Pojem "komunistická omítka zdí" se obvykle nevztahuje na specifický typ stavebního materiálu nebo techniku omítání, ale spíše na kulturní a historický fenomén. Odkazuje na situace, kdy byla omítka použita k zakrytí nebo přemalování uměleckých děl, historických symbolů nebo jiných prvků, které byly v rozporu s ideologií komunistického režimu.
Tento jev se projevoval různými způsoby a na různých místech, často s cílem vymazat stopy předchozích režimů nebo umlčet nežádoucí projevy. Příklady takového jednání lze nalézt po celé České republice, kde se v posledních letech objevují skryté malby a symboly pod vrstvami omítek z komunistické éry.
Příklady komunistické omítky
Ďáblický hřbitov: Historie a obnova
Ďáblický hřbitov, zapsaný na seznamu národních kulturních památek, je unikátní kubistickou stavbou a jediným kubistickým hřbitovem v České republice a v podstatě na celém světě. Stojí na svém místě od roku 1914 (realizace 1912 - 1914) a autorem návrhu byl významný český architekt, urbanista, malíř a grafik Vlastislav Hofman. Hřbitov vyniká umělecky cennou hřbitovní zdí a už na první pohled každého zaujme monumentální vstupní brána s pavilony v kubistickém stylu.
Konstrukce obvodové betonové zdi Ďáblického hřbitova z počátku 20. století byla správcem hřbitova vyhodnocena jako výrazně poškozená a bylo nutno přistoupit k její sanaci a celkové opravě. Původní konstrukce vykazovala při zkouškách pevnosti betonu v tahu povrchových vrstev nižší hodnoty na vnějších plochách než na vnitřních, čímž byl potvrzen předpoklad projektu. Pevnost betonu v tlaku stanovená na vývrtech prokázala potřebu náhrady určitých částí konstrukce. Hloubka karbonatace povrchových vrstev se pohybovala v rozpětí 2 až 32 mm, při průměrné hloubce 12 mm. Výsledky nasákavosti dosahovaly i v jednom průřezu stěny výrazně rozdílných hodnot (4 až 10 %), což ukazovalo na nestejnoměrnou kvalitu použitých materiálů - betonů.
Technické detaily opravy zdi
Konstrukce obvodové betonové zdi Ďáblického hřbitova je tvořena sloupky a mezi nimi vybetonovanými stěnami. Betonová zeď má tloušťku cca 180 mm, směrem ke sloupkům se kónicky rozšiřuje na cca 500 mm. Na konstrukci zdi bylo patrno několik druhů poruch, které měly vliv na trvanlivost a funkčnost konstrukce. Jednalo se zejména o svislé a vodorovné trhliny v dříku stěny v místech pracovních spár, lokální svislé a vodorovné trhliny v ploše konstrukce a korozi výztuže římsy na koruně stěny. Průnik vody do konstrukce byl příčinou porušení konstrukce cyklickým působením mrazu. Lokálně byla koruna obvodové zdi zatížena růstem zeleně, která byla příčinou bio koroze a degradace konstrukce.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
V rámci detailní projektové dokumentace odsouhlasené památkovým ústavem bylo stanoveno několik cílů na opravu betonové zdi tak, aby byla zachována konstrukce pro další generace. Konstrukce byla rozdělena v rámci dokumentace a oprav na 12 sekcí a u každé sekce byly stanoveny jednotlivé parametry a postupy oprav. Na nejvíce poškozených částech zdi bylo rozhodnuto provést náhradu degradovaného betonu za nový, při zachování původního tvaru konstrukce. Plně nahrazované části zdi byly prováděny z transportbetonu třídy C30/37, čerpaného do speciálně tvarovaného bednění, vyztuženého podle požadavku projektu a kotveného s původní zachovanou částí konstrukce pomocí výztuže vlepené do chemické kotevní malty. Lokálně na zachované části konstrukce byla obnažena původní výztuž zdi, která byla očištěna do kovového lesku a ošetřena pasivačním nátěrem na výztuž. Trhliny byly v konstrukci lokálně velice výrazné, zejména v místě původních pracovních spár. Na části zdi, která nebyla určena k plné náhradě, byly trhliny injektovány epoxidovými pryskyřicemi. Pro hrubou sanaci betonové konstrukce bylo využito běžných sanačních hmot od výrobce PCI, materiál PCI Nanocret R4 SM. Sanačními hmotami byly zejména vyplňovány vysekané trhliny a lokální místa vyžadující hloubkovou sanaci. Stávající konstrukce nebyla nijak chráněna proti povětrnostním vlivům a původní povrchové vrstvy tak rychleji degradovaly. V rámci opravy byl jako vrchní ochrana konstrukce proveden transparentní hydrofobizační nátěr, který má prodloužit živostnost opravy a snížit degradaci konstrukce srážkovými vodami.
Pracovníci národního památkového ústavu (NPÚ) vyžadovali zachování stávajícího vzhledu, kdy je povrch hrubý, je částečně vyplaveno pojivo a na povrch vystupuje hrubší kamenivo použité do omítky. Plochy stávající zdi byly očištěny od původní degradované cementové omítky a celá konstrukce včetně nově betonovaných částí byla opatřena vrstvou sanační hmoty.
Brno: Nacistické a komunistické fresky
V zasedací místnosti rady městské části Brno-střed na radnici v Dominikánské ulici se pod vrstvou omítky skrývá tajemná nacistická malba. Na stěně s nacistickou malbou nyní navíc visí textilie ze sedmdesátých let. Pro změnu komunistická „freska“ je příkladem toho, jak komunisté pomalovali stěny káznice na brněnském Cejlu. Tyto příklady ilustrují, jak byly historické zdi využívány k prezentaci ideologických poselství a jak byly následně tyto malby zakrývány.
Jihlava: Objevený československý státní znak
V Jihlavě, na budově jedné základní školy v Havlíčkově ulici, se dlouhá léta pod vrstvou omítky skrýval historický znak Československé republiky. Znak, jemuž dominuje zhruba metrový lev, před zraky kolemjdoucích zamaskovali v roce 1938 nacisté, aby obyvatelům města denně nepřipomínal období první republiky. Znak byl pečlivě ukrytý celých 75 let. Původně chtěli udělat sondu, ale šlo to tak hladce, že se znak během čtyř až pěti hodin celý odhalil. Omítnutí znaku paradoxně pomohlo - kvalitní omítka ho dokonale zakonzervovala, proto teď nepotřebuje prakticky žádnou renovaci.
Malý státní znak republiky Československé tvořil červený štít se stříbrným dvouocasým lvem, na jehož prsou byl srdeční štítek zobrazující znak Slovenska - dvojramenný kříž vyrůstající z modrého trojvrší na červeném štítu.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Kulturní dům v Červeném Hrádku: Symbol úpadku režimu
V kulturním domě v Červeném Hrádku, místě, kde komunistům došlo dech, připomínají minulý režim už jen obvodové zdi, vytrhané parkety, zábradlí a bílá barva prosvítající pod opadanou omítkou. Po prvním kroku v šerém předsálí zaskřípe pod nohama omítka. Žádný z dobrovolných budovatelů domu nemohl v roce 1984 tušit, že se kulturák stane symbolem úpadku komunistického režimu.
Lennonova zeď: Symbol míru a svobody
Nová podoba Lennonovy zdi na pražské Kampě je dalším příkladem, jak zdi nesou historii a symboliku. Lennonova zeď na Kampě, symbol míru a svobody, se dočkala nové podoby. Ve středu ji přemalovalo 27 umělců z EU a speciální hosté z Ukrajiny a Norska. Stalo se tak v rámci mezinárodního kulturního projektu Zeď svobody a energie / Lennon Wall Praha, který je součástí předsednictví ČR v Radě EU. Autorem a kurátorem projektu je výtvarník Pavel Šťastný, spoluorganizátorem projektu je kulturní producent Robin Suchánek. Šťastný se o novou podobu Lennonovy zdi postaral již dvakrát. Poprvé ji pod jeho dohledem pomalovalo desítky umělců z ČR i zahraničí v polovině března 2019 při příležitosti oslav 30. výročí od pádu komunistického režimu. Podruhé, když v říjnu 2019 proběhla nutná rekonstrukce zdi, kterou si objednali maltézští rytíři. Přesně po měsíci, 7. listopadu 2019, byla zeď slavnostně odhalena ve své nové podobě, na jejíž první tváři se podílel Pavel Šťastný spolu s více než třiceti umělci.
Závěr
Komunistická omítka zdí je více než jen stavební vrstva; je to svědectví o historických změnách, ideologických bojích a snaze o zachování nebo vymazání paměti. Od obnovy kubistické zdi Ďáblického hřbitova po objevené fresky a symboly v Brně a Jihlavě, tyto případy nám ukazují, jak se minulost neustále odkrývá a jak je důležité porozumět kontextu, ve kterém byly tyto zdi utvářeny a měněny.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
tags: #co #je #komunistická #omítka #zdí