Základy patří zdánlivě k nejjednodušším částem stavby. Stačí beton nalít do výkopu, nebo nestačí? Pokud je únosnost základové zeminy nedostatečná, volí se založení domu celoplošné na tzv. základové desce. Tento způsob je o něco nákladnější, než založení na tzv. pasech, umožní však rovnoměrné sedání objektu a eliminuje trhliny ve zdivu, vznikající nerovnoměrným sedáním objektu na základových pasech. Základová deska přenáší zatížení všech pater domu do základové zeminy.
Samotný postup realizace základů začíná skrývkou ornice v ploše budovaného objektu. Radíme, uložte ji stranou, později se vám bude hodit na finální úpravu pozemku. V souladu s projektovou dokumentací se poté provádí vytyčení stavby. Podle vyznačeného obrysu základů se realizují výkopy základových pasů.
V této fázi doporučujeme přizvat technický dozor, který zkontroluje stav tzv. základové spáry. Separaci betonu od zeminy zajistí podsyp těženým kamenivem (štěrk), ideálně frakce (tj. hrubosti) 16/32. POZOR: Při špatné návaznosti jednotlivých kroků přípravy a betonáže vzniká časová prodleva, kdy hrozí, že se do výkopu začnou sunout stěny, což má za následek špatné navázání nebo nenavázání jednotlivých částí pasu. Základové pasy nebývají vyztužené, a tak je mohou přerušit trhliny.
Příprava před betonáží
Prostupy pro následnou montáž kanalizace, napojení vody, elektřiny a další instalace umístěte dle projektu a před betonáží důkladně utěsněte. Po ošetření základové spáry proběhne na úrovni základové spáry montáž zemnící pásoviny, jejíž vývody nad úroveň základů navážou na budoucí napojení hromosvodu.
Požadovanou únosnost podkladní betonové desky betonované mezi pasy zajistíme před betonáží vložením armovací sítě (ocelové sítě menšího profilu drátu), která ji zpevní. V některých případech lze velmi dobré houževnatosti betonové konstrukce dosáhnout využitím tzv. drátkobetonu, např. značky STEELCRETE. Ten tak může částečně nebo úplně nahradit výztužné ocelové sítě. V případě podkladního betonu nebo betonové základové desky lze výztužné sítě tímto produktem nahradit zcela. Ocelová vlákna se do čerstvého betonu přimíchávají již na betonárně a spolu s ním se dopravují na stavbu autodomíchávačem.
Čtěte také: OSB desky na podlaze: postup
Před betonáží by měl správné provedení prací zkontrolovat stavební dozor. Chyby při provádění základů se totiž mohou později vymstít, v extrémních případech může být narušena dokonce statika konstrukce domu.
Armování základové desky
2. Před zhotovením základové desky je potřeba nejprve uložit do základů ocelovou výztuhu - kari sítě. Spočítejte jaké množství sítí budete potřebovat. Při sčítání počítejte, že sítě musíte v základech vzájemně překládat tři oka přes sebe. Objednejte sítě u dodavatele a po dovezení na stavební pozemek je uložte na rovný povrch, nebo opřete tak, aby se neprohýbaly. Není dobré, aby sítě byly jakkoli pokroucené nebo pokřivené, proto je co nejdříve uložte do základů. Pokroucené sítě se pokuste co nejvíce narovnat.
Kari sítě po uložení do základů musíte vypodložit tak, aby v žádném místě neležely na kamenivu. K vypodložení sítí jsem použil kousky nalámaných tvárnic. Rozprostřete distančníky rovnoměrně po celých základech tak, aby veškeré sítě byly dostatečně vypodložené a v žádném místě síť neležela na kačírku.
Vzájemně svažte kari sítě vázacím drátem na několika místech, aby při vylévání základové desky nedošlo k jejich pohybu. Počítejte s tím, že po celou dobu vylévání se budete pohybovat na sítích, takže svázání musí být provedeno pevně a precizně. Během vázání kontrolujte pohledem z boční úrovně základů, jestli v některých místech nepřesahují sítě nad úroveň základů.
Betonáž základové desky
Minimálně dva měsíce před vyléváním základové desky si raději ověřte v betonárce, kdy si můžete betonovou směs objednat. Mohlo by se stát, že budou mít obsazené termíny na dlouhou dobu dopředu a tím byste museli posunout další navazující termíny řemeslných prací. Vylévání základové desky je fyzicky a především technicky náročná práce a proto se neobejdete minimálně bez dvou pomocníků. Dopředu sledujte předpověď počasí a termín vylévání desky určete také podle něho.
Čtěte také: Vše o suchém betonu
Spočítejte objem každého pole v základech zvlášť a výsledky potom sečtěte. Celkový výsledek je pouze orientační pro betonárku, aby předběžně věděli jaké množství směsi mají připravit. V závěru vylévání desky už jednodušeji spočítáte jaké množství betonu bude ještě potřeba. Přesto počítejte s tím, že malé množství betonu vždy zbývá a proto také předem určete vhodné místo na stavebním pozemku, kam přebytek betonu necháte z domíchávače vylít.
Nejdůležitějšími pomůckami při vylévání základové desky jsou stahovací latě. Největší hliníková stahovací lať je dlouhá čtyři metry. Pokud budete potřebovat stahovací lať větších rozměrů, musíte použít dřevěná prkna. V mém případě jsem použil na stahování betonu v malých polích na základové desce hliníkovou stahovací lať 4000 mm. Na velkých polích základové desky jsem použil pevně spojené dvě dřevěná prkna. Stahování betonové směsi budete provádět po jednotlivých polích, takže můžete předem zjistit, jak dlouhé stahovací latě budete potřebovat. Musíte však počítat také s přesahy na každé straně minimálně 200 mm.
Důležité je promyslet, odkud začnete základy vylévat. Nejvhodnější je začít z hůře přístupných nebo vzdálených míst od příjezdové komunikace. Nejdříve jsem z přední části parcely vylil nejhůře přístupné pole č.1. Potom jsem pokračoval ze zadní části stavební parcely od čísla 2.
Po vylití základové desky je potřeba nechat beton zrát 28 dní. Měla by to být dostatečná doba pro vyschnutí betonu. Záleží také ale na ročním období, ve kterém desku vyléváte. Díky vlastnostem betonu v čerstvém stavu je možná realizace takřka jakéhokoliv tvaru konstrukce.
Podkladní beton vs. Základová deska
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Je potřeba hutnit vrstvy pod betonem? Je potřeba vkládat podsypy? Má se podkladní beton zhotovit na pasy nebo mezi pasy? Je potřeba ho vyztužit? Na fórech svépomocných stavebníků panuje mnoho otázek, mýtů a polopravd.
Čtěte také: Obrubník: návod na výrobu
Drobná odbočka ke správnému názvosloví. Základová deska není podkladní beton na pasech! Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Samozřejmě i jednoduché stavby, jako jsou rodinné domy, se mohou zakládat na těchto základových deskách, pokud to základové poměry vyžadují.
Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Zásypy a hutnění
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Štěrkový podsyp
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku.
Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu. Zde je nebezpečí průsaku vody a další komplikace. Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy.
Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí.
Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
tags: #jak #udělat #betonovou #desku #postup