Roubenky se těší oblibě pro své přirozené vlastnosti, jako je regulace vlhkosti a tepelná pohoda. Správné zateplení roubenky je však klíčové, aby nedošlo k narušení těchto jedinečných charakteristik. V tomto článku si ukážeme, jak přistupovat k vnitřnímu i vnějšímu zateplení roubenky a čemu se vyhnout.
Dřevěné stěny jako přirozený izolant
Dřevo je přírodní materiál s nízkou tepelnou vodivostí, což z něj dělá vynikající izolant. Tloušťka stěn roubenek, často doplněná izolací mezi trámy (například ovčí vlnou), je dostatečná pro zajištění tepelného komfortu. Díky své struktuře dřevo také reguluje vlhkost na ideálních 45-60 %, což přispívá k celkové tepelné pohodě.
Pokud dodatečně zateplíte masivní dřevěné stěny, můžete tím narušit přirozené vlastnosti dřeva, jako je regulace vlhkosti a přirozené větrání.
Nevýhody dodatečného zateplení roubenky zevnitř i zvenku
Jedním z nejdůležitějších aspektů zateplení roubenky je precizní provedení spojů mezi trámy. Důraz by měl být kladen na rohové spoje a podélné drážky, které jsou často slabým místem z hlediska úniků tepla. Kvalitní čepy a drážky jsou zárukou lepší tepelné izolace bez nutnosti dodatečného zateplení.
Dodatečné zateplení roubeného domu je obecně velký problém. Z technického hlediska je optimální, když se izoluje vnější strana konstrukce (platí to hlavně pro zděné stěny), to však v případě roubených domů většinou nepřipadá vůbec v úvahu. Ing. arch. Jan Pešta k tomu říká: „Jedinou výjimkou mohou být domy s bedněným nebo eternitovým obkladem (Krkonoše, Jizerské hory, Lužické hory), za který se snad nějaká izolace schová, ale i tady je třeba opatrnosti při volbě materiálu. Zásadně by se neměl používat polystyren, maximálně desky z minerálních vláken.“
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Místo dodatečného zateplení dřevěných stěn je vhodnější zaměřit se na zděné části poloroubenek a střechu. Kvalitní izolace těchto konstrukcí pomůže minimalizovat úniky tepla. Zejména střešní konstrukce je místem, kde se vyplatí investovat do nadkrokevních izolací. Tyto systémy nejen zlepšují izolační vlastnosti, ale umožňují zároveň zachovat viditelnou dřevěnou konstrukci střechy, což podtrhuje estetiku roubenky.
Samo o sobě dřevo srubu vykazuje poměrně slušné tepelně technické vlastnosti, i když z hlediska dnešní stavební legislativy také plně nevyhovuje. Doporučuji v případě roubených domů, většinou využívaných jen sezónně, na dodatečné zateplení rezignovat. Dřevo je stabilizované v oboustranně větrané pozici a není ani vhodné jej dodatečně z některé strany zakrývat neprodyšnými materiály, už jen z hlediska rizika kondenzace.
Proč zateplovat?
Neustále zvyšující se náklady na energie a topení nutí majitele domů přemýšlet o zateplování budov, u nově stavěných domů je to dokonce povinnost. Zateplování budov a speciálně rodinných domů se těší velké oblibě už nějakou dobu. Kromě snížení nákladů tak získáte i další benefity: lepší akustickou izolaci a eliminaci navlhání stěn, tedy i snížení rizika vzniku plísní a dalších zdraví škodlivých faktorů. Zateplení je tedy jednoznačným přínosem.
Proč se v zateplených domech tvoří plísně?
Víte například, že se počet astmatiků a dětí trpících alergií za posledních 10 let zdvojnásobil? V současné době plných 31 % dětí ve věku 13 až 17 let trpí alergií a dalších 10 % dětí nad 5 let věku zase astmatem. Jaký vliv má kvalita prostředí v domácnosti na tato čísla? Odpověď je jednoduchá: Jedním z nejhorších zabijáků zdravého dýchání jsou plísně, a ty se dnes ve zvýšené míře objevují nejen ve starších budovách, ale i nových bytech a domech.
Problém nastává v zimních měsících, kdy není možné větrat tak často. Pokud se pak plíseň v koutech nebo za nábytkem objeví, boj s ní je zdlouhavý, únavný a nikdy není možné ho zcela vyhrát. Protože vlhkost, která se v domácnosti vytvoří, nemůže díky neprodyšnému zateplení a těsným oknům uniknout a společně s teplem vytvoří ideální prostředí pro růst plísní.
Čtěte také: IPA asfaltová izolace: Co potřebujete vědět
Difúzně otevřená vs. difúzně uzavřená skladba
V předchozích řádcích byly nastíněné dvě možnosti - zabalit dům do igelitu, tedy do neprodyšné izolace, nebo ho nechat dýchat v papírovém obalu. Technicky lépe se tyto dvě možnosti nazývají difúzně uzavřená a difúzně otevřená skladba. První je hermeticky uzavřená, druhá počítá s tím, že vlhkost bude řízeně procházet i konstrukcí stěny. Skladba stěny difúzně otevřené vyžaduje použití speciálních materiálů, které s vlhkostí umí hospodařit a nijak jim neškodí. Používají se tedy prodyšné materiály, mezi které patří i řada přírodních izolací.
Výběr vhodného materiálu pro zateplení domu ale ještě není zárukou dobré kvality. Důležité je pečlivě volit i způsob a kvalitu provedení zateplení. Pokud totiž není izolační materiál aplikován rovnoměrně, popřípadě se v konstrukci najde místo, které není zateplené vůbec, bude o poznání studenější než zbytek stěny, a plíseň se na něm vytvoří tak jako tak.
Ekologické izolace z přírodních materiálů
Dřevo, sláma, konopí či len se od pradávna používaly k zateplení domů. Díky novým technologiím dostaly novou podobu, a proto se s nimi snadno manipuluje. Dají se použít na novostavby i při rekonstrukcích a také jejich kotvení je snadné a velmi rychlé, což zase šetří peníze za práci při instalaci. Mají vynikající izolační vlastnosti, jsou hypoalergenní a navíc, použití izolací rostlinného původu podporuje současný trend ekologického bydlení.
Izolace z konopí
Značková, v Německu vyráběná izolace TERMOKONOPÍ® je nositel certifikátu „Lékařsky doporučeno pro zdravé bydlení“. Je absolutně zdravotně nezávadná a jakožto přírodní materiál přirozeně zaručuje příjemné klima. Těmto efektům se říká tlumení teplotní amplitudy a fázové zpoždění. Je to čas, o jaký je zpožděno proniknutí maximální teploty dovnitř. Jak potvrdili odborníci z Frauenhofer Institut, velmi malá vodivost tepla - 0,040 W/mK - spolu se schopností uchovat teplo tak vedle tzv. klimatizačního efektu v letním období přispívá i k nezanedbatelné úspoře výdajů na vytápění v zimním období.
Konopné rohože a lněné rohože. Přírodní konopné izolace jsou pro své tepelně izolační či akustické vlastnosti vhodné do střešních, stěnových a podlahových konstrukcí roubenek a dřevostaveb. Izolační vlastnosti se dají zcela srovnat s dostupnými konvenčními izolacemi. Ovšem díky tomu, že se jedná o přírodní vlákno, vyniká konopná izolace dalšími jedinečnými vlastnostmi. Předně, je to schopnost vyrovnat se z vlhkostí. Izolace z konopí má pro stavbu vynikající tepelně akumulační vlastnosti to znamená, že se tato izolace v letních měsících nepřehřívá jako izolace z minerálních vláken. Zjednodušeně řečeno v momentu kdy minerální izolace při zahřívání dosahuje svého tepelného vrcholu a vlastně již začíná topit, tak izolace z konopí má svou tepelnou kapacitu na 60 %. Přehřátí konopí v letních dnech vlastně nedochází, poněvadž jeho teplená kapacita se dostává do vyšší úrovně až v momentu kdy vlastně slunce jíž zapadá. Nepoužíváme parozábranu ale pouze PAROBRZDU na bázi sulfátového papíru. Roubenka postavená z rostlého dřeva a zateplená konopnými izolacemi je vlastně postavená a zateplená převážně z přírodních materiálů.
Čtěte také: Radon a asfaltová izolace
ECOINSUL FLEX je flexibilní konopná izolace pro stěny, provětrávané fasády a hlavně střechy. Výhodou výrobku je vynikající tepelná a hluková izolace. ECOINSUL FLEX se skládá z konopí, vázacího vlákna a soli, která přispívá k lepší požární odolnosti materiálu. Pokud chcete i v létě klidně spát? Potom je ECOINSUL FLEX tím správným materiálem pro Váš dům. V horkých letních dnech se teplo uchovává v izolaci a to postupně propouští do místnosti. Čím težší materiál, tím více tepla je uloženo. S 30-40kg/m³je naše konopná izolace asi dvojnásobně težší, něž polystyrén. PANEL je tvrdá izolace z konopí. Materiál se používá při nadkrokevní izolaci střechy, stropů a fasád. K vlastnostem a parametrům konopné izolace z pohledu stavební fyziky se vyjadřuje Ing. Jan Škopek, člen ČKAIT.
V minulosti se konopná vlákna používala jako vycpávka mezer v roubených stavbách. Dnes jsou slisována do rohoží různých tloušťek. Vynikajících izolačních vlastností průmyslového konopí se používá při zateplení stěn, stropů, podlah i obvodových zdí. Vyrábějí se i tvrdé fasádní desky, které jsou alternativou k polystyrenu. Jako pojivo se používá kukuřičný škrob a jako retardér hoření se přidává jedlá soda nebo uhličitan sodný. Díky čistě ekologické výrobě se dají konopné rohože kompostovat.
Izolace z ovčí vlny
100% přírodní materiál zcela jedinečných stavebně-fyzikálních vlastností. Pravá ovčí vlna pochází z živočišných bílkovinných vláken, nikoliv z vláken umělých či uměle vyrobených. Získává se výhradně z živých a zdravých ovcí od rakouských chovatelů, případně chovatelů z dalších alpských zemí, což zaručuje nejvyšší kvalitu - čistou vlnu bez umělých pojidel. Proto není potřeba ochranných či nosných mřížek. Ovčí vlna je velmi dobře stlačitelná, proto může stavba bez zábran dosedat a po letech pak není třeba vyplňovat netěsnosti tmelem.
Stejně jako izolace konopná i izolace z ovčí vlny má velmi nízkou tepelnou vodivost - 0,040 - 0,035 W/mK. Tu však velkou měrou ovlivňuje vlhkost. Naštěstí je ovčí vlna hydroskopická, takže na sebe dokáže navázat vodu v množství, které odpovídá až třetině hmotnosti vlny, aniž by utrpěly její izolační vlastnosti. Zachovává si svůj objem a následně vlhkost zase bez problémů uvolní. Faktor difuzního odporu se pohybuje mezi hodnotami 1 až 2, proto je materiál velmi dobře prodyšný. Zásluhou přirozeně rozdílné jemnosti vláken (14 - 40 µm) a speciální techniky plstění funguje ovčí vlna i jako akustická izolace. Pohlcuje zvuky v širokém frekvenčním rozpětí (odpor proudění až 29,5 kPas/m2).
Izolace z ovčí vlny prokazatelně eliminuje škodlivé látky a čistí tak vzduch. Neutralizuje různé škodlivé látky ze stavebního a dřevařského průmyslu (laků a ošetřovacích prostředků), z rozličných stavebních produktů, korku, ale třeba i cigaretového kouře, jako např.: Formaldehyd, Acetaldehyd, Propionaldehyd, Butyraldehyd, Pentanal, Hexanal, Heptanal, Octanal, Nonanal, Decanal, Benzaldehyd, Fural, Acrolein, Crotonaldehyd, Glyoxal, Glutardialdehyd, Isokyanáty, Nitrosaminy, Styreny.
Nevýhodou vlny je jistá náchylnost k přirozené zkáze a napadení molem. My ale používáme takovou, která je kvalitně a trvanlivě ošetřena ochranou proti tomuto škůdci. Ochrana proti plísním není třeba, bílkovinná vlákna vlny pro ně nejsou vhodnou živnou půdou.
Nespornou výhodou izolace z ovčí vlny je jednoduchá a rychlá montáž a šetrnost k životnímu prostředí. Na rozdíl od vlny minerální nepráší a nepoškozuje tak oči ani pokožku, díky čemuž není potřeba ochranných pomůcek. Naopak, je velmi příjemná na dotek. Jde tedy o materiál bezpečný nejen po, ale i při montáži. Ovčí vlna nehoří, disponuje samozhášecí schopností. Při případném požáru se pouze taví, aniž by kapala a tvořila jedovaté splodiny. Není tedy potřeba žádných speciálních protipožárních opatření.
Využíváme izolaci z ovčí vlny v podobě tzv. izolačních rohoží, vyráběných na přání zákazníka v tloušťce 3 - 40 cm (po 1 cm), šířce 30 - 140 cm (po 5 cm) a délce až 10 m (po 5 cm).
Lněná izolace
V jejím případě se dá říci to samé, co o izolaci konopné. K přednostem obou dále patří výborná schopnost pracovat s vlhkostí. Podobně jako dřevo vlhkost natáhnou a v suchém období odvětrají. Uvádí se, že pojmou až 20 % vlhkosti, aniž by změnily své tepelněizolační schopnosti.
Slaměné desky
Panely se nejčastěji vyrábějí slisováním obilné slámy pod vysokým tlakem bez použití chemických přísad. Vzniklá deska se opláští recyklovaným papírovým kartonem, který je určený k přímému nanášení omítky. Panely se dají použít namísto klasických pevných příček v interiéru i exteriéru, existují i varianty použitelné jako stropní nebo střešní izolace. Vyrábí se v tloušťkách od 40-60 cm a délku vám výrobce připraví dle potřeby. Jejich předností je vynikající tepelná a zvuková izolace a disponují vynikajícími akumulačními schopnostmi, což zabraňuje rychlým výkyvům teplot v interiéru. Jsou plně paropropustné, a proto vhodné do difúzně otevřených konstrukcí, což je důležité zejména při rekonstrukcích starších domů. Jelikož se mezi natěsno slisovanými vlákny nenachází dostatek kyslíku podporujícího hoření, odolávají zahoření při požáru.
Dřevovláknité desky
Klasická hobra dříve používaná hlavně do podlah dostala mnoho vylepšení a dnes se dřevovláknité desky používají k opláštění domů, zateplení příček, nosných stěn, stropů a podlah. K výrobě se používá dřevní odpad z prořezávek a pilařských provozů. Dřevní štěpka se změkčí pomocí vodní páry a tato hmota se následně ocelovými kotouči rozmělní na vlákna, která jsou slisována do desek s rovnou hranou či perodrážkou.
Vzniklé desky mají vynikající zvukově i tepelněizolační vlastnosti. Jsou prodyšné a dokáží regulovat vlhkost uvnitř budov tím, že umí natáhnout vlhkost a později ji odvětrat. Jejich akumulační schopnosti napomáhají k udržení tepelné pohody v interiéru.
Zateplení rákosovou rohoží
Zateplení jen sezónně využívané roubenky odborníci nedoporučují. U trvale obývaných roubených staveb se však způsoby jejich zateplení zkoušejí, například rákosovou rohoží a mazaninou se sekanou slámou. Rákos se v minulosti v tradičním stavebnictví běžně používal a jeho tepelně technické vlastnosti jsou velmi dobré. Na rákos se pak aplikuje hliněná omítka. Tuto variantu zateplení lze použít tam, kde se z nějakého důvodu trvá na zateplení interiérů a současně se vyžaduje tradiční materiálová skladba, přirozený vzhled a přírodní materiály.
Příkladem takového postupu bylo zateplení roubenky uprostřed křivoklátských lesů. Její majitelé chtěli roubenku používat k celoročnímu bydlení, ale to vzhledem ke stáří a stavu objektu nebylo bez stavebních úprav možné. Jednalo se o historický objekt, proto bylo třeba citlivě zvolit stavební materiál. Po dohodě s pracovníky památkového úřadu byly použity ekologické materiály, které nenarušily historickou hodnotu stavby, ale dodaly jí parametry pro pohodlný způsob života.
Nejdříve se zateplovaly obvodové zdi s použitím rákosových panelů o síle 5 cm. Zadní strana byla zateplena zvenku, ostatní stěny zevnitř (kvůli zachování roubení). Následně byly zateplené vnitřní plochy omítnuty hrubou hliněnou omítkou a naštukovány jemnou hliněnou omítkou. Povalové stropy byly s použitím štukatýru (rákosová rohož) omítnuty také.
Ve druhém kroku došlo na zateplení podlahy podkroví. Přízemí a podkroví roubenky mělo být tepelně odděleno a zároveň potřebovala podkrovní část novou podlahu. Zkřížením dřevěných trámů byl tedy vyroben nosný rošt. Ten se následně vycpal volně loženou konopnou izolací a vrchní strana trámů byla pokryta korkovou izolací, pro její výbornou kročejovou izolační schopnost. Nakonec byla na rošt namontována dřevěná plovoucí podlaha.
Zateplení rákosovou rohoží a hliněnou omítkou je zajímavou variantou.
Zkušenosti chalupářů
Mezi chalupáře, kteří zateplení roubenky svépomocně zkoušeli, patří např. Lenka Benešová. O svých zkušenostech nám napsala: „Zateplení jsme dělali vnější (výplně spár) i vnitřní (hliněné omítky). Pro obojí jsme použili velmi podobný materiál - jílovou hliněnou mazaninu s přídavkem sekané slámy. Hliněné spárování zvenčí se provádí na již alespoň částečně vyschlém dřevě. Při jeho dalším vysychání totiž dochází k praskání a vypadávání spár.“
„Poměrně hodně důležité je trefit správný poměr jílu a vody. Je lepší pracovat se spíše tužší hmotou, při její velké řídkosti dochází k prudšímu sesychání a následnému praskání a vydrolování. Jako výplň izolační hmoty jsme použili slámu. Nakrájená na kousky se vmíchává do hmoty a tvoří hroudy, které se vmačkávají do spár. Důležité je, aby byla hmota dobře propracovaná jako těsto. Neosvědčily se nám pomůcky typu malířského mixéru apod., hmota je pak velmi našlehaná se vzduchovými bublinami a po vyschnutí snáze praská.“
„Použili jsme také metodu, kterou jsme na naší chalupě objevili při její rekonstrukci. Jedná se o zatloukání dubových zašpičatělých kolíků (dlouhých asi 5 cm a tlustých 1 -2 cm dle potřeby) do spár roubení, aby se jimi přidržela vnitřní vrstva mazaniny. Kolíky mají jednu velkou výhodu oproti např. hřebíkům, které se někdy používají pro zjednodušení práce: nerezaví a dřevo pak od nich nehnije. Navíc na jejich povrchu mazanina lépe drží.“
„Hotové spáry se nechají trochu vyschnout a pak se přetřou první velmi řídkou až vodnatou vrstvou vápenného mléka. Po jeho zaschnutí se nanáší ještě jedna vrstva. Důležité je, aby se první nátěr do hlíny zapil. Pokud by vápenné mléko bylo hustší, dochází k jeho loupání.“
„Vnitřní omítky se dělají obdobně, s tím rozdílem, že se použije nejdříve hrubší struktura se slámou, která se pak překryje jemnou hliněnou omítkou bez slámy pro začistění.“
Co je potřeba promyslet dopředu?
- Finance: přírodní izolace jsou cenově náročnější v porovnání s konvenčními materiály.
- Význam: má smysl dávat přírodní izolaci na každé místo v domě? Pokud Vám záleží na planetě, tak ano. Ovšem v případě, že máte vylitou železobetonovou základovou desku a plánujete podkladní beton pod lepenou podlahu nebo dlažbu, postrádá smysl do podlahy vložit přírodní izolaci. Ve zbytku domu ale už smysl dávat může.
- Tloušťka izolace: s ní pomůže projektant, který to celé spočítá a navrhne. Nicméně máme pro vás malý tip, pokud plánujete obytné podkroví: tloušťka izolace by měla být alespoň 25 cm, tak s tím počítejte při plánování prostoru. Fasádu nejčastěji zateplujeme 10 - 15 cm vrstvou.
- Typ akce - rekonstrukce: zpravidla vyžaduje aplikaci roštu a vložení měkké izolace (důvodem jsou často nerovnosti stěn). To má výhodu v tom, že můžete reagovat na různé tloušťky stěn v domě a dle toho volit tloušťku izolace. Nevýhodou je náročnější stavební proces oproti tvrdé izolaci.
- Typ akce - novostavba: z cihel a tvárnic je pohodlná v tom, že když se vám povedou rovné stěny, nalepíte na ně tvrdou přírodní izolaci a na ni už nanášíte omítku.
Zateplit nebo nezateplit starý dům?
Rozhodnutí, zda zateplit starý dům, není jednoduché a záleží na mnoha faktorech - věk a typ stavby, použité materiály, vlhkost apod. Každopádně platí, že správně zateplený dům může přinést znatelné úspory energií a lepší tepelný komfort, ale je nutné zvolit správný postup a materiály. Pokud si nejste jisti, zda je zateplení pro vaši nemovitost vhodné, kontaktujte odborníky.
Vliv vlhkosti na dřevo a izolaci
Pokud izolační vrstva překročí určitou tloušťku (dle skladby stěny roubenky), může docházet ke kondenzaci vlhkosti, která sníží účinnost tepelné izolace. Pokud snížíme vlhkost dřeva pod hranici 12%, výrazným způsobem snížíme možnost napadení dřeva jak dřevokazným hmyzem, tak houbami napadajícími dřevo. Při takto nízké vlhkosti bude i dosti vysoká úmrtnost larev hmyzu, které již dřevo napadly. U hub dojde k zastavení jejich činnosti do doby, než bude vlhkost jim opět vyhovující.
Dřevěné stěny mají schopnost akumulovat teplo. Krychlový metr dřeva je schopen pojmout až 40 l vody a v době sucha ji zase uvolňovat. Na neošetřeném dřevěném povrchu salmonela během několika minut odumře, zatímco na plastovém povrchu dokáže nejen přežít, ale také se rozmnožovat.
Zateplení roubenky by mělo vždy respektovat jedinečné vlastnosti dřeva jako přírodního materiálu. Místo zbytečného dodatečného zateplení dřevěných stěn se zaměřte na izolace střechy a zděných částí stavby. Samozřejmostí je dobré utěsnění spár, a to jak mezi trámy, tak okolo okenních zárubní (doporučuji plně přírodní vymazávky hliněnou mazaninou o stejném složení jako výše zmiňovaný kožich).
| Typ izolace | Tepelná vodivost (W/mK) | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Konopná izolace | 0,040 | Zdravotně nezávadná, reguluje klima, vysoká tepelná akumulace, vysoká difúzní propustnost. |
| Ovčí vlna | 0,040 - 0,035 | 100% přírodní, hydroskopická, akustická izolace, eliminuje škodlivé látky, samozhášecí. |
| Rákosová rohož | Velmi dobrá | Tradiční materiál, dobré tepelně technické vlastnosti, vhodná s hliněnou omítkou. |
| Dřevovláknité desky | Nízká | Vynikající zvukově i tepelněizolační vlastnosti, prodyšné, regulují vlhkost. |
| Slaměné desky | Vynikající | Vynikající tepelná a zvuková izolace, akumulační schopnosti, plně paropropustné, odolné vůči zahoření. |
| Lněná izolace | Nízká | Výborná schopnost pracovat s vlhkostí, podobně jako konopí. |
tags: #koopne #izolace #roubenek #průvodce