Stěna komína představuje konstrukci mezi vnitřním lícem komínového průduchu a vnějším povrchem komína. Tato konstrukce je základním stavebním parametrem komína, který musí splňovat tepelně technické vlastnosti, hydraulické požadavky, požární i bezpečnostní požadavky a požadavky na mechanické vlastnosti v závislosti na parametrech spalin a okolního prostředí komína. Komínová tvárnice je stavební prvek, který se používá k vybudování komínového pláště.
Typy komínových stěn
Jednovrstvé komíny
U jednovrstvého komína je stěna tvořena z jediného materiálu, který má takové vlastnosti, že vyhovuje jak požadavkům pro odvod spalin, tak požadavkům na okolní prostředí komína. Zjednodušeně jednovrstvé komíny můžeme dělit na podtlakové a přetlakové.
Jednovrstvé podtlakové komíny
Tyto komíny mohou mít tvárnicové stěny nebo trubkovou konstrukci.
- Tvárnicové stěny komína:
- Tvárnice vylehčené vertikálními vzduchovými mezerami (dutinami) jsou vyráběny nejčastěji z jílového páleného materiálu. Dutiny slouží nejen k vylehčení tvárnice, ale i jako nevětraná vzduchová mezera ke zvýšení tepelného odporu stěny komína.
- Plnostěnné tvárnice bez vzduchové mezery jsou většinou z lehčeného betonu.
- Trubkové stěny komína: Trubkové komínové průduchy se používají nejčastěji u podtlakových komínů s umělým tahem. Ventilátor v ústí komína vytváří v celém průduchu trvale podtlak a stěna komína nemusí mít vyšší tepelný odpor, kterým by byla zajišťována teplota spalin. Podtlakové jednovrstvé komíny s umělým tahem mohou být zařazeny do kategorie mokrých komínů. Jednovrstvé trubkové průduchy jsou buď plnostěnné (keramické, kovové) nebo s nevětranými vertikálními dutinami.
Jednovrstvé přetlakové komíny
Podle zásad pro odvod spalin s nízkou teplotou jsou přetlakovými komíny odváděny spaliny pod přetlakem, nejčastěji od ventilátoru plynového hořáku. Komíny mohou být řazeny podle tlakové třídy P1, P2 jako přetlakové nebo H1, H2 jako vysokopřetlakové. Komínový průduch je zkoušen zejména na těsnost a odolnost vůči kondenzátu. Bez ochranné vzduchové mezery lze přetlakový jednovrstvý komín použít jako komín přistavěný k budově nebo komín volně stojící. Komínové průduchy u přetlakových komínů nemají tepelně izolační obal, protože není důvod udržovat teplotu spalin na úrovni vstupní teploty do komína. Spaliny, procházející neizolovaným komínovým průduchem se ochlazují přes stěnu komína od venkovního vzduchu. Pro přetlakové jednovrstvé komíny se používá plechový průduch z nerezové oceli s tloušťkou podle provozního přetlaku a pro mokrý provoz.
Vícevrstvé komíny
Stěna vícevrstvého komína je tvořena z několika materiálových vrstev.
Čtěte také: Rozměry a montáž komínových stříšek z betonu
Vícevrstvé komíny bez vzduchové mezery
Komíny jsou nejčastěji tvořeny průduchem, tepelně izolační vrstvou a pláštěm komína. Komínová vložka je lehčí oproti stěnové jednovrstvé tvárnici. Výška vložky tedy může být vyšší než stěnová tvárnice jednovrstvého komína. Vícevrstvé komíny bez větrané vzduchové mezery mají bariérový typ vložky komínového průduchu. Stěna komínového pláště může být vylehčena nevětranými vzduchovými dutinami.
Vícevrstvé komíny se vzduchovou mezerou
- Větraná vzduchová mezera: Vzduchová mezera s větranou vzduchovou dutinou mezi pláštěm komína a tepelnou izolací průduchu slouží k odvodu difúzní vlhkosti, procházející stěnou komínového průduchu a tepelnou izolací. Proudění vzduchu ve vzduchové mezeře je umožněno nasáváním vzduchu u paty komína s výstupem vzduchu pod krycí deskou komína. Tam, kde chceme difúzní vlhkost ze stěny vícevrstvého komína odvést, činíme tak větranou vzduchovou mezerou ve stěně komína (mezi průduch a plášť), a to se nazývá někdy také "zadní větrání".
- Nevětraná vzduchová mezera: Nevětraná vzduchová mezera u podtlakových komínů mezi komínovým pláštěm a komínovým průduchem slouží jako tepelně izolační vrstva pro zvýšení tepelného odporu stěny komína.
Vícevrstvé přetlakové komíny se vzduchovou mezerou
Vzduchový průduch má, vedle ochranné a bezpečnostní funkce z případného úniku spalin, zajistit u uzavřeného systému přívod spalovacího vzduchu do spotřebiče paliv.
Rozdělení komínů podle difúzního toku
- Komíny bariérové: U těchto komínů je vysokým difúzním odporem trubky komínového průduchu zabráněno pronikání vlhkosti ze spalin do stěny komína.
- Komíny difúzní: Zde keramická vložka z tvarovek nebo stěna zděného průduchu zabraňuje jen z části, podle difúzního odporu materiálu, v pronikání vlhkosti.
Komíny podle tahu
Komíny s přirozeným tahem
V komíně s přirozeným tahem se vytváří podtlak (nižší tlak než atmosférický) v důsledku teplých spalin. Spaliny, které mají vyšší teplotu a tím nižší hustotu než okolní vzduch, způsobují v sopouchu komína podtlak. Dispozičním tahem pro odvod spalin je statický tah komína. V komíně s přirozeným tahem vzniká požadovaný podtlak v sopouchu pouze v případě, je-li v komínovém průduchu dostatečná teplota spalin. Hodnota tahu v komíně směrem k ústí se snižuje až na nulovou hodnotu v ústí komína.
Komíny s umělým tahem
Podtlak v sopouchu komína, nazývaný účinný komínový tah, je způsoben dispozičním tlakem (podtlakem v průduchu) od ventilátoru v ústí komína. Přirozený komínový tah se v průběhu roku mění a použití ventilátoru se změnou dispozičního tlaku je výhodné proto, aby hodnota podtlaku ve spalinovém hrdle spotřebiče zůstala přibližně konstantní, i když přirozený komínový tah se mění. Provoz ventilátoru se spíná čidlem podtlaku, reagujícím na provoz spotřebiče nebo je spínání ventilátoru ruční. Komíny s umělým tahem nekladou tak velké nároky na udržení vysoké teploty spalin, tedy nekladou nároky na tepelně technické vlastnosti stěny komína, jako v případě komína termického.
Přetlakové komíny
Přetlakové komíny se navrhují převážně pro odvod spalin od přetlakových spotřebičů, kde přetlak způsobuje ventilátor hořáku. Spaliny jsou odváděny do komína při přetlaku v sopouchu pZ > 0 (vztaženo na atmosférický tlak pb = 0). Komíny se nenavrhují se sběrnou tvarovkou v patě průduchu, není u nich požadována minimální účinná výška a není předepsaná výška vyústění nad střechou z hlediska působení tlaku a účinku větru. Vyústění komína na střeše se koriguje převážně z hlediska rozptylu spalin do ovzduší a z možnosti znečištění plochy střechy.
Čtěte také: Vlastnosti komínových cihel
Komíny podle vlhkosti
Suché komíny
V suchém komíně vzniká kondenzace pouze krátkodobě, většinou při náběhovém stavu, než se komínovou vložku podaří ohřát nad teplotu rosného bodu spalin. Suché komíny jsou charakteristické tím, že stěna komína má dostatečný tepelný odpor proto, aby spaliny nebyly při průtoku komínovým průduchem ochlazovány. U suchých komínů je v patě komína nádobka na jímání kondenzátu s odvodňovací hadičkou.
Mokré komíny
V mokrých komínech proudí spaliny s teplotou spalin, při které na stěnách komínového průduchu spaliny kondenzují. Je to v důsledku trvale nižší teploty povrchu průduchu pod teplotu rosného bodu spalin. Mokré komíny jsou téměř výhradně komíny přetlakové, nebo alespoň jsou s přetlakem spalin v kouřovodu.
Komíny podle umístění
Vestavěné komíny
Vestavěné komíny v prostoru budovy představují velkou kategorii domovních zděných komínů. Procházejí vytápěným nebo temperovaným prostorem budovy, dovolují nižší tepelný odpor a fakticky nevytvářejí tepelnou ztrátu z prostupu tepla. Tepelná ztráta se kompenzuje ohříváním vnitřního prostoru budovy.
Přistavěné komíny
Komíny přistavěné k budově jsou z pohledu tepelně technického, materiálového a z hlediska náročnosti na obvodový plášť považovány za venkovní komíny. Při dodatečné výstavbě komína se většinou používá lehká plechová konstrukce třísložkového komína, která je uchycena do obvodového zdiva. Stěna komína bývá v případě přistavěného komína řešena náročněji, vzhledem k atmosférickým podmínkám.
Volně stojící komíny
Volně stojícími komíny odvádíme nejčastěji spaliny od větších zdrojů, např. blokových kotelen. Kromě všech tepelně technických problémů se stěnou komína se u volně stojících komínů nutně řeší jejich statická stránka a nutnost posuzovat komín na stabilitu.
Čtěte také: Význam betonových komínových hlavic
Komíny podle vedení průduchů budovou
Průběžné komíny
Za průběžné komíny jsou považovány komíny s komínovými průduchy, které prochází přes všechna podlaží. U etážových připojení jsou pro každý samostatný komínový průduch, vyčleněný v jednotlivých podlažích, sopouchy pro napojení spotřebiče.
Podlažní komíny
Podlažní komíny se provádí při napojování etážových (podlažních) spotřebičů, téměř výhradně spotřebičů na plynná paliva. Pro takové odvody spalin se většinou používají lehké komínové konstrukce, u kterých je možné uchycení do vertikální zděné konstrukce nebo je možné podlažní komín zakládat na stropní konstrukci. Výhodou podlažních komínů je jejich nesporná úspornost v ceně, dispozici i v technologii provádění.
Založení komína
Založení komína má podstatný vliv na další montážní kroky i na konečnou užitnou funkci komína. Prvním technologickým krokem založení komína je zhotovení základu (nebo jiné konstrukce, např. stropní konstrukce), který bude nést zatížení od celé konstrukce komína. Na něm je možné ve stejné úrovni založit jak komínové tvárnice, tak i kondenzátní jímku, nebo založit pouze tvárnice a kondenzátní jímku založit výše. Založení komína vně objektu u obvodové stěny v případě použití plynového kotle může v zimních měsících vést k zamrznutí kondenzátu v kondenzátní jímce, proto je vhodné situovat odvod kondenzátu a případný přívod vzduchu pro zadní větrání do budovy.
Progresivním řešením založení komína je použití prefabrikované komínové paty, která se pouze založí na základ nebo tvárnici. To ušetří čas a zamezí případným montážním chybám. Příkladem je komínová pata EKO-PATA obsahující nosnou desku průduchu, kondenzátní jímku, keramickou vložku s vybíracím (kontrolním) otvorem a komínová dvířka včetně mřížky zadního větrání.
U komínů pro odtah spalin od tuhých a kapalných paliv musí být v nejnižší části komínového průduchu vybírací otvor na saze. Spodní okraj tohoto otvoru má být dle normy ČSN 73 42 01 min. 300 mm a max. 100 mm u podlažních komínů, nelze-li zajistit dostatečnou neúčinnou výšku pro shromažďování sazí jinak. Neúčinná výška je v případě spalování uhlí 1/10 účinné výšky komína, při spalování dřeva postačuje 1/20 účinné výšky.
Materiály komínových tvárnic
Komínová tvárnice je stavební prvek, který se používá k vybudování komínového pláště.
- Pálená hlína: Pálené cihelné tvarovky jsou tradičně používané. Komplikací je obvykle jejich tvar, kdy se k sobě lepí vždy ½ tvárnice, což je velmi pracné.
- Beton: Betonové tvárnice jsou pevné a odolné, ale nejsou tak odolné proti vysokým teplotám jako pálené hliněné.
- Lehký beton (Liaporbeton): Jedná se o kombinaci betonu a Liaporu (vypálené hlíny). Tato kombinace se jeví jako nejlepší, protože spojuje pevnost betonu s lepší tepelnou odolností.
Specifikace komínových tvárnic
Zde uvádíme příklady specifikací komínových tvárnic z liaporbetonu, které jsou určeny k výstavbě komínů na tuhá paliva a plyn:
| Typ tvárnice | Vnější rozměry (mm) | Vnitřní otvor(y) (mm) | Tloušťka stěny (mm) | Max. průměr roury (mm) | Hmotnost (kg) |
|---|---|---|---|---|---|
| Jednoprůduchová | 380x380x330 | 280x280 | 50 | 200 | - |
| Jednoprůduchová | 340x340x330 | 240x240 | 50 | 160 | 21 |
| Dvouprůduchová | 710x380x330 | 280x280 + 280x280 | 50 | 200 + 200 | - |
| Dvouprůduchová | 690x380x330 | 280x280 + 260x260 | 50 | 200 + 160 | - |
| Jednoprůduchová (spec.) | 360x500x330 | 260x260 + 220x100 | - | 200 | - |
| Jednoprůduchová | 360x360x330 | 260x260 | 50 | - | - |
Nadstřešní tvárnice
- Jednoprůduchová O160- dekor: Rozměry 33x33 cm, výška 10 cm, hmotnost 10,5 kg. Určena pro komínovou vložku max. O160 mm.
- Jednoprůduchová O200 - dekor: Rozměry 40,5x40,5 cm, výška 10 cm, hmotnost 17 kg. Určena pro komínovou vložku max. O200 a O180 mm.
- Dvouprůduchová - dekor: Rozměry 74x40,5 cm, výška 10 cm, hmotnost 26 kg. Určena pro komínové vložky max. O200+200 mm.
- Komínový nadstřešní prstenec: Rozměry 38x38 cm, výška 8 cm, hmotnost 10,5 kg. Určen pro komínovou vložku max. průměru 200 a 180 mm.
Příklad komínové tvárnice EURO Classic
Komínová tvárnice EURO Classic má rozměry 380 x 380 x 245 mm. Je vyrobená z lehčeného betonu a má hmotnost 16,5 kg.
tags: #kominove #tvarnice #s #otvorem #informace