Jádrová omítka je tradičním, ale stále velmi často používaným materiálem pro úpravu povrchu zdiva. Je první vrstvou ve vícevrstvém omítkovém systému, na kterou se následně aplikuje štuková vrstva.
Na trhu však existují i jádrové omítky, které nevyžadují druhou vrstvu a dají se upravit tak, aby byly dostatečně hladké. Jemnozrnná jádrová omítka Knauf MV 1 je jemnozrnná minerální jádrová omítka určená k vyrovnání stěn a stropů v interiéru i exteriéru. Díky jemné zrnitosti umožňuje dosáhnout hladšího povrchu než běžné jádrové omítky, a je tak vhodná jako podklad pod štukové nebo dekorativní vrstvy.
Typy jádrových omítek
Existuje mnoho pohledů na rozdělení omítek, například podle jejich složení a určení. Typ omítky je volen podle podkladového zdiva v interiéru nebo exteriéru a požadavků na jakost omítky.
Vápenná omítka
- Pojivovou složkou směsi vápenné omítky tvoří výhradně vápno, které výsledné omítce dodá vysokou paropropustnost.
- Jelikož ve směsi není obsažen cement, je tento druh omítky vhodný spíše do interiéru, a to kvůli vlivu vlhkosti a menší odolnosti vůči mechanickým vlivům.
- Vhodně se používá na rekonstrukce a sanace starších objektů, kde je důležitá propustnost pro vlhkost.
- Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
- Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
- V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
- Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
Vápenocementová omítka
- Jedná se o nejčastěji používaný druh jádrové omítky.
- Má oproti jiným druhům nejlepší zpracovatelnost a také odolnost, protože obsahuje cement a vápenný hydrát.
- To umožňuje použití na všech druzích zdiva, jak ve vnitřních, tak také ve venkovních prostorech.
- Je možné si vybrat různé zrnitosti směsi pro jemnější nebo hrubší povrch před nanesením finální vrstvy.
Sanační omítka
- Díky plnivu z lehčených materiálů a s tím související vysoké pórovitosti finální směsi jsou sanační omítky schopny odvádět přebytečnou vlhkost ze zdiva.
- Tento typ omítky je ideální pro použití ve vlhkých místnostech, kde pomáhá zlepšit stav konstrukce a eliminuje vznik výkvětů na zdech.
- Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva, proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.
Tepelně-izolační omítka
- Plnivo těchto omítkových směsí tvoří lehčený materiál s velmi dobrými tepelnými vlastnostmi jako je polystyren nebo expandovaný perlit.
- Díky vlastnostem těchto materiálů je výsledná minimálně 40 mm silná vrstva omítky schopna zajistit tepelně izolační funkci a může tak částečně nahradit například zateplení domu polystyrenem.
- Používá se primárně na exteriéry, kde chrání povrch proti změnám teploty, vlhkosti a mechanickým vlivům.
- Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
- Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná.
- Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Druhy omítek podle zrnitosti
Kromě materiálů najdeme různé druhy omítek i z hlediska jejich zrnitosti. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.
- Jádrová omítka s zrnem do 4 mm: Obvykle se jedná o vápenocementovou omítku, kterou je možné ve vrstvě 10-25 mm použít téměř všude.
- Jemná jádrová omítka s zrnem do 2 mm: Má srovnatelné parametry a použití s omítkou s hrubším zrnem.
- Jemná jádrová omítka s zrnem do 1 mm: Jako je například Knauf MV 1, která je ideální pro hladké povrchy a finální vyrovnání stěn.
Výhody jádrových omítek
Jednou z hlavních výhod jádrových omítek je jejich odolnost. Výsledná pevnost a odolnost vůči různým vlivům je sice ovlivněna jejich složením, ale v každém případě je stále o dost vyšší než například u omítek sádrových. To rozšiřuje možnosti jejich použití také na venkovní prostory. Navíc při nanášení účinně srovnají původní nerovný povrch a vytvoří kompaktní vrstvu, která plní jak estetickou, tak také ochrannou funkci zdiva.
Čtěte také: Postup pro venkovní jádrovou omítku krok za krokem
Jádrové omítky jsou navíc cenově dostupné a efektivně srovnají povrch, čímž vytvářejí kompaktní vrstvu. V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Nevýhody jádrových omítek
Mezi nevýhody patří časová náročnost aplikace. Vzhledem k tomu, že se jádrové omítky většinou používají ve vícevrstvém omítkovém systému a každá vrstva potřebuje svůj čas na vyzrání, tak je jasné, že se celková doba realizace výrazně protáhne.
Nevýhodou je také nutnost zajištění dilatace při tuhnutí v případě, že omítku aplikujeme na moderní tvarovky z pórobetonu či keramiky, kde je díky minimálním rozměrům spár dilatace omezena. Aby se minimalizoval přenos napětí od tuhnutí do zděné konstrukce, je nutné do jádrové omítky navíc vložit výztužnou tkaninu, což prodlužuje proces a zvyšuje náklady.
Aplikace jádrové omítky
Jádrovou omítku lze aplikovat ručně nebo strojně. V obou případech je každopádně potřeba důkladně připravit povrch. Ten by měl být dokonale zbaven nečistot, prachu, mastnoty a před nanášením je třeba ho navlhčit. Ještě před nanesením samotné jádrové omítky se obvykle aplikuje podhoz nebo postřik obvykle cementovou maltou, která vyrovná největší nerovnosti zdiva. Dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Ruční nanášení
Při ručním nanášení se směs připraví na místě o vyhovující konzistenci a poté se pomocí zednické lžíce nanáší na připravený povrch. Po nanesení požadované vrstvy dojde k vyhlazení povrchu pomocí hliníkové latě.
Čtěte také: Aplikace strojní jádrové omítky
- Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.
Strojní nanášení
Při strojním nanášení se směs postřikuje ve vrstvě na připravený povrch.
Doba, kdy se na stavbu přivezl písek, cement, vápno a z těchto materiálů se připravila omítka, jsou již dávno pryč. Strojní omítky jsou rychlým a moderním způsobem realizace omítání stěn a stropů v rodinných domech, bytových domech, ale i v průmyslových prostorech. Omítky provedené strojním nahazováním nabízejí celou řadu výhod. Hlavní předností, kterou Vám strojní omítky nabízejí, je rychlost realizace a kvalita provedení.
Zrání omítky
Takto upravená jádrová omítka se nechá pořádně vyzrát. Délka zrání je závislá na výsledné vrstvě omítky, kdy 1 mm omítky znamená 1 den zrání a tuhnutí. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Srovnání jádrové a sádrové omítky
Přestože jádrová omítka je u nás stále nejrozšířenějším druhem omítek, tak také sádrová omítka se začíná těšit velké oblíbenosti. Děje se to hlavně díky rychlejší a snadnější realizaci, protože sádrová omítka je na rozdíl od jádrové pouze jednovrstvá. V tomto směru je tedy sádrová omítka výhodnější. Naopak výhodou jádrové omítky oproti sádře je výrazně vyšší odolnost. Díky svému složení dokáže lépe zvládat jak zvýšenou vlhkost, tak také mechanické namáhání. Sádrová omítka urychlí stavbu 2 až 3 krát, protože potřebuje v průměrných stavebních podmínkách na vyschnutí cca 10 až 14 dní (omítky s cementem až 28 dní). Sádrové omítky můžeme nanášet na všechny standardní stavební materiály, jediným omezením je trvale vlhké zdivo bez izolace proti zemní vlhkosti.
Cenové srovnání
Z pohledu financí jsou omítky srovnatelné. V případě jádrových omítek záleží na tloušťce a množství jejich vrstev. Pokud budeme brát cenu pouze jádrové omítky včetně potřebného podhozu, ale bez finálního štuku, tak se pohybujete v rozmezí 200-250 Kč/m2. Vzhledem k tomu, že na jádrovou omítku ve většině případů nanášíte také štuk, tak pak je výsledná cena jednoho metru čtverečního přibližně 250-400 Kč. Tyto ceny se týkají strojního nanášení specializovanou firmou. Pokud se do nahazování pustíte sami, tak za jeden 25 kg pytel univerzální jádrové omítky zaplatíte 80-200 Kč. K tomu ovšem připočítejte náklady spojené s přípravou povrchu a finální vrstvou.
Čtěte také: Aplikace jádrové omítky Cemix
Produkty jádrových omítek (příklady)
| Název produktu | Popis výrobku | Zrnitost (mm) | Balení | Cena Kč/t (bez DPH) | Cena balení Kč (vč. DPH) |
|---|---|---|---|---|---|
| Salith MZSCementový postřik - ruční a strojní | K úpravě podkladu venkovních a vnitřních stěn a stropů z běžných druhů zdiva či betonu pro zvýšení přilnavosti a přídržnosti následné vrstvy jádrových omítek řady Salith. Spotřeba při pokrytí povrchu 50-100% je 4-8 kg/m2. | 4 | 1,225 t / 35 kg | 5600,- | 237,- |
| Salith VCVápenocementová jádrová omítka - ruční | K vytváření vnitřních a venkovních jádrových omítek stěn a stropů. Jako podklad pod štukové omítky Salith MHF PII, Salith MHF P3, Salith GP1 apod. Spotřeba při tloušťce 20 mm: 32 kg/m2. | 4 | 1,225 t / 25 kg | 5300,- | 160,- |
| Salith KTUniverzální MVC zdicí a jádrová - ruční | Ke zdění běžně namáhaných vnitřních a vnějších svislých konstrukcí a k vytváření vnitřních a venkovních jádrových omítek stěn a stropů. Vlastnosti malty umožňují zahlazení povrchu k vytvoření podkladu pod strukturované minerální a pastovité omítky. Vytváření vnitřních a venkovních silně namáhaných jádrových omítek stěn a stropů. Vhodný podklad k lepení těžkých obkladů a pod nátěrové nebo lepené hydroizolace spodních částí staveb. Spotřeba u vrstvy 15 mm 25 kg/m2. | 2 | 1,225 t / 25 kg | 7100,- | 215,- |
| Salith MKTVápenocementová jádrová omítka - strojní | K vytváření vnitřních a venkovních jádrových omítek stěn a stropů. Vlastnosti omítky umožňují zahlazení povrchu k vytvoření podkladu pod strukturované minerální a pastovité či mozaikové dekorativní omítky. Lze zpracovat strojně i ručně. Spotřeba při tloušťce 15 mm: 24 kg/m2. | 1,2 | 1,225 t / 35 kg | 6250,- | 265,- |
| Salith MKLVápenocementová tepelně izolační malta T2 | K vytváření vnitřních a venkovních jádrových omítek stěn a stropů s požadavkem na zvýšenou tepelně izolační schopnost (λ = 0,12). Lze zpracovat strojně i ručně. Vlastnost lehčené omítky přispívá k vysoké vydatnosti a usnadňuje zpracovatelnost. Spotřeba při tloušťce 15 mm je pouze 18,1 kg/m2. | 1,2 | 1,225 t / 35 kg | 7620,- | 323,- |
| KNAUF MV 1 Omítka jemná jádrová 25kg | Jemná jádrová omítka Knauf MV 1 pro vnitřní i vnější použití. Ideální pro hladké povrchy a finální vyrovnání stěn. Balení 25kg Paleta 48ks. | 1 | 25 kg / 48 ks | 115,00 Kč (Aktuální cena) |
tags: #jemnozrnná #jádrová #omítka #vlastnosti #použití