Vyberte stránku

Betonová dlažba vydrží mnohé: hrubší zacházení, rozdílné teploty a povětrnostní vlivy i vysokou frekvenci pojezdů. To vše zvládne. Zámková dlažba dokáže proměnit i obyčejný dvůr nebo terasu v dominantu zahrady. Její pokládka tak patří mezi vůbec nejčastější úpravy okolí domu. Zámková dlažba se využívá na příjezdové cesty, chodníky, terasy i parkovací stání. Správně upravené podloží prodlouží životnost betonové dlažby.

Můžete se tak vyhnout nechtěným efektům, jako je zvlnění dlažby, propad jednotlivých kamenů nebo jejich praskání. Proto věnujte patřičné úsilí nejen výběru kvalitní betonové dlažby, ale právě přípravě před pokládkou. Zámková dlažba funguje jako celek. Jednotlivé kusy do sebe zapadají a přenášejí zatížení do podkladu. Právě proto je klíčová kvalitní příprava podloží. Bez správně provedeného podloží nikdy nebude výsledek stálý a bezchybný. Sebekvalitnější dlažba nedokáže přenést zatížení do nekvalitního podkladu. Dlažba tloušťky 10 cm s nekvalitním nebo žádným podkladem může mít stejné vlastnosti jako dlažba tloušťky 4 cm s podkladem kvalitním. Aby zámková dlažba sloužila co nejdéle a nepropadávala se, je potřeba správným způsobem připravit podloží pro pokládku zámkové dlažby. Nejde jen o postup, ale také o zvolený materiál.

1. Vyměření a výkop

Nejprve si zvolenou plochu přesně zaměřte. Následně ji pečlivě vyznačte pomocí měřicí techniky v podobě provázku a kolíků. Znovu proměřte a skutečně pečlivě zkontrolujte, zda vše sedí. Nyní můžete přistoupit k výkopu plochy. Vytyčte si hranici pozemku, na které budete betonovou dlažbu pokládat a vykopejte ho do hloubky podloží. Hloubka bude záviset na tom, k čemu bude dlažba sloužit. U pochozích ploch, jakou je například chodník, stačí hloubka cca 20-25 cm. Pokud se bude jednat o plochu určenou pro vjezd do garáže nebo na parkování auta, hloubka musí být minimálně 32-37 cm. Příjezdová cesta či parkovací stání vyžadují o něco hlubší výkop a stabilní podloží v hloubce okolo 30-40 cm. Nezapomeňte počítat také s finální výškou dlažby a s mírným spádem, cca 2-3 % na 1 metr plochy směrem od budovy. Sklon plochy je zásadní kvůli odvodu vody. Gajgry u okapů jsme s nivelačním přístrojem usadili do stejné výšky, jako bude dlažba chodníku a důkladně je obetonovali. Abychom předešli jakékoliv možnosti poškození tepelné izolace základů, natáhl jsem kolem domu nopkovou fólii. Při instalaci nopkové fólie je důležité umístit nopy, směrem k domu.

2. Hutnění zemní pláně a podkladních vrstev

Pláň, neboli plocha vytvořená skrývkou či násypem zeminy, je úplným základem zpevněných ploch. Jedná se o prvotní vrstvu, jejíž úprava by měla respektovat projektovou dokumentaci, materiál podloží a účel zpevněné plochy. Podloží pod dlažbou je třeba co nejdůkladněji zhutnit. Podle této charakteristiky je nutné pláň dostatečně zhutnit a minimalizovat tak riziko pohybu nejnižšího podkladu zpevněné plochy. My jsme pro tento účel kombinovali dva stroje. Konkrétně vibrační desku takzvanou žehličku a vibrační pěch, lidově žábu. Podloží dostatečně zpevněte válcováním.

Pro konstrukce podkladních vrstev lze použít drcené kamenivo o různých frakcích dle účelu použití plochy. Příprava této vrstvy je ovlivněna zeminou, tedy základem celé zpevněné plochy a předpokládaným zatížením. Jinak je nutné upravit podloží pro pochozí plochy a jinak pro plochy pojezdové. Zde je nutné pamatovat, že každá vrstva podloží musí být zhutněna zvlášť. Zpravidla by pak jedna vrstva neměla přesáhnout 100 - 150 mm. Po těchto částech by tedy plocha měla být vždy zhutněna vibrační deskou.

Čtěte také: Vše o pokládce vinylových podlah

Po zválcování přichází na řadu štěrkodrť. Na dno výkopu je nutné vytvořit tzv. štěrkové lože. Pro zhotovení podloží pod zámkovou dlažbu se používá drcený lomový kámen (tedy štěrk) různých frakcí, nejčastěji 0/64, 32/64, 16/32, 8/16, 4/8 a 2/5 mm. Frakce vyjadřuje hrubost kamenné drti či jiného sypkého materiálu. Čísla udávaná v milimetrech označují spodní a horní hranici velikosti kameniva. Štěrk pod zámkovou dlažbu se klade v různých tloušťkách, a to v předepsaném pořadí. Skladba podkladu a tloušťka jednotlivých vrstev se liší podle toho, k čemu zpevněná plocha bude sloužit. Pokud se jedná pouze o jednoduchý chodník, vrstva štěrku pod dlažbou bude menší než v případě cesty pro nákladní automobily.

Na cestu, kde budete jezdit autem, použijte drcené kamenivo s plynulou čárou zrnitosti frakce 0-23 mm nebo 0-63 mm. Plynulá čára zrnitosti od nuly je zcela zásadní. Hutněním se jednotlivá zrna poskládají a zaklíní tak, že zabrání průniku dalších materiálů do vrstvy. Základová vrstva ze štěrku se následně hutní pomocí vibrační desky. Tento krok má zásadní vliv na životnost a stabilitu celé dlažby. U dlažby, po které budou jezdit automobily do 3,5 tuny, bude spodní vrstva kameniva tvořena štěrkem 32-63, takzvaným makadamem ve výšce 20 cm, dále 10cm vrstva štěrku 16-32 a následně poslední 3 cm kladecí vrstva štěrku s označením 4-8. Do kladecí vrstvy ukládáme betonovou dlažbu UNI VYŠEHRAD tloušťky 8 cm. Důležité je jednotlivé vrstvy kameniva postupně a důkladně hutnit, aby se do sebe kameny takzvaně uzamkly a nedocházelo později k propadání dlažby. Proti prorůstání trávy jsme oddělili kámen od země 300 gramovou geotextilií FILTEK, na kterou přišla 20cm vrstva štěrku zrnitosti 32-63. Uložený makadam jsme důkladně hutnili vibračním pěchem i vibrační deskou a v tomto stavu nechali v uvozovkách chodníky před zimou připravené na jarní dokončení.

Doporučené skladby podkladních vrstev

Účel plochy Vrstva Frakce štěrku (mm) Tloušťka vrstvy (mm)
Chodník pro pěší Podkladní štěrk 8/16 100-150
Kladecí vrstva 4/8 30-50
Příjezdová cesta (auta do 3,5 t) Zhutněná pláň (štěrkopísek) 0/8 100
Podkladní štěrk 16/32 200
Kladecí vrstva 4/8 30-50
Příjezdová cesta (auta do 3,5 t, spec. případ) Makadam 32/63 200
Štěrk 16/32 100
Kladecí vrstva 4/8 30

3. Osazení obrubníků

Jakmile máte vytvořenou zhutnělou podkladovou vrstvu, můžete začít s osazením obrubníků. Před tím, než přistoupíte k položení dlažby, nezapomeňte na obrubníky. K jejich fixaci se využívá betonu, do kterého se obrubníky pečlivě osazují. Beton pro obrubníky si mícháme přímo na stavbě v poměru 1:4. Obrubníky pokládáme do betonového lože a pomocí gumové paličky a vodováhy je urovnáme. U chodníku šířky 1 m se snažíme obrubník zabetonovat do výšky o 1 cm nižší, než je požadovaná výška dlažby u domu. Tím zajistíme spád směrem od domu. A proč jsou vlastně obrubníky potřeba? Zajišťují totiž, že se dlažba nebude časem rozjíždět do stran a zachová si stabilitu a plnohodnotnou funkčnost i při vysokém zatížení. Zvolený postup, kdy se obrubníky osazovaly až po navezení kameniva, se nakonec neukázal jako příliš rozumný. Kámen se na většině míst nepodařilo dát pouze do budoucího prostoru chodníků a díky vysokému podloží jsme museli část makadamu ručně vysbírat. Až budeme připravovat chodníky příště, nejprve zabetonujeme obrubníky a teprve poté se pustíme do ukládání štěrků. Pro usazení schodů i obrubníku do stejné výšky na všech stranách domu si pomůžeme rotačním laserem.

4. Kladecí vrstva

Ještě než se vrhnete na samotnou pokládku, čeká vás ještě velmi důležitý krok - ložní vrstva. Na zhutněný povrch navrstvěte jemnou drť se zrnitostí 2-5 mm nebo 4-8 mm v tloušťce 30-40 cm. Tato vrstva by měla mít tloušťku cca 3-5 cm, ale nesmí klesnout pod 40 mm. Povrch musí být naprosto rovný. Vrstva se nehutní, pouze se pečlivě vyrovná. Pomocí vodících lišt se provede vyspádování kladecí vrstvy. Výškově by měla kladecí vrstva být vyšší o cca 1 cm než konečná požadovaná výška dlažby, jelikož při konečném hutnění vibrační deskou dlažba „sedne“. Pozor, na tuto vrstvu už nevstupujte! Přípravu kladecí vrstvy, která musí být rovná, si můžeme usnadnit natažením šňůry z jedné strany obrubníku na druhý a od provázku postupně odměřovat tloušťku aktuální vrstvy podloží. U užších chodníků s obrubníky na obou stranách se tento postup obvykle nahrazuje použitím stahovací latě s výřezy v místě obrubníků. Hloubka výřezů odpovídá tloušťce pokládané dlažby. U širších ploch, jako je například vjezd do garáže či terasa, si nejprve do odpovídající výšky vyrovnáme tyče, například lešenářské tyče nebo kovové profily a podle tyčí a krajních obrubníků provedeme stažení podloží do roviny.

5. Pokládka zámkové dlažby

Po tomto kroku vám už nic nebrání v pokládce. Dlažbu klademe podle připraveného kladecího plánu, který najdeme v katalogu nebo na webu kb-blok.cz. Na severní straně domu, kde je umístěný vjezd do garáže, použijeme dlažbu UNIVYŠEHRAD. Dlažba se vyrábí ve výškách 60 nebo 80 mm. Právě 80mm varianta je určena pro pohyb či stání motorových vozidel. V ostatních částech domu, které jsou pouze pochozí, pokládáme velkoformátovou dlažbu s obchodním označením UNIHRADČANY XL. Na začátku provádíme pokládku pouze celých dlaždic a k místům, kde bude třeba provádět dořezy, se vrátíme později. Dlažbu můžeme řezat pomocí velké úhlové brusky nebo na profesionální stolové pily. Dlažební prvky se kladou s potřebným nadvýšením na dohutnění. Pokládka se provádí od nejnižšího místa proti spádu dlážděné plochy. Pokládku provádíme tak, že dlaždič stojí na již hotové části, nikoliv na urovnané vrstvě drti. Spáry mezi jednotlivými prvky musí být rovné. To lze jednoduše ohlídat natažením provázku v celé délce dlažby. Jednotlivé dlažební kameny je nutné odebírat z více palet najednou, aby nevznikly barevně rozdílné plochy. Jsou-li již při pokládce na dlažbě znatelné povrchové vady, kameny nepoužijeme. Pokud dlažba nevychází na rozměr plochy, je třeba ji zaříznout diamantovým kotoučem. Individuální vzory a způsoby provázání dlažby lze kombinovat.

Čtěte také: Průvodce asfaltovými podklady a konstrukcemi chodníků

Přímá pokládka zámkové dlažby na betonový podklad se používá zejména při nových výstavbách, kdy lze zámkovou dlažbu uložit do vlhkého betonu. Tento proces však vyžaduje naprostou preciznost, jelikož odchylky a nerovnosti beton neodpouští. V případě, že pokládáte zámkovou dlažbu na vytvrzený beton, musí být tento podklad rovný, stabilní a dobře odvodněný. U starého betonu zkontrolujte, zda se na něm nevyskytují například praskliny, prohlubně zadržující vodu či větší poškození narušující soudržnost povrchu. Pokud beton nesplňuje kritéria, je lepší jej odstranit a vytvořit nový štěrkový podklad.

6. Finální hutnění a spárování

Poslední fází je hutnění. Po položení zámkové dlažby ji zhutněte vibrační deskou. Před hutněním zasypeme spáry mezi dlažbou suchým křemičitým pískem. Po zhutnění zasypání křemičitým pískem zopakujeme. Před hutněním dlažby se vždy provede jako první vyplnění spár suchým křemičitým pískem do 2/3 výšky dlažby o velikosti zrn písku do 2 mm a následně se provede očištění plochy. Teprve pak je možné hutnění dlažby vibrační deskou, kterou je nutné opatřit gumovou podložkou, aby nedošlo k poškození povrchu dlažby. U dlažby UNI VYŠEHRAD tloušťky 8 cm provedeme po položení dlažby zhutnění vibrační deskou opatřenou gumovou podložkou. Dlažby výšky 40 a 60 mm doporučujeme hutnit vibrační deskou s plastovou podložkou o hmotnosti nejvýše 100-130 kg s nastavenou odstředivou silou 18 až 20 kN, dlažbu výšky 80 mm je nutné hutnit vibrační deskou s plastovou podložkou o hmotnosti nejvýše 170-200 kg s nastavenou odstředivou silou 20 až 30 kN. Jen v některých případech se hutnění samotné dlažby nedoporučuje. A to v takových případech, kdy jednotlivé kameny jsou velmi štíhlé a dlouhé. V takovém případě by vlivem zatížení vibračního stroje mohly praskat. Jsou to například: CSB - LEGANTO o výšce 50 mm a pro dlažbu CSB - VALENCIA o výšce 60 mm nedoporučujeme plochu hutnit vibrační deskou. Pouze u dlažby CSB - VALENCIA u výšky 80 mm je možné plochu zhutnit vibrační deskou s maximální hmotností 50 kg. Doporučení si vždy ověřte v technickém listu vybraného produktu.

Na úplný závěr pak už jen zbývá dlažbu vyspárovat. Spárování zajistí dlažbě její dlouhodobou funkčnost. Ke spárování je ideální křemičitý písek o zrnitosti 0,4 mm, který brání prorůstání plevele. Spáry se vyplňují jemným křemičitým pískem. Je zapotřebí počítat s tím, že písek si bude sedat. Spáry tak kontrolujte a v průběhu prvních 2-3 měsíců i znovu vyplňujte.

Čtěte také: Frakce recyklátu pro zámkovou dlažbu

tags: #informace #o #kbblok #podlozi #pod #dlazbu

Oblíbené příspěvky: