Potřebujete připevnit poličku, skříňku, obraz či držák na televizi? Nevíte si rady, jaké hmoždinky použít právě pro váš projekt? V dnešní době je k dostání velké množství různých hmoždinek od různých výrobců. Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ. Jenže vyznat se v nepřeberném množství různých provedení hmoždinek není jen tak.
Hmoždinky jsou spojovací prvky se širokou škálou možností využití. Dají se spolehlivě ukotvit nejen v sádrokartonu, dřevě a pórobetonu, ale i v dalších materiálech. Hmoždinky zajišťují pevnost a stabilitu uchycených předmětů do zdiva. Špatná volba hmoždinky může vést k nestabilnímu uchycení, poškození materiálu nebo dokonce k pádu předmětu, což může mít závažné důsledky, zvláště u těžkých konstrukcí.
Materiály a provedení hmoždinek
Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Dnes už se většina plastových hmoždinek vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý. Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce.
- Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení.
- Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu.
Typy hmoždinek a jejich použití
Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu. Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti.
Univerzální hmoždinky
Univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek. V takovém typu konstrukce dobře fungují univerzální hmoždinky fischer DuoPower 8x40 s vrutem.
Čtěte také: Použití Kotevní Patky do Betonu Typ U
Natloukací hmoždinky
Pro jednoduchou a rychlou montáž se skvěle hodí natloukací hmoždinky, které obsahují našroubovaný vrut. Používají se pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kámen, plná cihla. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, pórobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci.
Uzlovací hmoždinky
Uzlovací hmoždinky jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí.
Hmoždinky do sádrokartonu
Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy, o kterou se hmoždinka opírá. Pro kotvení lehčích předmětů jako jsou obrázky, hodiny, zrcadlo vám postačí obrazový háček připevněný vrutem nebo plastové uzlovací hmoždinky. U sádrokartonových podhledů se používají kovové hmoždinky, s nimiž lze použít vrut nebo šroub průměru 6 mm. Pro těžší břemena sáhněte po kovových hmoždinkách vybavených deštníčkem s velkým rozpěrným rádiusem. Pružinové sklopné nebo také jinak rozpěrné kotvy se montují nejčastěji do stropů a dutých stěn. Na šroubu jejich upevňovacího prvku jsou výklopná křidélka. Tyto hmoždinky se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu.
Kotvení do sádrokartonu - specifika
Kotvení předmětů do sádrokartonu může být náročnější než do pevných materiálů, protože sádrokarton je relativně měkký a má omezenou nosnost. Pro kotvení těžších předmětů, jako jsou konzoly, garnýže, skříňky nebo police se pro kotvení do sádrokartonu používají rozvírací plastové nebo ocelové hmoždinky, které se v dutině za sádrokartonovou deskou po dotažení roztáhnou. Únosnost sádrokartonové příčky závisí také na vzdálenosti CW profilů a typu sádrokartonu. Dvojitě opláštěná příčka má větší únosnost než jednoduše opláštěná. Sádrokarton unese i desítky kilogramů, důležité je zvolit správnou podkonstrukci, vhodné desky a kotvení a dodržet několik zásad.
Pro zavěšení lustru na sádrokartonový strop platí:
Čtěte také: Typy a použití kotevních šroubů do betonu
- Do 6 kg na jeden kotevní bod: můžete kotvit přímo do opláštění (1 kotevní bod na 1 metr délky mezi profily či latěmi).
- Od 6 kg/m² do 20 kg/m²: kotví se na nosnou část podkonstrukce (např. profil). Pokud použijete desky Habito® H, můžete na jeden bod zavěsit předmět o váze až 15 kg.
Nejsnazší kotvení? Když příčku opláštíte sádrokartonem Habito® H, můžete do desek kotvit bez předvrtání i hmoždinek. Habito® H je vysokopevnostní deska a unese toho opravdu hodně. Na jeden vrut do dřeva Ø 5 mm zvládne až 34 kg (při excentricitě e = 100).
Důležité poznámky k sádrokartonu:
- U požárních konstrukcí se kotví pouze do prvků podkonstrukce (např. do profilů), nikdy ne do opláštění.
- U bezpečnostních konstrukcí se k zavěšování předmětů nepoužívají plastové uzlovací hmoždinky, ale pouze kovové hmoždinky.
- Zvlášť těžké předměty: (WC, bidet) se kotví do zpevněných UA profilů pomocí speciálních nosných konstrukcí.
Hmoždinky do Ytongu (pórobetonu)
Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“.
Nylonové hmoždinky do děrovaných cihel
Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle.
Kotvení v děrovaných a voštinových cihlách je specializovaná záležitost. Pro vrtání se používá spirálový vrták s válcovou stopkou osazený na břitu tvrdokovem (SK plátkem). Břit vrtáku je broušen pro vrtání, úhel čela je 0 stupňů. Otvory pro kotvení a uchycování se vždy vrtají vrtačkou bez příklepu. Používají se vždy s prodlouženou zónou rozevření - typ UX, FUR, S-H-R. Minimální hloubka uchycení v cihelném zdivu je minimálně osminásobek vrtaného průměru hmoždinky. Doporučuje se řešit tuto problematiku případ od případu a v obzvláště složitých případech požádat specialistu o konzultaci. Tu je možné doplnit ověřovacím měřením nosnosti zvoleného kotvení. Vzhledem k pevnostem cihelného střepu a pevnostem maltovin je kotvení a uchycování v děrovaných a voštinových cihlách omezeno pouze na dovolená statická zatížení. Dovolené tahové namáhání se v těchto materiálech pohybuje od 300 do 4000 N, tedy od 30 do 400 kg. Nedoporučuje se zachycovat dynamické síly!
Čtěte také: Kotevní patky do betonu
Hmoždinka UX se vyrábí v průměrech 5, 6, 8, 10, 12 a 14 mm, jejich délky jsou 30, 35, 50, 60, 70 a 75 mm. Do hmoždinek UX lze použít vruty s průměrem o 2 až 3 mm menším, než je průměr hmoždinky.
Rámové hmoždinky
Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V plném materiálu a pórobetonu fungují rámové hmoždinky na principu třecího spoje. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře, nebo vytvoří tvarový zámek v dutině. Rámová hmoždinka FUR se vyrábí a dodává v kompletu vrut a plastová hmoždinka. Hmoždinky FUR jsou vhodné pro připevňování pomocných konstrukcí (rastrů) pro obklady na vnějším a vnitřním povrchu zděné konstrukce, kotvení nosné části vestavného nábytku apod. do tloušťky připevňovaného materiálu až 240 mm.
Talířové hmoždinky
Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě. Polystyrenová zátka 70mm šedá slouží pro zápustnou montáž talířových hmoždinek ETICS (vhodná na všechny námi nabízené typy hmoždinek kromě EJOT STR-U). V naší nabídce naleznete kompletní program pro zápustnou montáž kotvící hmoždinky. Zapuštěním a následným zaslepením fasádní talířové kotvící hmoždinky polystyrenovými nebo minerálními zátkami zamezíte dalšímu prokreslování hmoždinek směrem k povrchové úpravě fasády. Šroubová plastová talířová kotva s plastovým šroubem je velmi oblíbená hmoždinka s plastovým trnem vhodná pro použití do všech typů stavebních materiálů. Talířové hmoždinky s ocelovým šroubovacím vrutem, průměr 6 mm s ETA, slouží ke kotvení EPS a MW desek na dřevo a plech. Polyetylénové šroubovací talířové hmoždinky EJOT s kovovým šroubem a zmenšenou kotevní hloubkou jsou vhodné do všech podkladních materiálů. Velmi oblíbená hmoždinka s kovovým trnem má vyšší přídržnost a je vhodná do všech typů stavebních materiálů. Pro připevňování deskových nebo rohožových tepelných izolací se používají plastové hmoždinky s ocelovým rozpěrným vrutem typu TERMOZ SCREW průměr 10 mm s podložkou vnějšího průměru 60 mm nebo talířová hmoždinka s plastovým trnem šroubovacím Termoz 8 UZ. Tloušťka připevňované izolace je 100 až 425 mm. V cihlách HELUZ se otvory pro hmoždinky vrtají bez příklepu! Celková minimální délka hmoždinky se rovná tloušťce izolace plus 100 mm. Dovolená výtažná síla je 250 N v tahu i ve střihu.
Talířové kotvící hmoždinky slouží jako dodatečné kotvení tepelně izolačních desek při zateplování fasád. Talířové kotvící hmoždinky jsou rozděleny do tříd podle typu materiálu, do kterého se má kotvit:
| Třída | Typ materiálu |
|---|---|
| A | beton - kámen |
| B | plná cihla |
| C | děrované cihly |
| D | lehčený beton |
| E | pórobeton, Ytong |
Speciální pozornost věnujte při vrtání a upevňování předmětů do zateplovacích systémů. U nich je potřeba zabránit riziku pronikání vlhkosti a vytváření tepelných mostů, které mohou negativně ovlivnit energetickou náročnost domu. Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Nový způsob kotvení přes tepelnou izolaci polystyrenu nebo skelných vláken s přerušeným tepelným mostem zajišťuje, že kotva neporuší izolační fasádu přenosem vlhkosti a následnou erozí způsobenou mrazem.
Lešenářské hmoždinky
Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.
Kovové hmoždinky a kotvy do betonu
Kromě klasických plastových hmoždinek se ke kotvení do sádrokartonu hodí právě také kovové hmoždinky. Jejich výhodou je možnost vyššího zatížení, které se s pomocí kovové hmoždinky lépe rozloží do sádrokartonové plochy. Kovové hmoždinky najdou uplatnění při kotvení do řady plných i dutých materiálů. Dnes se proto dají zakoupit kovové hmoždinky do panelu, kovové hmoždinky do betonu i třeba kovové hmoždinky do dutých cihel. K čemu je určitá kovová hmoždinka vhodná se vždy dozvíte v jejím popisu. Samostatnou kategorii tvoří ocelové kotvy, se kterými bezpečně připevníte i těžká břemena. Do betonu je možné použít celokovové hmoždinky. Vhodné k ukotvení těžkých prvků. Využití naleznou u pergol, zárubní, teras. Některé celokovové hmoždinky fungují stejně jako hmoždinky plastové, to znamená, že se po zašroubování kotvícího prvku ve zdi roztáhnou. Kovová hmoždinka do betonu slouží k připevnění různých konstrukcí a předmětů k betonovému podkladu. Kovový materiál zajišťuje dostatečnou pevnost a odolnost proti vysokým zatížením. Hmoždinku lze přišroubovat do betonu pomocí šroubku nebo jiného vrutu.
Ocelové kotvy do betonu: Důležité aspekty
Důvodem, proč existuje široká nabídka ocelových kotev do betonu je, že existují různé betony a různé aplikace kotvení, které vyžadují různé přístupy ke kotvení. Beton, který je mladší než 28 dnů, by neměl být vrtán ani bychom do něj neměli kotvit. Čím starší je beton, tím pevnější je, a je do něj těžší vrtat. Ve velmi pevných a starých betonech se může stát, že šrouby do betonu nebudou schopny si vytvořit závit. Čím pevnější beton, tím můžete očekávat větší výtažné síly. V certifikaci ocelové kotvy naleznete vždy výtažné síly pro beton s určitou pevností. Pevnost betonu se označuje písmenem C a číslem. U všech kotev do betonu je v certifikátu dána minimální tloušťka betonu. Každý typ a velikost kotvy má tuto hodnotu jinou. Jako pravidlo platí čím menší průměr kotvy, tím tloušťka betonu může být menší. Je důležité, aby se pracovní konec betonové kotvy příliš nedotýkal dna betonu. Při kotvení do betonu s armaturou se většinou snažíme vyhnout armování. Je důležité určit průměr kotvy potřebný z hmotnosti předmětu, který se má upevnit na betonu. Nejslabším článkem betonové kotvy je beton, do kterého je umístěn. Ve většině případů je to ten, který selže, ne kotva. Nejlepších výtažných hodnot se dosahuje, když je beton tvrdý a kotva je usazena co nejhlouběji. Toto je především důležité z bezpečnosti, kdy selhání kotvy, která připevňuje předmět do stropu, může mít kritické následky. Objekt umístěný na zeď vytváří kombinované zatížení na tah a smykem. Hodnoty smyku každé kotvy závisí na jejím průměru a nejsou ovlivněny hloubkou ukotvení. Ukotvení předmětů do betonové podlahy zahrnuje uložení objektu na místě, aby se nehýbal. Průměr kotvy je obvykle určen velikostí otvoru v přípravku. Pozor na označení ocelových kotev, kde velikost kotvy nemusí znamenat průměr vrtaného otvoru. Někdy je nutné připevňovací otvor převrtat na větší průměr. Obecně platí, že ocelové kotvy jsou navrženy tak, aby se dostaly do díry v betonu a zpět již ne.
Dynamické zatížení a ocelové kotvy
Dynamické zatížení je zatížení, které je v neustálém pohybu, tj. ventilátor, dopravní pás, robot nebo značka ve větru. Většina ocelových kotev pracuje na principu tření. Pokud jsou dynamicky namáhány, dochází postupně k zmenšování třecí síly a může dojít k úplnému selhání kotvy.
