Kanadský šindel, často označovaný jako asfaltový šindel, představuje ekonomické a lehké řešení pro zastřešení šikmých střech. Nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost a relativně jednoduchou instalaci. Pro optimální funkčnost a životnost střechy je klíčové pochopit vliv podkladu a součinitele tepelné vodivosti použitých materiálů.
Porovnání tepelné vodivosti prken a OSB desek
Při použití šindelové krytiny na střešním záklopu z prken (tloušťka 2,5 cm) a OSB desek (tloušťka 2,2 cm) je důležité zhodnotit jejich tepelněizolační vlastnosti.
- Tepelná vodivost prken z měkkého dřeva λ je udávána 0,17 W/(m.K). Při tloušťce 2,5 cm bude tepelný odpor této vrstvy 0,147 m².K/W.
- U desek OSB je tepelná vodivost λ udávána 0,13 W/(m.K). Při tloušťce 2,2 cm bude tepelný odpor této vrstvy 0,169 m².K/W.
Rozdíl v tepelném odporu mezi těmito materiály je tak malý, že celkovou tepelnou izolaci střešního pláště nijak neovlivní, pokud počítáme s tímto záklopem ve skladbě střešního pláště podkroví. Zde je rozhodující celková tloušťka tepelné izolace a její uspořádání vzhledem ke krokvím. Tepelný odpor střechy nad podkrovím by měl být někde kolem 6,0 a více m².K/W.
Pokud bude záklop z OSB desek nad tepelnou izolací na krokvích, je potřeba si uvědomit, že má velký difúzní odpor (součinitel difúze µ = 50). Tím zde vlastně vytváříme parozábranu, což je špatně. Vhodnější je použít prkna na sraz a na ně se pokládá pojistná hydroizolace z paropropustné fólie (ekvivalentní difúzní tloušťka sD < 0,02).
Tabulka: Tepelná vodivost vybraných stavebních materiálů
| Materiál | Hustota, kg/m³ | Tepelná vodivost, W/(m·deg) | Tepelná kapacita, J/(kg deg) |
|---|---|---|---|
| ABS (ABS plast) | 1030…1060 | 0.13…0.22 | 1300…2300 |
| Aerogel (Aspen aerogely) | 110…200 | 0.014…0.02 | 700 |
| Balsa | 110…140 | 0.043…0.052 | - |
| Bříza | 510…770 | 0.15 | 1250 |
| Skleněná vlna | 155…200 | 0.03 | 800 |
| Korková deska | 145 | 0.042 | - |
| Pěnový polystyren Penoplex | 22…47 | 0.03…0.036 | 1600 |
| Borovice a smrk přes zrno | 500 | 0.09 | 2300 |
| OSB desky (orientované třískové desky) | 600-700 | 0.13 | 1300 |
| Prkna z měkkého dřeva | 500-600 | 0.17 | 1200 |
Poznámka: Hodnoty tepelné vodivosti stavebních materiálů významně závisí na jejich pórovitosti a hustotě. Čím nižší hustota, tím nižší tepelná vodivost materiálu.
Čtěte také: Vše o jedlovci kanadském
Použití OSB desek a prken s kanadským šindelem
OSB deska je vhodná jako horní bednění, kdy je pod ní provětrávaná vzduchová mezera, tedy ve dvouplášťových systémech střech. Pro šindelovou krytinu (asfaltový šindel) je jako podklad ideální.
Ideální skladba střechy s OSB deskami:
- Nad krokvemi, mezi kterými je tepelná izolace, bude položena pojistná difúzně otevřená fólie.
- Nad ní bude větraná vzduchová mezera tvořená kontralatí o výšce 4 až 6 cm. Je nutno zajistit opravdu dobré provětrání - přívod vzduchu průběžnou mezerou u okapu a odtah u hřebene větracími prvky systému krytiny.
- Na kontralatích je pak OSB deska jako podklad hydroizolační vrstvy. Protože pod deskami je větraná mezera, není zde již požadavek na potřebu tepelně izolovat.
Další použití OSB desek je pak v interiéru jako parozábrana, a to právě z důvodu malé propustnosti vodní páry.
Střešní asfaltové šindele a jejich vlastnosti
Na trhu jsou střešní asfaltové šindele stále ještě lidově označovány podle země jejich vzniku, například jako kanadský šindel, finský šindel. Asfaltový šindel Tegola Eco Roof Rectangular je vyroben z prémiového oxidovaného asfaltu Tia Juana o tloušťce 3 mm na nosné vložce ze skelného vlákna a je určený pro šikmé střechy s bezpečným sklonem střechy od 18°.
Životnost šindelů se pohybuje od 30 do 60 let, přičemž výrobci garantují většinou tu spodní hranici. Vždy závisí na zvoleném typu šindele, kvalitě pokládky, zvolené konstrukci krovu a řešení odvětrání střechy. Všechny střešní asfaltové šindele v průběhu své životnosti ztrácejí hydrofobizovaný posyp. Důležité je, aby to nebylo v řádu let, ale v řádu desítek let.
Kvalita asfaltové hmoty
Asfaltová hmota použitá pro šindele je zcela jistým rozhodujícím kritériem pro výběr šindele. Minimální bod tání asfaltu by měl být 90 °C, ovšem šindele z oxidovaného asfaltu mají bod tání kolem 80 °C. Rozdíl je také v životnosti těchto materiálů. Šindele vyrobené z oxidovaného asfaltu, kde se ve své podstatě jedná o provzdušněný surový asfalt, opatřený hrubozrnným břidličným posypem, přes různé záruky ze své podstaty nemohou v našich klimatických podmínkách splňovat hydroizolační schopnosti déle než 20 let.
Čtěte také: Nadčasový design dubových pracovních desek
Pro naše podmínky a s očekáváním životnosti 40 - 60 let je na střechy rodinných domů nutné použít modifikované střešní šindele. Jedná se o kvalitní hmotu modifikovanou pomocí SBS, což je syntetický kaučuk, který zpomaluje stárnutí šindele, zajišťuje elasticitu a vysokou a trvalou přilnavost dekorativního posypu k asfaltové hmotě. Řada modifikovaných asfaltových šindelů tak představuje výrazný kvalitativní posun oproti šindelům z asfaltu oxidovaného. Pro zákazníka je nejdůležitější zvláště zvýšená tepelná stálost modifikovaných šindelů na +100 °C, u finského šindele KATEPAL dokonce i přes 100 °C, oproti 80 °C uváděným u šindelů oxidovaných (podle předepsané laboratorní zkoušky). V praxi to znamená výrazné snížení rizika nežádoucích změn na krytině při vysokých letních teplotách a intenzivním slunečním svitu na plochách o vysokém sklonu. Modifikované šindele na druhé straně vykazují výrazně vyšší flexibilitu při teplotách nízkých (až do -30 °C), což v praxi znamená lepší zpracovatelnost krytiny zvláště na tvarově složitých podkladech, ale také podstatně vyšší odolnost krytiny proti mechanickému poškození např. padajícími kusy ledu nebo kroupami. Povlaková hmota šindelů „nekřehne” při nízkých teplotách. I když přilnavost keramického granulátu (břidlicových granulí) je uváděna ve shodném parametru podle EN 544 jako u šindelů oxidovaných, zvýšená elasticita povlakové modifikované hmoty je zárukou vyšší odolnosti proti otěru - zvláště adheze posypu zejména při nízkých teplotách, ale také kupříkladu při intenzivním dešti, nemluvě o krupobití.
Význam větrání střechy
Pokud se šindelové střechy neventilují, teplota pod nimi vzrůstá. V důsledku toho stárne střešní konstrukce mnohem rychleji a současně vzniká pod střechou vlhký a pro život nezdravý vzduch. Odvětráním střechy se sníží teplota jak šindelové střechy, tak prostoru přímo pod ní, čímž se odstraní negativní vlivy na střešní konstrukci a zabrání se akumulaci vlhkosti v půdních prostorách. Ventilací se vyrovná teplota vně i uvnitř střechy. Střešní konstrukce bude potom schopna odolávat náhlým změnám teplot. Především pak těm, které vznikají v důsledku letních bouří. Odvětrání střechy představuje také prevenci ledových bariér. Ledové bariéry jsou důsledkem soustavného mrznutí a tání sněhu. Vzduch musí mít možnost volně cirkulovat mezi izolací a přibitým střešním záklopem, od okapů k hřebenům. Tím se prodlouží životnost střechy, zvýší se komfort bydlení a upraví se vlhkost v domě, což povede k nižším účtům za služby, protože sušší izolace bude lépe fungovat.
Profesionálové ve stavebnictví dodržují standardy statické ventilace, jež jsou uváděny v požadavcích na správné odvětrávání. Tyto požadavky stanoví poměr 1:300, což znamená jeden cm² ventilace na každých 300 cm² izolované střešní plochy. Kromě toho vyžadují specifikace dobrého odvětrání podkroví vyvážený ventilační systém - 50 procent odvětrávačů u okapu a 50 procent v horní části střechy. Vzduchová mezera mezi izolací a střešní krytinou musí být 4 až 6 cm. Vzduch by měl proudit dovnitř z dolní části střechy (okapy) a odcházet horní částí střechy (hřeben). Proudění vzduchu mezi okapovými a hřebenovými odvětrávači musí být bez překážek (tvořených izolací nebo krovy), aby se zajistila příčná ventilace.
Montáž kanadského šindele: Klíčové kroky a materiály
Střešní asfaltový šindel, v některých oblastech známý také jako kanadský šindel, představuje ekonomické a lehké řešení pro zastřešení. Nabízí nízkou hmotnost, dobrou odolnost, dlouhou životnost a relativně jednoduchou instalaci.
1. Krokev a difúzní fólie
Krokve by měly být ideálně z impregnovaného sušeného dřeva s průřezem, který odpovídá potřebám lehké střešní krytiny. Hmotnost šindele se pohybuje mezi 8 a 9 kg/m² v závislosti na typu. Instalace difúzní fólie je doporučena, pokud to konstrukce krovu umožňuje (nový krov nebo kompletní rekonstrukce). Na krokve se instaluje difúzní (paropropustná) plně kontaktní fólie, která se zajistí kontralatěmi o rozměrech 70 x 50 mm nebo 80 x 60 mm. Tím se vytvoří nezbytná větrací mezera o minimální šířce 50 mm a střecha je připravena na případnou dodatečnou izolaci podstřešního prostoru. V případě izolace podkroví je klíčové vytvořit těsnou parozábranu.
Čtěte také: Kanadský šindel: Typy a instalace
2. Bednění
Bednění musí být pevné, suché a rovné. Dobře připravený podklad pro asfaltový šindel poznáte tak, že je maximálně rovný a přiměřeně napnutý. Pracujte pečlivě, neboť každá případná nerovnost podkladu bude na povrchu střešního pláště zhotoveného z šindelů viditelná. Nedoléhání šindelů při nerovnosti podkladu též výrazně zhoršuje schopnost vzájemného slepení.
3. Podkladová vrstva
Výběr podkladové vrstvy je klíčový, protože materiál a jeho chování během životnosti šindele mají zásadní vliv na funkčnost celé střechy. Originální podkladové vrstvy KATEPAL jsou vyrobeny z SBS modifikovaného bitumenu, což zajišťuje kompatibilitu s šindeli Super KATEPAL a minimalizuje riziko narušení materiálů. Doporučuje se vyhýbat se podkladovým vrstvám z oxidovaného bitumenu.
- Pískovaná lepenka s povrchem z jemného křemičitého písku se dodává v rolích 15 x 1 m (15 m²) o nominální tloušťce 1,8 mm. Nosnou vložkou je sklotextilie a střední vrstvy obsahují SBS modifikovaný bitumen.
- Podkladová fólie s povrchem potaženým nenasákavou polypropylenovou tkaninou se dodává v rolích 25 x 1 m (25 m²) o tloušťce 0,65 mm. Nosnou vložkou je netkaný polyester, střední vrstvy jsou tvořeny SBS modifikovaným bitumenem a spodní vrstva obsahuje pevnou výztuž z netkaného polyesteru, která slouží jako ochrana proti kondenzaci.
Obě podkladové vrstvy mají samolepicí okraje pro dosažení maximální hydroizolace spojů. Pro výpočet potřebné plochy je nutné počítat s překryvy a odpadem. Obvykle se používá koeficient 1,15 až 1,20 násobek čisté plochy střechy. Pod podkladové asfaltové pásy používejte vždy jako podkladový asfaltový pás typ s nosnou vložkou ze skelné rohože (popř. polyesterové rouno), která je nenasákává a zajišťuje tak celému střešnímu plášti dlouhodobou životnost. V žádném případě nepoužívejte pásy s nosnou vložkou ze strojní hadrové lepenky.
4. Oplechování střechy a bitumenová lepidla
Pro oplechování střechy se doporučuje používat kvalitnější materiály, jako je měď nebo hliník, vzhledem k dlouhé životnosti šindelů Super KATEPAL. Bitumenová lepidla KATEPAL K-36 jsou nezbytná pro pokládání šindele na oplechování okapních hran, komína, pro lepení styčných ploch mezi hřebenovým odvětráním a hřebenovým krytím a obzvláště při instalaci úžlabí. Doporučená vrstva lepidla je 0,5 - 1 mm.
5. Okapový pás
Po instalaci podkladové vrstvy a oplechování je nutné začít krýt střechu od okapní hrany originálním univerzálním okapovým/hřebenovým pásem. Tento pás má velkou prolepenou styčnou plochu, která lépe přilne k oplechování okapní hrany a snižuje riziko zatečení pod šindel.
6. Střešní šindel SUPER KATEPAL
V jednom balení střešního šindele SUPER KATEPAL je 5,5 m² plošného materiálu, ale díky překrytí se z jednoho balení vytvoří 3 m² hotové střechy. Každý pás se přibíjí 4 ks hřebíků na určená místa, tak ať se probíjí i další vrstvy pod samotným přibíjeným pásem. Šindelové pásy jsou celoplošně lepící a opatřeny ochrannou fólií, která se při pokládce strhává. Před pokládkou je doporučeno namíchat šindele ze 4 až 5 náhodně vybraných balení, aby se dosáhlo rovnoměrného vzhledu. Pokládka začíná od středu střechy, tak ať překryjete prořezaná místa okapového pásu a postupujte směrem k okrajům střechy, po jednotlivých řadách až k vrcholu střechy.
6.a Lepenkové hřebíky
Doporučuje se používat minimálně galvanizované hřebíky. Délka lepenkových hřebíků musí být zvolena tak, aby vždy bylo probito celé bednění, a to z důvodu pracovaní dřeva. Při konstrukci bednění z OSB desek, překližek či multifunkčních panelů je nutné používat speciální hřebíky (se šroubovicí apod.). Používejte pouze nerezavějící žárově pozinkované, tvrzené hliníkové či měděné hřebíky na asfaltový šindel o délce min. 25-28 mm, na hřebeni, okapech a úžlabích 32-35 mm a průměru hlavy min. 9 mm (tzv. lepenkáče). Povrch těla hřebíku musí být upraven tak, aby zabraňoval jeho samovolnému „vylézání“ (např. při snižování vlhkosti v prkenném záklopu nebo za silného větru). Hřebíky zatloukáme tak, aby procházely vždy dvěma šindeli do překrytých částí šindelů, aby nebyly vidět, 2 cm nad výřez, u krajů 2,5 cm od strany šindele. Zamezí se tím kromě jiného poškození povrchu šindele. V případě, je-li hřebík zatlučen nad správnou pozici, může dojít k zatékání do střešní konstrukce nebo k poškození šindelů či jejich odtržení vlivem silného větru. Naopak, zatlučeme-li hřebík pod správnou pozici, bude docházet k zatékání do střešní konstrukce, protože hřebík není zakryt a je vystaven povětrnostním vlivům. Oprava střešního šindele bude poté jen otázkou času.
7. Úžlabinový pás
Je-li na střeše úžlabí, je vhodné ho vykrýt originálním úžlabinovým pásem KATEPAL. Spodní vrstva úžlabinového pásu je pískovaná, tudíž je nutné ve styčných plochách s lepenkou používat bitumenového lepidla KATEPAL K-36. Vyhněte se materiálům z kovu kvůli jejich vysoké tepelné vodivosti a možnému vzniku problémů v zimním období.
8. Hřebenové krytí
Po dokončení pokládky až k hřebenu střechy je nutné zakončit střechu univerzálními okapovými/hřebenovými pásy. Hřebenové pásy se získají rozdělením okapových pásů a překrývají se delší stranou se vzájemným překryvem 5 cm. Hřebenáče, které používáme na hřeben a nároží, zhotovujeme nejlépe ze šindelů vyříznutím vhodného tvaru ze šablony a jejich ohnutím do tvaru hřebene. Dbáme na to, aby šindele byly dostatečně ohřáté, nebo je opatrně nahřejeme horkovzdušnou pistolí a poté opatrně ohneme. V případě nedostatečného ohřátí šindelů dojde k popraskání v místě ohybu. Při aplikací hřebenáčů musíme dát pozor na to, aby hřebíky u poslední řady šindelů byly ve styku s hřebenáči zakryty (nebyly vidět). Jestliže tomu tak není, přidáme ještě jednu řadu šindelů.
9. Odvětrání střechy
Ventilace střešního pláště je nezbytnou součástí konstrukce každé střechy pokryté šindelovou krytinou. Šindel vytváří nepropustnou vrstvu, čímž se ve střešním plášti hromadí nežádoucí vlhkost, která musí být odvětrána. V případě izolovaného podkroví je ideální dvouplášťový způsob střešního pláště, který lze odvětrat hřebenovým odvětráním, odvětrávacími tvarovkami nebo ventilační turbínou. V případě nedodržení ventilace hrozí vznik plísní, hniloba bednění, kondenzace vlhkosti a průnik do podstřešních prostor.
Opracování složitějších detailů střechy
Asfaltové střešní šindele patří mezi materiály, se kterými je možné ideálně opracovávat velmi složité a náročné střešní konstrukce jako jsou například různé vikýře, arkýřová okna, zakřivená okna, věžičky, složitě tvarované střešní konstrukce a podobně. Díky své ohebnosti a možnosti snadného řezání jsou šindele velice vhodné i pro zpracování složitých střešních detailů s minimální pracností. Podmínkou je však dodržení základních zásad pro opracování těchto detailů. Správný postup řezání asfaltových pásu platí i pro šindele!
tags: #kanadsky #sindel #soucinitel #tepelne #vodivosti #informace