Před započetím stavby budovy je zapotřebí vyřešit celou řadu otázek. Jednou z nich je volba betonu a kameniva pro základové pasy. Orientace v jednotlivých druzích betonů je velice jednoduchá. Stačí se řídit podle čísel, která jsou uvedená výrobcem.
Základové pasy: Základní informace
Základové pásy jsou nejčastějším využívaným typem zakládání rodinných domů. Používají se pro založení stěnových i skeletových konstrukčních systémů. Základový pás tvoří souvislý nosník s průřezem, který má tvar obdélníkový, stupňovitý, nebo žebrový.
Rozdíl mezi běžnými základy a plovoucí základovou deskou
Mylně nazýváme jakékoli základy novostavby rodinného domu základovou deskou. Jde jen o vžitou obchodní terminologii, jako betonová deska totiž vypadají každé základy nepodsklepeného domu. Před vybudováním základů nového rodinného domu, respektive už při jeho projektování, nás ve skutečnosti čeká zásadní otázka: postačí základové pasy, které zatížíme nosným zdivem, nebo musíme vybudovat plovoucí základovou desku, kterou lze nosným zdivem zatížit kdekoli?
Pokud budujeme základové pasy, je vybetonovaná plocha mezi nimi jen nenosnou podlahou přízemních obytných místností a technického zázemí, případně garáže. Pro běžné rodinné domy nejčastěji budujeme základové pasy a finančně mnohem náročnějšímu řešení plovoucí základové desky se vyhneme.
Pokud je únosnost základové zeminy nedostatečná, volí se založení domu celoplošné na tzv. základové desce. Tento způsob je o něco nákladnější, než založení na pasech, umožní však rovnoměrné sedání objektu a eliminuje trhliny ve zdivu, vznikající nerovnoměrným sedáním objektu na základových pasech. Základová deska přenáší zatížení všech pater domu do základové zeminy.
Čtěte také: Cementem zpevněné kamenivo
Výběr betonu pro základové pasy
Nejdůležitější otázkou před samotnou realizací stavby tedy je, jestli budou dostatečným řešením základové pasy, které se zatíží nosným zdivem, nebo bude potřeba realizace plovoucí základové desky. Označení písmenem B je obchodním zjednodušením směřujícím na běžné uživatele. Běžné betony se nemají označovat písmenem B (B15, B20, …), ale písmenem C a s lomítkem (C12/15, C16/20, C20/25).
Pokud tedy přijedete do stavebnin a budete požadovat beton B15, odvezete si beton s označením C12/15. Dalším omylem je všeobecně rozšířené tvrzení (laicky a často i mezi odborníky), že na základové pasy vystačí beton B15 (resp. C12/15) a na nenosnou plochu mezi nimi a ztracené bednění na základových pasech beton B20 či B25 (resp. C16/20 a C20/25).
Základové pasy totiž budou nejzatěžovanější konstrukční částí domu. Kromě maximálního tlaku shora na ně působí i voda v podloží, mrazy, živé organismy a tah. Proto platí, že na jejich životnosti bude závislá životnost celé stavby domu. Důvodem pro neopatrné používání méně kvalitního betonu na vylití základových pasů jsou finanční úspory.
Opak je ale pravdou. Když do základových pasů použijeme kvalitnější beton (třeba C20/25), bude cena každého kubíku oproti betonu C12/15 jen o zhruba 12% vyšší. Přitom bude jeho odolnost v tlaku vyšší o cca 40% (číslo za lomítkem ve značení druhu betonu vyjadřuje právě odolnost v tlaku v megapascalech). Pokud chcete uspořit, pak to lze pouze použitím kvalitnějšího betonu, a to i u plovoucích základových desek či výplně nenosných ploch běžných základů mezi ztraceným bedněním. Lze zde totiž snížit tloušťku betonové vrstvy, přitom navýšení ceny za každý kubík je jen mírné. Zároveň ušetříme i za dopravu menšího objemu materiálu a na spotřebě stavebního dřeva pro bednění (pokud samozřejmě nepoužijeme dnes nejčastěji používané ztracené bednění z tvárnic).
Vrstvu betonu a jeho třídu by však měl vždy určit projektant (nebo statik na základě statického a geodetického průzkumu) a zanést tyto informace do projektu domu.
Čtěte také: Vlastnosti SC kameniva
C12/15 či C16/20 se uplatní při stavbách klasických rodinných domů se standardními zakládacími podmínkami. C20/25, C25/30 či C30/37 nachází uplatnění u monolitických stropů. Specifikaci betonu najdete v projektové dokumentaci.
| Třída betonu | Použití |
|---|---|
| C12/15, C16/20 | Klasické rodinné domy, standardní zakládací podmínky |
| C20/25, C25/30, C30/37 | Monolitické stropy, zvýšená zatížení, základové pasy (doporučeno) |
| C 25/30 (STEELCRETE®) | Základové desky, vodotěsné konstrukce (bílé vany) |
Postup realizace základů
Samotný postup realizace základů začíná skrývkou ornice v ploše budovaného objektu. Radíme, uložte ji stranou, později se vám bude hodit na finální úpravu pozemku. Náš pozemek nás už v této části překvapil, a to tak, že ornice byla cca 50 cm hluboká, teprve poté začal jíl atd.
V souladu s projektovou dokumentací se poté provádí vytyčení stavby. Před samotným výkopem zákl. pásů jsem koupil vápno a podle projektu jsme nachystali pro pana bagristu nákresy, aby věděl, kde má bagrovat. Bagrista dorazil přesně na 7 ráno. Bagrovalo se zhruba 80-90 cm do hloubky - nějak na centimetry jsme to neřešili, poté stejně zjistíte, že nějak to moc přeměřovat je k ničemu a jen vás to zdržuje. Nejdůležitější je dodržet nezamrznutelnou hloubku a také projekt.
Podle vyznačeného obrysu základů se realizují výkopy základových pasů. V této fázi doporučujeme přizvat technický dozor, který zkontroluje stav tzv. základové spáry.
Příprava kameniva pro základové pasy
Před samotným výkopem pásů nás čekala asi nejtěžší a nejhorší práce a tou bylo připravit kameny (které jsme nechali dovézt z nedalekého lomu) na to, aby se vešly velikostně do výkopů. Kameny byly velké a větší než jsme potřebovali, takže se musely postupně opracovat na potřebné velikosti. Což znamenalo koupit diamantový kotouč, pořádný (doporučuju koupit alespoň kotouč cca za 2000,- nejkvalitnější co je). Šetřit na tomto se nevyplatí, potom vám na stavbě je prd platných ušetřených pár stovek, když nemáte s čím řezat. Takže jsme se pustili do práce a makali na kamenech.
Čtěte také: Více o Želechovicích a jejich kameni
Na dno výkopu se nanese vrstva drceného kameniva frakce 16/32 ve vrstvě 100 až 150 mm. Po výkopu pásů jsme malé části, které se odsypaly, zabednili bedněním. Výkop jsme poté zasypali jemnějším kamenivem (makadamem) cca 10 cm. Separaci betonu od zeminy zajistí podsyp těženým kamenivem (štěrk), ideálně frakce (tj. hrubosti) 16/32.
Armování a inženýrské sítě
V souladu s projektovou dokumentací se uloží zemnicí pásovina, části kanalizačních potrubí a vodovodních chrániček. Na rozích stavby se vyvede zemnicí drát. Po ošetření základové spáry proběhne na úrovni základové spáry montáž zemnící pásoviny, jejíž vývody nad úroveň základů navážou na budoucí napojení hromosvodu.
Prostupy pro následnou montáž kanalizace, napojení vody, elektřiny a další instalace umístěte dle projektu a před betonáží důkladně utěsněte. Nachystaly se podle projektu vývody elektřiny a vody - vytáhli jsme trubky na místa, kde mají být podle projektu, abychom poté nemuseli dlabat do betonu základů. Navařili spoje a přestříkali kont. sprejem.
