Koroze je samovolné rozrušení materiálu vlivem působení vnějšího prostředí. Podléhají jí nejen kovy, ale i plasty, dřevo, beton či silikátové stavební hmoty. Projevy koroze začínají změnou vzhledu a končí kompletním znehodnocením materiálu. Základní příčinou koroze kovů je jejich termodynamická nestálost v různých prostředích, přičemž hlavním činitelem je atmosférický kyslík. Podstatu koroze lze charakterizovat jako přechod kovu do stabilnější sloučeniny, v níž se vyskytuje v přírodě. Technické kovy, průmyslově vyrobené pro různá použití, se v přírodě nenalézají v ryzím stavu a snaží se proto vrátit do svého stabilního stavu chemických sloučenin prostřednictvím okolního prostředí. Zabránit tomuto procesu může jen vhodně zvolená ochrana.
Měď a její přirozená patina
Zářivý povrch nově položeného měděného plechu nezůstane dlouho lesklý, když je vystaven venkovnímu prostředí. Postupně tmavne, až se na něm nakonec vytvoří tzv. měděnka, patina zelené barvy. Reaguje s vlhkým vzduchem a pokrývá se zelenou vrstvičkou hydrogenuhličitanů mědi. Říkáme, že se měděné plechy pasivují. Tato patina se vytváří prostřednictvím atmosférické koroze mědi a má ochranný účinek, který plech účinně chrání proti další korozi způsobené vzdušnou vlhkostí. Charakteristické drobnější barevné odchylky se často objevují mezi jednotlivými částmi povrchu kvůli jiným podmínkám a struktuře. Tato nutnost čekat na vytvoření přirozené patiny je někdy považována za nevýhodu. Z tohoto důvodu byla vyvinuta metoda předpatinování.
Předpatinovaná měď
Měděné střešní materiály jsou běžně k dispozici buď v klasickém lesklém provedení bez speciální povrchové úpravy, nebo lze obdržet tzv. předpatinované svitky. U předpatinované mědi může být prováděno jednoduché ohýbání a zpracování panelů a kazet bez poškození povrchu. Povrch je tvrdý a dobře se s ním pracuje. Práce s Nordic Brown / Green je naprosto shodná jako s běžnou střešní mědí. Překrývající se materiál by měl být před pájením mechanicky očištěn. Předpatinované svitky mohou být jednoduše nařezány na požadované délky nebo rozděleny na různé šířky. Je také možné objednat individuálně odlišnou úpravu povrchu, pokud to dovolí rozsah a načasování projektu. Neustále jsou vyvíjeny další možnosti barevných variant a odstínů, jež by reflektovaly představy architektů o širším využití z estetického hlediska.
Typy koroze a jejich prevence
Na klempířské prvky staveb se využívá celá řada kovů jako je například měď, pozinkovaný plech, hliníkový plech nebo titanzinkový plech. Některé kovy nesmí být ve vzájemném kontaktu, jelikož mohou chemicky reagovat a vytvářet galvanický článek, kdy dochází k elektrolytické korozi. U některých kovů je potřeba zabránit také situacím, kdy voda stéká z jednoho na druhý. Nejedná se ale jen o kovy, i další stavební materiály mohou výrazně ovlivnit degradaci kovových prvků.
