Vyberte stránku

Finský SBS modifikovaný asfaltový střešní šindel KATEPAL vyniká mezi bitumenovými (asfaltovými) střešními šindeli svou vysokou kvalitou, atraktivním vzhledem jednotlivých typů, přirozenými barvami použitých posypových materiálů a také svou vysokou životností. Šindele KATEPAL mají až dvojnásobnou životnost oproti střešním šindelům vyráběným z oxidovaného bitumenu. Finský SBS modifikovaný asfaltový střešní šindel KATEPAL ve vysoké kvalitě se stává ideální střešní krytinou díky modifikaci SBS, která dodává střešní krytině Katepal skvělé vlastnosti.

Vlastnosti a výhody SBS modifikovaného bitumenu

Modifikovaným bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem. Na modifikování se používá SBS elastomer. Modifikovaný bitumen je elastický i při studených podmínkách (protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Životnost modifikovaných výrobků je v mnoha případech až dvojnásobná ve srovnání s výrobky z oxidovaného bitumenu. SBS modifikovaný bitumen je trvanlivý materiál s dlouhou životností a vylepšenou odolností proti stárnutí. Díky modifikátoru SBS bitumenová hmota lépe reaguje na změny teplot, o to méně pracuje a má tím i vyšší životnost. Dobře snáší mechanické i chemické zatížení.

Díky tomu, že jsou střední vrstvy z SBS modifikovaného bitumenu a zároveň je použito dostatečné množství tohoto kvalitního SBS modifikovaného bitumenu, drží posyp na střešních šindelích SuperKatepal lépe než kdy dříve a povrch je tak velice hladký a nedochází k jeho odlupování. Asfaltové střešní šindele SuperKatepal mají výrazně vyšší pevnost v ohybu. Tato vlastnost je nesmírně cenná, když jde o řešení detailů, zakrytí okrajů nebo hřebenu střechy. Střešní šindele SuperKatepal si zachovávají pružnost i v chladnu.

Atraktivní vzhled jednotlivých typů šindele, přirozené barvy a vysoká životnost až 60 let řadí finský šindel Katepal mezi jedničku na trhu. Obecně můžeme říci, že modifikované šindele mají až dvojnásobnou životnost oproti běžným oxidovaným šindelům. Životnost modifikovaných šindelů se pohybuje v rozmezí 25-50 let. Životnost ve velké míře ovlivňuje celková konstrukce střechy a dodržení základních a zásadních pravidel pokládky (kvalitní originální podložka, použitý kotvící materiál - správná délka, funkční odvětrání - cirkulace vzduchu ve střešním plášti). V případě, že nejsou splněny základní funkční podmínky, může celková životnost výrazně klesnout.

Typy šindelů a jejich balení

Tato krytina najde uplatnění na malých i velkých střešních plochách. Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL Rocky je moderní typ střešních šindelů KATEPAL. Dostupné varianty zahrnují Katepal střešní šindel ROCKY hněď kůry stromů, Katepal střešní šindel ROCKY měděná hněď, Katepal střešní šindel ROCKY grafitová šeď a Katepal střešní šindel ROCKY pouštní hněď. Katepal Classic KL je finský asfaltový šindel zelené barvy.

Čtěte také: Pokládka asfaltového šindele Katepal

V jednom balení je 5,5 m2 plošného materiálu, ale díky překrytí se z jednoho balení asfaltového šindele vytvoří přesně 2,4 m2 hotové střechy (na nejvíce zatíženém místě jsou tři vrstvy). Nominální tloušťka šindelových pásů v místě lepení je 3 mm. Šindelové pásy jsou celoplošně lepící, a proto jsou opatřeny ochrannou fólií, která se při pokládce strhává.

Záruční podmínky

Katepal Oy je přední finský výrobce bitumenových produktů, který se objevil na trhu roku 1949. Výrobou střešních šindelů se zabýváme již od roku 1949, po tuto dobu bezproblémově slouží našim uživatelům odborně položené střechy z finského šindele KATEPAL. Od roku 2005 jsme navíc přešli u výroby všech typů šindelů na vývojem zkvalitněný materiál a naše šindele SuperKatepal vyrábíme z kvalitního SBS modifikovaného bitumenu v I. třídě kvality (EN 544). Na naše šindele tak garantujeme záruku 30 let a jejich životnost je odhadována až na 50 let v případě profesionální a plně funkční instalace.

Záruka 30 let (na hydroizolaci)

  • Musí být dodrženy skladovací podmínky (viz. každé balení šindele).
  • Pokládka krytiny musí být provedena v souladu s ČSN, které se k dané problematice vztahují a zároveň musí být dodrženy požadavky stanovené v „Návodu na pokládku (instalaci) finských střešních šindelů“, vydaných společností PROKOM R&S s.r.o.
  • Nosné konstrukce střechy včetně bednění musí být provedené dle příslušné ČSN.
  • Musí být použito originální podkladové vrstvy KATEPAL (KATEPAL XtraBase nebo KATEPAL LiteBase 500).
  • Musí být dodržena ventilace střešního pláště.
  • Musí být použit kotvicí materiál správně zvolené délky (tak, ať je probito bednění).

Záruka 15 let (na funkční vlastnosti, barevnou stálost a výrobní bezvadnost)

  • Tato záruka může být uplatněna v případě dodržení bodů 1. - 6. viz. Záruka 30 let.

Záruka 10 let (na hydroizolaci, funkční vlastnosti, barevnou stálost a výrobní bezvadnost)

  • Tato záruka může být uplatněna v případě dodržení bodů 1. - 3. viz. Záruka 30 let.

Doporučení pro montáž střešních šindelů KATEPAL

Tipy pro ideální konstrukci krovu - střešního pláště pokrytého střešním asfaltovým šindelem KATEPAL. Na této stránce naleznete základní doporučení pro montáž střešních šindelů. Pokládka šindele KATEPAL je velmi jednoduchá a stále více stavebníků ji řeší svépomocí. Většina stavebníků řeší v současné době stále častěji velkou část prací okolo svého domu svépomocí.

Příprava podkladu

  • Asfaltové střešní šindele před pokládkou nezapomeňte namíchat ze 4 až 5 náhodně vybraných balení, vzhledem k přírodnímu charakteru posypového materiálu.
  • Každé prkno s perem a drážkou se musí přibít dvěma dostatečně dlouhými galvanizovanými hřebíky (obyčejně 75 mm) na každý příhradový vazník nebo krov.
  • U suchého dřevěného materiálu je nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny kvůli bobtnání dřeva, protože dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 % při kolísání povětrnostních podmínek.
  • Spoje prken musí být na příhradových nosnících, pokud nejsou použita prkna se čtyřstrannou pero-drážkou.
  • Místo prken s perem a drážkou lze pod asfaltové střešní šindele použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) a za určitých podmínek i hrubá prkna bez pera a drážky.
  • Při použití hrubých prken může sukovitost nebo sklon vláken materiálu působit problémy.
  • Při dimenzování a instalaci vůči vlhkosti odolných stavebních desek je nutné dodržovat návody výrobce a nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek, tak aby byla zajištěna statická únosnost pro dané sněhové pásmo.
  • Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože se prkna vzájemně nepodpírají. Na prknech bez pera a drážky také lehce vznikají nerovnosti při “zkroucení” prken během vysychání, které může šindel kopírovat.
  • Pokud je možné instalovat pod prkna mezi všemi příhradovými nosníky desky vhodné velikosti (prkna, 50x50 fošny apod.) a našroubovat do nich každé prkno, lze nerovnosti odstranit, a v tom případě není nutné prkna vyměnit. Ale pokud jsou prkna shnilá, je samozřejmě nutné je vyměnit. V každém případě je dobré, aby byl povrch co nejrovnější.
  • Běžným standardem při rekonstrukcích je již nyní stržení stávající krytiny, na staré nerovné bednění natažení kontaktní difúzní fólie, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění.

Podkladní vrstva

  • U běžných střešních konstrukcí je hydroizolační podkladová vrstva potřebná k tomu, aby se zabránilo proniknutí vlhkosti z vnější strany střešní konstrukce, na kterou působí atmosférické vlivy, do podstřešního prostoru.
  • Pokud se jako podkladní pás používají originální podkladové vrstvy - LiteBase 500 a XtraBase, je možné nechat na střeše přes zimu pouze tyto podkladní pásy.
  • Bitumenová plsť v žádném případě není dostatečná jako podkladní vrstva a dokonce se přímo nedoporučuje na střeše nechávat, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost.
  • Lepenka lze instalovat jak vodorovně, tak svisle. Nejdůležitější je, aby byly spoje těsné. Pro těsnost spojů musí být pásy vedle sebe rovné a stejně napjaté.
  • Při vodorovné instalaci je připevnění pásu úplně rovně velmi obtížné - čím příkřejší je střecha, tím obtížnější to je. Na příkré střeše je také napínání pásu ve vodorovné poloze obtížné.

Pokládka šindele

  • V zásadě by se instalace střešních šindelů měla provádět při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. Někdy je však nutné provést instalaci i při chladnějších podmínkách.
  • Šindele se přibíjí nad zářezem, kde hřebíky projdou skrz dva šindele a současně přitlačí lepivý povrch šindele pevně k povrchu předchozího šindele. Tím se zajistí zalepení, každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky (4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě) a tudíž nehrozí roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu.
  • Šindele na střechách orientovaných na jih a na západ se obyčejně slepí bez problémů příští léto, ale ve slepení šindelů zejména na střechách orientovaných na sever se mohou vyskytnout problémy.
  • Jestli špička lepenkového hřebíku zůstane vevnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva způsobenému kolísáním vlhkosti a hřebík tak začne narušovat celistvost celoplošného lepení. V krytině z bitumenových střešních šindelů se příznaky (zatékání) začínají vyskytovat obyčejně po 10-15 letech.
  • Pravděpodobná příčina je použití příliš krátkých lepenkových hřebíků nebo sponek, ty používat nedoporučujeme vůbec. Pokud špičky hřebíků (nebo sponek) neprojdou prknem, začínají hřebíky vystupovat z prken kvůli kolísání vlhkosti dřeva (bobtnání a smršťování). Zalepení na rozích šindelů se začíná postupně uvolňovat. Voda se dostává pod šindel a dále přes hřebíky do prken, která bobtnají, a problém se zhoršuje.

Detaily střechy

  • Na vnitřních rozích a u lemování komínů se mohou použít úžlabinové pásy Super-Pintari (70 cm široký bitumenový pás, délka role 10 m). Na vnitřních rozích a u lemování komínů se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy.
  • Na konstrukci úžlabí se musí použít podkladní vrstva, lepidla a úžlabinový pás podle návodů. Plech nesmí být instalován do úžlabí. Důvodem k tomu je velký koeficient tepelné roztažnosti kovu. Povrchová teplota střechy může kolísat až o 130 stupňů mezi horkými dny v létě a největšími zimními mrazy. Velké tepelné výkyvy plechů působí silné zatížení na připevnění plechů a na zalepení pásů na plechy. V úžlabích se také shromažďuje nejvíce sněhu a ledu, a tím se kumuluje příliš mnoho zatěžovacích činitelů v místech, kde také teče nejvíce vody.
  • Vždy doporučujeme použití originálních okapových / hřebenových pásů. S krátkým (1 m) okapovým pásem se navíc lépe manipuluje a lépe se také instaluje rovně podle okapové linie. Okapový pás je vlastně střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů. Okapovými pásy se také ušetří materiál, protože se ztráta materiálu zmenšuje tím, že se z “nadbytečných” okapových pásů udělají zalomením a roztržením hřebenové pásy (3 ks).
  • Dolní okraj je možné udělat i bez okapnice např. použitím okapu tradičního typu. V tom případě se na okraj připevní prkno s polokulatým průřezem, kolem něhož se ohne kus (35 cm) vystřižený z povrchového pásu (Super-Pintari - úžlabinový pás). Nedoporučujeme ohnutí pásu ze střechy přímo přes okraj a jeho přibití na přední okraj prken. Důvodem jsou dlouholeté špatné zkušenosti a to, že takto vyhotovený okraj nevydrží do konce životnosti nynějších bitumenových výrobků. Hřebíky přibité do podkladního prkna u dolního okapu vystupují ze dřeva a pás ohnutý přes okraj se pak může lehce roztrhnout. Přes uvolněný hřebík se pak voda kapající přes okraj dostane ke krajnímu prknu, které postupně shnije.
  • Utěsnění průchodek, lemů, vnitřních rohů atd. je klíčové.

Odvětrání střešního pláště

  • Větrací otvory u okapu střechy zajišťují náhradní vzduch pro odvětrání střechy a zajišťují i přirozenou cirkulaci vzduchu (komínový efekt), jejich kapacita by tedy měla být co největší.
  • Odvětrávací otvory pro odvod vzduchu pak musí být umístěny co nejvýše, nebo také např. ve štítových zdech, pod hřebenem nebo alternativně lze do hřebene instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání.
  • Pokud nejsou na střeše větrací otvory - u okapu střechy pro přívod vzduchu a zároveň u hřebene pro odvod vzduchu, které se následně při pokládce asfaltového střešního šindele osadí ventilační mřížkou a odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, ze kterého při chladném počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce. Toto má za následek vznik kondenzátu, který může stékat do podstřeší, zároveň se vlhkost hromadí ve dřevě střešní konstrukce, tato degraduje a vlivem pracování dřeva namáhá svrchní materiál.
  • Katepal odvětrávací tvarovka T3 určená k odvětrávání střechy u hřebene. Katepal hřebenové odvětrání je prvek určený pro nutné odvětrání střechy v jejím hřebenu.
  • Obyčejně asi polovina problémů se střechou souvisí s jinými příčinami než s hydroizolací nebo se zatékáním. Problémy s kondenzací vlhkosti ve střešní konstrukci jsou velmi časté.
  • Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze takové problémy skoro úplně odstranit. Pokud není zcela efektivně zabudováno odvětrání střešní konstrukce, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější.
  • U střech, v jejichž konstrukci je použita tepelná izolace a není správně zabudováno odvětrání střechy a také provedena parozábrana, může v krajních případech dojít až k roztékání vrchního asfaltového šindele. A to z důvodu, že stoupající vlhkost, která při povrchové vrstvě kondenzuje, nasákává do izolace, která v první fázi ztrácí tepelněizolační vlastnosti, navíc zůstává navlhlá a při letních vysokých teplotách a prohřátí střešní konstrukce dochází doslova k odpařování této vlhkosti.

Bezpečnost a pohyb na střeše

  • Pohyb na příkré střeše je obtížný a žebříky a lešení zavazí při instalaci střešních šindelů.
  • Jednoduchý způsob jak udělat protiskluzové zábrany je uveden níže:
    1. Lešení se opře o dolní okap a jeho pomocí se pokrytí střechy provede tak vysoko jak to jde.
    2. Na už nainstalované střešní šindele se připevní rovná fošna (50x100), uprostřed které jsou předem provrtány 10 mm díry přesně po 1000 mm. Tyto díry se umístí k rohům (lalokům) určité řady šindelů. Dotyčné šindelové laloky se ohnou nahoru a fošna se u těchto ohnutých rohů zašroubuje vruty 8x80 mm do podkladních prken skrz dolní šindele. Je důležité utáhnout vruty tak, aby se fošna vůbec nehýbala. Při šlápnutí na fošnu je nutné být opatrný, aby se ohnuté rohy šindelů nepoškodily. Podobné fošny se připevňují po vhodných vzdálenostech při pokračování v práci směrem nahoru.
    3. Když je první strana střechy hotová až k hřebenu, odstraňují se fošny postupně směrem dolů. Díry, které zůstanou pod rohy šindelů se utěsní lepidlem K-36. Slepení šindelů je nutné zkontrolovat, zejména tehdy, jestli se na lepivém povrchu zachytily nečistoty nebo jestli byl roh dlouho ohnutý nahoru.
  • Obyčejně nejsou sněhové zábrany u bitumenové krytiny potřebné ani na příkré střeše. Ale pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci, stejně jako instalaci ostatních věcí, uvedených ve výkresech. Pokud je střešní materiál jiný než v původním plánu, je nutné vzít v úvahu i ostatní věci související se změnou. Jinak řečeno, jestli bude plechová krytina vyměněna za bitumenovou, je vhodné odstranit sněhové zábrany i z výkresů. Na střechách s bitumenovými pásy a bitumenovými šindeli se padání sněhu zabrání drsnějším povrchem.
  • Účelem sněhových zábran je zabránit padání sněhu a ledu ze střechy. Protože sníh a led nesjedou dolů po bitumenové krytině, je úplně zbytečné vrtat díry do neporušené střechy. Sněhové zábrany se obyčejně umisťují blízko okapu, kde teče nejvíce vody a kde se také shromažďuje led, který zabraňuje v odtoku vody.
  • Obyčejně není nutné odstraňovat sníh ze střech obytných budov (rodinných, řadových a poschoďových domů), pokud je jako krytina použit asfaltový střešní šindel, který má drsnější povrch. Konstrukce používané pro střechy takovýchto budov vydrží bez problémů zatížení sněhem. Není nutné odstraňovat sníh ani kvůli riziku padání sněhu, protože sníh neklouže po asfaltovém šindelovém pásu s drsnějším povrchem.
  • Ano, pohyb po střešní rovině je u šindelových krytin možný a běžný. Jediným faktorem, který se musí zohlednit je stáří krytiny a hlavně stav podkladní konstrukce. Bohužel velká část střech prochází rekonstrukcí, kde zůstane zachována původní střešní konstrukce - krovy i bednění. Mnohdy jde o střechy, které jsou staré i několik desítek let. Bednění na těchto střechách obvykle není již v ideálním stavu a objevují se lokální problémy, prkna pak nemají dostatečnou pevnost v ohybu a dochází k větším průhybům a někdy i pohybům celé konstrukce. V případě, kdy si nejste jistí dobrým stavem podkladní konstrukce, raději se po střeše nepohybujte. Střešní materiál postupem času křehne, mění se jeho elasticita, při případném větším průhybů, může dojít ke vzniku kapilárních prasklin a následnému zatékání. Tento problém může nastat i u novějších střech s ohledem na nízkou kvalitu stavebního řeziva, s ohledem na ekonomiku staveb střech dochází k tomu, že se rozpony krokví mnohdy zvětšují a tloušťka a šířka dřevěných prken mnohdy neodpovídá pevnostní charakteristice a roztečí podkladní konstrukce. Setkáváme se běžně s tím, že rozpon krokví je extrémní, prkna jsou velmi úzká a jejich tloušťka je nedostatečná. Jako poměrně bezpečné pro pohyb po střešní rovině, považujeme záklopy z OSB desek a nebo multifunkčních panelů se čtyřstrannou perodrážkou.

Problémy se zatékáním a vlhkostí

  • Na střechách s menším sklonem než 1:5 = 12° může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce.
  • I na příkřejších střechách, které mají nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se mohou vyskytnout situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. Takové situace jsou typické na jaře při tání sněhu. Tehdy mohou sníh a led zabránit odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání a také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás. Podobný jev může nastat při lijáku a při silném větru. Vlivem větru může voda i na příkré střeše stoupat směrem vzhůru a působit tlak na spoje. Různorodé střechy podle nynějšího stavebního stylu zvyšují výskyt různých rizik při realizaci detailů.

Údržba střechy: Mech na střeše

Mech na střeše může být velmi nepříjemný. Nejen, že nepůsobí esteticky na pohled, ale může také narušit správnou funkčnost střešního pláště. Mech je rostlina, které se extrémně dobře daří ve vlhkém a stinném prostředí. Pravděpodobnost výskytu mechu je větší, jestli je v bezprostřední blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí. Povrch střešního šindele je z kamene a na kamenech a skalách roste mech i v přírodě. Usedání lišejníků je u šindele KATEPAL menší, vzhledem k modifikaci šindele a lépe zalisovanému vrchnímu posypu, který je oproti oxidovaným šindelům mnohem hladší.

Čistič KATEPAL K-10

Na tento problém máme v nabídce ČISTIČ KATEPAL K-10. ČISTIČ KATEPAL K-10 lze aplikovat pomocí konve s rozprašovačem nebo postřikovačem. Pro velké plochy je doporučen nízký tlak rozprašování. Plocha k ošetření musí být před aplikací suchá. Následně postříkejte porost prostředkem KATEPAL K-10 tak, aby byl zcela mokrý. Rozsáhlejší porost by měl být ošetřen 2-3krát zhruba každé 2-3 týdny. Nedoporučuje se provádět aplikace, pokud se očekává déšť v příštích několika hodinách. Je-li porost mokrý, přípravek nebude tak účinný. Prostředek účinkuje, pokud porost hnědne. Následné ošetření povrchu (opláchnutí/vyčištění) není obvykle nutné v případě, že je porost malý, tak k jeho odstranění dojde pomocí povětrnostních vlivů. Silnější vrstvy je nutné opláchnout zahradní hadicí, nebo jemně pomocí kartáče.

Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny

Parametr SBS modifikované šindele KATEPAL Oxidované bitumenové šindele (běžné)
Životnost 25-50 let (až dvojnásobná) Nižší
Elasticita za studena (-30°C) Přes 30 % Nižší
Odolnost proti UV záření Podstatně lepší Nižší
Bod měknutí Vyšší Nižší
Přilnavost posypu Vysoká (hladký povrch, nedochází k odlupování) Nižší
Reakce na změny teplot Lepší, méně pracuje Vyšší práce materiálu
Odolnost proti mechanickému/chemickému zatížení Dobrá Nižší
Vzhled Atraktivní, přirozené barvy Standardní

Čtěte také: Srovnání cen betonových tašek

tags: #katepal #stresni #sindel #bobrovka #informace

Oblíbené příspěvky: