Správné vyústění komínu je klíčové pro jeho funkčnost, bezpečnost a ochranu životního prostředí před znečištěním spalinami. Často se setkáváme s problémy špatného tahu, které jsou způsobeny nesprávnou výškou komínu, zejména pokud je jeho vyústění pod úrovní hřebene střechy. Tento článek se podrobně zabývá požadavky na navrhování a provádění vyústění komínů, a to jak u šikmých, tak i plochých střech, s důrazem na dodržování platných norem a zajištění optimálního provozu.
Proč je důležitá správná výška komínu?
Komíny se vyúsťují tak vysoko nad nejbližší okolí, aby nebylo narušováno životní prostředí nebo aby okolí nebylo znečišťováno spalinami. Při provozu má být vyloučen rušivý vliv okolních objektů na funkci komína.
V případě, že komín nemá správný tah a při přikládání do kamen letí kouř do místnosti, je velká pravděpodobnost, že je komín zakončený nízko - pod úrovní hřebene střechy. Zvýšení výšky komínu, například prodloužením roury o metr nad úroveň hřebene, může výrazně zlepšit tah komínu.
Normativní požadavky na vyústění komínů
Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály.
Vyústění komínů u šikmých střech
Šikmá střecha se uvažuje při sklonu střešní roviny od vodorovné plochy větším než 20°.
Čtěte také: Důležité informace o betonových komínech pro jímky
- U kouřovodů s funkcí komína od plynových spotřebičů s atmosférickým hořákem s přerušovačem tahu je výška vyústění 0,65 m nad hřebenem šikmé střechy.
- Vyústění komína a kouřovodu s funkcí komína pro kotle TURBO do výkonu 30 kW, při přetlaku v komínovém ústí, je 0,4 m nad rovinou šikmé střechy.
- Pokud je komín ve vzdálenosti větší než 2 m od hřebene střechy, vede se z hřebene střechy pomyslná přímka pod úhlem 10°, nad kterou musí komín vyčnívat.
Vyústění komínů u plochých střech
Plochá střecha se uvažuje v případě, je-li sklon střechy od vodorovné roviny menší než 20°.
- U plochých střech, což jsou všechny střechy se sklonem menším než 20°, by měl komín přesahovat její úroveň, případně atiku, o 1 m.
- Výška vyústění přetlakového a vysokopřetlakového komína a komína s umělým tahem (s ventilátorem v ústí komína) může být snížena až na výšku 0,5 m nad plochou střechy v oblastech s normálními sněhovými podmínkami.
- Při nástavbě na ploché střeše se uvažuje vyústění 1 m nad šikmou rovinou, vytvořenou úhlem 10° od střešní atiky nástavby.
Prostup komína střechou: Bezpečnost a těsnost
Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a zrealizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Jedním z nich je prostup skladbou střechy. Než přejdeme k ukázce konkrétních řešení, je nutné se zamyslet nad požadavky kladené na prostupy komínů stavebními konstrukcemi.
Vzdálenost komína od hořlavých materiálů není zdaleka jediný požadavek na prostup komína střechou. Musíme si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most. Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit. Současné normy již poskytují informace, jak řešit prostup komína stropem a střechou z pohledu požární bezpečnosti i konstrukčních souvislostí.
Vzdálenost od hořlavých materiálů
Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen.
Vzdálenost od hořlavých materiálů tedy výrobci komínových systémů stanovují na základě zkoušky. Podle výsledků zkoušek výrobci ve svých technických podkladech uvádějí, za jakých podmínek je platná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů při zabudování komína do stavby a ve svých technických podkladech by měli uvést i návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby. V označení komína je tedy vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrerech a doplněna písmenem „a“ až „l“.
Čtěte také: Vlastnosti šamotových cihel
Příklad označení komínu (ČSN EN 1443):
| Parametr | Popis |
|---|---|
| Txxx | Maximální provozní teplota (°C) |
| N1 / P1 / H1 | Tlaková třída (N1 - podtlak, P1 - přetlak, H1 - vysoký přetlak) |
| D / W | Typ provozu (D - suchý, W - mokrý) |
| 3 / 2 / 1 | Odolnost proti kondenzátu (3 - odolný, 2 - částečně odolný, 1 - neodolný) |
| G / O | Odolnost proti vyhoření sazí (G - odolný, O - neodolný) |
| xx | Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů (mm) |
| a-l | Typ zkušební sestavy (vyjadřuje konstrukční uspořádání ověřené zkouškou) |
Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G ČSN 73 4201 ed. 2 a je nejméně 50mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.
Upozornění: U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019, je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.
Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.
U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Výrobce ve svých technických podkladech by měl stanovit návod na bezpečné zabudování nerezového komínového systému do stavby. Chtěli bychom upozornit na skutečnost, že bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.
Čtěte také: Jak postavit komín svépomocí
Těsnost obálky budovy (pasivní standard)
S obálkou budovy souvisí ještě jedna skutečnost. V dnešní době se stále více staví objekty v tzv. „Pasivním standardu“, ve kterých je nutno splnit požadavek na těsnost obálky budovy podložený Blower Door testem. Do těchto typů objektů je nutné zvolit správný komín, který tyto požadavky splňuje. Ne každý komín je k tomuto účelu vhodný.
Praktická řešení prostupu komína střechou
Příklad prostupu komína šikmou střechou
Popíšeme jedno z možných řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu objektu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.
Realizovaná skladba střešního pláště:
- velkoformátová plechová krytina MAXIDEK
- latě 60x40 mm
- větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA
- doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II
- tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách
- parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER
- bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku
- vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů
Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.
Postup montáže probíhal následovně:
- Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa.
- Vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm.
- Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit (snadno se řežou). Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby (v tomto případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm).
- Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm. Důležité je, aby vermikulitové desky nesměly přijít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
- Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
- Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem.
- Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
- Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
- Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.
- Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu.
- Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.
Zabudování komína do stavby a jeho návrh vyžaduje hlubší zamyšlení a pečlivý přístup. Určitě doporučujeme konzultovat tuto problematiku s odborníky.
Příklad prostupu komína plochou střechou
Při plánování stavby rodinného domu s plochou střechou vznikl problém se zkombinováním požadavku na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu. Ta by měla být dle normy od sopouchu (zaústění spotřebiče) po hlavu komínu minimálně 5 m. Vznikl by tak velmi dominantní komín, který převyšuje atiku domu o cca 3 m a to by nebylo hezké.
Po konzultaci s dodavatelem komínů bylo zvoleno řešení v podobě svislého kouřovodu s funkcí komínu - třívrstvého nerezového svislého kouřovodu, který je přímo nad krbovou vložkou a prostupuje skrz plochou střechu. Díky výpočtu spalinové cesty od dodavatele bylo možné účinnou výšku kouřovodu s funkcí komína snížit. Bylo ale nutné vyřešit správně prostup plochou střechou, který byl navíc v bezprostřední blízkosti atiky a to se obecně nedoporučuje (prostor pro opracování).
Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou). V tomto případě byla jako hlavní pracovní nástroj zvolena úhlová bruska. Přes počáteční obavy se skrz strop z vložek MIAKO výšky 190 mm s nadbetonávkou výšky 60 mm nakonec prostup vydařil. Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou.
Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita na doporučení dodavatele tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí.
Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem byl na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanesen tepelně odolný tmel (tepelná odolnost + 260°C, krátkodobě až +315 °C). Tmel je dodáván k tvarovce. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy. Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu. Byl opětovně ošetřen také přechod z tvarovky na komín a vzájemný spoj tvarovek. Odstraní se tak případné nedokonalosti vzájemného slepení.
Doporučení: Před montáží tvarovky doporučujeme dokoupit tepelně odolný tmel a doplnit tak množství tmelu dodaného s tvarovkou. Je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. I z tohoto důvodu byla tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem byl ošetřen přechod na asfaltovou parozábranu a byla do něj zabalena také celá tvarovka. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.
V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm. Tvarovka byla v ploše zastřižena do kruhového tvaru.
Doplňující informace pro správnou funkčnost a údržbu komínu
Volba průměru komínu
Obecně platí, že větší průměr třívrstvého izolovaného komínu vykazuje lepší tahové vlastnosti. Při výběru komínu pro připojení spotřebiče na tuhá paliva (kotel, krbová kamna, krb apod.) doporučujeme zvolit průměr 180 - 200 mm. Průměr vyhovuje více variantám kouřovodů u spotřebiče.
Sopouch v malé výšce (např. kvůli přímému napojení zadního vývodu kamen) není úplně nejvhodnějším řešením.
Kondenzační jímka
Kondenzační jímka je základním a velice důležitým prvkem celého komínu. Zamezuje úniku sazí, dehtu a kondenzátu do okolí. Systém určený pro vytápění plynnými palivy musí být vybaven kondenzační jímkou. Vzhledem k tomu, že i u tuhých paliv dochází občas k vytváření kondenzátu nebo napršení srážek do komínového tělesa, jsou naše komíny vybaveny, ve všech provedeních, kondenzační jímkou a stávají se tak univerzálními.
Zajištění tahu
Vždy dbejte na zajištění dostatečně vysokého tahu. V případě potřeby lze tah zregulovat klapkou v koleně nebo rouře.
Vyztužení komínu
Nadstřešní část je nutné vyztužit tehdy, přesahuje-li výška nadstřešní části komínu o více než 1,5 m. Pro vyztužení můžete zakoupit CS-komínové výztuže sada 4 ks. Komín procházející vnitřkem domu a střechou se musí ukotvit ke krovu. K tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.
Ukončovací mřížka
Ukončovací mřížka se umisťuje z boku na tvarovku pod krycí desku do nadstřešní části komínu, nebo pod střechu. Záleží na způsobu využití větrací šachty.
Revize komínu
Ano, na každý komín by dle vyhlášky 34/2016 Sb. měla být před uvedením do provozu vystavena revizní zpráva. Revizní technik bude od Vás vyžadovat revizní štítek a prohlášení o vlastnostech výrobku. Pro revizi je třeba držet se pokynů v montážních návodech a revizním technikům předložit Prohlášení o vlastnostech výrobku (certifikát) a komínový štítek. Všechny tyto dokumenty jsou ke stažení na našich stránkách a také je obdržíte společně s dodávkou komínu.
Keramické vložky
Pro náš komínový systém používáme výhradně keramické vložky, které jsou vyráběny společností RHI Magnesita (dříve PD - Refractories). Je dodavatelem převážné většiny renomovaných výrobců komínů po celé Evropě. Keramické vložky jsou certifikovány pro teploty T 600°C. Odolávají působení kyselin a proti vyhoření sazí. Keramické vložky jsou nejdůležitější součástí komínového systému. Komínový systém CS komín Universal je certifikován státní zkušebnou TAZÚS dle nejnovější normy EN 13063 pro suchý i mokrý provoz.
Estetické úpravy
Dále nabízíme možnost využití barevných prstenců v imitaci cihel jako náhradu za vnější šedivé keramzit-betonové tvarovky. Vnější část je taktéž možné obložit obkladovými páskami, jejichž sortiment je velice pestrý a každý komín se tak stane originálním.
tags: #komin #pod #urovni #hrebene #strechy #normy