Elektrolytická (galvanická) koroze
Elektrolytická koroze je způsobena nevhodnou kombinací kovových prvků. Je překvapivé, že tyto prvky nemusí být vždy v přímém kontaktu, ale při určité kombinaci materiálu stačí pouze odkapávání srážkové vody z jednoho materiálu na druhý. Aby vznikl galvanický článek, jehož důsledkem bude elektrolytická koroze, musí být přítomen jeden zásadní faktor, a tím je vlhkost. V naprosto suchém prostředí by mohly být pozinkované a měděné plechy v přímém styku a k jejich degradaci by nedošlo. Naprosto suché prostředí je ale v podmínkách stavby vyloučeno. Ke vzniku jevu stačí pouze vzdušná vlhkost. Při vzájemném kontaktu dvou kovů degraduje vždy méně ušlechtilý z nich. Fatální kombinací je přímý styk měděných prvků s prvky pozinkovanými nebo titanzinkovými. Zvláštní kapitolou je stékání srážek z měděných prvků na prvky z jiných kovů. Měď je specifická tím, že stačí pouze odkapávání vody, která po mědí tekla např. na pozinkované nebo titanzinkové prvky, k tomu, aby začaly degradovat. To se týká zejména pozinkovaných okapů, do kterých stéká voda z měděné krytiny. Tyto kombinace jsou specifikovány v ČSN 73 3610 - Navrhování klempířských konstrukcí. Čistá měď přirozeně podléhá atmosférické korozi, časem tmavne, až se na ní nakonec vytvoří tzv. měděnka, patina zelené barvy. Proti galvanické korozi ji však nejlépe ochráníte, když se vyhnete spojení s jinými kovy.
Čtěte také: Jak rozpoznat síranovou korozi betonu
Přípustné a nepřípustné kombinace kovů
- Měď: Nepoužívat s hliníkem, zinkem, titanzinkem, pozinkovanou ocelí. Měď se snese pouze s olovem, nerezovou ocelí a pochopitelně další mědí.
- Hliník: Hliník, stejně jako titanzinek, nejde kombinovat s mědí! Voda stékající z měděných konstrukcí obsahuje ionty mědi, které mohou vyvolávat plošnou korozi hliníku.
- Zinek a Titanzinek: Hlavní součástí těchto plechů je zinek, který určuje jejich chování. Ve venkovním prostředí oxidují a ztrácejí lesk. Při trvalé vysoké vlhkosti vzduchu na nich vzniká vrstva hydroxidu zinečnatého, který nemá dobré ochranné vlastnosti. Pozor, titanzinek nikdy nekombinujte s mědí! Voda stékající z měděných konstrukcí obsahuje ionty mědi, které mohou vyvolávat plošnou korozi zinku, zinku legovaného titanem, pozinkované oceli, zvláště pokud voda stéká z větších měděných ploch.
- Nerezová ocel: Nejodolnějším materiálem je korozivzdorná ocel, lidově nerez. Nerez je možné bez jakéhokoliv rizika kombinovat s mědí. Ta má zpravidla kladnější korozní potenciál, proto zreziví ten druhý kov (anoda). Riziková je však skapávající voda, která obsahuje korozní produkty oxidů železa. Tímto způsobem by mohla na nerezovém plechu vzniknout tzv. rezavá koroze. Pozor, i nerezová ocel ale může rezivět! A to tehdy, kdy je na jejím povrchu narušena tzv. pasivní vrstva. Ta brání oxidaci, a tedy vzniku koroze. Naruší se třeba omezením kyslíku, mechanickým poškrábáním nebo zvýšenou koncentrací chloru a chloridů. I na korozivzdorné oceli se pak objeví bodová nebo štěrbinová koroze.
- Olovo: Olovo se používá v síle 1,5 až 4 mm a v napojení se doporučuje vložit zpevňovací plech a přeložení v jednoduché drážce až 200 mm. Olovo nekombinujte ani s hliníkem či uhlíkovou ocelí a raději ani s pozinkovanou ocelí.
- Uhlíková ocel: Běžná nekorozivzdorná uhlíková ocel se nesnese s hliníkem a mědí.
Důležitá poznámka k upevňovacím prvkům
V tabulce povolený styk hliníku a pozinku může být velmi nebezpečný, pokud pozinkovanými hřebíky budeme kotvit hliníkové střešní šablony. Po několika letech se mohou začít šablony uvolňovat díky korodujícím pozinkovaným hřebíkům. Na těch je po pár letech dobře patrné zúžení v místě, kde se šablona dotýkala hřebíků. U nerezového šroubu nebo nýtu na pozinkovaném plechu je riziko malé, v opačném případě ale dojde ke korozi určitě. Na titanzinek použijte proto jedině pozinkované nebo nerezové šrouby. Oblíbené pozinkované šrouby a vruty nicméně můžete použít na velké díly z uhlíkové oceli a zinku. Naopak pozinkované plechy kotvěte pouze pozinkovanými a nerezovými šrouby. Vyvarujte se jakékoli kombinace s měděnými nebo hliníkovými prvky. Pozor si dejte na kovové prvky, které jsou vyrobeny z více kovů. Byť jsou pak v kontaktu s objímkou jenom další měděné díly, objeví se koroze vlivem reakce mědi s uhlíkovou ocelí.
Bitumenová koroze
Bitumenová koroze je nazývána bitumenovou právě proto, že jí způsobují hlavně asfaltové pásy a šindele. Bitumen se vlivem deště vylouhuje z asfaltových krytin, vzniká již zmiňovaná kyselina, a napadá plechovou krytinu či oplechování, čímž jejich povrch poškozuje korozí. Koroze způsobená odpařováním bitumenu je nejčastěji pozorována u zinkových a titanzinkových plechů, ale i některé další kovy před ní nejsou imunní. Velké nebezpečí představuje částečná rekonstrukce, kdy je částečně zvětralá střecha doplněna novým okapním systémem, který však za těchto podmínek rychle koroduje. Proti bitumenové korozi je možno chránit kovy ochranným nátěrem, který je třeba pravidelně a kvalitně obnovovat. Oxidované asfaltové pásy a šindele bývají chráněny před zvětráváním speciální povrchovou úpravou. Nejběžnějším a cenově nejdostupnějším řešením je pískový posyp.
Vliv dřeva a dalších stavebních materiálů
- Masivní dřevo s pH nižším než 5 a vyšším než 7 (přílišná zásaditost a kyselost).
- Nekompatibilní přípravky pro ochranu dřeva, proti napadení houbou a protipožární prostředky (obsahující kyselinu boritou nebo jiné kyseliny a jejich estery, kovy, minerální soli jako např. měď-chrom-arsen nebo měď-chrom-bór).
Při každé práci s plechovými krytinami je nutné dbát nejen na jejich mechanicky správné opracování (správné umístění příponek, zapravení drážek a spojů plechů) ale i na druhy použitých plechových krytin. Jedná se především o problém se vzájemnou reaktivností kovů, které mohou spolu tvořit tzv. galvanický článek.
Tabulka kompatibility kovů na střeše (Zjednodušeno)
Následující tabulka ilustruje základní principy kombinace běžně používaných kovů pro střešní konstrukce. Tyto kombinace jsou specifikovány v ČSN 73 3610 - Navrhování klempířských konstrukcí. Každý klempíř musí mít tyto znalosti v malíčku.
| Materiál | Měď | Nerezová ocel | Hliník | Zinek/Titanzinek | Pozinkovaná ocel | Olovo | Uhlíková ocel |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Měď | + | + | - | - | - | + | - |
| Nerezová ocel | + | + | + | + | + | + | + |
| Hliník | - | + | + | + | + | - | - |
| Zinek/Titanzinek | - | + | + | + | + | + | + |
| Pozinkovaná ocel | - | + | + | + | + | -* | + |
| Olovo | + | + | - | + | -* | + | - |
| Uhlíková ocel | - | + | - | + | + | - | + |
| + Materiály mohou být v kontaktu. Čtěte také: Jak se bránit korozi pod lištami - Kontakt materiálů je třeba vyloučit, výrazně se ovlivňují, k elektrolytické korozi dochází za přítomnosti vody. * Riziko působení vlhkosti v podkladu. | |||||||
V této tabulce nejsou barevné plechy typu RUUKKI. Rovněž pozor na stékání vody přes měděné součásti. Měď s jiným kovem totiž vůbec nemusí být v přímém kontaktu = stačí vlhkost mlhy a přesto dojde k poškození částí z pozinkovaného nebo titanzinkového materiálu, protože jsou méně ušlechtilé.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět