Půda na vaší zahradě poskytuje oporu kořenům vašich rostlin. Navíc ukládá vodu a živiny a postupně je uvolňuje, takže je rostliny mohou dobře absorbovat. Podle původu se rostliny přizpůsobily nejen slunným, polostinným nebo stinným stanovištím, ale také různým druhům půd. Kdo zná svoji půdu, může zeminu pomocí cílených opatření vylepšit, a tak umožnit rostlinám na zahradě optimální růst.
Klasifikace půdních druhů
V pedologii se klasifikace půd zabývá jejich hodnocením v ČR. Půdní druhy se rozdělují podle zastoupení jednotlivých velikostně rozdílných minerálních částic, přičemž největší význam má jejich obsah v tzv. jemnozemi, tj. částic o velikosti pod 2 mm v průměru. Tato klasifikace zahrnuje a ovlivňuje všechny základní půdní vlastnosti.
Při péči o zahradu a rostliny se rozlišují tři půdní druhy, jejichž odlišné složení je rozhodující pro zdravý růst rostlin: lehká písčitá, středně těžká hlinitá nebo sprašová a těžká jílovitá půda.
Nováková (1953) zavedla I. Zrnitostní kategorie v jemnozemi, tj. s velikostí pod 0,01 mm. Klasifikace a hodnocení půdy v ČR byly dále rozpracovány v publikaci "Půdy" (2009-2011).
Přehled druhů půd - písek, hlína, jíl
Zahradní půda se skládá z minerálních částic, jako je písek či spraš, a z jílu a humusu, tedy rozložené organické substance. Pro zahradničení a zdravý růst rostlin můžete rozlišovat mezi třemi druhy půdy:
Čtěte také: Použití křemičitého písku v betonu
- Písčitá půda: lehká, propustná pro vodu, rychle vysychá, rychle se zahřívá, špatně zadržuje vodu a živiny.
- Hlinitá půda: ideální zahradní půda, tvoří ji přibližně ve stejném poměru písek, spraš a jíl, dobře zadržuje vodu a živiny. Hlinitou půdu můžete vytvarovat do válečku.
- Jílovitá půda: těžká půda, dobrá zásobárna vody a živin, lehce zhutněná, riziko zamokření.
Ideální zahradní půda je bohatá na humus a živiny a zároveň propustná. Rády se v ní zdržují žížaly, které přispívají k mísení organických a anorganických částic. V zemině této kvality nedochází k zamokření a půdu lze dobře obdělávat.
Charakteristiky zemin a hornin
V inženýrskogeologickém hodnocení vlastností hornin je stupeň pevnosti klíčový. Stanovuje se laboratorními zkouškami pevnosti v prostém tlaku nebo terénními zkouškami.
Zrnitostní složení a plasticita
Zemin je nezpevněná soudržná i nesoudržná hornina. Jednou z klíčových vlastností zemin je zrnitostní složení. U zemin s podílem frakce menším než 0,063 mm nad 15% se projevuje plasticita. Typickým bahnitým zápachem se vyznačují zetlelé organické složky zeminy.
Klasifikace půd podle ČSN 73 1001 je totožná se základním inženýrskogeologickým členěním. Kromě štěrkovitých, písčitých a jemnozrnných půd je známa tzv. skupina zvláštních zemin, kam spadají i násypy (Y) a skládky (Z).
Speciální typ zeminy představují písčité zeminy se zvýšeným obsahem organických látek. Zvláštními zeminami jsou například spraše, které mohou obsahovat nestálé soli a jejichž vlastnosti jsou velmi nepříznivé (Pašek, Matula a kol., 1995). U těchto materiálů může vznikat problém s ulehlostí.
Čtěte také: Kvalitní beton: jak na to
Písek - vznik, vlastnosti a využití
Písek tvoří podstatnou součást nezpevněných hornin zemského povrchu. Je složen z úlomků minerálů a hornin, které mají velikost do 2 milimetrů. Usazeniny s převahou větších částic se nazývají štěrk, s částicemi menšími než 50 mikrometrů prach a menšími než 5 mikrometrů jíl.
Mezi nejhojnější úlomky obsažené v písku patří křemen, který se vyskytuje skoro ve všech horninách, jejichž zvětráváním a rozpadem písek vzniká. Navíc je mechanicky i chemicky velmi odolný.
Geologové umí z písku leccos vyčíst. Někdy jsou v něm úlomky hornin nebo specifických minerálů, podle nichž lze určit, odkud materiál pochází. Velikost, tvar a míra opracování zrn vypovídají o transportu a o prostředí, kde se písek usazoval. Například sedimenty uložené činností ledovců jsou nevytříděné (tvořené různě velkými úlomky) a ostrohranné. Naopak zrna na dolních tocích řek nebo na mořském pobřeží bývají dobře vytříděná a zaoblená - díky dlouhému transportu i dlouhodobému působení vodních proudů. Analýza písku tedy může vědcům poskytnout informace třeba o změnách prostředí a klimatu v minulosti.
Zvláštní druh takových ložisek představují roponosné nebo bitumenní písky. Velmi specifickým fenoménem jsou potom takzvané pohyblivé písky, kdy se písek - často ve směsi s jílem a vodou - může chovat jako kapalina. To je nebezpečné, protože se v něm lze například utopit.
Písek má široké využití jak ve stavitelství, tak v průmyslu (filtrace, formy na odlitky, výroba skla a další). Obyčejné pytle s pískem jsou také jedním z nejefektivnějších protipovodňových opatření, protože jsou snadno dostupné a manipulovatelné. Velký význam má rovněž aplikace písku při získávání takzvaného břidličného zemního plynu. Jedná se o novou technologii hydraulického štěpení neboli frakování. Při tomto způsobu těžby se provedou vrty do ložisek černých břidlic, kam se pod tlakem vhání voda s pískem. Horniny díky vysokému tlaku popraskají a do prasklin vnikne písek, jenž je pomáhá udržet otevřené.
Čtěte také: Písek plastová okna zkušenosti
Barevné variace písků a jejich původ
- Sozopol, Bulharsko: V tomto písku převažují více nebo méně zaoblené fragmenty vápnitých schránek mořských živočichů (bělavé, červenavé, fialové). V menší míře je zastoupen křemen a úlomky hornin (šedé, okrové). Velmi dobré zaoblení zrn je typické pro příbřežní zónu.
- Mahambu, Madagaskar: Písek tvoří hlavně zrna křemene (čirá) a živců (bělavá). Přítomny jsou také fragmenty tmavých minerálů a hornin (černé a zelené) - jedná se pravděpodobně o vulkanické produkty.
- Technický písek, Německo: Je velmi dobře vytříděný a naprosto v něm dominují křemenná zrna. Úlomky hornin (hnědavé) se vyskytují jen zřídka. Zajímavé je využití tohoto písku - používá se ke stanovení podílu sušiny v mléčných výrobcích.
- Poloostrov Quiberon, Bretaň, Francie: Hrubozrnný písek se skládá převážně z málo opracovaných zrn křemene (bělavá). Hojné jsou úlomky hornin, pravděpodobně rul a křemenců (šedé, okrové).
- Monument Valley, USA: Písek je poměrně jemnozrnný, velmi dobře vytříděný, složený v naprosté většině ze zrn křemene. Jeho červenavé zbarvení je způsobeno takzvaným pouštním lakem - jde o tenké obálky kolem křemenných zrn tvořené oxidy a hydroxidy železa. To vše ukazuje na transport větrem v suchém polopouštním prostředí.
- Prerow, Německo: Velmi dobře vytříděný písek s výrazně zaoblenými zrny, převážně křemennými (čirá a bělavá). V menší míře jsou zastoupeny i barevné úlomky hornin a těžkých minerálů.
- Říční písek: Převážně křemenný písek, málo vytříděný, s málo zaoblenými zrny. Patrná jsou i malá prachovitá a jílovitá zrnka. To je typické pro některé říční písky.
Zkoumání a hodnocení půdy
Indikační rostliny naznačují druh půdy
Rostliny, které na zahradě vyrostou bez vašeho přičinění, a plevel na záhonech vám také leccos prozradí o druhu půdy. Přihlédněte přitom nejen k rostlinám, které rostou na vaší zahradě, ale také k rostlinám v zahradní zemině u sousedů.
- Půda bohatá na dusík: Kopřiva, svízel přítula, lebeda, ptačinec prostřední, pryskyřník prudký, smetánka lékařská.
- Půda s nízkým obsahem dusíku: Rozchodník ostrý.
- Kyselá půda: Šťovík.
Vzorek půdy vám prozradí vše
Odebrat vzorek půdy má smysl především tehdy, pokud chcete pěstovat zeleninu. Analýza půdního vzorku poskytne informace o všech vlastnostech zahradní půdy. Vzorek půdy odeberte na 10 až 20 místech využívané plochy na hloubku rýče v pozdním podzimu nebo časném jaru. Pro analýzu stačí smíchání vzorků o výsledné hmotnosti přibližně 250 až 500 g. Zahradní zeminu pak můžete předat laboratoři, která provádí analýzu půdních vzorků. Analýzu zahradní zeminy byste měli provádět jednou za tři až pět let.
