Politici a vlády v Česku se snažili o urychlení procesu schvalování nových bytů, avšak státu se podařilo propracovat k rekordnímu zpomalení celého procesu. Za první pololetí letošního roku bylo vydáno 29 tisíc stavebních povolení, což je nejméně za poslední čtvrtstoletí. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 9,5 %, a to zejména v nové bytové výstavbě. To, že zamrzl, respektive zpomalil proces stavebního povolování, je v mnoha aspektech zlé znamení. Situace dokresluje nevyzpytatelnost politických programů a slibů.
Dlouhé stavební řízení a jeho dopady
Problém abnormálně dlouhých dob trvání procesu povolování staveb se v plné míře týká i vodohospodářské infrastruktury. Dle statistiky Světové banky se Česká republika s dobou trvání stavebního řízení loni umístila na 156. místě ze 190 sledovaných zemí světa. Přitom vývoj posledních let má neradostnou tendenci: 127. místo v roce 2015, 130. pro rok 2016 a 127. předloni. V průměru rychlejší stavební řízení než Češi mají i Poláci (153 dní) či Maďaři (192 dní). Skutečná doba řízení se však často vyšplhá i na mnoho let.
Neschopnost schvalovat stavby v přiměřené době může představovat podle řady politiků i odborníků závažný problém pro Česko do budoucna. Dlouhá doba a průběh řízení je u nás terčem kritiky dlouhodobě. Neúměrně dlouhé čekání měla napravit novela stavebního zákona, která začala platit počátkem letošního roku. Zavádí řadu nových nástrojů, umožňuje například sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí. Podle kritiků však některé její součásti řízení naopak dále prodlužují.
Čísla o stavebních povoleních nejsou jen planá statistika. Jak ale hlásají samotní developeři, po nových bytech uváděných na trh se i dnes, tedy v časech rekordní drahoty nemovitostí, většinou velmi rychle zapráší. Je ovšem logické, že zejména mladí lidé, potažmo mladé rodiny - pokud se někomu nepodařilo získat „job snů“ či zázračně podnikatelsky uspět - nemají vlastní bydlení finančně na dosah.
Příčiny poklesu stavebních povolení
Pokles počtu stavebních povolení na polovinu během dvou desetiletí však není projevem zjednodušování administrativní zátěže a ubírání nároků z beder stavebníků. Skutečnost je taková, že administrativní zátěž se v průběhu posledních 20 let nezjednodušovala. Zároveň je nutno vnímat, že snižovaný počet stavebních povolení nebyl vyvolán pouhým názvoslovným přesunem, například z kolonky „stavební povolení“ do kategorie „územní souhlas“ apod. Pokles evidovaných stavebních povolení má daleko hlubší, systémové příčiny. Právě pokles počtu stavebních povolení je jejich logickým projevem.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Mezi hlavní příčiny patří:
- Legislativní nestabilita: V podstatě s téměř každým systémem, třebas jakkoliv nedokonalým, se lidská společnost má schopnost naučit pracovat a bez velkých nesnází užívat. Podmínkou je však dlouhodobá legislativní stabilita, která dává společnosti dostatečný čas na sžití. Naopak legislativní smršť a permanentní revoluční mnohačetné změny pak logicky přinášejí chaos, a důsledkem chaosu je zamrznutí procesů. Kupříkladu zavedení požadavku na vydávání závazného stanoviska odborem územního plánování obce s rozšířenou působností od počátku ledna 2018. Tato dobře míněná změna vedla k několikaměsíční paralýze v mnohých lokalitách naší země.
- Obava k opatrnosti: Druhým problémovým okruhem, úzce související s prvním, je pak obyčejná lidská obava. Obava, která se stále větší naléhavostí tíží pracovníky příslušných úřadů a institucí. Tito vzdělaní a inteligentní lidé si pamatují případy různých obvinění či stíhání z úřední či komunální sféry a bez ohledu na finální výsledek dané, zpravidla mnohaleté kauzy si pro sebe berou závažné poučení. Toto poučení je ryze české a jeho jméno zní opatrnost. Bohužel kombinace rozšiřování legislativy chvályhodných úmyslů a stupňujícího se fenoménu úřední opatrnosti vytváří vysoce toxickou směs, která má potenci zastavit či o řadu let oddálit lecjaký investiční záměr.
- Nereálné požadavky a zastaralé plány: U vodohospodářských infrastrukturních staveb se lze někdy setkat s problémy i jiného typu. Například s požadavkem na absolutní dodržení shody tras navrhovaných sítí s liniemi obsaženými v územních plánech vyhotovených za použití ručního kreslení i před více než 20 lety v měřítku 1 : 5000. Je pak marné vysvětlování odchylek kupříkladu změnou katastrálních hranic v rámci pozemkových úprav, či volbou vodohospodářsky optimálnějšího řešení.
- Rostoucí požadavky na čištění odpadních vod: Z jiného soudku je růst požadavků na snižování vypouštění znečištění z čistíren odpadních vod. Na straně jedné se ponechává stranou, že stát neumí účinně regulovat přísun nežádoucích látek typu fosfor a dusík ze zemědělsky obhospodařované půdy do vod povrchových a na straně druhé se propadá iluzi, že tuto nemohoucnost lze vykompenzovat zpřísněním požadavků na vody odtékající z ČOV.
Srovnání s minulostí: Rychlost výstavby dříve a dnes
Objektivním srovnáním s literárně zhusta zesměšňovanou byrokracií starého Rakousko-Uherska docházíme k šokujícím zjištěním. Jako příklad může posloužit stavba železniční trati České Budějovice - Plzeň o délce 136 km. Po čtyřech letech rozvah a jednání byla dne 11. listopadu 1866 udělena koncese pro stavbu a provozování železniční trati. V rozmezí pouhých 21 měsíců byla nejen uskutečněna tato rozsáhlá dopravní stavba, ale zajištěna i projektová příprava, stavební povolení, výkupy pozemků a uskutečněna celá řada změn trasy na žádost místních samospráv.
Podobně rychlé tempo bylo patrné i v devadesátých letech 20. století v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Společnost ČEVAK a.s. disponuje za uplynulé čtvrtstoletí velmi obsáhlou kontinuální databází pokrývající projektovou a inženýrskou přípravu četných staveb vodohospodářské infrastruktury na území tří set obcí a měst Jihočeského a Plzeňského kraje a kraje Vysočina.
Následující tabulka ilustruje průměrnou dobu realizace bytového projektu v České republice:
| Fáze projektu | Průměrná doba |
|---|---|
| Záměr a studie proveditelnosti | 6 měsíců |
| Územní řízení | 12 měsíců |
| Stavební řízení | 18 měsíců |
| Realizace stavby | 24 měsíců |
| Kolaudace | 3 měsíce |
| Celkem | 63 měsíců (5,25 let) |
Příklady rychlé realizace vodohospodářských staveb v 90. letech
Čistírna odpadních vod Horažďovice (1992-1993)
Mezi rozhodnutím města vybudovat ČOV s kanalizací a stavebním povolením uplynulo pouhých 7 měsíců, přičemž dokončení celé stavby následovalo již po 12 měsících od stavebního povolení.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Čistírna odpadních vod Vimperk (1993-1995)
Rovněž zde od vzniku záměru k ukončení výstavby uplynuly pouhé dva roky.
Čistírna odpadních vod Lipno nad Vltavou (1992-1993)
Mezi zpracováním projektové dokumentace pro územní rozhodnutí v červenci 1992 a dokončením stavby v prosinci 1993 uplynulo pouze 17 měsíců. Kolaudační souhlas s trvalým provozem ČOV pak vydal referát životního prostředí Okresního úřadu Český Krumlov dne 9. 12. 1993.
Čistírna odpadních vod Vodňany (1994-1997)
Mezi vznikem záměru a dokončením stavby tak uplynuly tři roky.
Čistírna odpadních vod Frymburk (1996-2000)
Zkušební provoz byl povolen dne 1. 11. 2000 a trvalý provoz pak 29. 10. 2001. Čistírna o kapacitě 5 600 ekvivalentních obyvatel je kompletně zastřešena s využitím prvků moderní architektury. Jak ale vidno, nejdelší časový úsek z přípravy si vyžádalo opatření finančních prostředků.
Kolapsy konstrukcí ve stavebnictví
Čtyřicítka majitelů halových, skladových a výrobních objektů, statici, projektanti, specialisté z vysokých škol, ale i zástupci stavebních úřadů ze Slovenska a Česka se sešla na IV. ročníku konference Havárie konstrukcí ve stavebnictví 2025. Na Slovensku je 128 hal s 7 580 potenciálně rizikovými vazníky, v Česku je to 194 identifikovaných hal s 10 957 vazníky typu ZIPP Bratislava.
Čtěte také: Vzdělávání v dopravním stavitelství
„Obecně spočívá nebezpečí dodatečně předpjatých konstrukcí v riziku křehkého porušení konstrukce vlivem přetržení předpínací výztuže,“ upozorňuje Jana Marková z Kloknerova ústavu ČVUT Praha a dodává: „Jde o prudkou rychlou reakci bez varování, k zemi jde při kolapsu jednoho kusu vazníku o rozponu 18 metrů materiál o hmotnosti 60 až 80 tun.“ Poslední dva roky jsou zaznamenány pády vazníků v devíti halách. „V převážné většině jde o průmyslové, skladovací a logistické haly. Známe ale i případy, kdy jde o školní tělocvičny,“ zmínil vedoucí Katedry nosných konstrukcí Technické univerzity v Liberci Vladislav Bureš a dodal: „Problémem těchto konstrukcí jsou skrytá ložiska lokální koroze.“
Majitelům hal se nabízí řešení - tím je zesílení stávajících rizikových konstrukcí. Zesílení předchází podrobná diagnostika, která odhalí problémová místa a stupeň degradace předpínací výztuže. „Bezpečnou životnost lze prodloužit na dalších 30 až 50 let. Zesílená konstrukce je snadno kontrolovatelná. Součástí zesílení je i sestavený provozní řád objektu, pravidelné servisní prohlídky a zateplení objektu, včetně odlehčení zatížení střechy aplikací izolačního systému PUR.“
Navrhovaná řešení
Může viník problém vyřešit? Téměř automaticky se pak v kontextu pomalého stavebního řízení a věčně přetrvávajícího bytového problému vynořuje otázka, proč by řešením permanentního selhávání a udržování neutěšeného stavu měl být ten, kdo je jeho viníkem? Je proto načase připustit kacířskou ideu, že by stát v oblasti bydlení měl být odkázán do patřičných mezí tak, aby se eliminovaly jeho negativní vlivy a škody.
Návrhů na změny bylo v posledních měsících několik, zrušení sporného bodu projednávala vláda naposledy v polovině října z popudu opoziční ODS. „Řízení by se výrazně zrychlilo, pokud by se podařilo zrušit to závazné stanovisko, orgánu územního plánování, tak to teď v některých místech znamená zdržení těch staveb až o měsíce. Někde se dokonce čeká na to závazné stanovisko pět, šest měsíců,“ řekl deníku Echo24 poslanec ODS Martin Kupka. Návrh však vláda zamítla.
Ministerstvo pro místní rozvoj slibuje i komplexní změnu zákona - na tu však bude nutné si počkat. V první polovině října byl ministryní představen plán na nový stavební zákon. Ten má podle ministerstva řízení podstatně zkrátit, vše by mělo být možné vyřídit na jednom místě. Za klíčovou zákonodárci považují zejména elektronizaci celého systému. „Tak, aby se do toho systému podařilo vstoupit tím, že pro lidi bude k dispozici portál stavebníka, a bude k dispozici datové úložiště projektové dokumentace."
tags: #kolapsy #staveb #statistika