Vyberte stránku

Laminát je oblíbenou podlahovou krytinou díky své snadné pokládce a stabilitě. Je také ideální volbou pro alergiky a majitele domácích zvířat. Pokud se rozhodnete pro pokládku laminátové podlahy svépomocí, tento podrobný návod vám krok za krokem ukáže, jak na to.

Před pokládkou: Příprava a aklimatizace materiálu

Plovoucí podlahy nejsou přichyceny napevno k podkladu ani k okolním stěnám, což z nich činí ideální volbu pro svépomocnou realizaci. Tento typ podlahy se skládá z jednotlivých lamel, jež se do sebe zapojují pomocí systému pero-drážka, tedy zámkového spoje, u kterého se lamely skládají na sucho.

Před samotnou pokládkou je nezbytné nechat podlahovou krytinu aklimatizovat v dané místnosti po dobu alespoň 48 hodin, ideálně při stabilní teplotě kolem 20 °C. Laminátové desky skladujte ve vodorovné poloze uprostřed místnosti, aby materiál vstřebal teplotu a vlhkost vzduchu v místnosti.

Při nákupu plovoucí podlahy vždy pořiďte o cca 10-15 % lamel navíc kvůli prořezům. Odřezek o délce menší než 30 cm by se při pokládce již neměl používat.

Příprava podkladu

Kvalita podkladové vrstvy pod samotnou plovoucí podlahou je zásadním faktorem úspěchu. Ideální podklad pro laminát je pevný, čistý, suchý a rovný. Jako materiály pro podklad se hodí beton, potěr, dřevotřískové desky a dřevěná prkna. Podlaha nesmí mít žádnou zbytkovou vlhkost - zejména nový potěr často vykazuje zbytkovou vlhkost. Dbejte na to, aby byl podklad absolutně suchý.

Čtěte také: Izolační fólie: Střechy, podlahy a základy

Stejně důležité je, aby byla podlaha rovná. Není-li rovná, může se laminát zkroutit, vyboulit nebo může prasknout ve spoji pero-drážka. Tím může dojít k významnému poškození. Nerovnosti větší než 2 mm na dvoumetrové měřicí lati nebo na jeden metr plochy je nutné vyrovnat (např. nivelační stěrkou) před pokládkou laminátové podlahy. Stávající podlahu důkladně srovnejte - pomocí vodováhy zkontrolujte nerovnosti, akceptovatelné jsou max. 3 mm výškového rozdílu na 1 m2. Starý koberec a zbytky lepidla je třeba beze zbytku odstranit.

Izolace proti vlhkosti a hluku

Konkrétní skladba jednotlivých vrstev pak závisí na typu konstrukce a požadovaných vlastnostech. Při pokládce na základovou desku nebo betonové plochy se neobejdete bez parotěsné vrstvy, jejímž úkolem je zabránit pronikání vlhkosti do izolační vrstvy a k samotné podlahové krytině. Tuto vrstvu tvoří PE fólie neboli parozábrana. Pásy by se měly překrývat nejméně o 20-30 cm a u stěn by měly přesahovat o 5-10 cm. Jednotlivé pásy pokládáme s přesahem 10-20 cm přes sebe, přes spoje pak nalepíme těsnicí pásku. Pokud pokládáte laminát na dřevěné podklady (např. dřevotříska), PE fólie není potřeba. Mnoho kročejových izolací má v sobě parotěsnou zábranu už zabudovanou - v takovém případě není samostatná PE fólie potřeba.

Pro tlumení zvuku je nezbytná montáž izolace proti akustickému hluku. Na parotěsnou zábranu přijde pěnová podložka fungující jako akustická izolace pro minimalizaci kročejového hluku. Pásy podložky by se měly překrývat nejméně o 20-30 cm a u stěn by měly přesahovat o 5-10 cm. Pozor! Některé plovoucí podlahy již mají podložku integrovanou, proto nemusí být nutné ji pokládat.

Směr pokládky laminátu

Nejdříve si promyslete směr pokládky. Laminátová prkna pokládejte pokud možno rovnoběžně s dopadajícím světlem. Panely přitom zpravidla směřují k oknu, podélné strany a spáry sledují směr světla. Spáry laminátové podlahy tak nebudou na podlaze tolik nápadné a budou působit klidným optickým dojmem. V případě oken na více stranách upřednostněte stranu, kde je oken víc nebo kde jsou větší.

Pokud například pokládáte laminát v dlouhé chodbě, rozhodněte se položit laminát v řadách kolmo ke směru průchodu. Místnost pak vypadá širší. Průběh spár v místnosti bez oken má podřadný význam. V úzkých, dlouhých místnostech pokládejte dílce v podélném směru.

Čtěte také: Jak položit dlažbu od středu

Postup pokládky laminátových prken

  1. Položení první řady laminátu

    Začněte s pokládkou první řady od rohu místnosti, v ideálním případě zleva doprava. Před položením prvního dílce odřízněte pero zámkového systému (případně zužte první řadu dle potřeby), aby u zdi nepřekáželo. Touto stranou pak dílce položíte ke stěně. Tuto potřebnou dilatační spáru, která kompenzuje roztažnost materiálu, zajistíte klínem. Po obvodu místnosti je třeba ponechat 10-15 mm mezeru, takzvanou dilatační spáru, kterou vytvoříte pomocí klínů. Dilatační spára nesmí být vyplněna ani v ní nesmí být uložen elektrický kabel nebo jiný předmět. Spočítejte, jak vám vyjdou podlahové dílce ke druhé straně místnosti - poslední lamela by měla být široká min. 5 cm. První řada podlahy někdy musí být přizpůsobena nerovnostem stěny. Za tím účelem nejprve přeneste obrys stěny na dílce.

    Jednotlivé díly spojujte tak, že pod úhlem nasadíte jeden okraj do druhého a přitlačíte je k sobě tak, aby mezi nimi nebyla žádná mezera. Po položení na zem pak ještě dílec doklepneme kladívkem nebo palicí. Použijte narážecí špalík a kladivo, aby nedošlo k poškození prkna.

  2. Nařezání laminátových panelů

    Změřte délku potřebnou pro poslední dílec a zkraťte ho. K řezání laminátu můžete použít řezačku na laminát, stolní kotoučovou pilu, přímočarou pilu s pilovým listem na laminát (bez kyvadlového zdvihu) nebo pokosovou pilu s vhodným řezacím kotoučem (řežte ze spodní strany, aby se zamezilo štěpení okrajů). Vždy použijte řádně naostřený nebo nový pilový list, zabráníte tak otřepům nebo štípání povrchu podlahy při řezání.

  3. Pokládka dalších řad

    Pokračujte v pokládce laminátu s odstupem 10 mm až 15 mm od stěny. Tuto přečnívající část posledního dílce z první řady použijte jako základ druhé řady, aby příčné spoje mezi lamelami nikde netvořily přímku. Přesazení spár by mělo být 40 cm. Další řadu začněte kusem, který vám zbyl z posledního dílce první řady, pokud má alespoň třetinovou délku. Vždy dbejte na to, aby byly spoje vzhledem k předešlé řadě přesazeny cca o třetinu délky a zachovávejte dilatační spáry u stěn.

    Nejprve sestavte celou druhou řadu a poté ji zasuňte a zacvakněte do první řady. Při připojování dílců je nepokládejte vodorovně, ale naklopte tak, aby spojovací zámky dílců byly u sebe a druhá, volná strana byla ve výšce cca 10-20 cm nad podlahou. Zasuňte zámky k sobě a dílec položte - tím se spojí a zacvaknou do sebe. Pokračujte stejně s dalšími řadami.

    Čtěte také: Dokonalá pokládka dlažby

    K hraně poslední lamely se kladívkem nebo gumovou palicí nedostanete. Proto musíte do mezery vložit dotahovací hák.

  4. Položení poslední řady laminátu

    Jakmile dosáhnete konce místnosti, upravte poslední řadu dílců na požadovaný rozměr (nezapomeňte na dilatační spáru). V poslední řadě musíme většinou zkrátit lamely i na šířku. Jejich nasazování do hotové podlahy je kvůli menšímu manipulačnímu prostoru o něco pracnější. Pro vsazení poslední řady použijte utahovák.

Řešení překážek a detailů

  1. Napojení trubek topení při pokládce

    V místech, kde jsou trubky topení, je třeba daný dílec podlahy upravit. Změřte vzdálenost mezi středem trubky a stěnou, přeneste ji na prkno a v daném místě udělejte čáru tužkou. Položte prkno těsně před trubky a i jejich polohu na něj přeneste. Poté provrtejte otvory forstnerovým vrtákem s určitou rezervou (např. u měděných trubek 15/1 mm vyvrtejte otvor 35 mm). Aby bylo možné trubky skrz otvor protáhnout, je třeba dílec přeříznout v místě středu vyfrézovaných otvorů napůl. Větší kus položte před topení a menší kousek s trochou lepidla dosaďte ze strany od stěny. Vyvrtané otvory zakryjte radiátorovou rozetou.

  2. Zárubně dveří

    Musí se také zhotovit vybrání pro zárubně. Je-li zárubeň dveří příliš nízko, jednoduše ji zkraťte pomocí multifunkčního stroje, také známého jako oscilační fréza nebo multi-cutter s pilovým listem. K zárubni přiložte příslušný laminátový díl a v jeho výšce zárubeň dveří odřízněte. Dbejte přitom rovněž na dostatečnou dilatační spáru pod zárubní, a to min. 10 mm. Pokud dílec nelze nasadit se sklonem pro zajištění, je třeba jej připojit naplocho. Jestliže zárubně dveří nejsou zkracovány, je třeba mezi laminátovou podlahou a zárubní počítat s dilatační spárou min. 10 mm.

Dokončovací práce

  1. Odstranění distančních klínů a přečnívající fólie

    Po položení poslední řady laminátu odstraňte klíny u stěn. Pomocí zalamovacího nože zkraťte přečnívající fólii u stěny nad novou podlahou.

  2. Osazení soklových lišt

    Na závěr pokládky zakryjte viditelné dilatační spáry obvodovými lištami. Montážní svorky přišroubujte na stěnu těsně nad podlahou ve vzdálenosti asi 40 až 50 cm od sebe a lišty na ně nasaďte. Soklové lišty se nejčastěji montují lepením (doporučujeme Mamut lepidlo), případně přišroubováním. V rozích lišty seřízněte v úhlu 45° a sesadíme k sobě, případně použijte speciální rohové prvky. Vzniklou spáru mezi horní částí lišty a zdí přetřete akrylátovým tmelem. V místech, kde nelze profily ani soklové lišty upevnit, musí být obvodová spára utěsněna trvale elastickou spárovací hmotou.

  3. Montáž přechodových lišt pro laminát

    Při pokládání průběžně přes několik místností rozdělte plochy v prostoru dveří, případně v průchodech, pomocí k tomu určených přechodových profilů. Dodržujte dilatační spáry mezi laminátovými podlahami.

Co budete pro svůj projekt potřebovat

Kromě samotných lamel (včetně prořezu 10-15 %) a pěnové podložky budete potřebovat následující nástroje a materiály:

  • Separační fólie (parozábrana)
  • Montážní lepidlo (např. Mamut)
  • Akrylátový tmel
  • Obvodové lišty a přechodové lišty
  • Malé kladivo nebo gumová palice
  • Dotahovací hák
  • Tužka a metr
  • Pilka (přímočará pila, pokosová pila, řezačka na laminát)
  • Distanční klíny
  • Vrtačka s Forstnerovým vrtákem
  • Zednická šňůra nebo rovnací lať
  • Popř. míchací nástavec na vrtačku nebo metla (pro nivelační stěrku)

Běžné chyby při pokládce plovoucí podlahy

  • Nedostatečně pevné utahování dílců: Nejsou-li dílce do sebe napevno zasazené, mohou mezi nimi vznikat nevzhledné spáry.
  • Nedodržení dilatačních spár: Pokud nenecháme u stěn i u všech pevných objektů v prostoru doporučenou dilatační spáru (min. 10 mm), podlaha se může nadzvedávat, vyboulit a houpat.
  • Podcenění přípravy podkladu: Kvalita podkladové vrstvy pod samotnou plovoucí podlahou je zásadním faktorem úspěchu.
  • Vyhození zbývajícího materiálu: Jednou z výhod plovoucí podlahy je snadná výměna dílců. Ponechte si dostatek náhradních lamel pro případné opravy.

Údržba plovoucí podlahy

Pravidelná údržba laminátových i vinylových click podlah je velmi snadná, stačí, když je budete klasicky zametat či luxovat a vytírat. Doporučujeme používat pouze kvalitní a ověřené čisticí prostředky, které nepředstavují riziko poškození podlahy. Povrchové škrábance můžeme opravit permanentním fixem na podlahy. Na hlubší rýhy je potřeba aplikovat podlahářský vosk nebo tmel, kterým se po zahřátí rýhy vyplní.

Laminátové a dřevěné podlahy jsou choulostivé na prudké změny teplot a vysokou vzdušnou vlhkost. Špatně snáší i přímý kontakt s vodou, proto se nehodí pro použití do kuchyní či koupelen. V případě rozlití vody je třeba místa co nejdříve vysušit, aby materiál nenabobtnal.

Přehled typů plovoucích podlah
Typ podlahy Výhody Nevýhody
Laminátové podlahy Snadná údržba, cenová dostupnost, odolnost proti poškození. Špatně snáší vlhkost a teplotní rozdíly.
PVC a linoleové podlahy Dobře tlumí hluk, snadno se udržují, nevyžadují speciální údržbu. Náchylné k proseknutí.
Vinylové podlahy Vynikající odolnost vůči mechanickému poškození i vlhkosti, nenáročné na údržbu, snesou i vysokou zátěž. Náchylné k proseknutí, v průběhu času se objemově zmenšují.
Dřevěné plovoucí podlahy Výborná životnost, přírodní design, vysoká kvalita. Dražší a náročnější na údržbu.

tags: #kladeni #plovouci #podlahy #postup

Oblíbené příspěvky: