Vlhkost ve stěnách a střešních konstrukcích je problém, který se nevyhýbá ani novostavbám, ani rekonstruovaným domům. Často se objeví plíseň v rozích, mapy na sádrokartonu, nebo zatuchlý vzduch. Kondenzace vody je nepřítel, kterého nejde zcela porazit, ale se správnou prevencí a postupy ho můžete držet pod kontrolou.
Co je kondenzace a jak vzniká?
Kondenzace, laicky rosení konstrukcí, je pojem, který získal za posledních 20 let, co se stavebních konstrukcí týče, hodně na důležitosti. Kondenzace vzniká, když se vodní pára uvnitř konstrukce ochladí a přejde v kapalinu. Vodní pára je součástí vzduchu - nevidíme ji, ale cítíme ji jako vlhkost. Pokud se vlhký vzduch ochladí pod určitou teplotu, začne z něj kondenzovat voda.
Typický příklad: zrcadlo v koupelně, které se zamlží. Vzduch s vysokou vlhkostí narazí na studený povrch a srazí se do kapiček. Pokud tam klesne teplota natolik, že se pára srazí, začne se v konstrukci hromadit voda. Atmosférický vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní páry, které může obsahovat až 4 %. Množství vodní páry, kterou je vzduch schopen pojmout, přitom závisí na teplotě vzduchu. Teplý vzduch pojme vodní páry více než chladný. Proto, když se teplý vzduch náhle ochladí, přebytečná vodní pára se z něj vyloučí, tzv. zkondenzuje. Vytvoří mlhu, která se při kontaktu s chladným povrchem mění na kapičky vody.
Kondenzace ke svému vzniku potřebuje takové klimatické podmínky, které vyvolají vznik rosného bodu na povrchu stavební konstrukce. Proto k ní nedochází za tepla. Kondenzace vázaná na nízké teploty je ideálním prostředím pro vznik plísní. Problémem je tento jev zejména u dřevěných nosných konstrukcí, na něž mají dřevokazné houby výrazně destrukční vliv.
Kondenzace v konstrukcích může být velmi nebezpečná, pokud se uvnitř konstrukce nachází materiál, který vlhkostí (nebo následky vlhkosti) může degradovat. Je to ale otázka množství zkondenzované vlhkosti. Pokud se jedná například o kondenzaci ve střeše nad obytným podkrovím zatepleným běžně mezi krokvemi, je samozřejmě ohrožena právě dřevěná konstrukce krokví.
Čtěte také: Detailní pohled na kondenzaci a její prevenci
Rozdíl mezi zatékáním a kondenzací
Když se na stropě pod střechou objeví vlhký flek, nemusí to nutně znamenat, že do střechy teče. Že s ní ale je něco v nepořádku, je jisté. Voda je jedním z největších nepřátel stavebnictví. Objeví-li se v konstrukci, je třeba tento problém řešit. Potíž je v tom, že signály v interiéru vypadají stejně, ať je jejich zdrojem zatékání nebo kondenzace. Způsob opravy je ale v obou případech diametrálně odlišný, takže je nutné příčinu správně identifikovat.
- Místo projevu poruchy a jejího zdroje: Čím se od sebe zatékání a kondenzace zásadně liší, je vazba místa projevu poruchy a jejího zdroje. V případě zatékání se fleky v interiéru obvykle objeví úplně jinde, než je místo poruchy na střeše. Voda si totiž konstrukcí hledá tu nejsnadnější cestu (např. kolem prostupů). Když během svého putování (v souladu s fyzikálními zákony - gravitací) narazí na překážku, může se rozlévat kamkoliv dál. Někdy dokonce i vzlíná nebo je hnaná vztlakem. Jinak to funguje u kondenzace. U té bývají místa projevu a příčiny totožná. Obvykle pozorujete potíže po dešti. Mohou se vyskytovat kdykoliv během roku a často vedou k viditelným skvrnám od vody na stropech a stěnách. V případě netěsnosti se vlhkost obvykle objevuje jen v některých částech tepelné izolace.
- Postupná degradace: Zatékání je proces, který začíná a postupně se zvětšuje. Dlouho dopředu signalizuje, že se děje něco špatného. Masivní zatékání do sádrokartonového pohledu. O zatékání hodně prozrazují jeho projevy. Překrývající se vlhkostní mapy různého stáří svědčí o jedné poruše (perforaci), kterou při každém dešti zateče. Pokud však na stropě nejsou stopy po opakujícím se zatékání a vysychání, pak to vypadá na jednorázovou havárii. Pak záleží na tom, zda k havárii došlo krátce po dokončení stavby nebo až po mnoha letech bezporuchového fungování. Ve druhém případě je skoro jisté, že se jedná o havárii. Jde-li však o právě dokončenou novostavbu, pak je otázkou, zda se zatékání bude opakovat. Zatékání do střechy má vždy souvislost se srážkami.
Příčiny kondenzace vody na difuzní fólii
Kondenzace na rubu fólie ve vzduchové mezeře ve skladbě střechy je častým problémem. Problémy s kondenzací na střeše jsou běžné a potýká se s nimi mnoho majitelů nemovitostí. Ti často dospívají k mylnému přesvědčení, že jim do domu zatéká skrze střechu. Příčina však mnohdy souvisí s nesprávnou instalací nebo špatnou kvalitou parotěsných a difúzních fólií.
1. Podcenění tepelné izolace a tepelné mosty
Kondenzace vzniká v důsledku podcenění tepelné izolace. Voda vždy kondenzuje na chladném povrchu. Pokud je tedy tepelná izolace poddimenzovaná, tak je na daném místě povrchová teplota nižší než teplota rosného bodu. Pokud do takového místa pronikne teplý a vlhký vzduch, tak na místě s teplotou pod hranicí rosného bodu zkondenzuje na vodu. Kondenzace je nejčastější v místech, kde je málo tepelné izolace. Platí to jak pro celé plochy, tak pro detaily. Dalším častým místem jsou střešní okna a jejich okolí.
Tepelné mosty jsou místa, jejichž součinitel prostupu tepla je výrazně vyšší, než u okolních konstrukcí. Z toho pak plyne, že povrchové teploty jsou u tepelných mostů výrazně nižší, než u ostatních konstrukcí.
2. Špatně navržené nebo provedené větrání střechy
Velkým problémem pak je kondenzace ve vzduchové mezeře ve střešní skladbě, v důsledku špatně navrženého nebo špatně provedeného větrání střechy. Střechy dvouplášťové musejí být větrané. Když je větrání nedostatečné, případně neexistuje vůbec, dochází ke kondenzaci. Tyto situace vznikají zejména tam, kde je skladba střechy na první pohled zavádějící. Typickým příkladem jsou bungalovy s nízkou stanovou či valbovou střechou. Tepelnou izolaci mívají uloženou na zatepleném podhledu, nad kterým je ještě špička střechy - nezateplená a neodvětraná.
Čtěte také: HELUZ cihly pro tepelnou izolaci a ochranu proti vlhkosti
Šikmá střecha s tepelnou izolací uloženou pouze na podlaze půdního prostoru (event. v rovině stropu u bungalovů), se označuje jako tříplášťová. Jako taková vyžaduje odvětrání nejen pod střešní krytinou, ale i pod fólií. Požadavek vychází z Pravidel pro navrhování a provádění střech, vydaných Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů, a ČSN 73 1901.
Ke kondenzaci dochází u střech, které mají použitu fólii s velkým difuzním odporem. Pokud je navíc instalována přímo na tepelné izolaci, je plošné odvětrání vlhkosti znemožněno. Důsledek? Skrytá kondenzace v tepelné izolaci na rubu fólie. Stejný stav nastává i v případě, že je fólie natlačením izolace vyduta směrem ke krytině (někdy se dokonce dotýká rubu tašek). Účinnost větrání ve vzduchové vrstvě pod krytinou je výrazně omezena a už vůbec nelze počítat s odebíráním vzduchu z této vrstvy pro větrání pod fólií! Ke kondenzaci vodní páry může docházet dokonce i na rubu vysoce difuzně otevřené fólie. To v případě výše zmiňované tříplášťové střechy.
3. Nesprávná instalace parotěsných a difúzních fólií
I ty nejlepší parotěsné membrány mohou selhat, pokud není zajištěna jejich správná instalace.
- Utěsnění všech spojů: Zajištění řádného utěsnění všech švů a spojů, aby se zabránilo pronikání vzduchu a vlhkosti, má na výsledný efekt zásadní vliv.
- Přesahy: Důležité je zajistit také dostatečný přesah membrán (zhruba 10 cm přes sebe) a v místě přesahu dostatečně a pečlivě utěsnit v souladu s pokyny výrobce.
- Mezery: Zajistěte, aby během instalace v membráně nevznikaly mezery nebo trhliny a nedošlo k jakémukoliv poškození materiálu. Dále buďte opatrní v případě, že v domě budou probíhat další stavební úpravy.
4. Zvýšená vlhkost v interiéru
Problémy s kondenzací vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí nastávají v případech, kdy dochází ke zvýšení teploty rosného bodu. K tomu dojde při zvýšení relativní vlhkosti vzduchu, resp. při zvýšení teploty a změně relativní vlhkosti vzduchu tak, že se zvýší měrná vlhkost (vodní obsah). To má za následek prudké zvýšení teploty rosného bodu, která pak bývá vyšší než povrchová teplota obvodových stěn, resp. U objektů, které mají velkou tloušťku obvodových stěn (např. historické budovy) zůstává v důsledku jejich velké tepelné setrvačnosti vnitřní povrchová teplota na obvodových stěnách i po zvýšení venkovní teploty v jarních měsících nadále nízká pod úrovní teploty rosného bodu, která odpovídá hodnotám teploty a relativní vlhkosti venkovního vzduchu.
Čtěte také: Míchání betonu: Důležité rady
V současné době nastává problém s povrchovou kondenzací vodní páry také v místnostech, kde byla původní dřevěná okna nahrazena novými, která jsou velmi těsná proti infiltraci venkovního vzduchu. Vodní pára, jež byla dříve nepřetržitě odvětrávána v důsledku infiltrace původními okny, nyní zůstává v místnosti, přičemž zároveň dochází k další produkci vodní páry v důsledku užívání místnosti. Tím dochází ke zvyšování měrné vlhkosti (vodního obsahu) vnitřního vzduchu.
Dříve to takový problém nebyl. Za prvé jsou lidé citlivější na jakékoliv projevy snížené funkčnosti stavebních konstrukcí a za druhé se dnes v bytech a domech objevuje vlhkost ze zdrojů, které v domácnostech před 50 lety třeba ani nebyly. Změnily se tedy i podmínky v bytech samotných. Možná sami vzpomínáte na své mládí, kdy vlhkost na oknech kondenzovala a při velkých mrazech se na oknech objevovaly kresby a zmrznutý led ze stékajícího kondenzátu se z oken mohl odlupovat. Tehdy to byla běžná věc.
Zkuste odhadnout, kolik vlhkosti si pouštíte do bytu otevřením myčky nádobí po domytí, sušením prádla v místnostech, přehnaně častým vytíráním podlah? Pokud bychom se takto chovali v tehdejších domech a bytech, byly by houby a plíseň jejich věčným spolubydlícími.
Příklad kondenzace na difuzní fólii po instalaci anhydritové podlahy
Dobrý den, v létě jsme rekonstruovali střechu firmou. Jedná se o valbovou střechu, z jedné strany na ní navazuje pultová střecha. Na konci listopadu byla na půdě provedena litá podlaha Anhydrit v tloušťce 50mm. Plocha podlahy je 100m2. Půda není vytápěna, spodní patro je trvale obytné. Nyní, po cca měsíci od vylití podlahy se stále kondenzuje vlhkost na difuzní fólii Jutadach Monolitic 2AP. Kondenzát je plošným orosením kapek vody z půdní strany fólie. Teplota na půdě je cca 5-10 stupňů, vlhkost mezi 70-90%. Teplota a vlhkost spodního patra se pohybuje okolo 20-22 stupňů a 40-48% vlhkosti. Půda je každý den odvětrávána střešními okny, kondenzát se, ale vytváří stále. Může se jednat o přechodný jev způsobený vlhkostí z podlahy, který není schopný odvětrat difuzní fólií, nebo může být problém ve skladbě střechy? Kondenzát se vytváří i na fólii, která je mimo podlahu - na přesahu střechy, které je zakryto zespodu vodorovnými palubkami. Nad pultovou střechou, která nemá půdní prostor a je pod fólií (je zde kvůli sklonu střechy použita fólie Jutadach Termoisol 2AP) zateplena není tento problém vidět. (není pod touto částí střechy Anhydrit). Skladba střechy je: Krokve, fólie Jutadach Monolitic 2AP, páska TPK, latě 80mm shodný směr jako krokve, záklop OSB, podkladní pás, šindel katepal. Odvětrávací mřížka u okapů cca 10cm, na hřebeni odvětrávací pásy Armourvent Multi, v každém části pole, kde navazuje pultová střecha je ventilační turbína cca 30cm od hřebene. Mám připravenou minerální vatu na zateplení mezi krokve a mám obavy, abych „uzavřením skladby“ neudělal větší problém do budoucna.
Tento příklad ukazuje, jak může dočasně zvýšená vlhkost z nově instalovaných materiálů v kombinaci s nízkou teplotou a nedostatečným větráním vést ke kondenzaci i na vysoce difuzní fólii. Zateplení mezi krokve bez řešení odvodu vlhkosti by situaci mohlo zhoršit.
Možnosti řešení kondenzace
Oba typy poruch, zatékání i kondenzace, mají jeden společný důsledek. Obojí způsobuje degradaci stavebních materiálů, které jsou vystaveny působení vody. Proto je jak u kondenzace, tak u zatékání vždy nutné odstranit jejich příčinu. Snaha napravit pouze důsledek, jakési kosmetické zamaskování zatečení, bude mít pouze krátkodobý efekt.
Kondenzace i zatékání se mohou překrývat nebo vyskytovat současně na jednom místě. Problémy s kondenzací na střechách způsobují majitelům nemovitostí nemalé nepříjemnosti. Potížím lze předcházet použitím kvalitních parotěsných a difúzních membrán a jejich správnou instalací. Pravidelná údržba, správné instalační postupy a použití vhodných materiálů kondenzaci zabrání a zajistí dlouhou životnost vaší střechy.
1. Zlepšení tepelné izolace a eliminace tepelných mostů
Problémy způsobené kondenzací je možné vyřešit přidáním tepelné izolace, eliminací tepelných mostů a v extrémních případech taky vložením topných prvků. Klíč je ve správném návrhu konstrukce. Tepelně technickým výpočtem podle normy ČSN 73 0540-4 nebo EN ISO 13788 se řeší kondenzace profesionálně. Pokud konstrukce není dobře navržená, parozábrana problém nevyřeší.
Kondenzace na podstřešní fólii: Abychom maximálně zabránili kondenzaci v konstrukci, měli bychom skladby konstrukcí řadit ideálně tak, aby od interiéru směrem k exteriéru kladly co největší odpor proti pronikání vlhkosti do konstrukcí v interiéru a co nejnižší na venkovní straně konstrukce. Tedy uvnitř parozábrana a na vnější straně například větraná mezera a střešní krytina nebo dřevěný obklad fasády. Ovšem takto ideálně nelze řadit konstrukci vždy. Jsou ale způsoby, jak náchylné konstrukce kondenzace ušetřit. Například pokud zateplíme střechu tzv. nadkrokevně, tedy zateplení probíhá až nad krokvemi (nad například palubkovým podhledem a parozábranou) kondenzace v nějaké míře nastane, ale až v tepelné izolaci. Nikdy nelze zcela zabránit kondenzaci uvnitř konstrukce.
Doplnění tepelné izolace v celém rozsahu bude mít příznivý dopad nejen na problémy s povrchovou kondenzací vodní páry, ale také na celkovou tepelnou bilanci budovy a potřebu tepla na vytápění. Úprava obvodových konstrukcí bývá zpravidla pracná a finančně nákladná.
Tabulka: Teplota rosného bodu při různých vnitřních podmínkách
Pro představu o kondenzacích - Při teplotě vzduchu 20° a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu 50 % kondenzuje vlhkost na konstrukcích s povrchem studenějším než 9,3°C. Pokud jste zvyklí si přitopit až na 25°C, je tato teplota 13,8°C a nižší.
| Teplota vzduchu | Relativní vlhkost | Teplota rosného bodu | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 20 °C | 50 % | 9,3 °C | Běžné vnitřní podmínky |
| 25 °C | 50 % | 13,8 °C | Vyšší vnitřní teplota |
| 20 °C | 80 % | 16,4 °C | Zvýšená vlhkost |
2. Zajištění správného větrání
Způsobuje-li kondenzaci nadměrná vlhkost vzduchu, pak pomůže větrání nebo ve velkých prostorách klimatizace. Nejlepší způsob, jak bojovat proti vlhkosti, je pravidelné větrání. Pokud potřebné snížení vlhkosti vnitřního vzduchu nelze zajistit přirozeným větráním, bude třeba využít vzduchotechniky. Pomocí vzduchotechniky (např. nuceným větráním, odvlhčováním apod.) je možno upravit parametry vnitřního vzduchu na požadované hodnoty tak, aby byla snížena jeho relativní vlhkost a také dosaženo splnění podmínky.
3. Správný výběr a instalace parotěsných a difúzních fólií
Když dojde na předcházení potíží s kondenzací na střeše, hraje „parotěska” zásadní roli. Parozábrany zabraňují tomu, aby z interiéru odcházel do střešního pláště vlhký vzduch, parozábrany chrání střešní konstrukci před kondenzací. Společně s izolací tak zlepšuje energetickou účinnost vašeho domu.
Difuzní střešní fólie fungují jako prodyšné membrány - umožňují únik vlhkosti ze střešního pláště. Tyto membrány jsou navrženy tak, aby propouštěly vlhkost ze střešního pláště a zároveň zamezily vstupování vlhkosti dovnitř. Difuzní membrány umožňují průchod vlhkosti střešní konstrukcí. Zabraňují tak jejímu hromadění, které může vést k problémům, jako jsou plísně a hniloba.
Investujte do kvalitních střešních membrán a ochraňte svůj domov před škodlivými účinky kondenzace.
4. Řešení problémů se zatékáním
U zatékání je důležité najít místo poruchy a provést jeho opravu. Způsob opravy se bude lišit podle toho, kde se porucha nachází. Opravy omítek a výmaleb po zatékání nejsou jednoduchou záležitostí. Navíc je tu riziko, že ani po opravě zátoky zcela nezmizí. Čím masivnější a dlouhodobější totiž bylo zatékání, tím se úměrně zmenšuje pravděpodobnost, že se je podaří překrýt. Voda s sebou totiž nese výluhy z materiálů, kterými postupuje. Právě ony následně celou konstrukci probarvují. Řádná oprava zatečení by proto neměla vynechat odstranění původní omítky, a teprve pak by měla být nahrazená novou omítkou.
Pokud potřebujete poradit nebo máte jakýkoli jiný stavební problém, využijte jedinečnou příležitost odborného poradenství zdarma na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo (6.-8. 2. 2025 v pražských Letňanech). Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu. Nejste na to sami. Rádi vám pomůžeme přímo.
tags: #kondenzace #vody #na #spodní #straně #difuzní