Z testu půdy zjistíte informace o obsahu následujících živin a o dopadu na rostliny v případě nedostatku a přebytku:
| Živina | Význam | Nedostatek | Přebytek |
|---|---|---|---|
| Bor | Podílí se na tvorbě sodíku a vápníku. | Nedostatečný růst, deformace buněčných stěn, strupovitost. | Blednutí a odumírání listů. |
| Železo | Je stavebním kamenem enzymů, zbarvuje půdu červeně / červenohnědě, zajišťuje hrudkovitou strukturu půdy. | Žilnatina zůstává zelená nebo dokonce bílá, odumírají listy. | Vede k nedostatku hořčíku. |
| Draslík | Posiluje rostlinné tkáně a odolnost vůči mrazu, reguluje rovnováhu vody. | Ochablé listy navzdory zalévání, sesychání zvenku dovnitř. | Omezený růst, rostlina může odumřít. |
| Měď | Důležitá pro tvorbu bílkovin a enzymatické procesy, má fungicidní účinek. | Způsobuje nadbytek dusíku, který vede k chorobám; snížený výnos. | Způsobuje nedostatek železa, molybdenu a zinku, žluté listy a narušený růst kořenů. |
| Hořčík | Nejdůležitější součást listové zeleně, důležitý pro tvorbu bílkovin. | Malé plody, světlé listy. | Vede k nedostatku vápníku. |
| Molybden | Důležitý pro tvorbu enzymů. | Nedostatečný růst, zbarvené listy. | - |
| Fosfor | Důležitý pro tvorbu buněčného jádra, tvorbu semen, květů a plodů. | Nedostatečný růst; zbarvené, odumírající listy; neplodnost. | Narušený růst, blokování zásobování železem, tím další nedostatek živin. |
| Hodnota pH | Kyselost půdy, většina rostlin vyžaduje neutrální až mírně kyselé pH. | Zelené až bílé žilky listů, odumírání listů. | Způsobuje nedostatek hořčíku. |
| Zinek | Důležitý stopový prvek. | Narušená tvorba bílkovin a metabolismu fosfátů, hromadění dusičnanů, špatný růst. | Škodí rostlinám a půdním mikroorganismům. |
O čem vypovídá pH půdy?
Hodnota pH půdy poskytuje informace o takzvané reakci v půdě: kyselá, neutrální nebo alkalická. Stupnice sahá od 0 přes 7 po 14. Kyselá půda obvykle obsahuje hodně humusu, ale málo vápna. Hodnotu pH zahradní zeminy můžete zjistit sami pomocí jednoduchých testovacích sad. Za tím účelem odeberte vzorky zahradní zeminy na různých místech záhonu. Ideální je hodnota pH mezi 6 a 7. U zelí by za účelem prevence nádorovitosti kořenů měla být hodnota ještě mírně vyšší. Analýza je obzvlášť důležitá ke stanovení obsahu vápna, aby nedocházelo ke zbytečnému vápnění. Pokud je hodnota pH už tak vysoká, bude půda díky po vápnění ještě zásaditější. Rostliny pak už nebudou schopny absorbovat mnoho živin.
Opatření pro zlepšení vlastností půdy
Při vysazování nových zahradních rostlin zohledněte vedle stanoviště - slunné, polostinné a stinné - vždy také správný druh půdy. Pouze, pokud při zahradničení vezmete v potaz půdní podmínky, získáte zdravé a dobře prospívající rostliny. Pokud není zahradní půda ideální pro pěstování zeleniny nebo jiných rostlin, můžete provést opatření na zlepšení zahradní zeminy - například pomocí aktivátoru půdy nebo zlepšovače půdy. U písku nebo štěrku dbejte kvůli zlepšení vlastností půdy na obsah vápna. Křemičitý písek neobsahuje vápno, a je proto ideální. Rašelina není pro zlepšení půdy vhodná, protože se v půdě rychle rozkládá. Lepší je v tomto případě vhodný zlepšovač půdy.
| Materiál | Účel | Vhodné pro |
|---|---|---|
| Písek | Zvyšuje propustnost. | Těžkou půdu. |
| Štěrk | Zvyšuje propustnost. | Těžkou půdu. |
| Lávový granulát | Zvyšuje propustnost. | Těžkou půdu. |
| Kamenná moučka, bentonit | Zvyšuje schopnost zadržovat vodu. | - |
| Kompost | Zvyšuje obsah humusu. | Lehkou půdu. |
| Kůrový humus | Zvyšuje obsah humusu. | Lehkou půdu. |
| Hnůj | Zvyšuje obsah humusu. | Lehkou půdu. |
| Zahradní vápno | Reguluje hodnotu pH v půdě. | - |
Mykorhiza jako bio hnojivo pro půdu
K zásobování zahradní zeminy dalšími živinami a zvýšení růstu rostlin můžete použít hnojiva, jako je například bio hnojivo. Pojmem mykorhiza se označuje forma symbiózy hub a kořenů rostlin. Houba přitom zvětšuje plochu kořenů a umožňuje rostlině lepší přísun vody a živin. Rostlina naopak svými kořeny zásobuje houbu živinami, které houba sama nedokáže produkovat. Podzemní houbové mycelium roste spolu s kořeny rostlin a zvětšuje plochu kořenů. To umožní rostlině pokrýt větší prostor kořeny a proniknout hlouběji do půdy. Při přesazování usnadňuje bio hnojivo růst.
tags: #jil #prach #pisek #sterk #informace