou sloužit dlouhé roky. Na trhu naleznete kotevní patky několika druhů a typů. Výběr kotevních patek musíme zvážit již při projektování stavby.
Typy kotevních patek
Kotevní patky se rozlišují podle toho, do jakého povrchu bude konstrukce upevněna. Můžete koupit patky do betonu nebo patky, které se zapouští přímo do země (zemní vruty, kotevní hroty). U patek do betonu se rozhodujeme ještě podle toho, zda budeme patky kotvit současně s procesem tvorby základů, tzn. do čerstvého betonu, nebo do již vytvrzeného betonu.
- Patky do betonu: Používají se pro kotvení do nevytvrzeného betonu, tedy v průběhu tvorby betonového podkladu. Tato varianta montáže je jednodušší a nevyžaduje žádné speciální nářadí či pomůcky. Trn patky se pouze vtlačí do čerstvého betonu, kterým jsou vyplněny základové díry. Patka do betonu se skládá ze dvou částí - trnu a třmenu patky. Trn je roxor nebo betonářská tyč, pomocí které je patka spolehlivě a pevně ukotvena do betonu. Třmen patky je vrchní část, do které se kotví dřevěný hranol či trám. Třmen může mít různé tvary, nejběžnější jsou patky U, L a T.
- Zemní vruty: Lze použít do většinu typů povrchů, kromě kamenitého terénu. Jejich montáž je jednoduchá, není nutné kopat hluboké základy.
- Zatloukací hroty: Jsou vhodné do normální zeminy, ale nehodí se do štěrkovitého povrchu. Používají se spíše pro lehčí konstrukce.
Konstrukce kotevních patek do betonu
- Patky s U třmenem: Jsou univerzální a nejběžněji používané kotevní prvky. Vyrábí se také v provedení s prolisem, díky kterému se dřevěná část nedotýká kovové patky a je tak zabráněno vlhnutí a hnití konstrukce odspodu. Jsou dostupné pro trámky o průřezech 60, 80, 100, 120, 140, 160 mm.
- Patky s L třmenem: Slouží pro ukotvení hranolů či trámů velkých rozměrů. Hranu patky můžete umístit zevnitř konstrukce, aby nebyla na první pohled příliš viditelná.
- Patky s T třmenem: Tyto patky se vkládají do naříznuté drážky v dřevěném prvku. Výhodou této patky je, že není viditelná z žádné pohledové strany. Nejčastěji se používá pro svislé trámky.
Nastavitelné kotevní patky
Nastavitelné kotevní patky se šroubovicí mají matici, pomocí které lze nastavit jejich výšku. Matice může být volná, nebo přivařená na desku. Tyto patky či pilíře se vám budou hodit, pokud nemáte zcela rovný podklad pro vaši dřevostavbu. Pomocí matice můžete dorovnat výškové rozdíly mezi jednotlivými styčnými body stavby. K dostání jsou nastavitelné patky ve tvaru U nebo s deskou, která se připevňuje zespoda konstrukce, tudíž nebude vidět a zaručí vyšší estetičnost spoje. Nastavitelná patka U s prolisem poskytuje lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech, což ho lépe chrání proti vlhkosti. Spodní čtvercová deska má čtyři montážní otvory pro uchycení do betonu a horní patka U je výškově stavitelná pomocí šestihranných matic. Patka tvaru U s možností šířkového nastavení pro různé průřezy trámků v rozsahu 80-160 mm se často používá pro výstavbu ze starých použitých trámů, kdy trámky nemají v celé své délce stejný průřez. Patka je výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm. Patka T šroubová je také výškově stavitelná pomocí prodloužené šestihranné matice v rozsahu 110-190 mm.
Kotevní botky
Kotevní botky se používají pro ukotvení sloupků nebo pilířů konkrétních rozměrů a tvarů k betonovým podkladům. Jsou uzavřené z boku, plášť je přivařen k desce, která se připevňuje k podkladu. Tyto kotevní prvky se používají jako alternativa klasického kotvení do betonu.
Montáž kotevních patek
Kotevní patky lze uchytit do podkladu dvěma způsoby: při budování podkladu nebo do již hotového podkladu.
Čtěte také: Typy a použití kotevních šroubů do betonu
Montáž do čerstvého betonu
Patky do betonu se nejčastěji používají pro kotvení do nevytvrzeného betonu, tedy v průběhu tvorby betonového podkladu. Tato varianta montáže je jednodušší a nevyžaduje žádné speciální nářadí či pomůcky. Trn patky se pouze vtlačí do čerstvého betonu, kterým jsou vyplněny základové díry. Roxor musí být zalitý betonem do 3/4 délky.
Postup montáže kotevních patek s roxorem do čerstvého betonu:
- Příprava podkladu: Vyrazte bednění, odstraňte volné částice a zhutněte dno štěrkopískem. Betonování doporučujeme provádět do nezámrzné hloubky (80 cm a více), aby nedošlo k popraskání betonu.
- Umístění patky: Zkontrolujte svislost a polohu patky vodováhou, poté ji zafixujte v bednění.
- Lití betonu: Použijte beton C20/25, rovnoměrně rozprostřete a vibrujte, aby se odstranily vzduchové bubliny a beton obepnul roxor.
- Kontrola výšky: Po 30-60 minutách zkontrolujte a upravte výšku trnu podle potřeby.
- Vytvrzení: Zakryjte fólií a udržujte vlhkost, nechte beton tvrdnout min. 7 dní.
Montáž do hotového betonu
Ukotvení patky do hotového podkladu je náročnější časově i finančně. Je nutné vyvrtat otvor a následně uchytit trn patky pomocí chemické kotvy.
Postup montáže kotevních patek do hotového betonu pomocí chemické kotvy:
- Příprava otvoru: Do betonu vyvrtáme kotevní otvor pomocí stavebního vrtáku SDS (Ø12-18 mm). Hloubka a průměr otvorů závisí na zvoleném rozměru ocelové kotvy. Z vyvrtaného otvoru je nutné odstranit prach, aby byl otvor čistý, ideální je vyfoukat vzduchem pumpičkou nebo použít kompresor. Poté použijeme kartáček, kterým uvolníme zbytky nesoudržného prachu ulpělé uvnitř otvoru.
- Aplikace chemické kotvy: Vytlačte malé množství chemické malty mimo otvor. Poté aplikujte chemickou maltu od nejhlubší části otvoru směrem ven, vyplňte přibližně třetinu až polovinu jeho objemu. Do takto připraveného otvoru vložte roxor nebo svorník otáčivým pohybem, aby se hmota kolem něj dobře rozprostřela.
- Vytvrzení kotvy: Na úplné zatížení počkáme až do vytvrzení kotvy, protože předčasné namáhání by mohlo pevnost spoje snížit. Nechte kotvu vytvrdnout dle doporučení výrobce (obvykle 24-48 hodin).
Kotvení patek do hotového betonu bez chemické kotvy
Je možné kotvit patky do betonu i bez použití chemické kotvy. Pro tento způsob kotvení použijeme speciální šrouby přímo do betonu, které mají dvojitý závit a keramický povlak pro nejvyšší ochranu proti korozi.
- Nejprve si na místě, kde budeme patku kotvit do betonu, vyznačíme body.
- Na vrtání použijeme vrtačku s elektropneumatickým příklepem (vrtací kladivo) s kvalitním vrtákem do betonu. Na vrták nasadíme odsávání, aby otvor zůstal čistý.
- Do čistého otvoru použijeme šrouby přímo do betonu.
- Šrouby usadíme do otvorů v patkách a rázovým utahovákem ukotvíme. Šrouby budou v betonu držet stejně spolehlivě, jako kdyby byly ukotvené v hmoždinkách či v chemické kotvě. Takové kotvení do betonu je pak velmi jednoduché.
Další používanou variantou je přímé přišroubování patky pomocí šroubů do betonu se šestihrannou hlavou. Tuto variantu volíme především v případech, kdy patku kotvíme blízko k okraji betonového základu, protože při kotvení nevzniká v otvoru napětí jako u průvlakových kotev a sníží se tak riziko prasknutí betonu. Pro kotvení patek doporučujeme šrouby o průměru 8 pro otvory 10,5 mm a průměr 10 mm pro otvory 12,5 mm. Patku můžeme také do betonu upevnit pomocí nylonových hmoždinek a vrutů se šestihrannou hlavou. Pro tuto možnost kotvení doporučujeme hmoždinky Mungo Quattro, které mají vysokou možnost zatížení.
Ukotvení dřeva do kotevní patky
Při uchycení dřeva je dobré, aby dřevo nebylo v přímém kontaktu s vodorovnou částí kotevní patky. Docílíte tak výborné ochrany před půdní vlhkostí. Patky s prolisem poskytují lepší ochranu dřevěného prvku, kdy je spodek trámku na prolisech a je lépe chráněn proti vlhkosti. Spojovací materiál, který zvolíte na upevnění dřeva do kotevní patky, by měl odpovídat celému projektu. Pro vyšší odolnost vůči vlhkosti (a hnilobě dřeva), doporučujeme dřevo ošetřit vhodným nátěrem nebo impregnací.
Čtěte také: Kotevní patky do betonu
- Variantou číslo jedna, kterou my doporučujeme, je použití vrutů RAPI-TEC, určených přímo do tesařského kování, patek a zemních vrutů. Jedná se o vruty vyrobené z jakostní oceli s vysokou pevností, které mají válcové osazení pod hlavou a zapadnou přesně do otvorů v kotevní patce.
- Druhou nejčastější variantou je použití standardních konstrukčních vrutů s talířovou hlavou nebo stavebních vrutů RAPITEC SK-PLUS. Oba výše uvedené typy vrutů mají kvalitní povrchovou úpravu s kluzným povlakem na závitu a šroubují se také přímo bez předvrtání do plného materiálu.
- U patek tvaru T, které se zasouvají do vyříznuté drážky v trámku je pro montáž nutné použít závitové svorníky, šestihranné nebo vratové šrouby v průměru závitu M10 a délce podle průřezu trámku. V tomto případě se musí v trámku vyvrtat otvory o průměru 10,5 -11 mm v přesné pozici jako jsou otvory v patce. Pod hlavy šroubů a pod matice doporučujeme použít velkoplošné podložky.
Ochrana povrchu kotevních patek
Při volbě kotevní patky musíme zvážit i její materiál nebo povrchovou úpravu. Volba záleží na zamýšleném využití. Kotevní patky jsou nejčastěji vyráběny s povrchovou úpravou galvanický nebo žárový zinek, které využijete ve většině případů. V náročnějším prostředí je vhodné použít patky z nerezové oceli.
Typy povrchových úprav
- Galvanické zinkování: Představuje ochranu proti mechanickému poškození (abraze, otěr), ale ochrana proti korozi a povětrnostním vlivům je minimální, tudíž jde spíše o estetičnost. Galvanicky pozinkované patky vypadají sice moc pěkně a "září", ale z dlouhodobého hlediska oceníte žárově zinkované patky.
- Žárové zinkování: Je velmi účinná ochrana před korozí, má dlouhou životnost a odolnost proti mechanickým i povětrnostním vlivům. Je jedním z nejlepších způsobů, jak ochránit ocelové prvky před korozí. Má velmi dlouhou životnost a vyznačuje se stejnoměrnou ochranou v ohybech i na hranách. Žárově zinkované patky nejsou sice tak pěkné, ale vydrží Vám mnohem déle! Pro běžné použití rozhodně doporučujeme žárově zinkované kotevní patky.
- Nerezová ocel: Nerezové prvky jsou vyrobeny z nerezavějící oceli. Nerezovou ocel dělíme do několika tříd, podle několika norem. Na trhu běžně narazíte na nerezovou ocel A1 až A4, ale nejčastěji se setkáte s prvky typu A2 nebo A4.
- Nerezová ocel A2 (AISI 304): Lze použít bez jakýchkoli obav z koroze i ve venkovním prostředí. Je vhodná pro použití v domácím i venkovním prostředí.
- Nerezová ocel A4 (AISI 316): Má zvýšenou odolnost proti korozi a kyselinám a je možné ji použít i v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou. Nejodolnější nerez A4 (AISI 316) odolává korozi i kyselinám a je možné ji použít i tam, kde je v kontaktu se slanou nebo chlorovanou vodou.
| Povrchová Úprava | Ochrana proti | Použití |
|---|---|---|
| Galvanické zinkování | Mechanickému poškození | Interiér |
| Žárové zinkování | Korozi, mechanickému a povětrnostním vlivům | Exteriér |
| Nerezová ocel A2 | Korozi | Domácí a venkovní prostředí |
| Nerezová ocel A4 | Korozi, kyselinám | Agresivní prostředí (slaná/chlorovaná voda) |
Základní principy kotvení
Základním principem kotevní techniky je přenést účinky zatížení uchycených předmětů či konstrukcí na kotevní podklad, přičemž podkladem zde rozumíme nosnou i nenosnou stavební konstrukci. Je klíčové vybrat správnou kotevní techniku vzhledem k materiálu podkladu, umístění (interiér vs. exteriér) a samozřejmě schopnou snášet příslušné zatížení - ať už statické, nebo dynamické. V oblasti kotevní techniky se velmi dobře osvědčuje nerezová ocel díky své velké odolnosti vnějším vlivům a ostatním fyzikálně-mechanickým vlastnostem. Mechanické kotvení hydroizolací je nejrozšířenějším způsobem zabezpečení plochých střech proti dynamickému namáhání vlivem větru.
tags: #kotevní #prvek #do #betonu #folie #použití