Vyberte stránku

Chcete funkční, odolnou, esteticky přitažlivou a dlouhodobě trvanlivou keramickou podlahu nebo obklad? Nevhodný výběr keramického obkladu a dlažby je častá chyba při obkládání a pokládání. Tuto chybu bohužel neopakují jen laici při svépomocném, kutilském obkládání. Občas - zejména v zájmu co nejnižší ceny pro zákazníka nebo investora - přimhouří oči i profesionálové. Důsledky nevhodného a nesprávného výběru se dříve nebo později projeví a jsou zralé na reklamaci, opravu, a v horších případech na rekonstrukci.

Historie a vývoj keramických obkladů

Pár tisíciletý vývoj keramiky jako stavebního dokončovacího materiálu přinesl samozřejmě mnoho změn, zejména technologických. Od té doby, co se keramika začala používat ve stavebnictví, se kritéria a zásady postupně vytvářely a „nabalovaly“. Již od konce 19. století nabízely keramické závody architektům a stavitelům mnoho druhů kvalitních, různě zbarvených a střídmě či bohatěji zdobených výrobků. Bělninové neboli pórovinové glazované obkládačky se od počátku 20. století pomalu ale jistě stávaly více či méně běžnou součástí interiéru obytných, hospodářských i veřejných budov. Zdobnější i prostší původní interiérové obklady jsou ne právě běžnou, často nedoceněnou součástí starších staveb. Pokud zůstaly ušetřeny necitlivých zásahů, bývají zachovány v dobrém technickém stavu.

Rakovnická firma věnovala velikou péči propagaci svého zboží nejen v Čechách a na Moravě, ale i v dalších evropských zemích. Své vzorkovny měla i v Budapešti a v Bělehradě, také v Polsku, Švýcarsku a Holandsku. Přizvala navíc ke spolupráci výtvarné umělce a vypalovala jejich figurální plastiky určené pro výzdobu významných budov. Příkladem výjimečného použití keramického obkladu v interiéru je restaurace hotelu Imperial z let 1913-1914, kde jsou obloženy nejen všechny stěny, ale také sloupy a pilíře, průvlaky a stropní podhled. Tyto čtyři snímky nám umožňují učinit si představu o nevšedním pojetí keramického obkladu stěn, sloupů a pilířů, průvlaků a stropního podhledu restaurace i její předsíně v pražském hotelu Imperial. Také v Obecním domě (zvaném Repre) postaveném v letech 1905-1911 se rakovnické výrobky uplatnily na více místech v interiéru.

Vlastnosti keramických obkladů a dlažeb

Keramika má svoje specifické vlastnosti. Jde o výrobky, které mají výrazné přednosti a proto je hojně užíváme, ale také svoje zápory nebo určité meze při používání. Základními nevýhodami keramiky jsou její křehkost, nižší odolnost vůči padajícím předmětům, menší pevnost v tlaku, ale i komplikované a omezené možnosti případné rekonstrukce. Keramické podlahy jsou totiž lepené tak, aby vydržely tolik, jako stavební konstrukce. Základní zásady a kritéria výběru určují zejména užitné vlastnosti a parametry keramického materiálu. Ty jsou dány normami, v EU víceméně standardizovanými. Druhou oblastí vymezující výběr je vhodnost použití v konkrétních podmínkách. Keramickému obkladu nevadí voda, vlhko, pára, ani změny teplot, je odolný mechanicky i chemicky. Snadno se udržuje, hodí se i pro alergiky. Moderní keramické obklady mají i další výhody - díky pokrokové technologii si snad každý vybere design, formát a povrch podle svého vkusu.

Základní vlastnosti, které nás zajímají:

  • Odolné vůči vnějším vlivům (dlouhodobá životnost)
  • Estetické hodnoty - design
  • Hygieničnost (snadná čistitelnost)
  • Chemická odolnost
  • Tvrdost
  • Pevnost
  • Protiskluznost
  • Mrazuvzdornost
  • Antistatické vlastnosti

Normy a klasifikace keramických obkladových prvků

Označování keramických obkladů a dlažeb se řídí podle ČSN EN 14 411 Keramické obkladové prvky - Definice, klasifikace, posuzování shody a označování. Poslední edice č. 3 je z r. 03/2017. ČSN EN 14 411:2017 má jeden pojem pro obklady a dlažby a tím je keramický obkladový prvek. Všechny základní vlastnosti a parametry, včetně množství, data a místa výroby, má mít keramická dlažba nebo obklad uvedené na obalu. Tedy alespoň by měly mít. Výrobce/prodejce je povinen poskytnout technické listy stejně jako prohlášení o vlastnostech včetně certifikátů o provedených zkouškách podle ČSN EN ISO 10 545 1 až 16.

Čtěte také: Obkládání OSB desek: Na co si dát pozor?

Třídění keramických obkladových prvků dle nasákavosti a technologie výroby:

Vzhledem k velkému počtu různých typů obkladaček a dlaždic je třídění keramických obkladových prvků podle nasákavosti a technologie výroby a tím i použitelnosti následující:

Způsob vytváření Skupina E (Nasákavost) Příloha
Metoda A: Tažené obkladové prvky Skupina I E ≤ 3 %
Skupina AIa E ≤ 0,5 % Příloha L
Skupina AIb 0,5 % < E ≤ 3 % Příloha A
Skupina IIa 3 % < E ≤ 6 % Příloha B (část 1), Příloha C (část 2)
Skupina IIb 6 % < E ≤ 10 % Příloha D (část 1), Příloha E (část 2)
Skupina III E > 10 % Příloha F
Skupiny AIIa a AIIb jsou rozděleny do dvou částí (část 1 a 2) z důvodů různých požadavků na výrobek.
Metoda B: Za sucha lisované obkladové prvky Skupina BIa E ≤ 0,5 % Příloha G
Skupina BIb 0,5 % < E ≤ 3 % Příloha H
Skupina BIIa 3 % < E ≤ 6 % Příloha I
Skupina BIIb 6 % < E ≤ 10 % Příloha J
Skupina BIII E > 10 % Příloha K
Skupina BIII zahrnuje výhradně glazované obkladové prvky - obkladačky.

V současné praxi převládají výrobky skupiny BI, zejména pak BIa s nasákavostí E ≤ 0,5 %, které se někdy nazývají porcelánové nebo silně slinuté, popř. jemná kamenina. Výrobky s nasákavostí E ≤ 3 % jsou mrazuvzdorné. Naopak obkladové prvky skupiny BIII jsou obkladačky s nasákavostí E < 10 % nejsou mrazuvzdorné a jsou určeny pouze do interiéru.

Klasifikace glazovaných obkladových prvků dle odolnosti proti povrchovému opotřebení (PEI):

ČSN EN 14 411 Příloha M uvádí klasifikaci glazovaných obkladových prvků odpovídající jejich odolnosti proti povrchovému opotřebení označované jako hodnoty PEI a jsou určené pouze pro podlahy. Tabulka ukazuje pouze příklady a neměly by se používat jako zdroj přesných požadavků.

  • Třída 0: Nedoporučuje se používat glazované obkladové prvky.
  • Třída 1: Dlažby a prostory, ve kterých se bude převážně chodit v botách s měkkou podrážkou nebo naboso a bez škrábajících nečistot (např. bytové koupelny a ložnice bez přímého vstupu zvenčí).
  • Třída 2: Dlažby pro prostory, ve kterých se bude převážně chodit v botách s měkkou podrážkou nebo normální podrážkou a s co možná nejmenším množstvím škrábající nečistot (např. místnosti v obyvatelných prostorech, s výjimkou kuchyní, vstupních a jim podobných prostor, ve kterých se často chodí). To neplatí pro zvláštní obuv (např. okované boty).
  • Třída 3: Dlažby pro prostory, ve kterých se bude chodit často v normálních botách a s malým množstvím škrábajících nečistot (např. bytové kuchyně, předsíně, chodby, balkony, lodžie a terasy). To neplatí pro zvláštní obuv (např. okované boty).
  • Třída 4: Dlažby, na kterých se bude pravidelně chodit s malým množstvím škrábajících nečistot, takže nároky na tvrdost budou vyšší než u skupiny 3 (např. průmyslové kuchyně, hotely, výstavní a prodejní prostory).
  • Třída 5: Dlažby, které jsou požadovány pro silný pěší provoz po dlouhou dobu s malým množstvím škrábajících nečistot, takže se jedná o nejzazší podmínky, za nichž je ještě možné použít glazované dlaždice a desky (např. veřejné prostory jako nákupní centra, vstupní haly na letištích, hotelová foyer, veřejné cesty pro chodce a průmyslové použití).

Tato klasifikace platí pro uvedené použití za normálních podmínek. V extrémních případech intenzivního používání a velkého množství škrábajících nečistot mohou být použity neglazované obkladové prvky nebo by mohly přicházet v úvahu i tažené obkladové prvky ze skupiny I.

Protiskluznost

Základním hodnotícím kritériem pro podlahy je jejich protiskluznost, která je dána ČSN 74 4505 Podlahy - všeobecná ustanovení. Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3. U částí staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých průchodů, musí být tato hodnota nejméně 0,6. Hodnoty protiskluznosti se udávají v těchto hodnotách:

Čtěte také: Postup obkládání sádrokartonu

  • Součinitel smykového tření (µ)
  • Úhlem na nakloněné rovině (R9 - R13)
  • Maximální hodnotu kmitu kyvadla (Pendulum)

Hodnoty protiskluzu nejsou vzájemně převoditelné!

Výběr a použití keramických obkladů a dlažeb

Výběr by měl začít již v projektové fázi podle kritérií určených prostorem, kam obklad a dlažba budou aplikovány. Pokud nejste profesionál a chcete se vyhnout chybnému výběru, zkuste obkladové prvky vybírat „naživo“, v kamenné prodejně, a ne přes internet. Tam si pohodlně kupte nářadí a to, co vám ulehčí práci. Keramické obklady a dlažby potřebujete vidět, ohmatat a nechat si je ukázat, předvést. Široké spektrum typů a druhů keramických obkladů je klíčovou výhodou tohoto materiálu. Můžeme si vybrat podle určujících vlastností a parametrů ten správný obklad do konkrétního prostředí a prostoru.

Použití v různých typech místností:

  • Mokré místnosti: Obklady a dlažby jsou ideální pro mokré místnosti. V koupelně keramika odolá vodě, vlhku i chemikáliím. Vysoce protiskluzné povrchy jsou vhodné k použití i ve sprchových koutech nebo třeba v okolí bazénů, kde hrozí riziko uklouznutí. Větší poměr spár oproti dlažbě oceníte ve sprchovém koutě, kdy spáry účinně odvádějí z povrchu vodu a zlepšují protiskluznost.
  • Kuchyně: Snadnou údržbu a odolnost proti teplotním změnám či mastnotě oceníte v kuchyni.
  • Obývací pokoje, chodby: Jsou jednou z mnoha možností pro navrhování stěn a podlah.
  • Ložnice: Není důvod bránit se volbě keramického obkladu i tam, kde není zcela běžný, například v ložnici. Slinuté glazované rektifikované dlaždice série Base s příjemným reliéfem evokujícím homogenní kamenný povrch vhodně propojí ložnici s koupelnou.
  • Exteriér: Dlaždice s prakticky nulovou nasákavostí jsou ideální k použití v exteriéru, například na terase, balkóně, v okolí bazénu nebo v zahradním altánu bez nebezpečí poškození mrazem. Na rozdíl od dřeva, které po čase ztrácí působením povětrnostních vlivů svoji původní barvu a šedne, zůstává keramika jako nová.

Podle architekta Jana Ranného je keramický obklad spolu s kamenem a dřevem v bytové architektuře mezi tradiční materiály, které nikdy nevyjdou z módy. Osvědčený keramický obklad má výjimečné vlastnosti, jeho možnosti se navíc neustále posouvají kupředu díky novým technologiím, jako je například digitální tisk. Doporučuje nepřehánět počet designů keramických obkladů: „Méně je v tomto případě více.“ Také nesouhlasí s tím, že by do malé místnosti nepatřily velké formáty: „Lidé z toho mívají strach. Ale keramika je hezká sama o sobě, spáry u rektifikovaných obkladů jsou decentní.“

Rektifikované a modulové obklady

Dlaždice a jejich doplňky (mozaika, dekor, sokl, schodovka atd.) označené v katalogu ikonou "R" jsou rektifikované, tzn. upravené obrusem po výpalu na přesný rozměr s garancí deklarovaného rozměru tzv. kalibru. Rektifikované výrobky mají vylepšené i další geometrické parametry, např. přímost hran či pravoúhlost a umožňují precizní pokládku s min. Modulové rozměry, např. M 10 x 10, M 20 x 20 cm, jsou vhodné pro kombinování obkladových prvků různých formátů do jedné plochy při zachování průběžných spár. Nerektifikované obkladové prvky v sérii ColorTWO a TAURUS jsou vyráběny převážně v modulových rozměrech 8. U nerektifikovaných obkladových prvků včetně doplňků hraje rozhodující roli deklarovaný rozměr výrobku uvedený v šarži produktu, který je důležitý při skladbě více druhů keramických obkladových prvků do jedné plochy a pro zachování stejné šířky spáry. Díky přirozeným rozměrovým nepřesnostem u nerektifikovaných výrobků je lepší se úzké spáře 2 mm vyhnout. Rozměrové rozdíly v souladu s normou jsou u velmi úzké spáry viditelné.

Pokládka a spáry

Na všech obkladech, ať už z přírodního kamene nebo keramiky, podlahových nebo obkladových dlaždicích, musíte podklad dokonale vyrovnat. Při pokládce venku z přírodních důvodů je třeba vzít v úvahu vyšší hmotnost dlaždic z přírodního kamene. Podklad musí být rovný a stabilní. Zvláště do venkovních prostor byste měli volit tenčí dlažbu z přírodního kamene na zeď a silnější dlažbu. Spáry užší než 2 mm ale snižují schopnost vstřebávat pnutí mezi podkladem a samotnou dlažbou. Zásadně nedoporučujeme pokládku beze spár, tzv. na sraz. Tento způsob zcela eliminuje vstřebávání pnutí mezi podkladem a dlažbou, navíc nečistota zanesená ve spárách je neodstranitelná. Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například rektifikované, tj. z výroby zabroušené, velkoformátové dlaždice lze pokládat se spárou již od cca 2 mm, takže dojem ze stěny či podlahy je jednotný a čistý. Při volbě keramiky na stěnu i na podlahu vypadá pěkně, když spáry probíhají, tj. svislé spáry na zdech navazují na ty na podlaze.

Čtěte také: Aplikace lehkého keramického betonu

Informace na obalech a v technických listech

Na obalech je uveden typ materiálu podle skupin evropské normy EN 14411. Použití značek na obalech je doporučeno použít a/nebo v informacích o výrobku není požadováno, ale v případě, že se uvádí je doporučeno použít následující symboly pro předpokládané použití:

  • výrobek vhodný ke zhotovení dlažby
  • výrobek vhodný ke zhotovení obkladu
  • odolnost proti povrchovému opotřebení, vyjádřena numericky udávající třídu odolnosti (PEI 1 až PEI 5) proti povrchovému opotřebení pro zhotovení dlažby z glazovaných obkladových prvků
  • odolnost proti vlivu mrazu (mrazuvzdornost)
  • reakce na oheň
  • lomové zatížení/pevnost v ohybu
  • protiskluznost
  • odolnost proti náhlým změnám teploty
  • přídržnost
  • vyluhovatelnost nebezpečných látek

Mimo tyto základní symboly uvedené v ČSN EN 14 411 výrobci uvádí i další symboly, které vyjadřují další vlastnosti keramických obkladových prvků včetně návodů na pokládku a to zejména u obdélníkových formátů (typu napodobenin prkna).

Důležité údaje o výrobcích jsou uváděny také v technických listech. Všechny povinné a nepovinné údaje jsou uvedeny v technických listech. Výrobce/prodejce je povinen poskytnout technické listy stejně jako prohlášení o vlastnostech včetně certifikátů o provedených zkouškách podle ČSN EN ISO 10 545 1 až 16.

Srovnání s přírodním kamenem

Jakmile jste se rozhodli pro obklady, nestojíte před volbou formátu a barvy, ale také před otázkou: obklady z přírodního kamene nebo keramické obklady? Oba typy produktů jsou vysoce odolné a trvanlivé. Existují však rozdíly mezi keramickým a přírodním kamenem.

  • Přírodní kámen: Dlaždice z přírodního kamene jsou vyrobeny z pěstovaného přírodního kamene. Mezi oblíbené přírodní kameny patří travertin, vápenec a mramor. Desky z přírodního kamene jsou vždy vhodné pro vnitřní i venkovní prostory a jsou vhodné pro obklady a dlažby. Dlaždice z přírodního kamene jsou ekologické skrz naskrz, mají vynikající tepelnou vodivost a zaujmou svým jedinečným vzhledem, protože žádné dva kameny nejsou úplně stejné. Podlahové a obkladové dlaždice z přírodního kamene je nutné ihned po pokládce impregnovat. Díky tomu se snadno ošetřují, vysávají a čistí speciálním nebo jemným čističem.
  • Keramika: Keramické dlaždice se vyrábějí z hlíny speciálním postupem s přidáním různých minerálů. Keramika nemusí být impregnována, snadno se čistí jemnými čisticími prostředky. Keramické dlaždice jsou obvykle levnější než přírodní kámen. Vysoce kvalitní keramika, porcelánová kamenina, dává bakteriím díky uzavřeným povrchům stěží šanci a získává díky obrovské rozmanitosti vzorů. Keramické dlaždice jsou k dispozici také ve vzhledu dřeva nebo přírodního kamene.

tags: #keramicky #obklad #klasik #informace

Oblíbené příspěvky: