Stavbu vám stavební úřad povolil a čeká vás samotné provedení stavby a její kolaudace. V České republice došlo k zásadním změnám stavebního práva, kdy 1. lednem 2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., ve znění zákona č. 68/2007 Sb., a s ním též šest prováděcích předpisů, konkrétně vyhlášek Ministerstva pro místní rozvoj ČR. V praxi se ukazuje, že nový předpis je nepřehledný jak pro úředníky, tak pro občany - stavebníky.
Přečtěte si, jak celý proces probíhá podle zákona č. 283/2021 Sb.
Kdo může provádět stavební práce?
Stavbu zpravidla může provádět jen stavební podnikatel, tj. osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací podle živnostenského zákona. Ten zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
Nový stavební zákon ale vyjmenovává případy, kdy můžete stavbu provádět svépomocí i vy jako stavebník. Jde o většinu drobných staveb uvedených v příloze č. 1 zákona a o jednoduché stavby podle přílohy č. 2 zákona. Podmínkou ale je, že zajistíte stavební dozor (ledaže byste k dozoru byli sami odborně způsobilí).
Stavební dozor může vykonávat fyzická osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru nebo se středoškolským vzděláním stavebního směru s maturitou a alespoň tříletou praxí při provádění staveb. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
Čtěte také: Vlastnosti cihel pro muzea
Role autorizovaného inspektora
Nový stavební zákon dále zná tzv. autorizovaného inspektora. Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace stavby. Takový posudek dokládá, že skutečné provedení stavby je v souladu se stavebním úřadem ověřenou projektovou dokumentací nebo jejími povolenými změnami, umožňuje povolený účel užívání a splňuje požadavky na výstavbu.
Kromě toho autorizovaný inspektor posuzuje soulad projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami.
Povinnosti a odpovědnost při přípravě a provádění staveb
Povinnosti stavebníka
Stavební zákon určuje stavebníka hlavním subjektem ve výstavbě, resp. jako hlavního nositele konkrétní odpovědnosti a povinností spojených s řádnou přípravou stavby a s jejím bezpečným prováděním. Při těchto činnostech je stavebník vázán souborem povinností uvedených v § 152 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a § 160 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.
Podle § 152 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; tato povinnost se týká i terénních úprav a zařízení. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Tyto povinnosti má i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru, například zřízení reklamního zařízení.
Podle § 152 odst. 2 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. platí, že stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace jsou stanoveny ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Čtěte také: Betonáž a počasí
Další povinnosti stavebníka dle § 160 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. zahrnují:
- Opatřit stanovenou dokumentaci pro projednání záměru.
- Zajistit vypracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.
- Před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby.
- Před zahájením stavby opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro provádění stavby.
- Oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který je bude provádět, u svépomocné výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu.
- Před zahájením provádění nebo odstraňování stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek obsahující identifikační údaje o stavbě.
- Zajistit, aby na stavbě byla k dispozici ověřená dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby, popřípadě ověřená dokumentace pro odstranění stavby, a všechny doklady týkající se prováděné nebo odstraňované stavby.
- Ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky a zúčastnit se jí.
- Oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.
- Při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem.
Podle § 162 odst. 2 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. platí, že u stavby financované z veřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro tuto stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta; to neplatí pro stavby sítí technické infrastruktury. Při provádění vyhrazených staveb je stavebník povinen vždy zajistit dozor projektanta.
Stavebníci často chybují v předkládaných dokumentech k žádostem hlavně v úrovni projektových dokumentací připojených a ve vyplnění předepsaných formulářů žádostí, které podávají stavebníci, případně za ně projektanti. Obsah dokumentací je dle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 68/2007, o územním plánování a stavebním řádu nyní podrobně předepsán, kde je taxativně stanovena "povinná" struktura dokumentací, která je uvedena v prováděcích vyhláškách.
Povinnosti zhotovitele
Podle § 163 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. je zhotovitel povinen:
- Dbát na řádnou přípravu a provádění stavby; přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství.
- Zajistit vytyčení prostorové polohy stavby v souladu s ověřenou dokumentací.
- Zajistit při provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucího nebo stavební dozor.
- Zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem.
- Ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo zvířat anebo bezpečnost stavby.
- Zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy.
Povinnosti stavbyvedoucího
Podle § 164 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. je stavbyvedoucí povinen:
Čtěte také: Jak umístit stavbu na pozemku?
- Odborně vést provádění nebo odstraňování stavby.
- Řídit provádění nebo odstraňování stavby v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací.
- Zajistit řádné uspořádání staveniště a provozu na něm.
- Zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce.
- Zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem.
- Zajistit vytyčení tras technické infrastruktury na staveništi.
- Působit k odstranění závad a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit.
- Vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Povinnosti osoby vykonávající stavební dozor
Podle § 165 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. osoba vykonávající stavební dozor zajistí spolu se stavebníkem:
- Provádění nebo odstraňování stavby v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací.
- Dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem.
Dále sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost provádění a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost použití a správnost ukládání stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí na staveništi a způsob vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad a pokud se jí nepodaří takové závady odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
Stavební deník
Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě (§ 157 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.).
Podle § 166 stavebního zákona č. 283/2021 Sb. se stavební deník vede v českém jazyce. Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a další. Po dokončení stavby předá zhotovitel originál stavebního deníku stavebníkovi.
U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, musí být stavební deník veden v elektronické formě.
Povinnosti vlastníka stavby a zařízení
Povinnosti vlastníka již dokončené stavby určuje § 154 odst. 1 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a § 167 stavebního zákona č. 283/2021 Sb.
Vlastník musí udržovat stavbu po celou dobu její existence. Provedení udržovacích prací není zpravidla podmíněno souhlasem či rozhodnutím stavebního úřadu. Základní údržba stavby, tzn. jednoduché stavební práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání, při současném splnění podmínky, že nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
Dále je vlastník povinen:
- Neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo jejich zvířat.
- Uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby.
- Uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby.
- Zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními.
- Zajistit do 1. ledna 2025 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy s velkým jmenovitým výkonem vytápění nebo klimatizace.
Územní souhlas a územní řízení
Všechny stavby je třeba posuzovat z hlediska jejich možnosti umístění a poté povolení realizace.
Územní souhlas (ÚS) v § 96 stavebního zákona není správním řízením, stavební úřad pouze vydá souhlas s umístěním stavby. ÚS lze vydat pro stavby umisťované v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, pokud záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a jsou splněny další podmínky.
ÚS je možno vydat pro druhy staveb uvedených v § 96 odst. 2 stavebního zákona, například pro všechny stavby, které nevyžadují ohlášení ani stavební povolení (viz § 103), pro všechny ohlašované stavby viz § 104, pro stavby pro reklamu, pro změny druhu pozemku o výměře do 300 m2, pro skladové a manipulační plochy do 200 m2, pro dělení pozemku.
Vzhledem k velmi náročným požadavkům, které je nutno splnit pro vydání ÚS, volí někteří stavebníci raději cestu územního rozhodnutí (ÚŘ), ačkoli jde o správní řízení, které vyžaduje nemalé nároky na čas. Územní řízení (ÚŘ) upravují § 76 - 94. ÚŘ je vedeno jako veřejné, tj. zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou. Během řízení je žadatel povinen na vhodném veřejně přístupném místě u stavby nebo pozemku vyvěsit informaci o jeho záměru s grafickým vyjádřením záměru.
Typy staveb a potřebná povolení
K povolování staveb dle zákona č. 183/2006 Sb. je uveden výčet staveb, které nevyžadují ani ohlášení ani stavební povolení (uvedeno v tab. č. 1). Na příkladě je možné demonstrovat potřebu vhodnosti daný záměr projednat s příslušným pracovníkem či inspektorem, neboť nemusí být pro stavebníka zákonem dané "mantinely" dostatečně srozumitelné a pochopitelné.
Příklad: Stavební úpravy, pokud jimi nezasahujeme do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost, může sem patřit např. výměna bytových jader v panelových domech, pokud se provádějí ve stejných rozměrech, pouze z jiného materiálu. Dále v zájmu stavebníka je zajistit si statický posudek pro případ, že by v budoucnu došlo k narušení statiky domu a dále hodně realizované zateplování staveb, které pokud negativně neovlivní požární bezpečnost (zjistíte na základě stanoviska Hasičského záchranného sboru) a nezmění se podstatně vzhled stavby.
Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují stavby uvedené v § 104.
Stavební povolení vyžadují stavby, které nelze zařadit do výčtu druhů staveb uvedených v § 103 a 104.
Kolaudace stavby
Užívat stavbu, pro kterou vyžaduje nový stavební zákon povolení záměru, lze jen na základě kolaudačního rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí není potřeba pouze u jednoduchých staveb kromě staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci, podzemních staveb, garáží či menších stavebních úprav, a dále u drobných staveb, které nevyžadují ani povolení stavebního úřadu.
Kolaudační řízení se zahajuje na žádost. Do žádosti musíte mimo jiné uvést předpokládaný termín dokončení stavby či popis odchylek od projektové dokumentace a jejich vyznačení v projektové dokumentaci. Stavební úřad v kolaudačním řízení prověřuje, zda je stavba provedena v souladu s povolením, a posuzuje odchylky od ověřené projektové dokumentace pro povolení stavby.
Stavební úřad provede i závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné k ověření, jak byla stavba skutečně provedena. O termínu závěrečné kontrolní prohlídky musíte být stavebním úřadem vyrozuměni nejméně 10 dní předem. Pokud je stavba v souladu s povolením, vydá stavební úřad kolaudační rozhodnutí. Měl by tak učinit do 15 dní od závěrečné kontrolní prohlídky nebo od podání žádosti, nekonala-li se závěrečná kontrolní prohlídka. Kolaudačním rozhodnutím povolí stavební úřad užívání stavby k určenému účelu.
Dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, ale nepodléhá kolaudaci, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník k ohlášení geometrický plán.
Kontrolní prohlídky a sankce
Stavební úřad může ze zákona provádět kontrolu vaší stavby. Kontrolní prohlídka probíhá většinou tehdy, jakmile stavba dospěje do určité fáze, může k ní však dojít až na samém závěru stavby. Stavební úřad by vás měl o kontrolní prohlídce informovat dopředu, jsou však situace, kdy může přijít i bez ohlášení. Vždy vás však může o vstupu na váš pozemek uvědomit. Nicméně souhlas k němu nepotřebuje.
Pokud neumožníte provedení kontrolní prohlídky nebo se na ni bez uvedení vysvětlení nedostavíte, hrozí vám pokuta až 50 tisíc korun. Stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu 50 tisíc korun tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky tím, že znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu.
Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky také stavebník a projektant, případně stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Majitelé nemovitostí a stavebníci by měli zajistit, aby všechny relevantní dokumentace a záznamy o stavbě byly kompletní, aktuální a snadno přístupné pro kontrolního úředníka.
Ochrana archeologického dědictví
Na co se velmi zapomíná, je neoznámení stavby příslušnému archeologickému pracovišti. Jedná se o součinnost, která významně může zasáhnout do plánované stavby, a to jak časově, tak i finančně. Stavebník (projektant stavby) by si měl při každé přípravě projektu stavby, při níž dojde k zásahům do stávajícího terénu, ověřit, zda jsou na konkrétním pozemku již známy archeologické nálezy.
Dále by měl si zjistit, jaká doba by byla potřebná k provedení záchranného archeologického výzkumu, a měl by si začlenit do rozpočtu stavby i určitou finanční částku k pokrytí nákladů záchranného archeologického výzkumu (záchranný archeologický výzkum jsou povinny hradit osoby právnické a ty fyzické osoby, při jejichž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, viz § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb.).
Oznamování stavební činnosti na území s archeologickými nálezy vyplývá z § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Stavebník je povinen svůj stavební záměr oznámit v dostatečném předstihu Archeologickému ústavu AV ČR. Je potřeba zdůraznit, že pokud stavebník nesplní svoji oznamovací povinnost, vystavuje se postihu.
V případě jakýchkoli zemních prací mohou být na daném území dotčeny zájmy ochrany archeologického kulturního dědictví, neboť se může stát, že se navrhovaná stavba nachází na území s archeologickými nálezy. Například v případě území dnešního hl. m. Prahy se - až na drobné výjimky - o území s archeologickými nálezy jedná. Může tak nastat potřeba ochrany tohoto území nebo potřeba provedení záchranného archeologického výzkumu. Nutnost ochrany nebo provedení záchranného archeologického výzkumu posoudí ve smyslu výše uvedeného zákona Magistrát hl. m. Prahy, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
tags: #kdo #muze #provadet #stavebni #prace