Omítka na sokl: Písek, mramor a srovnání různých typů

Sokl domu má nejen estetický význam, ale především význam ochranný a izolační. Nejčastěji je tento pojem vysvětlován jako ta část domu, která se nachází mezi úrovní okolního terénu a jeho prvním nadzemním podlažím. Soklová část domu patří k vysoce exponovaným místům stavby, na které po celý rok působí nejen stříkající voda, povětrnostní a další klimatické vlivy, ale hrozí jí také mechanické poškození. Sokl chrání spodní část budovy před úniky tepla, průniky vody, kyselostí půdy, povětrnostními vlivy a mechanickým poškozením. Musí být skvěle odizolován, aby do domu nezatékalo a aby zde nemohly vzniknout tepelné mosty. Zároveň je sokl třeba chránit i proto, že spodní partie fasády domu jsou nejvíc náchylné na mechanické poškození a znečištění. Z tohoto důvodu je sokl před finální úpravou potřeba upravit hydroizolací, zateplit vatou nebo polystyrenem a nanést stěrkovací hmotu s perlinkou. V případě neupravení soklu hrozí tepelné úniky plus průnik vlhkosti a vody do domu, což nechceme. Proto je neméně důležitá je povrchová úprava soklu. Aby mohl sokl plnohodnotně dostát svému účelu, je třeba mu poskytnout patřičnou ochranu.

Typy omítek a jejich využití

Omítky si můžete namíchat sami. Přesně zvolený poměr složek v omítkové směsi je vhodné ovlivnit zvláště při omítání starých chalup z kamene či smíšeného zdiva.

Vápenná omítka

Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů. Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát. Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky. Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku. V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala. Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce. U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku. Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.

• Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech.
• Vápenná hladká omítka: nahazuje se jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohli povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.

Štuková omítka

Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3. Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky. Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku.

• Štuková omítka s přísadou sádry: do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor.
• Štuková omítka (vnější): dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm a štukem o tloušťce 3-5 mm. Povrch se uhladí plstěnými.

Vápenocementová omítka

Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště). Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku. Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky. Tradiční a dříve nejpoužívanější omítkou je vápenná, jejíž pojivo tvoří vápno a obsahuje také cement. Právě díky němu je omítka pevná a tvrdá. Proto se skvěle hodí také na sokly budov.

Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky

• Vápenocementová a cementová zatřená omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití je vhodné v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.

Cementová omítka

Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek. Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku. Zkušený zedník pozná správnou „mastnost“ cementové malty. Jinak je třeba vyzkoušet, zda je orientační poměr pro konkrétní omítání vhodný.

• Cementová hladká omítka: stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky.
• Cementová pálená omítka: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem (vypálení).
• Cementová omítka (vnější): jednovrstvá omítka v tloušťce 15-20 mm, která se vyhlazuje dřevěnými hladítky.

Sádrová omítka

• Sádrová omítka: dvouvrstvá omítka, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, která se uhladí ocelovým hladítkem.

Stěrková omítka

Používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí.

Šlechtěná škrábaná omítka (břízolit)

Dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8-12 mm z malty vápenocementové, na které přijde lícní vrstva z malty vápenocementové s přísadou ostrých písků, slídy a barvy (dodává se jako suchá směs) o tloušťce do 1 mm. Nanáší se strojně nebo ručně (stříkání březovými košťaty). Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje, čímž se vydrolí a obnaží slída.

Umělý kámen

Je šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka, která patří mezi nejodolnější druhy omítek (odolná vůči mechanickému poškození odolává povětrnostním vlivům). Jádro tvoří cementová malta v tloušťce 15-20 mm a lícní vrstvu tvoří cementová malta s kamennou drtí.

Mozaikové fasádní omítky (Marmolit)

Skvělou volbou pro sokl a další namáhané partie domu jsou dekorativní mozaikové fasádní omítky, které jsou označovány jako marmolit. Mozaikové fasádní omítky jsou nejčastěji vyrobeny z drceného kamene (mramor, křemen), případně z barevných písků. Jako pojidlo se používá akrylátová pryskyřice. Mozaikové fasádní omítky se dodávají jednobarevné i vícebarevné. K dostání jsou jednobarevné i dvoubarevné omítky v široké paletě nejrůznějších odstínů. Vynikají vysokou odolností proti mechanickým poškozením, skvěle odpuzují vodu, jsou dobře paropropustné a dají se snadno omýt. Díky obsahu drceného kameniva, či kvalitních křemičitých písků jsou mozaikové fasádní omítky stálobarevné a mají velmi dlouhou životnost. Jsou mechanicky velmi odolné, dostatečně paropropustné a výborně odpuzují vodu. Navíc jsou snadno omyvatelné a dobře se s nimi pracuje.

Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky

Jak postupovat při používání dekorativní mozaikové omítky

Jedním ze základních předpokladů pro efektivní využití dekorativní omítky je čistý podklad. Soklová část musí být rovná a čistá. Proto ji před nanesením omítky důkladně očistěte a zbavte veškerého prachu, mastnoty, vápna, zbytků barev a dalších nečistot. Pokud není povrch zcela hladký, zahlaďte podklad pomocí vyrovnávací malty. Vždy platí, že čerstvé vápenné omítky by měly být zcela suché.

Pro zvýšení efektivity mozaikové omítky je dobré povrch před obložením penetrovat. K tomu lze použít například malířský váleček nebo štětec. Penetrace by měla schnout přibližně 4 až 12 hodin. Většina druhů mozaikových omítek je dodávána v již namíchaném stavu, a proto není nutné do směsi přidávat další plniva nebo pojiva. Před samotnou aplikací na soklovou část je důležité omítku důkladně promíchat, ideálně pomocí vrtačky s míchací metlou, případně lze použít i zednickou lžíci. Omítka by měla mít po zamíchání kašovitou konzistenci a nesmí obsahovat žádné žmolky.

Promíchaná směs se nanáší rovnoměrně jedním směrem na hladký podklad. Optimální je začít s nanášením omítky u rohu stavby. Celý proces obložení soklové části by měl proběhnout v jednom kuse, jinak hrozí nebezpečí, že po dokončení budou na fasádě patrné přechody mezi jednotlivými nánosy. Doba schnutí je různá a odvíjí se od klimatických podmínek. Po natažení mozaikové omítky může povrch působit lehce našedle nebo namodrale. Po úplném vyschnutí se disperze odpaří a barva omítky se ustálí do konečného vzhledu podle vzorníku. Po dokončení působí mozaiková omítka velmi elegantně a profesionálně. Struktura je kompaktní a jednolitá, barevný odstín po zaschnutí přesně odpovídá vzorníku a dodává soklové části čistý, dekorativní vzhled. Z praktického hlediska plní omítka zásadní ochrannou funkci - chrání spodní část fasády před odstřikující dešťovou vodou, nečistotami, prachem a mechanickým poškozením. Naše doporučení: Mozaikovou omítku nepoužívejte na vodorovné plochy (např. parapety, soklové římsy, horní hrany soklů) - není určena k přímému zatížení stojící vodou, pochozímu provozu ani mechanickému zatížení předměty (např. květináče, venkovní nábytek apod.).

Ochrana proti vlhkosti a sanační opatření

Kapilární vlhkost, která stoupá vzhůru, způsobuje na starých stavbách škody na omítkách a zdivu. Spolu se vzlínající vlhkostí se transportují do omítky i soli, které mohou omítku i zdivo poškodit. Aby se zabránilo dalšímu znehodnocování poškozeného zdiva, musí se zajistit jeho vyschnutí. Na prověřených objektech se aplikují správné technologické postupy, které vedou k postupnému vysychání zdiva. Při tomto procesu je třeba používat výhradně postupy, které jsou vědecky obecně uznávané. Je jedno, které varianty se použijí, vždy zde jako pravidlo platí: za jeden měsíc se vysuší cca 1 - 1,5 cm zdiva. Proto se musí zajistit, aby se nebránilo dalšímu vysychání. K tomu se aplikují opatření, která zabezpečí povrch tak, aby se při všech metodách mohli použít sanační omítky. Důležité: nemělo by se omítat, dokud je viditelná vlhkost na zdivu. Životnost sanačních omítek je dána stupněm provlhčení podkladu v době nanášení omítky.

Injektážní postupy

Injektážní prostředky se do pórů dopravují jednak formou beztlakovou, jednak s využitím tlaku. K tomu se používají různé prostředky, které póry uzavírají, nebo póry zužují, případně jiné hydrofobní prostředky. HASIT s.r.o. nabízí silikonový koncentrát (SMK) k vodorovnému utěsňování hydrofobizovaných kapilár. Jedná se o trvale elastický, hydrofobní roztok silikonové pryskyřice, který je možné použít na veškeré zdivo. Tlakově vtlačená silikonová emulze proniká hluboko do kapilár stavební hmoty a impregnuje zdivo proti pronikání vlhkosti. Kapilára a prostory pórů se utěsní a hydrofobizují, přičemž uzavřené kapiláry zůstávají trvale elastické. HASIT SMK Horizontalinjektion je teplotně stálá substance, odolná proti vodě, necitlivá na soli a mikroorganizmy, hydrofobní (vodoodpudivá). Používá se k utěsnění masivních stavebních stěn z cihel, lomového kamene a smíšeného zdiva. Výhody jsou rychlá aplikace, trvalá ochrana proti vlhkosti a flexibilní využití. Vlhkost, pronikající z boku a z vnějšku, například u zdiva sklepů v místech styku se zeminou, však nelze tímto způsobem eliminovat. V těchto případech je nutné provést svislou hydroizolaci. Aby se zabránilo následným škodám, vyžádejte si odbornou konzultaci sanačního odborníka.

Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber

tags: #omitka #na #sokl #pisek #mramor #porovnání

Oblíbené příspěvky:

• Betonový plot z desek
• Vše o suché betonové směsi
• Komplexní řešení izolace
• Cement na m³ betonu
• Kompletní průvodce minerální vlnou