Střecha patří mezi nejexponovanější konstrukční části budov a svou kvalitou a spolehlivostí do značné míry ovlivňuje funkčnost celého objektu. V praxi se velmi často setkáváme s různými poruchami plochých střech, jejichž důsledkem je pak nefunkční střecha. To se projevuje nejen v zatékání, ale také ve zvýšené kondenzaci vodní páry.
Příčiny kondenzace a vlhkosti
Kondenzace vzniká v důsledku tepelnětechnických problémů, jedná se vždy o kondenzaci vody na chladném povrchu, tedy problematiku, kdy je někde nedostatečné množství tepelné izolace a povrchová teplota je nižší než teplota rosného bodu. Další možností je pronikání teplého vzduchu s výrazným obsahem vlhkosti ke konstrukcím, které mají naakumulovaný chlad. Kondenzace je základní živnou půdou pro různé plísně, které se pak na stavebních konstrukcích na povrchu, ale záludně i v konstrukcích vytvářejí. Ta záludnost je velmi významná u dřevěných nosných konstrukcí, kdy dochází v důsledku kondenzace k růstu různých dřevokazných hub, které pak mají výrazně destrukční vliv na veškeré stavební konstrukce.
Během zimního období dochází u každé obalové konstrukce stavby ke značnému rozdílu teplot a tlaků vodní páry na straně interiéru a exteriéru. Tlakový spád způsobuje tzv. difúzi vodních par, což znamená, že se vodní pára z interiéru „tlačí“ směrem k exteriéru. Jestliže v jistém místě střešního pláště nastane situace, kdy je teplota nižší než teplota rosného bodu, nastává kondenzace vodní páry.
Rozdíl mezi zatékáním a kondenzací
- Zatékání: Příčina zatékání je nefunkčnost hydroizolačního systému staveb. V případě zatékání se fleky v interiéru obvykle objeví úplně jinde, než je místo poruchy na střeše, protože voda si konstrukcí hledá nejsnadnější cestu.
- Kondenzace: U kondenzace bývají místa projevu a příčiny totožná. Kondenzace ke svému vzniku potřebuje takové klimatické podmínky, které vyvolají vznik rosného bodu na povrchu stavební konstrukce.
Konstrukční řešení ploché střechy
Konstrukce ploché střechy se skládá z několika funkčních vrstev. V první řadě sem patří parozábrana, tepelná izolace a hydroizolace. Všechny tyto vrstvy musí být v konstrukci ploché střechy vzájemně rozumně sladěny. Zejména hydroizolace je silně namáhána povětrnostními vlivy a okolními vlivy a musí být speciálně chráněna.
Z výše uvedených skutečností vyplývají dvě možnosti návrhu střešní konstrukce:
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
- Jednoplášťové střechy („teplé“): Vodní páru do konstrukce vůbec nepustíme (nebo její množství co možná nejvíce omezíme). Jsou levnější, ale prakticky u nich nelze vyloučit výskyt kondenzace vodní páry.
- Dvouplášťové (víceplášťové) střechy („studené“): Umožníme vodní páře do konstrukce vnikat s tím, že celou konstrukcí projde a bude odvedena účinným větráním.
Tabulka: Faktory ovlivňující kondenzaci
| Faktor | Důsledek pro konstrukci |
|---|---|
| Nedostatečná tepelná izolace | Pokles povrchové teploty pod rosný bod |
| Nefunkční parozábrana | Vysoký průnik vlhkosti do konstrukce |
| Zimní období | Vysoký rozdíl tlaků vodní páry (směr interiér -> exteriér) |
| Zanedbané větrání | Hromadění vlhkosti ve vzduchové mezeře |
Opatření a prevence
V každém případě je nutno zabránit povrchové kondenzaci zvýšenou tepelnou izolací konstrukce. Při kondenzaci vlhkosti je třeba brát zřetel na konstrukci ze dvou hledisek. Vlhkost vzniklá kondenzací vodních par účinkem difúze by měla mít svoji přípustnou hodnotu, do které není třeba žádných konstrukčních opatření. Problémy způsobené kondenzací je možné vyřešit přidáním tepelné izolace, eliminací tepelných mostů a v extrémních případech taky vložením topných prvků. Pokud se na stropě pod střechou objeví vlhký flek, je třeba správně identifikovat příčinu, protože způsob opravy zatékání a kondenzace je diametrálně odlišný.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
tags: #kondenzat #plocha #strecha #informace