Chemické kotvení
Kdo holduje moderním chemickým výrobkům, pro toho je správnou volbou Fill&Fix (nejedná se o chemickou maltu). V balení jsou přiložena čtyři plastová sítka pro použití v dutinových nebo deskových stavebních materiálech. Dvousložková hmota na bázi polyuretanu vytvrdne během několika minut. Během vytvrzování mírně nabyde na objemu (asi o 70 %) a získá strukturu a pevnost podobné smrkovému dřevu. Proto je nejvýhodnější do vytvrzené hmoty použít běžné vruty do dřeva. Jedná se o beznapěťové chemické kotvení, které k přenesení sil využívá co největší plochu cihelného střepu. Nosnost kotvy je proto přímo úměrná pevnosti cihelného střepu a hloubce zakotvení. Kotva se skládá ze závitové tyče M 8 až M 16, plastového nebo kovového sítka průměru 12, 14, 16 nebo 22 mm a chemické dvojsložkové vinylesterové malty FIS V 360S nebo polyesterové malty FIS P 360S. Chemická malta FIS P 360 S je určena pro vnitřní použití, pozor nesmí do vlhka a betonu! Vložit plastové nebo kovové sítko, které je na konci zaslepené - ode dna směrem k hrdlu vývrtu natlačit pomocí směšovače.
Síťkové hmoždinky jsou vhodné do nestabilních nebo drolících se materiálů.
Výběr správné hmoždinky a postup montáže
Je třeba vybrat správný typ hmoždinky podle materiálu, do kterého chceme kotvit (kovová hmoždinka do betonu, hmoždinky do panelu, hmoždinky do dutých cihel, hmoždinka do plechu atd.). Pro kotvení do betonu lze použít i tzv. průvlakové kotvy z naší nabídky - kotva do betonu má speciální vlastnosti, které se podílejí na vytvoření pevného spoje. Pro hmoždinku je nutné vybrat i šroub. Jak zvolit délku šroubu? Usnadněte si práci následujícím výpočtem: délka hmoždinky + hloubka předmětu, který chceme připevnit - průměr hlavy šroubu. Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejímu průměru. Pro správnou funkčnost, pevnost a nosnost ukotvení pomocí hmoždinky je důležitá správná volba rozměru vrutu nebo metrického šroubu. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu.
DŮLEŽITÉ: Jakmile jste zvolili vhodný typ hmoždinky pro danou příležitost, je nutné vybrat ještě vhodnou velikost hmoždinky. Nezapomeňte, že průměr vrtáku se ve všech případech shoduje s průměrem hmoždinky! Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu. Obecně platí, že průměr otvoru se rovná vnějšímu průměru hmoždinky, hloubka otvoru musí být delší, než délka hmoždinky, aby šla celá zarazit do otvoru. Otvory vrtáme stavebními vrtáky, do plných materiálů vrtáme s příklepem, do dutých materiálů bez příklepu.
Pak už stačí jen vyvrtat otvor, vyčistit jej, vložit hmoždinku a zatlouct ji kladivem. V místě, kde chceme kotvu do zdi nebo betonu umístit, vyvrtáme otvor o odpovídající velikosti. Kotva se následně vloží do vyvrtaného otvoru a pomocí šroubováku nebo klíče se dotáhne až k povrchu zdiva. Některé typy kotev se používají s lepidlem nebo s tmelením, které se aplikuje do otvoru před instalací kotvy.
Specifické situace kotvení
- Kotvení lehkých předmětů (například obrázky, světla a elektrické vypínače), které nebudou nijak zatěžovány: Vystačíme si s obyčejnými univerzálními hmoždinkami, do kterých kotvíme předmět pomocí univerzálních vrutů. Pro plné materiály jako první volbu doporučujeme hmoždinky Mungo MN, kterou lze použít pro kotvení s vruty i metrickými šrouby.
- Kotvení do dutých materiálů: Je obtížnější a má svá specifika a doporučení v závislosti na použitém typu hmoždinky. Pokud budeme kotvit těžší předměty, nebo předměty, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru.
- Kotvení do lehčených materiálů: Běžné hmoždinky se využívají pro nízké až střední zatížení. Pro kotvení lehčích předmětů pomocí vrutů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.
- Kotvení konstrukčních prvků: Jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily, je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.
- Upevnění těžších břemen (houpačky a boxerské pytle) do keramických stropů: Není snadné. Bezpečnost upevnění zvýší kotevní deska, která roznese zatížení na 2 - 8 hmoždinek. S takovou pomocí lze bezpečně upevnit 120 kg, pokud zatížení rozložíme na dvě cihly hurdis. Je možné přenést zatížení do ocelového nosníku. V keramických stropech HELUZ je možné kotvit buď přímo do keramické stropní vložky MIAKO nebo do stropních nosníků.
- Pro uchycení zárubní oken a dveří: Se používají turbošrouby. Tento upevňovací prvek je vyráběn z pozinkovaného hutního železa a k fixování ve zdivu nepotřebuje již žádný další prvek. Turbošrouby se uchytí v předvrtaném otvoru samořezným závitem.
tags: #kotevní #hmoždinka #do #stropu #typy #a