Na venkovní zpevněné plochy nejčastěji používáme keramickou nebo betonovou dlažbu či přírodní kámen. Protože jsou tyto plochy velmi namáhané, je nezbytné je „dobře položit“, aby dlouhodobě odolávaly zátěži i povětrnostním vlivům. Kromě mnoha jiných faktorů je důležitý i správný výběr finálního „lepidla“, nebo chcete-li malty, které udrží spolehlivě jednotlivé dlaždice na svém místě.
Základní rozdělení lepidel
Cementem pojená lepidla na obklady a dlažbu se dají rozdělit podle tříd na standartní, to je třída C1, a třída s vyššími pevnostními charakteristikami C2. Toto je základní rozdělení. Norma hovoří i o dalších parametrech jako je snížený skluz (T) nebo prodloužená doba zavadnutí a mimořádné parametry, které definují míru flexibility lepidla na obklady a dlažby S1 - lepidlo s absorpcí průhybu do 2,5mm a extrémní flexibilitu s parametrem S2, což je průhyb od 2,5 do 5 mm. Taková lepidla jsou určena pro lepení velkých formátů dlažby nebo kritické podklady.
V portfoliu se nachází také Flexibilní lepidlo na obklady a dlažbu s gelovou konzistencí a výztužnými vlákny. Gelové lepidlo, které vyniká skvělou zpracovatelností a konzistencí a oproti běžným lepidlům méně osychá.
Výběr lepidla podle zatížení a propustnosti
Prvním důležitým milníkem, který rozhodne o způsobu pokládky, je předpokládané zatížení. Tedy fakt, zdali bude plocha pochozí nebo pojezdná. Plochu, určenou k pojíždění, je totiž vždy daleko lepší vybetonovat, jen štěrkové lože nemusí být dostatečné, protože by mohlo dojít k sednutí a následnému poškození dlažby.
Potom přichází na řadu druhé důležité rozhodnutí, a to, jestli chcete v rámci zpevněné plochy umožnit vsakování dešťové vody, nebo ji z povrchu necháte odtéct, či ji chcete nasměrovat například do nádrže k pozdějšímu použití. V poslední době je kladen čím dál tím větší tlak na zodpovědné hospodaření s dešťovou vodou a zajištění jejího vsaku na pozemku, nejlépe v co největší ploše.
Čtěte také: Průvodce výběrem ručních kleští na dlažbu
Pokládka s hydroizolací
Po urovnání terénu se na místo aplikuje vrstva štěrku a na tu se realizuje betonová deska (štěrkovou vrstvu je dobré zakrýt geotextilií, která zabrání protečení betonu). Aby nedocházelo ke vzlínání vody skrze betonovou desku a tím také ke změnám barvy dlažby (například u některých druhů betonových dlaždic vlivem výkvětů), ale i k porušení její přídržnosti k podkladu vlivem mrazu, aplikuje se většinou na tuto betonovou desku hydroizolace. U takové skladby je pak ideální použít maltu CEMIX 9130, tedy cementovou maltu s přísadou pucolánu pro přizdívání, pokládku a spárování obkladových a dlažebních prvků z přírodního a umělého kamene. Tu je možné použít jak k uchycení, tak k následnému vyspárování.
Pokládka umožňující vsakování vody
Chcete-li umožnit dešťové vodě, aby zpevněnou plochou protékala a vsakovala se, volí se nejčastěji způsob pokládky „bez lepení“, tedy její pokládka na připravené štěrkové lože, s následným „zapískováním“ spár a zhutněním pomocí vibrační desky. Lepší alternativou k tomuto způsobu, odolnější proti možnému budoucímu protlačení, je aplikace dlažby na tzv. drenážní beton (Cemix 9320). Ten má póry, díky kterým skrze něj voda proteče. Jeho drenážní schopnost se pohybuje zhruba okolo 80-100 l/min/m2.
Drenážní beton je dobré použít i u pojížděných skladeb, kde se aplikuje na vrstvu vyspádovaného klasického betonu (opatřeného hydroizolací), po které voda odtéká do předem určeného místa. Je taktéž možné drenážní beton zhotovit přímo na upravený terén, a nahradit jím štěrkovou vrstvu. Avšak je dobré pod něj umístit štěrkové lože, které pojistí možné vzlínání zemní vlhkosti a částečně eliminuje možné pohyby zeminy. Na vrstvu drenážního betonu se pak rovnou může zčerstva pokládat dlažba. Podle jejího materiálu se může taktéž pokládat buď do výše zmíněného lepidla CEMIX 8265 nebo CEMIX 9130.
Důležitost správné skladby souvrství
Nejdůležitější je tedy při pokládce venkovní dlažby promyslet a zrealizovat správnou skladbu celého souvrství, která zajistí vhodný a včasný odvod vlhkosti, zabrání jejímu zpětnému vzlínání a postará se tak o dlouhou a bezproblémovou životnost zpevněné plochy.
Typy lepidel a jejich vlastnosti
Beton je materiál složený z cementu, kameniva a vody. K opravě betonu a předmětů z něj vyrobených lze použít hned několik druhů lepidel. Lepidla na beton se dodávají v různých složeních, která jsou přizpůsobena typu opravovaného materiálu. K dispozici máte možnosti jak pro malé domácí opravy, tak pro větší, pokročilejší úlohy.
Čtěte také: Využití kleští na spony
Montážní lepidla
Montážní lepidla jsou vhodná na různé materiály, ale spolehlivě fungují i jako lepidla na beton. Pokud potřebujete montážní lepidlo pro interiér i exteriér, které má vysokou počáteční i konečnou pevnost, vyzkoušejte Pattex One For All HIGH TACK EXTREME. Můžete jej využít při lepení betonu na beton, ale i při lepení s jinými materiály jako jsou třeba cihly, keramika či sádrokartón.
Epoxidová lepidla
Pokud potřebujete vytvořit pevné spojení lepením betonu na kov, sklo nebo dřevo, zvolte epoxidové lepidlo na beton Pattex Repair Epoxy 5 Min. Aplikace je jednoduchá - jednotlivé složky tohoto epoxidového lepidla (pryskyřice a tvrdidlo) se promíchají již ve směšovači, proto je nemusíte míchat manuálně.
Flexibilní lepidla
Flexibilní lepidla, označená jako S1 nebo S2, se hodí pro objemově nestálé podklady jako například vytápěné podlahy nebo pro lepení obkladů s formátem nad 3 600 cm².
Značení lepidel a jejich význam
Pro všechny lepicí hmoty funguje systém značení pomocí kombinace písmen a číslic, která může vypadat například takto: C2TEF S1. Pro lepení obkladů a dlažeb se nejčastěji používají cementová lepidla. Zatímco písmena v označení lepidla upozorňují na určitou vlastnost, číslice vyjadřuje např. zlepšenou vlastnost nebo parametr. Úroveň jednotlivých parametrů se vyjadřuje třídami.
Třídy lepidel podle přídržnosti
- C1 = standardně tvrdnoucí lepidla
- C2 = zlepšená lepidla; hodí se například pro lepení dlažby v garážích a jinak zatěžované podlahy
Další označení lepidel
- T = lepidlo se sníženým skluzem
- E = lepicí hmota s prodlouženou dobou zavadnutí (neboli „otevřený čas“)
- F = rychletvrdnoucí lepidlo
- S1 - flexibilní lepidlo s příčnou deformací 2,5 až 5 mm
- S2 - vysoce flexibilní lepidlo s příčnou deformací nad 5 mm
Tabulka vlastností lepidel
| Označení | Vlastnost | Použití |
|---|---|---|
| C1 | Standardně tvrdnoucí | Běžné interiérové aplikace |
| C2 | Zlepšená přídržnost | Garáže, zatěžované podlahy |
| T | Snížený skluz | Obklady na stěny |
| E | Prodloužená doba zavadnutí | Náročné aplikace, začátečníci |
| F | Rychletvrdnoucí | Rychlá pochůznost |
| S1 | Flexibilní (průhyb do 2,5 mm) | Vytápěné podlahy, velké formáty |
| S2 | Vysoce flexibilní (průhyb 2,5-5 mm) | Vytápěné podlahy, velké formáty |
Doporučení pro výběr lepidla
Začátečník určitě nic nezkazí volbou poměrně univerzálního lepidla C2TE S1, které zaručí delší dobu zpracovatelnosti, je flexibilní a má vyšší přídržnost k podkladu. Vhodnost lepicí hmoty doporučujeme konzultovat i s dodavatelem keramického obkladu. Například vysoce slinuté dlažby typu Taurus (dlažby s nízkou nasákavostí) se musí lepit odpovídající cementovou hmotou, která nese označení min. C2TE.
Čtěte také: Manipulační kleště na cihly – recenze
Lepidla s vylepšenými vlastnostmi vychází samozřejmě dráž než obyčejná lepidla. Hrozí u nich ale menší riziko chyb, takže se jejich pořízení rozhodně vyplatí.
tags: #lepidlo #na #betonovou #dlažbu