Kanadský šindel, často označovaný jako asfaltový šindel, je lehká střešní krytina s více než stoletou tradicí. Je oblíbená pro svou cenovou dostupnost a nenáročnou montáž. Označení kanadský šindel se stalo synonymem pro lehkou a kvalitní střešní krytinu, která odolá i extrémnímu počasí.
Původní označení „kanadský šindel“ je opodstatněné, má totiž svůj historický a geografický původ. Střešní asfaltový šindel přišel na svět v oblasti Nové Anglie, ležící na hranici Kanady a USA. V USA se dokonce stále jedná o nejpoužívanější střešní krytinu, která prokazuje kvality pod velkými nánosy sněhu. Naopak v Kanadě a hlavně v USA jsou šindele nejpoužívanější střešní krytinou a s úspěchem se vyrábí již více než 100 let.
Historie a vývoj kanadského šindele
V polovině 19. století probíhalo intenzivní hledání náhrady silně hořlavých střešních materiálů, jako byly došky a dřevěné šindele. Prvními výsledky této snahy byly dehtové šindele na textilní nebo papírové vložce, zpočátku s dřevním, později s uhelným dehtem.
Na počátku 20. století se do této střešní krytiny poprvé dostal ropný asfalt. Jeho rozmach odsunula na později nejen hospodářská krize a první světová válka, ale též nedostupnost materiálů pro výrobu kvalitní nosné vložky. Doposud se totiž používala přírodní textilie nebo papír. Oba tyto materiály vytvářely nasákavou nosnou vložku, což se negativně projevovalo na kvalitě a životnosti „kanadských šindelů“.
První nenasákavé vložky se objevily až v poslední třetině 20. století, kdy se na trhu pohybovaly oba typy, kvalitativně však nesrovnatelné. Dnes tvoří nosnou vložku moderní kompozitní textilie a umělá vlákna. Na ně se nabaluje asfaltová hmota. Společně vytvoří asfaltovou lepenku, tedy asfaltový pás, který je nakonec ošetřen minerálním posypem. Z hotového asfaltového pásu s posypem jsou pomocí speciálního stroje jednotlivé tvary šindelů vysekávány.
Čtěte také: Vše o jedlovci kanadském
Složení a vlastnosti asfaltového šindele
Asfaltový šindel je střešní krytina tvořená šablonami z pásu oxidovaného nebo modifikovaného asfaltu s minerálními plnivy, s vyšším obsahem bitumenu a nenasákavou nosnou rohoží ze skelných vláken. Je určen pro šikmé střechy ve sklonu od 15° do 90°. Povrch šindele je tvořen tlakově zaválcovaným posypem z probarveného granulátu. Šindele jsou levné a snadno se instalují, díky čemuž jsou oblíbenou volbou mnoha majitelů domů. Bitumenové šindele se vyznačují vysokou požární odolností a trvanlivostí.
Spodní strana je opatřena samolepicími ploškami, které slouží ke slepení šablon a vytvoření kompaktních ploch. Šindele se od sebe také odlišují způsobem přichycení k podkladu. K přichycení se využívají termoaktivní lepící body, samolepicí plošky nebo celoplošná samolepicí plocha.
Modifikovaný bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem. Na modifikování se používá SBS elastomer. Modifikovaný bitumen je elastický i při studených podmínkách (protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu.
Typy asfaltového šindele
Moderní střešní šindele jsou též opatřeny minerálním posypem, který zajišťuje ochranu před UV zářením a podílí se na finálním designu. V rámci vzhledu můžete vybírat z:
- tvaru střešního šindele (bobrovka, obdélník, delta a hexagonal),
- barvy střešního šindele (červená, modrá, zelená a další),
- použitého asfaltu (oxidovaný asfaltový pás, nebo modifikovaný asfaltový pás).
Životnost asfaltového šindele
Životnost šindelů vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy.
Čtěte také: Nadčasový design dubových pracovních desek
Pohybuje se od 5 do 20 let pro šindele z oxidovaných asfaltových pásů a 25 až 50 let pro modifikované asfaltové šindele. Obecně můžeme říci, že modifikované šindele mají až dvojnásobnou životnost oproti běžným oxidovaným šindelům. Životnost modifikovaných šindelů se pohybuje v rozmezí 25-50 let.
Životnost ve velké míře ovlivňuje celková konstrukce střechy a dodržení základních a zásadních pravidel pokládky (kvalitní originální podložka, použitý kotvící materiál - správná délka, funkční odvětrání - cirkulace vzduchu ve střešním plášti). V případě, že nejsou splněny základní funkční podmínky, může celková životnost výrazně klesnout.
Tabulka: Životnost asfaltových šindelů
| Typ asfaltového šindele | Průměrná životnost |
|---|---|
| Oxidovaný asfaltový šindel | 5 - 20 let |
| Modifikovaný asfaltový šindel | 25 - 50 let |
Kvalita a cena obvykle kráčejí ruku v ruce, a proto u velmi levných výrobků nelze očekávat vlastnosti odpovídající těm nejlepším asfaltovým šindelům. Pokud stojíte o dlouhou životnost, porovnejte u výrobků společně s cenou též:
- tloušťku,
- množství asfaltové hmoty,
- laminaci,
- typ použitého asfaltu,
- typ vložky a
- velikost samolepicích bodů (+ jejich účinnost).
Pro důležité stavby by měl zvolený šindel odpovídat evropské normě EN 544 pro střešní asfaltové šindele. Pokud má na obalu výrobce označeno ETA, výjimku z této evropské normy, je vhodné takový použít šindel pouze na méně významné stavby, jako jsou altány, kůlny, apod.
Instalace kanadského šindele
Šindele je nutné kvůli své pružnosti pokládat na rovný a tvrdý podklad, jako jsou bednící prkna. Prkna lze nahradit OSB deskami nebo podobnými materiály. Asfaltové šindele jsou určeny na střechy od sklonu 15°. Mohou se používat na nové střechy, ale jsou vhodné i na rekonstrukci střech starších. V každém případě se doporučuje použití pod šindele vhodný podkladní pás.
Čtěte také: Kanadský šindel: Typy a instalace
V zásadě by se instalace střešních šindelů měla provádět při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. Někdy je však nutné provést instalaci i při chladnějších podmínkách.
Příprava podkladu
- Každé prkno s perem a drážkou se musí přibít dvěma dostatečně dlouhými galvanizovanými hřebíky (obyčejně 75 mm) na každý příhradový vazník nebo krov.
- U suchého dřevěného materiálu je nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny kvůli bobtnání dřeva, protože dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 % při kolísání povětrnostních podmínek.
- Spoje prken musí být na příhradových nosnících, pokud nejsou použita prkna se čtyřstrannou pero-drážkou.
- Místo prken s perem a drážkou lze pod asfaltové střešní šindele použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) a za určitých podmínek i hrubá prkna bez pera a drážky.
- Při použití hrubých prken může sukovitost nebo sklon vláken materiálu působit problémy. Při dimenzování a instalaci vůči vlhkosti odolných stavebních desek je nutné dodržovat návody výrobce a nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek, tak aby byla zajištěna statická únosnost pro dané sněhové pásmo.
- Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože se prkna vzájemně nepodpírají. Na prknech bez pera a drážky také lehce vznikají nerovnosti při “zkroucení” prken během vysychání, které může šindel kopírovat.
- Pokud je možné instalovat pod prkna mezi všemi příhradovými nosníky desky vhodné velikosti (prkna, 50x50 fošny apod.) a našroubovat do nich každé prkno, lze nerovnosti odstranit, a v tom případě není nutné prkna vyměnit. Ale pokud jsou prkna shnilá, je samozřejmě nutné je vyměnit. V každém případě je dobré, aby byl povrch co nejrovnější.
- Běžným standardem při rekonstrukcích je již nyní stržení stávající krytiny, na staré nerovné bednění natažení kontaktní difúzní fólie, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění.
Podkladní pásy
- Pokud se jako podkladní pás používají originální podkladové vrstvy - LiteBase 500 a XtraBase, je možné nechat na střeše přes zimu pouze tyto podkladní pásy.
- Bitumenová plst v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost.
- V případě, kdy si nejste jistí dobrým stavem podkladní konstrukce, raději se po střeše nepohybujte. Střešní materiál postupem času křehne, mění se jeho elasticita, při případném větším průhybů, může dojít ke vzniku kapilárních prasklin a následnému zatékání.
Způsob pokládky
Jednoduchá montáž i svépomocí. Stačí pouze kladivo, nůž, metr a vytyčovací šňůra.
- Každá šablona se přibíjí čtyřmi hřebíky. Při sklonu střechy větším než 60° nebo na návětrné straně doporučujeme přibít každou šablonu šesti hřebíky.
- Při pokládce na střechy se sklonem vyšším než 60° je nutné lepicí bitumenové body na líci šindele prohřát horkovzdušnou pistolí. Šindele také lze podlepit střešním bitumenovým tmelem.
- Šindele se přibíjí nad zářezem, kde hřebíky projdou skrz dva šindele a současně přitlačí lepivý povrch šindele pevně k povrchu předchozího šindele. Tím se zajistí zalepení, každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky (4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě) a tudíž nehrozí roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu.
- Jestli špička lepenkového hřebíku zůstane vevnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva způsobenému kolísáním vlhkosti a hřebík tak začne narušovat celistvost celoplošného lepení. V krytině z bitumenových střešních šindelů se příznaky (zatékání) začínají vyskytovat obyčejně po 10-15 letech.
Speciální detaily a řešení
- Na vnitřních rozích a u lemování komínů se mohou použít úžlabinové pásy Super-Pintari (70 cm široký bitumenový pás, délka role 10 m). Na vnitřních rozích a u lemování komínů se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy.
- Na konstrukci úžlabí se musí použít podkladní vrstva, lepidla a úžlabinový pás podle návodů. Plech nesmí být instalován do úžlabí.
- Úžlabí je možno vyřešit buď vyskládáním šindelových prvků, nebo vhodným klempířským prvkem. Spoje úžlabního pásu musí být spolu svařeny nebo slepeny.
- Při pokládání prvků hřebene je vhodné dbát na to, aby se překrývaly ve směru převládajícího větru. Hřeben a nároží se vykládá z oddělených jednotlivých prvků šablony. Tyto díly se přehnou přes hřeben (nároží) a každá strana se přibije jedním hřebem. Zároveň se prvky podlepují střešním bitumenovým tmelem. Hřeby musí být vždy překryty následujícím prvkem. Při ohýbání dbáme na to, aby měly prvky dostatečnou teplotu a nedocházelo ke vzniku prasklin.
- Důvodem jsou dlouholeté špatné zkušenosti a to, že takto vyhotovený okraj nevydrží do konce životnosti nynějších bitumenových výrobků. Hřebíky přibité do podkladního prkna u dolního okapu vystupují ze dřeva a pás ohnutý přes okraj se pak může lehce roztrhnout. Přes uvolněný hřebík se pak voda kapající přes okraj dostane ke krajnímu prknu, které postupně shnije.
- Vždy doporučujeme použití originálních okapových/hřebenových pásů. S krátkým (1 m) okapovým pásem se navíc lépe manipuluje a lépe se také instaluje rovně podle okapové linie. Okapový pás je vlastně střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů. Okapovými pásy se také ušetří materiál, protože se ztráta materiálu zmenšuje tím, že se z „nadbytečných“ okapových pásů udělají zalomením a roztržením hřebenové pásy (3 ks).
- Dolní okraj je možné udělat i bez okapnice např. použitím okapu tradičního typu. V tom případě se na okraj připevní prkno s polokulatým průřezem, kolem něhož se ohne kus (35 cm) vystřižený z povrchového pásu (Super-Pintari - úžlabinový pás). Nedoporučujeme ohnutí pásu ze střechy přímo přes okraj a jeho přibití na přední okraj prken.
Odvětrání střechy
Vzhledem k tomu, že bitumenové šindele vytváří na střeše nepropustnou vrstvu, je nutné odvětrávat každou střešní konstrukci, a to i nezatepleného střešního pláště.
Odvětrání se provádí v zásadě dvěma způsoby: hřebenovým odvětráním nebo odvětrávacími taškami s dostatečnou větrací kapacitou.
- Větrací otvory u okapu střechy zajišťují náhradní vzduch pro odvětrání střechy a zajišťují i přirozenou cirkulaci vzduchu (komínový efekt), jejich kapacita by tedy měla být co největší.
- Odvětrávací otvory pro odvod vzduchu pak musí být umístěny co nejvýše, nebo také např. ve štítových zdech, pod hřebenem nebo alternativně lze do hřebene instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání.
- Pokud nejsou na střeše větrací otvory - u okapu střechy pro přívod vzduchu a zároveň u hřebene pro odvod vzduchu, které se následně při pokládce asfaltového střešního šindele osadí ventilační mřížkou a odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, ze kterého při chladném počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce. Toto má za následek vznik kondenzátu, který může stékat do podstřeší, zároveň se vlhkost hromadí ve dřevě střešní konstrukce, tato degraduje a vlivem pracování dřeva namáhá svrchní materiál.
- Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze takové problémy skoro úplně odstranit. Pokud není zcela efektivně zabudováno odvětrání střešní konstrukce, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější.
- U střech, v jejichž konstrukci je použita tepelná izolace a není správně zabudováno odvětrání střechy a také provedena parozábrana, může v krajních případech dojít až k roztékání vrchního asfaltového šindele. A to z důvodu, že stoupající vlhkost, která při povrchové vrstvě kondenzuje, nasákává do izolace, která v první fázi ztrácí tepelněizolační vlastnosti, navíc zůstává navlhlá a při letních vysokých teplotách a prohřátí střešní konstrukce dochází doslova k odpařování této vlhkosti.
Údržba a řešení problémů s kanadským šindelem
Pohyb po střeše
Ano, pohyb po střešní rovině je u šindelových krytin možný a běžný. Jediným faktorem, který se musí zohlednit je stáří krytiny a hlavně stav podkladní konstrukce. Bohužel velká část střech prochází rekonstrukcí, kde zůstane zachována původní střešní konstrukce - krovy i bednění. Mnohdy jde o střechy, které jsou staré i několik desítek let. Bednění na těchto střechách obvykle není již v ideálním stavu a objevují se lokální problémy, prkna pak nemají dostatečnou pevnost v ohybu a dochází k větším průhybům a někdy i pohybům celé konstrukce. Jako poměrně bezpečné pro pohyb po střešní rovině, považujeme záklopy z OSB desek a nebo multifunkčních panelů se čtyřstrannou perodrážkou.
Sněhové zábrany a ochrana před sněhem
- Obyčejně není nutné odstraňovat sníh ze střech obytných budov (rodinných, řadových a poschoďových domů), pokud je jako krytina použit asfaltový střešní šindel, který má drsnější povrch. Konstrukce používané pro střechy takovýchto budov vydrží bez problémů zatížení sněhem.
- Není nutné odstraňovat sníh ani kvůli riziku padání sněhu, protože sníh neklouže po asfaltovém šindelovém pásu s drsnějším povrchem.
- Účelem sněhových zábran je zabránit padání sněhu a ledu ze střechy. Protože sníh a led nesjedou dolů po bitumenové krytině, je úplně zbytečné vrtat díry do neporušené střechy. Sněhové zábrany se obyčejně umisťují blízko okapu, kde teče nejvíce vody a kde se také shromažďuje led, který zabraňuje v odtoku vody.
- Obyčejně nejsou sněhové zábrany u bitumenové krytiny potřebné ani na příkré střeše. Ale pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci, stejně jako instalaci ostatních věcí, uvedených ve výkresech. Pokud je střešní materiál jiný než v původním plánu, je nutné vzít v úvahu i ostatní věci související se změnou. Jinak řečeno, jestli bude plechová krytina vyměněna za bitumenovou, je vhodné odstranit sněhové zábrany i z výkresů. Na střechách s bitumenovými pásy a bitumenovými šindeli se padání sněhu zabrání drsnějším povrchem.
Problémy s vlhkostí a zatékáním
- Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce.
- I na příkřejších střechách, které mají nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se mohou vyskytnout situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. Takové situace jsou typické na jaře při tání sněhu. Tehdy mohou sníh a led zabránit odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání a také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás. Podobný jev může nastat při lijáku a při silném větru. Vlivem větru může voda i na příkré střeše stoupat směrem vzhůru a působit tlak na spoje. Různorodé střechy podle nynějšího stavebního stylu zvyšují výskyt různých rizik při realizaci detailů.
Růst mechu
Při určitých podmínkách začne na bitumenových střešních šindelích růst mech. Usedání lišejníků je u šindele KATEPAL menší, vzhledem k modifikaci šindele a lépe zalisovanému vrchnímu posypu, který je oproti oxidovaným šindelům mnohem hladší. Pravděpodobnost výskytu mechu je větší, jestli je v bezprostřední blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí. Povrch střešního šindele je z kamene a na kamenech a skalách roste mech i v přírodě. Na tento problém máme v nabídce ČISTIČ KATEPAL K-10.
ČISTIČ KATEPAL K-10 lze aplikovat pomocí konve s rozprašovačem nebo postřikovačem. Pro velké plochy je doporučen nízký tlak rozprašování. Plocha k ošetření musí být před aplikací suchá. Následně postříkejte porost prostředkem KATEPAL K-10 tak, aby byl zcela mokrý. Rozsáhlejší porost by měl být ošetřen 2-3krát zhruba každé 2-3 týdny. Nedoporučuje se provádět aplikace, pokud se očekává déšť v příštích několika hodinách. Je-li porost mokrý, přípravek nebude tak účinný. Prostředek účinkuje, pokud porost hnědne. Následné ošetření povrchu (opláchnutí/vyčištění) není obvykle nutné v případě, že je porost malý, tak k jeho odstranění dojde pomocí povětrnostních vlivů. Silnější vrstvy je nutné opláchnout zahradní hadicí, nebo jemně pomocí kartáče.
Renovace šindelové střechy
Asfaltová šindelová střecha byla v minulosti oblíbenou volbou - představovala odolnou krytinu, která dobře vypadá. Jenže jako téměř každá střešní krytina, i asfaltové šindele podléhají stárnutí a opotřebení, což může vést k různým problémům. Životnost asfaltových šindelů lze značně prodloužit včasným nátěrem vhodnou nátěrovou hmotou.
Vzhledem ke složení materiálu asfaltových šindelů (asfalt je pružný a měkký) není vhodná nátěrová hmota, která je po vyschnutí tvrdá a navíc nanášená v tenkých aplikačních tloušťkách, tzn. klasické nátěrové hmoty, byť jsou i určeny na střechy. Tenkou vrstvou není možné vytvořit na povrchu celistvou odolnou membránu proti zatékání vody. Existuje však tekutá guma ALFEMA. Jedná se o trvale pružnou, UV odolnou hydroizolační hmotu, která je velice vhodná pro renovační nátěry na asfaltové šindele. Tekutá guma zvládne vytvořit silnou celistvou membránu pro izolaci zatékající střechy, kterou není možné udělat jinými dostupnými materiály. Dodávána je také v různých barevných odstínech (šedá tekutá guma, bordó, béžová, černá a bílá tekutá guma).
Jak na opravu asfaltové střechy?
Před nátěrem je nutné střechu řádně očistit, nejlépe tlakovou vodou. Není nutné mít obavy z poškození od vysokotlakého čističe, vše závisí na použitém tlaku a vzdálenosti trysky od povrchu. Po vyschnutí je také potřeba nanést penetrační nátěr (stavební hloubkovou penetraci nebo nanopenetraci).
Tekutou gumu je pak vhodné nanášet ve dvou silných vrstvách. Nátěr asfaltové šindelové střechy se provádí nejlépe válečkem, detaily štětcem. Pokud střechou zatéká, je nutné z tekuté gumy vytvořit zcela uzavřený povrch, celoplošnou membránu na povrchu šindelů, včetně spojů. Konce jednotlivých šindelů je vhodné natírat štětcem proti směru sklonu střechy, aby tekutá guma napojení šindelů zaplnila. Celková spotřeba materiálu je pak přibližně 1-1,5 kg/m2.
Pokud střecha nikde nezatéká a chcete jen preventivní nátěr, ať už z důvodu ochrany povrchu šindelů asfaltových před UV zářením, či z estetického hlediska, postačuje nátěr pouze povrchu jednotlivých šindelů. Spotřeba i pracnost je tak nižší (cca do 1 kg/m2).
Pokud jsou na střeše problematická místa, např. přechody šindelů na oplechování, hřeben střechy apod. je vhodné použít na ně výztužné geotextilní pásky prosycené tekutou gumou (na přechod materiálů nanést gumu, do čerstvé rozvinout výztužnou pásku např. geotextilní páska šíře 100 mm, zahlazovat štětcem a na povrch nanést další vrstvu gumy). Po vyřešení všech detailů a vyschnutí pak následuje celoplošný nátěr střechy minimálně ve dvou silných vrstvách.
tags: #kanadsky #sindel #na #terase #informace