Umístění reklamního označení na fasádu budovy, ať už jde o banner, světelný box nebo billboard, podléhá v České republice řadě právních předpisů a vyžaduje souhlas několika subjektů. Zásadní je souhlas majitele nemovitosti, ale také stavebního úřadu, orgánů památkové péče a v některých případech i silničního úřadu. Města a obce navíc mohou mít vlastní regulační plány a vyhlášky, které specifické typy venkovních reklam omezují nebo zcela zakazují, zejména v historických centrech.
Souhlas majitele nemovitosti
Nejdůležitější je, aby s reklamou souhlasil samotný majitel nemovitosti, kde bude umístěna. Pokud jste nájemcem, musíte mít písemný souhlas majitele objektu.
Stavební řízení a stavební úřad
Pokud je reklama větší než 8 metrů čtverečních, podléhá stavebnímu řízení. Bude tedy nutné vyřídit si stavební povolení, nebo záměr stavebnímu úřadu ohlásit. Toto se týká stálých reklam. Stavební úřad se obecně v rámci svých pravomocí nezabývá obsahem reklam, barvou a detaily, řeší pouze velikost a bezpečné umístění. Dohled a vymáhání je v pravomoci stavebního úřadu. Nesprávně umístěná nebo nelegální reklama může vést k pokutám nebo dokonce k povinnému odstranění.
Památková péče
Pokud se nemovitost nachází v památkové zóně, nebo se přímo jedná o památku, bude potřeba vyřídit si také souhlas orgánu památkové péče. Billboard v historické části musí schvalovat i odbor památkové péče. Odbor památkové péče daného města (pomocí metodiky, kterou se konkrétní památková instituce řídí) a Národní památkový ústav mohou navíc regulovat reklamu umístěnou v městských památkových rezervacích. Tyto instituce se mohou zabývat i obsahem, barvou a adekvátním zasazením do kontextu městské památkové rezervace. Stavební úřad totiž v městských památkových rezervacích tradičně postupuje podle rozhodnutí těchto dvou subjektů a udílí povolení na základě jejich stanoviska. V případě dočasné reklamy spadá regulace většinou pod Odbor památkové péče nebo Živnostenský úřad nebo jiné instituce.
Pro umístění reklamy na památky či další objekty v památkových rezervacích a zónách neexistuje jednoduchý návod. Reklamní označení může mít různé podoby, a proto zde platí odlišné postupy. Rozdíl je i v tom, zda se reklama umisťuje buď přímo na památku, nebo na stavbu, která památkou není, ale je součástí památkové rezervace či zóny.
Čtěte také: Jak správně provést přechod barvy na fasádě?
Pokud chcete připevnit reklamní označení na památku, doporučuji vždy požádat orgán státní památkové péče o závazné stanovisko k tomuto záměru. Ten nejprve posoudí, zda se v daném případě jedná o tzv. modernizaci, která se pak počítá mezi jiné úpravy kulturní památky. Pokud ano, v závazném stanovisku uvede, zda je záměr přípustný a popřípadě i za jakých podmínek. Soudní praxe potvrdila, že modernizací je například umístění reklamních bannerů na konzolách. Pokud by o modernizaci nešlo, pak závazné stanovisko nepotřebujete.
V případech rozsáhlejších reklamních nosičů, pak může dojít k naplnění definice tzv. stavby pro reklamu. Tou je myšleno reklamní zařízení o ploše větší než 8 m², které zároveň vyžaduje zásah do konstrukčních prvků nemovitosti.
Jiný postup platí u nemovitostí, které se sice nacházejí v památkové rezervaci či zóně, ale samy nejsou památkou. U nich je stěžejní pojem reklamní zařízení. Mezi ta spadají zařízení, která vyžadují minimální konstrukční zásah. Zařízením tak například nejsou polepy výloh či zavěšená reklamní plachta (bez zásahu do pláště budovy). Naopak reklamním zařízením je plachta do fasády přivrtaná či zasekaná. Soudy za reklamní zařízení dále označily LCD obrazovky v meziprostoru mezi vnějším opláštěním budovy ze skla a vnitřním pláštěm budovy. Pokud se o reklamní zařízení jedná, musí si vlastník či jiný uživatel nemovitosti předem vyžádat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Nedodržení povinností v oblasti památkové péče při umisťování reklamních označení může být přestupkem, za který hrozí vlastníku či uživateli dané nemovitosti pokuta.
Místní regulace a vyhlášky
Omezení ale může nastat i ze strany města nebo obce. Spousta z nich má totiž regulační plány a pevně dané vyhlášky, které například některé typy venkovních reklam omezují či přímo zakazují. A to zejména v historických centrech měst. Každý, kdo chce reklamu ve městě instalovat, si proto musí požadavky pro reklamu vyhledat v každém městě nebo městské části zvlášť. Často jde o dokumenty dostupné na oficiálních stránkách samosprávy.
Pro celou Českou republiku obecně platí systém dohledu, jednotlivá města a vesnice si je ale můžou zpřísnit nebo upřesnit na základě vyhlášek, nařízení nebo jiných dokumentů.
Čtěte také: Estetická klimatizace na fasádě
V současném legislativním prostředí České republiky je možné se regulovat především outdoor reklamu a reklamu na provozovnách ve smyslu nosičů na fasádě a z vnější strany výlohy, oken a dveří. Například prostor za výlohou je považován za soukromý a není možné do něj ze strany samosprávy zasáhnout.
Silniční úřad
Silniční úřad vydá povolení k umístění a provozování reklamního zařízení (například billboardu) na základě písemné žádosti. Povolení je vydáno na určitou dobu, maximálně na 5 let, a určuje, jakým způsobem může být reklama umístěna a provozována. K žádosti je třeba doložit projektovou dokumentaci záměru, včetně koordinačního výkresu s vyznačenou kótou vzdálenosti reklamního zařízení od osy přilehlé pozemní komunikace či větve křižovatky (resp. s dotčeným orgánem státní správy z hlediska bezpečnosti provozu na pozemní komunikaci, tj. silnice I., silnice II. a III. třídy).
Nelegální reklama
Jestliže se jedná o nelegální billboard či plakát, můžete buď případ nahlásit na stavební úřad, nebo informovat místní obecní či městský úřad. V krajním řešení lze podat stížnost také na orgán životního prostředí.
Příklady regulace v České republice
Brno-střed
Městská část Brno-střed udělala zásadní krok ve zpřehlednění systému schvalování reklam vydáním Manuálu dobré praxe reklamy a označování provozoven v městské části Brno-střed (2018). Jde o první publikaci svého druhu, protože obsahuje platné předpisy ohledně reklam spolu s instrukcemi pro občany ohledně vyřízení povolení u všech dotčených subjektů státní správy a zároveň ilustruje pozitivní příklady ohledně tvorby reklam. Manuál popisuje platnou legislativu napříč subjekty státní správy, nejde o nové nařízení, ani vyhlášku. Manuál také popisuje metodiku Odboru památkové péče, která je klíčovým subjektem v procesu schvalování reklam. Pravidla se týkají především domů v oblasti Městské památkové rezervace a jde především o nově vzniklé provozovny nebo ty, které neměly povolení. V rámci projektu došlo i k odstraňování tzv. horizontů ze sloupů veřejného osvětlení a ilegální inzerce. Stavební úřad si nechal vytvořit aplikaci, která mapovala veškeré kolmé výstrče na území městské památkové rezervace a následně si vyžádala od všech majitelů doložení povolení k nosičům.
Znojmo
Znojmo je jedním z prvních měst, které převedlo regulaci reklamy v historickém centru do praxe. Znojemští zastupitelé schválili nové pokyny ohledně reklamy od začátku roku 2013. O zavádění do praxe se poté starala městská architektka Ing. arch. Iveta Ludvíková, která postupovala spíš strategickým osobním vyjednáváním s každým dotčeným provozovatelem reklamy. Památkáři považují Znojmo za dobrý příklad toho, jak by se města s reklamou měla vypořádat.
Čtěte také: Odstranění kouřových vleček z fasády
Praha
Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy vydal v roce 2013 příručku ohledně práce s reklamou v městské památkové rezervaci. Město schválilo omezení tzv. horizontů na sloupech veřejného osvětlení, které začalo platit začátkem roku 2018. V červnu 2020 byl vydán Manuál pro kultivovanou Prahu, který slouží k posuzování reklam na provozovnách a netýká se outdoor reklamy.
Ostrava
Město vydalo obdobu brněnského Manuálu spolu s nařízením o zákazu outdoor reklamy na veřejně přístupných místech. Město zároveň připravuje komunikační kampaň s názvem OSTRAVA 360°.
Celostátní regulace
Jednou z velkých regulací poslední doby na celostátní úrovni byl zákaz billboardů kolem dálnic a silnic první třídy, šlo o zhruba 3 000 nosičů. K realizaci zákazu došlo po pětiletém přechodném období. Podle rozhodnutí ústavních soudců lze omezení billboardů zdůvodnit mimo jiné veřejným zájmem na bezpečnosti provozu.
Mezinárodní příklady regulace vizuálního smogu
Regulace reklam jsou tématem jak v Česku, tak v zahraničí. Různou formu regulace zavedlo po celém světě napříč kontinenty asi 1500 měst.
Canberra, Austrálie
V hlavním městě Austrálie platí podle vládního nařízení zákaz billboardů od roku 1937. K regulaci existuje několik výjimek, toleruje se reklama na zastávkách městské hromadné dopravy nebo mobilní billboardy umístěné na autech. Výjimku tvoří například prostor kolem letiště, který je v soukromém vlastnictví.
Vermont, USA
V americkém státě Vermont je vizuální smog regulován už od roku 1968, konkrétně došlo k zákazu billboardů. Dnes mají města možnost regulovat i poutače obchodů a jejich osvětlení. Hlavním aktérem zákazu billboardů v roce 1968 byl Ted Riehle, který přesvědčil jak dodavatele reklamy, tak pronajímatele pozemků. Podle oficiálních stránek státu Vermont můžou jednotlivá města zvolit různou míru regulace - je možné například povolit poutače, které podporují lokální byznys nebo obohacují charakter lokality. Typicky jde o směrovky a poutače odkazující k odbočení z hlavní silnice, musejí být ale podstatně menší velikosti, než billboard. Zpracování obsahu nosičů má být kompatibilní s charakterem okolí, má podporovat lokální patriotismus a vybízet k zastavení a navštívení místa. Regulace se dále týkají umístění a stylu ve vztahu k lokalitě. Každý obchodník má obecně nárok na jeden volně stojící poutač a jeden poutač na provozovně.
São Paulo, Brazílie
Město se rozhodlo regulovat vizuální smog velmi radikálně na základě Cidade Limba („Clean City Law“) od roku 2007. Kvůli výskytu extrémního počtu ilegálních nosičů se vedení města v čele s Gilbertem Kassabem rozhodlo zakázat veškerou outdoor reklamu a zavést velmi striktní opatření pro reklamy na provozovnách. Odstraněno bylo přibližně 15 000 billboardů a celkem 500 000 různých nelegálních nosičů reklam. Bylo také odstraněno 300 000 příliš velkých vývěsních štítů. V průzkumu veřejného mínění, který proběhl po zavedení opatření do praxe, se vyjádřilo 90 % obyvatel města kladně vůči regulacím.
Grenoble, Francie
Jako první město v Evropě se v roce 2014 rozhodlo zakázat outdoor reklamu. 326 nosičů outdoor reklamy bylo nahrazeno veřejnými vývěskami a stromy. Město uvedlo, že výtěžek z reklam činil zhruba 17 milionů korun českých, kvůli propadu cen inzerce by se ale v roce 2015 snížil na necelé 4 miliony korun. Tuto ztrátu město údajně úspěšně nahradilo již následující rok.
Gdaňsk, Polsko
Město rozhodlo o nové komplexní strategii pro veřejný prostor v roce 2018 a po dvouletém přechodném období jej uvedlo do praxe - z města tak zmizela řada outdoor reklamních plachet zakrývajících prakticky celé budovy. Nařízení je komplexní a týká se outdoor reklam, označování provozoven i městského mobiliáře. Město je rozděleno na několik zón, jiná pravidla platí pro centrum města, industriální oblasti nebo periferii. Radnice souběžně rozběhla masivní informační kampaň a zve obchodníky ke spolupráci. Souběžně s regulací vznikla také iniciativa „Gdaňská škola vývěsních štítů“, která sdružuje 15 designérů a výtvarníků přidružených ke Gdaňské akademii výtvarných umění.
Odpovědnost za požární ochranu při umísťování reklam
Při umísťování reklam je důležité dbát i na dodržování předpisů v oblasti požární ochrany. Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek. Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Za plnění těchto povinností odpovídá statutární orgán u právnických osob a u podnikajících fyzických osob tyto osoby nebo jejich odpovědný zástupce.
Povinnosti v požární ochraně
- Obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu.
- Pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany.
- Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru a předem to oznámit hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky nebo takovou činnost zakázat.
Posouzení požárního nebezpečí a dokumentace zdolávání požárů
Právnická osoba a podnikající fyzická osoba předloží posouzení požárního nebezpečí a dokumentaci zdolávání požárů zpracovanou odborně způsobilou osobou.
- Zjistí-li orgán státního požárního dozoru, že předložené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů vykazuje obsahové nedostatky, pro které je nelze schválit, vrátí je zpět předkladateli s uvedením zjištěných nedostatků a současně stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení po odstranění zjištěných nedostatků.
- Před změnou v provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace zdolávání požárů, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba předloží orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné nebo nové posouzení/dokumentaci.
Odborně způsobilé osoby v požární ochraně
Plnění povinností v oblasti požární ochrany mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby, technici požární ochrany nebo preventisté požární ochrany. Ministerstvo vydá osvědčení o odborné způsobilosti. Osoba odborně způsobilá má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany. Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy.
Státní požární dozor
Správními úřady na úseku požární ochrany jsou ministerstvo a hasičský záchranný sbor kraje. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.
Orgán vykonávající státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků.
Tabulka níže shrnuje klíčové subjekty a jejich role při schvalování a regulaci bannerů a reklam na fasádách:
| Subjekt | Role při schvalování/regulaci | Důležité body |
|---|---|---|
| Majitel nemovitosti | Souhlas s umístěním reklamy. | Písemný souhlas je nutný, zejména u nájemních vztahů. |
| Stavební úřad | Vydává stavební povolení nebo eviduje ohlášení. | Nutné pro reklamy větší než 8 m², zaměřuje se na velikost a bezpečné umístění. |
| Orgán památkové péče (Národní památkový ústav, Odbor památkové péče) | Vydává závazné stanovisko k záměru. | Povinné pro památky a stavby v památkových zónách/rezervacích; posuzuje modernizaci, vzhled, barvu a kontext s okolím. |
| Města a obce (Místní samosprávy) | Regulace prostřednictvím regulačních plánů a vyhlášek. | Mohou omezit nebo zakázat určité typy reklam, zejména v historických centrech. Je nutné vyhledat místní požadavky. |
| Silniční úřad | Vydává povolení k umístění a provozování reklamního zařízení. | Týká se reklamních zařízení u pozemních komunikací, povolení max. na 5 let. Vyžaduje projektovou dokumentaci s kótou vzdálenosti. |
| Hasičský záchranný sbor kraje (Orgán státního požárního dozoru) | Schvaluje posouzení požárního nebezpečí a dokumentaci zdolávání požárů. | Důležité pro zajištění požární bezpečnosti staveb a provozovaných činností. |
| Orgán životního prostředí | Řeší stížnosti na nelegální reklamu. | Krajní řešení při nelegální reklamě. |
tags: #kdo #schvaluje #bannery #na #fasade #legislativa