Dřevo, téměř zapomenutá surovina, se stává opět široce využívaným materiálem. Bez nadsázky z něho lze vyrobit všechny prvky, které při stavbě domu potřebujeme. Je to snad jediný stavební materiál, ze kterého lze vyrobit všechny prvky domu - od nosných konstrukcí a úpravy povrchů až po nábytek a předměty denní potřeby. Dřevo je pro své mimořádné vlastnosti vnímáno lidskými smysly velmi pozitivně a vyvolává pocity krásy, tepla a bezpečí. Je charakteristické příhodnými biologickými, fyzikálními, statickými, konstrukčními i užitnými vlastnostmi. Dřevo se s dobrými tepelně izolačními schopnostmi používalo do konstrukcí i bez dalších izolačních materiálů. V minulosti lidé dobře věděli, kdy kácet stromy, jak dřevo řezat, opracovávat, sušit, skladovat, konstruovat a povrchově upravovat. Znali jeho schopnost přirozeného stárnutí a získání stříbřitošedé patiny.
Na bázi dřeva se vyrábějí dřevovláknité desky, moderní materiály s velmi dobrými tepelněizolačními vlastnostmi, nízkým difuzním odporem a dobrými mechanickými parametry, zejména pevností. Dřevovláknité izolační desky jsou ekologickým produktem na bázi dřevního vlákna. Dřevo se považuje za obnovitelný zdroj, který při svém růstu absorbuje značné množství CO2.
Výroba dřevovláknitých desek
Dřevovláknité desky se vyrábějí lisováním krátkých dřevěných vláken měkkého dřeva (snadno obnovitelné suroviny) při vysoké teplotě. Dřevovláknité desky se vyrábějí z jemných vláken dřeva jehličnanů (rozemleté dřevní hmoty), kde hlavní složkou je smrk - 95 % a zbývajících 5 % tvoří jedle. Ke spojování vláken k sobě se využívá přírodních látek obsažených ve dřevě (lignin a hemicelulóza). Vlákna jsou zahřátá na vysokou teplotu a následně slisována do podoby předfinálních a finálních produktů. Podíl přidaných surovin, jako jsou pojidla, vodoodpudivé látky a látky zajišťující nehořlavost, se obvykle pohybuje v řádu několika málo procent. Výrobky neobsahují formaldehyd a jiné zdraví škodlivé látky.
U všech druhů dřevovláknitých desek je základní vstupní surovinou kvalitní bílá štěpka z odkorněného, většinou jehličnatého dřeva (nejčastěji SM). Optimální velikost štěpky je 20-30 mm šířka, 40-50 mm délka a 3-5 mm tloušťka. Před vlastním rozvlákňováním musí být štěpky tříděny na plošných vibračních síťových třídičích, kde je odstraněna hrubá i příliš jemná frakce a pomocí několikastupňových magnetických separátorů jsou odstraněny kovové příměsi. Další výrobní operací je rozvláknění štěpek na jednotlivá vlákna nebo shluky vláken. Se získaným dřevním vláknem je možno pracovat dvojím způsobem.
- Starší způsob výroby, výroba DVD mokrou cestou, spočívá v přídavku chemikálií a ve formování vláknité suspense na podložní síto, kde dochází k postupnému odvodňování, lisování a vytvrzování desky.
- Druhý, energeticky méně náročný způsob, je výroba DVD suchou cestou, při které je na mokré nebo u některých technologií až na suché vlákno naneseno lepidlo a přídavné látky. Po usušení (vlhkost 5 až 10 %) je tento materiál vrstven na pás do koberce a postupně předlisován a slisován.
Obecné vlastnosti dřevovláknitých desek
Dřevovláknité desky a izolace mají vynikající tepelně izolační a především akumulační vlastnosti. Mezi izolacemi patří díky své hlavní složce - dřevu - ke špičce.
Čtěte také: MDF desky: Přehled vlastností
Tepelně izolační a akumulační vlastnosti
Dřevovláknité desky mají velmi dobré tepelněizolační vlastnosti. Dřevovláknitá izolace má porézní strukturu, takže dobře tepelně izoluje. I nejlehčí (foukaná) dřevovláknitá izolace dosahuje v porovnání s polystyrenem nebo minerální vatou násobně lepších parametrů. Jako jediný běžně užívaný tepelný izolant má tento materiál i příznivou schopnost akumulovat teplo. Díky své vysoké objemové hmotnosti a měrné tepelné kapacitě má dřevovláknitá izolace nadstandardní tepelně akumulační vlastnosti a tak zajišťuje celoroční tepelnou stabilitu stavby. Vyšší objemová hmotnost (až 180 kg/m3) má pozitivní vliv jak na fázový posun teplotního kmitu, tak na akustické vlastnosti izolantu nebo jeho tvarovou stálost. Tato akumulační schopnost zajišťuje několikanásobně vyšší ochranu proti horku. Zatímco v zimě potřebujeme teplo udržet v domě, v létě mohou domy trpět přehříváním. Přírodní dřevovláknité desky s ohledem na svoji tloušťku brání letnímu horku vstoupit do interiéru.
Pro srovnání uvádíme součinitele tepelné vodivosti (λ) různých izolačních materiálů:
| Materiál | Součinitel tepelné vodivosti λ [W/(m·K)] |
|---|---|
| Dřevovláknité desky | 0,038-0,05 |
| Pěnový polystyren | 0,033-0,040 |
| Extrudovaný polystyren | zhruba 0,030 |
| Skelná vlna | 0,032-0,05 |
| Minerální vlna | 0,035-0,042 |
Difúzní vlastnosti a regulace vlhkosti
Mezi hlavní přednosti patří prodyšnost - difúzní otevřenost, která pomáhá regulovat hladinu vlhkosti v interiéru stavby. Díky své difúzně otevřené buněčné struktuře dokáže sama regulovat vlhkost v interiéru. Měkké i tvrdé dřevovláknité izolace velmi dobře pracují s vlhkostí, kterou propouští i směrem ven. Proto se minimalizuje vznik plísní. I když je parotěsná vrstva pod izolací provedena dobře, přesto část vodní páry proniká z interiéru do izolace. Skelnou nebo minerální izolací pára projde a na horní straně izolovaného pláště zkondenzuje a zkape zpět do izolace. Takto namáhaná skelná nebo minerální izolace dlouhodobě degraduje a ztrácí své tepelně izolační vlastnosti. Dřevovláknité desky pohlcují vlhkost z ovzduší, což stabilizuje vlhkost v interiéru stavby. V případě suchého vzduchu vodu uvolňují, při vlhkém vzduchu ji pohlcují. Schopnost propouštět vodní páru je definována faktorem difuzního odporu μ (běžně v rozmezí 5 až 10 pro desky s objemovou hmotností vyšší než ρ = 150 kg/m3). Čím menší hodnota faktoru difuzního odporu, tím snadněji materiál umožňuje vodní páře pohyb difuzí a párové konvekce napříč konstrukcí.
Akustické vlastnosti
Dřevovláknitá izolace má také ochranu proti hluku. Vyšší objemová hmotnost má pozitivní vliv i na akustické vlastnosti izolantu.
Mechanické vlastnosti a tvarová stálost
Materiál se vyznačuje dobrými mechanickými parametry, zejména pevností. Vyšší objemová hmotnost má pozitivní vliv na tvarovou stálost izolantu. Dřevovláknité materiály jsou zpracovány tak, aby si zachovaly všechny výhody dřeva - mohou být pružné, pevné, voděodolné a složené z více vrstev.
Čtěte také: Průvodce Hobra podložkami pod podlahy
Hydrofobnost
Dřevovláknité desky mohou být hydrofobizovány ve hmotě a opatřeny povrchovou úpravou na bázi přírodního latexu pro zvýšenou odolnost proti srážkové vodě. Příkladem je deska best wood TOP 180, která je průběžně hydrofobována parafínem a její povrch má protiskluzovou latexovou úpravu.
Zdravotní nezávadnost a ekologie
Izolace je naprosto zdravotně nezávadná (dokonce ani při práci s ní nejsou nutné žádné ochranné pomůcky). Ekologické parametry - úplná zdravotní nezávadnost, potvrzená mezinárodními certifikáty, např Nature Plus (nejsou nutné ochranné pomůcky při práci s ní). Dřevo je obnovitelný materiál, který váže uhlík. Při výrobě této izolace je spotřebováno velmi málo energie a tak svou ekologičností předchází ostatní materiály.
Typy dřevovláknitých desek a jejich specifické využití
Měkké dřevovláknité desky (Hobra)
Jako měkké bývají označovány vláknité desky, jejichž hustota je nižší než 400 kg/m3. V současné době jsou nejčastěji vyráběny s hmotností kolem 250 kg/m3. Měkké dřevovláknité desky se vyrábějí většinou mokrou cestou s přídavkem lepidla a hydrofobizačních přísad (obvykle parafínu). Díky velmi malému slisování dřevních vláken se tyto desky nemohou používat jako samostatný konstrukční materiál. Měkké dřevovláknité desky jsou v ČR obvykle známé pod dnes již neexistujícím názvem Hobra. Je to lisovaná deska z lignocelulózových vláken. Výhodou HOBRY je, že jde o ekologický výrobek bez jakýchkoli chemických příměsí. Potěší i výbornými tepelně-izolačními a akustickými vlastnostmi. Měkké vláknité desky jsou používány zejména jako tepelná a zvuková izolace, např. při novém i dodatečném zateplení vnějších stěn a podkrovních prostorů, podhledů a stropů, při stavbě příček a dále jako podklad různých druhů podlah a izolace kročejového hluku.
Polotvrdé dřevovláknité desky (MDF)
Polotvrdé dřevovláknité desky, obvykle označované jako MDF desky (Medium Density Fiberboard), mají hustotu od 400 do 900 kg/m3. Takzvané MDF desky jistě znáte. Jedná se o zkratku z anglického Medium Density Fibreboard, což můžeme přeložit jako středně hustá dřevovláknitá deska. MDF desky se vyrábějí rozmělněním dřevních třísek a štěpky na vlákna, které se následně opětovně spojují - lisují se za použití tlaku a zvýšené teploty. MDF desky jsou vyráběné z dřevěných odpadních vláken tvrdých i měkkých dřevin. Po přidání pryskyřice nebo lepidla je výrobci stlačují za použití vyšší teploty a tlaku. Jako pojivo je využito ligninu, který je obsažen ve dřevě a syntetických pojiv. Pro desky určené jen pro interiéry je používáno močovinoformaldehydové lepidlo.
Nejdůležitější vlastností je homogenita desek v celém průřezu, která umožňuje čisté a kvalitní opracování frézováním reliéfů do plochých desek a profilování jejich boků. MDF desky jsou používány tam, kde nevyhovují běžné typy dřevotřískových desek, které jsou levnější, ale mají nehomogenní strukturu. Nejčastější použití tohoto materiálu je ve výrobě nábytku, kde bývají používány desky s hustotou okolo 650 kg/m3. MDF využívají také výrobci nábytku a truhláři na stěnové panely, police, skříně, dveře i pro výrobu dekoračních lišt. Používají se na dílce s tvarově profilovanými boky nebo na dílce s reliéfovanými plochami. Tvarově profilované boky desek obvykle bývají dokončeny lakem. Velmi časté použití je také na kuchyňská dvířka a čela zásuvek. Díky tomu jsou MDF desky, podobně jako HDF, vhodné a využívané i výrobci podlah.
Čtěte také: Vše o bílé dřevovláknité HDF desce
MDF desky mají i některé nevýhody:
- Absorbuje vlhkost - klasická MDF deska funguje skoro jako houba, nasává vlhkost a proto se nehodí pro použití ve vlhku nebo exteriéru. Z těchto důvodů není vhodná jako finální podlahová krytina bez další ochranné vrstvy.
- Menší odolnost bez povrchové úpravy - stejně jako vlhkost a vodu, nasává MDF materiál také jiné kapaliny.
- Ne každá deska je ekologická - zmiňovali jsme sice, že jsou MDF desky z ekologických materiálů, avšak ne všechny.
- Vyšší hmotnost - MDF desky jsou poměrně těžké, náročnější na transport a manipulaci.
Tvrdé dřevovláknité desky (Sololit, HDF)
Tvrdé dřevovláknité desky mají hustotu větší než 900 kg/m3. Ve většině případů jsou vyráběny v tloušťkách od 2 do 6 mm. HDF deska s hustotou až 900 kg/m3 je tvrdším a pevnějším materiálem než MDF desky, které mívají hustotu 680-730 kg/m3. HDF desky se používají v menších tloušťkách, což se hodí například pro využití na pláště dveří nebo jako podklad podlahových krytin. Tvrdé dřevovláknité desky byly původně vyráběny technologií výroby mokrou cestou. Na vlákna se přidávalo jen velmi malé množství lepidla a parafín. Konečné odvodnění bylo prováděno při lisování. Síto, na kterém je při lisování koberec položen, umožňuje rychlý odtok vody a odchod páry z lisované desky. Na hotové desce je na rubové straně vždy patrný otisk síta, lícová strana je hladká.
V ČR výrobu tvrdých DVD mokrou cestou započala v roce 1949 firma Solo Sušice (pod obchodním názvem Sololit) jako jedna z prvních na světě. Od počátku výroby se jednalo o velmi kvalitní materiál, který se rychle uplatnil na domácím i zahraničním trhu. Tento typ DVD má ve většině případů horší mechanické vlastnosti než překližka, ale je výrazně levnější. Díky některým přednostem, zejména tvrdosti a homogenitě, v mnoha případech překližku nahradil (např. záda skříňového nábytku). Závod v Sušici je od konce devadesátých let uzavřen. Dlouhá léta byly tvrdé DVD vyráběné mokrou cestou (tloušťky 3,2 mm) využívány hlavně na pláště dveřovek při výrobě interiérových hladkých dveří. Hlavní použití tvrdých DVD, většinou vyráběných suchou cestou, je v současné době při výrobě nábytku na záda skříní a dna zásuvek. Některé desky mající hustotu až 1 200 kg/m3 mohou být, např. v drážkovaném provedení s velmi odolným povrchovým nátěrem, určeny jako koupelnové dlaždice.
Specifické produkty a jejich aplikace
Dřevovláknité materiály se používají jako tepelná izolace do obálek budov od podlahy po střechu, většinou v ucelených systémech jednotlivých dodavatelů, které lze kombinovat i s jinými typy izolantů. Dřevovláknité desky jsou vhodné téměř pro všechny možné aplikace. Nejvíce se používá jako fasádní dřevovláknitá izolace.
- FLEX 50 je optimální izolace pro oblast mezi krokvemi pro střechu a dřevěné rámové konstrukce. Flexibilní dřevovláknitá izolace FLEX je vhodná pro výplně dutin stěn, střech, stropů ale i interiérových příček.
- Foukaná izolace FIBRE je optimální izolaci příhradoviny pro střechy a dřevěné rámové konstrukce. Pro použití v průmyslové prefabrikované výrobě a také při sanačních pracích izoluje všechny dutiny až do poslední spáry.
- MULTITHERM 140 je tlakuvzdorná izolační deska se skvělými hodnotami tepelné vodivosti.
- Výrobek WALL 140 je izolační tlakuvzdorná omítatelná dřevovláknitá deska pro pokládku na celoplošné podklady jako např. zdivo a masivní dřevěné konstrukce venkovních stěn. Příkladem je NATUR HELD WAND 140/180 k opláštění difúzně otevřených dřevostaveb, ale i zděných staveb.
- Náš TOP 180 je izolační tlakuvzdorná deska odolná proti povětrnostním vlivům a při sklonu střechy ≥ 15° ji lze zařadit jako protidešťový zavěšený strop do třídy 3 ZVDH. Rovněž se může TOP 180 využít velmi dobře jako fasádní izolace proti povětrnostním vlivům v případě uzavřeného zavěšeného obvodového pláště jako zadní izolační větrání. Tato deska best wood je průběžně hydrofobována parafínem. Povrch má protiskluzovou latexovou úpravu. TOP 180 lze volně vystavit povětrnostním vlivům až na 12 týdnů.
- Velice účinná je dřevovláknitá kročejová izolační deska např. produkt NATUR HELD INNEN. FLOOR 220 je dřevovláknitá izolační deska pro odzkoušené zvukově izolační nástavby na stropech z masivního dřeva se zvýšeným namáháním v tlaku. Existuje dřevovláknitá izolační deska s vkládanou lištou pro připevnění podlahové nástavby nebo bez vkládané lišty jako podklad pro plovoucí suché potěrové nástavby a pro tekuté a cementové potěry. Vkládaná lišta je ze smrku v provedení pero + drážka.
Stavební systém NOVATOP představuje propracované stavební komponenty, z nichž vznikají moderní dřevěné stavby, které vykazují vysokou užitnou hodnotu. Promyšlená skladba stavebního systému NOVATOP tvořená dřevěnou masivní deskou a dřevovláknitou izolací v sobě spojuje výhody dřeva a dřevovláknité izolace. Společně vytvářejí harmonický celek, který stavbám propůjčuje jedinečné vlastnosti. NOVATOP elementy s vnitřní měkkou dřevovláknitou izolací současně vynikají velmi dobrou statickou únosností, konstrukci stavby proto činí tuhou a stabilní po obou osách. Protože lze dutiny mezi žebry vyplňovat dřevovláknitou deskou podle požadavků, snadno se v nich připravují také trasy pro instalace nebo rozvody.
Dřevovláknité desky mohou být použity i jako náhrada sádrokartonu v interiéru - lze jej upravit tenkovrstvými omítkami, které mnohem méně praskají.
Výhody a nevýhody dřevovláknité izolace souhrnně
Dřevovláknité desky jsou progresivní a ekologický izolační materiál, splňující požadavky moderní doby. Vyrábějí se z dřevní hmoty - dřevních vláken, přičemž lze použít i odpadový materiál z dřevozpracujícího průmyslu. Vlákna jsou slisována za vysoké teploty a tlaku, přičemž pojivo tvoří přirozeně se vyskytující pryskyřice. Pro lepší parametry se mohou přidávat pojiva či jiné látky. Dřevovláknitá izolace má široké spektrum využití - v interiéru, na střechách (pro zateplení z interiéru i exteriéru), na fasádách a k zateplení stěn. Práce s touto izolací je poměrně snadná a nevyžaduje náročné technické vybavení. Tenčí desky (do 15 mm) lze řezat i nožem. Při uskladnění je třeba dřevovláknité desky chránit před povětrnostními podmínkami a upevňování probíhá mechanicky, bez lepidel.
Výhody:
- Ekologické parametry - zdravotní nezávadnost, potvrzená certifikáty. Dřevo je obnovitelný materiál, který váže uhlík.
- Výborné tepelně-izolační a akustické vlastnosti.
- Schopnost udržet stabilní vlhkost v interiéru.
- Vysoká odolnost v tlaku.
- Prodyšnost - difúzní otevřenost.
- Vysoká objemová hmotnost (40 až 270 kg/m³) zajišťuje akumulační vlastnosti a tepelný komfort.
Nevýhody:
- Vyšší pořizovací cena v porovnání s ostatními materiály.
- Neměla by přijít do styku s vysokou vlhkostí, proto se nepoužívá jako izolace základů.
Budoucnost dřevovláknitých desek
Dřevovláknité desky a rohože mají mnohostranné využití v moderním stavitelství a jejich uplatnění bude nadále růst v souvislosti s ústupem od difúzně uzavřených konstrukcí s nespolehlivými parotěsnými fóliemi a s přibývající poptávkou investorů po systémech difúzně otevřených a přírodních ekologických materiálech. Dřevovláknité desky jsou díky svým vlastnostem výborným řešením pro zajištění tepelné stability a zvukové ochrany nových staveb, dřevostaveb a rekonstruovaných stavebních konstrukcí. Souvrství stavebních konstrukcí s použitím dřevovláknitých desek je ze stavebně-fyzikálního hlediska vysoce kvalitní a zaručuje minimalizaci spotřeby energií. Dřevovláknité desky tedy více než plnohodnotně nahradí běžně používané izolační materiály jako jsou minerální vlna, polystyren a PUR/PIR izolační desky.
Alternativní a podobné materiály
Společnost PackWall se rozhodla přijít s inovativním řešením, jak zužitkovat odpadní materiál - vzít vyhozené nápojové kartony, rozemlít je a pak je za tepla slisovat do podoby velkých desek. Tyto desky mají díky materiálu používanému na nápojové kartony jedinečné vlastnosti, jsou dostatečně pevné, pružné, ale zároveň jsou vhodné pro různé povrchové úpravy. Používají se na stavbách i v interiéru. PackWall desky jsou široce využitelné v obytných i průmyslových budovách. Jsou ekologickou a k přírodě šetrnou náhradou dřevovláknitých, sádrovláknitých a sádrokartonových prvků. Skvěle se hodí pro vnitřní i vnější stěny, dělicí příčky, šikmé střechy, podlahy a ploché střechy (jako pochozí plocha pod hydroizolací).
S OSB deskou se potkáte při stavbě domů jako nosné a sendvičové konstrukce nebo obklady stěn. Nevypadá zrovna ukázkově, takže se používá spíš tam, kde není na očích.
tags: #drevovlaknita #deska #překlad #a #vlastnosti