Cypřiš (Cupressus) patří mezi jehličnaté keře nebo stromy, které jsou stálezelené. Jedná se o dřevinu, která zanechává po celý rok zelenou barvu. Cypřiše rostou převážně ve Středomoří a v teplých oblastech Severní polokoule. Cypřiše určují ráz krajiny, připomenou nám pobyt na dovolené v Itálii, typické jsou pro Toskánsko.
Stálezelené, zimovzdorné jehličnany různých barev a tvarů jsou použitelné v zahradách k různým účelům. Vysoké stálezelené stromy z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae) mají ploché a většinou vějířovitě větvené mladé výhony. Listy jsou křižmostojné a zpravidla šupinovité. Velmi nenápadné samčí a samičí květy jsou na též rostlině (jednopohlavné květy). Šištice jsou malé, kulovité.
Druhy cypřišů a cypříšků
Cypřiš jako takový není sám jediného druhu. Existuje hned několik odrůd z rodu cypřišovitých. Téměř všechny druhy rodu jsou velmi proměnlivé, a tím se vysvětluje velké množství vegetativně rozmnožovaných forem. Ty se od základního druhu liší pozměněným habitem a odlišným zbarvením olistění.
Cypřišek (Chamaecyparis) je stálezelený jehličnan, který je velmi oblíbený v zahradách pro svůj elegantní vzhled a odolnost. Cypřišky jsou různorodé a existuje mnoho druhů, které se liší velikostí, tvarem a barvou jehličí:
- Chamaecyparis lawsoniana (Cypřišek Lawsonův) - Tento druh je známý svou kuželovitou formou a jemným modrozeleným jehličím. Tento druh nese na 150 odrůd, které se od sebe liší výškou, tvarem i barvou jehlic, která může být modrá, zlatožlutá nebo zelená). Rovněž tvar může být převislý, sloupovitý nebo kuželovitý.
- Chamaecyparis obtusa (Cypřišek tupolistý) - Pochází z Japonska a je známý svým hustým, tmavě zeleným jehličím.
- Chamaecyparis pisifera (Cypřišek hrachonosný) - Tento druh má jemné, šupinaté jehličí, které může být zelené, modravé nebo zlaté.
- Chamaecyparis nootkatensis (Cypřišek nutkajský) - Tento druh pochází z pobřeží Severní Ameriky a je známý svým úzkým, sloupovitým tvarem a převislými větvemi.
Další odrůdy
- Allumii - tento kompaktně rostoucí druh patří mezi středním druhy, které dorůstají až 2 m. Nese modrozelené listy.
- Columnaris - roste sloupovitě. Modrošedé šupinovité listy rostou na větvích rostoucích směrem vzhůru.
- Ellwoodii - zakrslý druh rostoucí sloupovitě. Jehlice jsou modrozelené.
- Ellwood´s Gold - zakrslý druh tvoří zlatožluté listy.
- Fletcheri - tento středně rostoucí druh roste sloupovitě.
- Lane - roste kuželovitě.
- Minima Aurea - zakrslý druh, který má kulovitě pyramidální tvar. Listy jsou zlatožluté.
- Lutea - štíhlý tvar, žlutozelené listy. Kvete od března do května.
Cypřiš Leilendův (lat. Cupresociparis leilendii) je rychle rostoucí cypřiš, který má roční přírůstky až 50 cm. Je vhodný ke tvarovnání.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Cypřiš stálezelený (lat. Cupressus sepervirens) je nápadný jehličnatý strom, který roste ve Středomoří od Řecka po Írán. Může dorůst 20 až 35 m výšky. Je vhodný na živé ploty, není mrazuvdorný. Je vhodný jako statická součást zahrady. Vě větru se nepohybuje, drží svůj tvar, větve se neohýbají.
Cypříšek letní (lat. Chamaecyparis) je nenáročná, atraktivní, jednoletá rostlina, která se hodí na dočasné živé ploty, i jako solitérní kus do zahrady. Cypříšek dorůstá až do výšky 1 m. Má nadýchaný tvar a z dálky vypadá jako malý jehličnan. Drobné čárkovité, světlezelené listy se na podzim zbarvují karmínově červeně. Dobře snáší řez. Pro svou jasně zelenou barvu umí na záhoně vytvořit kontrast kvetoucím rostlinám.
Pěstování cypřišů a cypříšků
Pěstování cypřišku je poměrně snadné, pokud dodržíte několik základních pravidel.
Stanoviště
Cypřiše se pěstují jako stálezelené stromy nebo keře. Cypřišky nejlépe rostou na slunných až polostinných místech. Ideální je, pokud dostávají minimálně 4 až 6 hodin přímého slunečního světla denně. Daří se jim na slunci, stínu i polostínu.
Půda
Cypřišky preferují půdu, která je dobře propustná a udržuje si mírnou vlhkost. Mírně kyselá až neutrální půda je pro ně ideální. Vhodnější je kyselá zemina bez vápna. Cypříšek dobře prospívá v úrodné propustné půdě, i kamenité, skalnaté.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Zálivka
Cypřišky vyžadují pravidelnou zálivku, zejména během teplejších měsíců, kdy je důležité udržet půdu mírně vlhkou. Během prvních let po výsadbě potřebuje cypřišek pravidelnou zálivku. Vyhněte se přemokření. Zajistěte, aby byla půda vlhká, ale ne přemokřená. V době vegetace zaléváme vydatně, v zimě zálivku omezíme. Rostlině nesvědčí přemokření a sucho. Cypřiš nemá rád sucho, daří se mu spíše ve vlhčím prostředí.
Hnojení
V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Na jaře použijte hnojivo s vysokým obsahem dusíku, aby podpořilo rychlý růst a vývoj nových výhonků.
Řez a tvarování
Cypřišky můžete prořezávat na jaře nebo začátkem léta, abyste jim udrželi tvar a odstranili poškozené či suché větve. I když rostlina roste poměrně pomalu, každoroční řez vždy zjara je mnohdy potřebný pro udržení pěkného tvaru a velikosti. Cypřiše tvarujeme do stále jednoho tvaru. Řež doporučujeme každý rok, aby nám rostlinka obrášela pravidelně již od spodu. Jakmile nám kmen opadá a rostlina se vytáhne do výšky, staré dřevo již po dalším řezu neobraší.
Výsadba
Nejlepší čas na výsadbu cypřišku je na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty mírné a půda není zamrzlá. Listnaté živé ploty zakládáme na podzim, jehličnaté živé ploty na jaře. První krok je vytyčení místa výsadby a odplevelení. Můžeme vykopat jámu po celou délku plotu, nebo jen jámy na jednotlivé rostliny. Budete plot sázet do jedné nebo dvou řad ? Do vyhloubených jam vsypte vhodný substrát nebo směs rašeliny, vřesovky a písku v poměru 1:1:1.
Pěstování v květináči
Ano, menší odrůdy cypřišků je možné pěstovat v květináči. Pokud jste se rozhodli pěstovat cypřiš v květináči, nejdůležitější při pěstování této rostliny je pravidelná zálivka. Bude nám stačit pouze větší květník a vhodná zemina. Během zimních měsíců můžete zalévání omezit a zalévat méně intenzivně. Obecné pravidlo, jak často zalévat neexistuje, proto vždy kontrolujte prstem substrát, ne však jen na povrchu, ale alespoň 2 cm do hloubky.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Problémy a ochrana
Cypřišky jsou poměrně odolné vůči škůdcům, ale mohou být napadeny mšicemi nebo roztoči. Příliš suchý vzduch může přinést napadení sviluškami.
Využití cypřišů v zahradě
Cypřiše jsou dřeviny, které tvoří zásadní složku při tvorbě našich zahrad. Mají dekorativní, i zastínující využití, ať ve formě keře nebo stromu. Cypřiše jsou úzce kuželovitého a sloupovitého tvaru. Mají nápadný a výrazný tvar, určující ráz živého plotu. Pro vytvoření kvalitní stěny - živého plotu je třeba vysazení více jedinců v řadě, nebo ve skupině.
Cypřiš se pěstuje jako stálezelený strom nebo keř, který můžete znát z parků či zahrad, kde tvoří živý plot. Mnozí z nás ho můžete znát jako vzrostlý jehličnatý strom, nebo také jako okrasný keř. Nejčastěji můžeme vidět krásně zelené keře, které zdobí zahradu, chalupu a okolí domu. Nestává se pravidlem, že v zahradě najdeme jen jeden strom či keř. Mnohem častěji nacházíme spíše skupinu keřů, které dostávají různé tvary. Tím spíše pak je cypřiš využíván jako živý plot.
Cypřiš jako živý plot plní i svou určitou funkci. Nejenže svým vzhledem a perfektním zastřižením dodává zahradě estetičnost, ale poskytuje i určitou ochranu a soukromí. Hustě vysazený plot nám může bránit před nakukováním otravných sousedů, což bývá občas nepříjemné. Také ale vytváří stín a vláhu, pokud je plot již vzrostlejší. Někoho možná překvapí, že takový plot z živých dřevin téměř dokonale zabraňuje hluku.
Živé ploty
Živý plot je vždy vynikajícím řešením zajištění soukromí i ochrany pozemku, tedy zabránění nežádoucímu vstupu na něj. A je již méně podstatné, zda zvolíme kombinaci i s jiným způsobem oplocení (např. s pletivovým) a nebo si necháme narůst natolik hustý a neprostupný živý plot, že bude překážkou lidem i zvířatům.
Živé ploty dělíme dle výšek na nízké (do 1 m), střední (1-2 m) a vysoké (2-3 m) a také na sříhané a volně rostoucí. Živý plot vybíráme pečlivě, aby se nám hodil k typu domu a zahrady. Nemá totiž sloužit jen jako "plot" zamezující pohledu z ulice do zahrady.
- Stříhané živé ploty - jsou vhodné do menších zahrádek. Můžeme mezi cypříšky nasadit i listnaté keříky, aby plot nepůsobil monotónně. Jehličnaté cypřiše a cypříšky dáváme vždy na rušnější část plotu. Celkově nám zahradu zútulní.
- Volně rostoucí živé ploty - neupravujeme do pravidelného tvaru, mezi cypříšky můžeme vysadit i kvetoucí rostliny.
Zmlazení a hluboký řez živého plotu
Některé staré živé ploty už vůbec nemusí vypadat dobře. A ne všechny je možné zachránit, respektive radikálně zmladit právě hlubokým řezem. Každá dřevina to nesnese a není nic horšího, než když radikálně zmlazený živý plot vypadá jako měsíční krajina, kde se tu a tam něco jen zazelená.
Na druhou stranu jsou živé ploty téměř bezúdržbové, když je necháme růst volně, jenže i to neplatí pro každou dřevinu a ne vždy je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky a více jak 2 metry do výšky.
Další využití cypřiše
Listy tohoto keře jsou velmi oblíbené i v boji proti hmyzu díky jejich silnému aroma odpuzují různé druhy. K čemu se využívá cypřiš v současnosti? Dnes má široké využití zejména v kosmetice, má chladivé a antibakteriální účinky. Pleťová voda z tohoto stromu je určena hlavně pro mastnou pleť, kterou příjemně osvěží a stáhne póry. Jeho silná vůně má podobné účinky jako levandule, uklidňuje, působí proti stresu, snižuje psychické napětí.
Cypřišky se používají také jako solitéry, vytvarovat si z nich však můžete i bonsaj, jelikož rostou relativně pomalu. Pokojové cypřišky jsou půvabné konifery, které svým vzhledem připomínají venkovní túje. Mohou růst vzpřímeně nebo převisle, záleží již na druhu, pro který se rozhodneme. Na zažloutlých zpeřených větévkách rostlina tvoří husté, šupinovité listy zlatožluté barvy. Rostou poměrně pomalu. Alfou a omegou správného pěstování je správná zálivka, která by měla být pravidelná, jakékoliv výkyvy mohou mohou zapřičinit opadávání listů.
tags: #živý #plot #cypřiš #druhy #pěstování