Základové pasy nebývají vyztužené, a tak je mohou přerušit trhliny. Pro ztracené bednění uložené na základové pasy je nezbytné použití ocelové armatury, která je v pravidelných rozestupech kotvena do základových pasů. Stejně tak je nutné vyztužit nenosnou betonovou plochu či základovou desku kari sítěmi. Požadovanou únosnost podkladní betonové desky betonované mezi pasy zajistíme před betonáží vložením armovací sítě (ocelové sítě menšího profilu drátu), která ji zpevní.
V případě podkladního betonu nebo betonové základové desky lze výztužné sítě zcela nahradit drátkobetonem. Ocelová vlákna se do čerstvého betonu přimíchávají již na betonárně a spolu s ním se dopravují na stavbu autodomíchávačem. Tento drátkobeton vyvinuli přímo technologové skupiny a v prodeji je pod obchodní značkou STEELCRETE®. V drátkobetonu obsažená vlákna navíc zlepšují soudržnost betonu v detailech konstrukce, především na hranách, a zabraňují opadávání betonu v okrajových částech. Pro základy domu je zpravidla využíván STEELCRETE s pevností C 25/30. Pro jednotlivé objekty se však navrhuje typ betonu a množství drátků individuálně. V případě podsklepených prostorů v rodinném domě je STEELCRETE využíván také pro realizaci tzv. „bílých van", tedy vodotěsné konstrukce umístěné pod povrchem země. Využití betonu s obsahem ocelových vláken zde umožňuje lepší přenos sil při namáhání konstrukce.
Kameny v betonu: Mýty a realita
Do betonové vrstvy základů a vylité betonové plochy zásadně nevkládáme kameny, natož pak cihly. Byla by tím narušena pevnost a celistvost základů, byť se nám může na první pohled zdát, že třeba kámen „je pevnější než beton.“ Nepodléhejme mýtům a ptejme se odborníků.
Dříve se kámen do základů dával naprosto běžně, dnes proti němu mnoho lidí brojí. Proč? Sníží vložený kámen kvalitu betonu? V případě, že kámen v základech být může, byl by vhodný lomový vápenec (mám za humny lom)?
Betonáž a vyzrávání
Vyhloubené spáry pro vylití základového pasu je třeba nejprve pořádně očistit a zbavit srážkové či podzemní vody. Poté je až můžeme vylít betonem konkrétní třídy. Ztracené bednění se zásadně ukládá na dostatečně vyzrálé základové pasy.
POZOR: Při špatné návaznosti jednotlivých kroků přípravy a betonáže vzniká časová prodleva, kdy hrozí, že se do výkopu začnou sunout stěny, což má za následek špatné navázání nebo nenavázání jednotlivých částí pasu. Před betonáží by měl správné provedení prací zkontrolovat stavební dozor. Chyby při provádění základů se totiž mohou později vymstít, v extrémních případech může být narušena dokonce statika konstrukce domu.
Izolace základů
Nepodceňujte izolaci základů (hydroizolaci a případně i izolaci proti radonu). Nejčastěji se používají asfaltové pásy (oxidované i modifikované asfalty). Pokud hrozí riziko tlakové vody, používají se dvě vrstvy těchto pásů a pokud ještě navíc hrozí zvýšené riziko radonu, je nutné použít pouze k tomu účelu vhodný typ asfaltových pásů.
Izolace se ukládají na rovinný povrch, který je předem opatřen penetračním nátěrem. Přesah ukládaných pásů musí být alespoň 100 mm (optimálně 150 mm) a pozor na provedení detailů - prostupů inženýrských sítí a ohybů. Základy lze izolovat i stěrkovými hmotami (uzavřou povrch podkladního betonu pomocí krystalizace a vlhkost pak nemůže prostoupit) či PVC fóliemi - měkčené PVC o tloušťce 1 nebo 1,5 mm (1,5 mm při riziku tlakové vody), aplikuje se vždy v jedné vrstvě. Známé jsou i nopové izolace, vhodné pro obvodové izolace domu v kombinaci s izolací tepelnou.
tags: #kamenivo #do #zakladovych #pasu