Živé ploty a stěny se v zahradě postarají o soukromí a vyřeší různé předěly pozemku. Navíc pěkně vypadají. Ačkoliv se může zdát, že se na živý plot hodí každá dřevina, rozhodně tomu tak není. Zvláště u jehličnanů musíte správně vybírat druhy, které si poradí s pravidelným řezem nebo vyštipováním výhonů. Stejně tak by vás mělo zajímat, jak rychle vybraný strom roste.
Zatímco cypřišovec Leylandův (x Cupressocyparis leylandii) vytvoří již během několika let vysokou a hustou stěnu, pomalu rostoucí borovici kleči (Pinus mugo) to trvá nesrovnatelně delší dobu. Pokud dáváte přednost zajímavému vzhledu, který se během roku mění, a nevadí vám každé jaro a podzim shrabávat listí, volte živý plot z opadavých listnáčů. Musíte ale počítat s tím, že na konci sezony ztratí listí a na pozemek bude vidět.
Oproti tomu většina jehličnanů, které se hodí do tvarovaných živých plotů - s výjimkou například modřínu opadavého (Larix decidua) - patří mezi stálezelené druhy. Pohledovou bariéru tvoří po celý rok a zelené barvy se díky nim dočkáte i v zimě, kdy jí bývá v zahradě pomálu. Stálezelené jehličnany jsou až na pár výjimek takřka pořád stejné. Na podzim ani v zimě se nepřebarvují, na jaře nebo v létě je nezdobí žádné pestré květy.
Již dávno neplatí, že jedinou možnou variantou pro založení živého plotu jsou zeravy (Thuja). Ty sice na českých zahradách vidíte nejčastěji, ale stále více zahrádkářů objevuje kouzlo jiných druhů, které vypadají zajímavěji. Do stínu a polostínu se hodí tis červený (Taxus baccata). Na světlejší stanoviště pak můžete vysadit i panašované formy. Pokud nechcete plot příliš často tvarovat, zvolte tis prostřední (Taxus x media) v kultivaru ‘Hillii‘ nebo ‘Hicksii‘. Oba rostou přirozeně sloupovitě, a navíc poměrně pomalu, takže řez jim stačí pouze jednou do roka.
Jestliže si ale vyberete rychle rostoucí druhy, vyžádají si častější údržbu, tedy hlavně pravidelné tvarování. Jehličnaté živé ploty jsou na péči vesměs relativně nenáročné, což platí již pro samotnou výsadbu. Rostliny se většinou vysazují do předem vyhloubené rýhy. Další postup se odvíjí od kvality půdy. Pokud je jílovitá a málo kvalitní, přidejte zahradnický substrát a přilepšete sazenicím přídavkem dobře zetlelého kompostu. Ovšem nikdy rostliny nedávejte pouze do něj, kořeny by neprorůstaly do okolní půdy a dřeviny by nebyly stabilní.
Čtěte také: Péče o jehličnatý živý plot
Smíchejte vylepšující materiály, tedy zahradnický substrát a kompost, s původní zeminou v poměru jedna ku jedné. Naprostá většina jehličnatých dřevin vhodných pro tvorbu živých plotů není nijak zvlášť náročná na dodatečné hnojení. Přesto je dobré jim každý rok, hlavně na jaře, dopřát přídavek kvalitních živin. Na trhu seženete pestrou škálu produktů, které jsou určeny přímo pro zahradní dřeviny. Můžete volit mezi rychle rozpustnými hnojivy, která živiny uvolní během krátké chvíle, nebo vyzkoušejte dlouhodobě působící druhy, jejichž granule jsou obaleny speciálním materiálem a ten umožňuje pouze pozvolné uvolňování důležitých prvků.
Žádný jehličnan neroste tak pravidelně, aby jich vysazených několik vedle sebe vytvořilo pěkný a hustý plot. Proto majitelům nezbývá nic jiného, než se pustit do tvarování svépomocí. Ještě před tím, než dřeviny vysadíte, si ověřte, jak správně postupovat. Ne všechny totiž rostou tak bujně, aby se daly tvarovat ručními plotovými nůžkami nebo plotostřihy. Například borovice kleče vyžadují mnohem citlivější zásah spočívající ve vyštipování koncových výhonů.
Ruční nůžky umožňují i detailní tvarování, kvůli fyzické náročnosti se ale hodí jen pro menší živé ploty. Plotostřihy mohou mít několik typů pohonů. Můžete zvolit například elektrický, který jsou cenově dostupný, ale při práci vám bude překážet elektrický kabel. Koupíte-li si bateriový, oceníte jeho nízkou hmotnost, ovšem smířit se musíte s o něco nižším výkonem a některé značky bývají dražší.
Péče o jehličnaté živé ploty
Doba výsadby
Březen až květen a od poloviny září až do zámrazu, rostliny v nádobách celoročně.
Hnojení
Jehličnany mají nepatrnou, málo kolísající, ale stálou potřebu živin. Pro dobrý vývoj rostlin je nejlepší zárukou dobrá humózní půda. Dlouhodobě se dobře osvědčila hnojiva s podílem pomalu rozpustných živin a speciální organická hnojiva pro jehličnany. Přidáním vlhké rašeliny, kompostu apod. se půda vylepší a vytvoří se příznivé předpoklady pro rychlou tvorbu vlásečnicových kořenů a tím i pro velmi rychlou adaptaci rostlin na nové stanoviště.
Čtěte také: Dřeviny do živého plotu
Ochrana rostlin
- Mšice smrková: Saje na spodní straně jehlic, které následně žloutnou, později hnědnou a opadávají. Při silném výskytu napadá také mladé výhony. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu.
- Mšice vlnatky: Jsou patrné jako bílé tečky na jehlicích a na kůře, nejčastěji však jako celé kolonie sající na mladých výhonech borovic, douglasek, modřínů a smrků. Často jako následek dočasného sucha. Ochrana: postřik prostředky proti savému hmyzu.
- Korovnice: Dalším možným projevem napadení mšicemi vlnatkami u smrku jsou ananasu podobné hálky (nádorky) vyvolané sáním kolonií korovnic. Ochrana: při zjevném napadení nejlépe pomáhá odříznutí a spálení napadených výhonů. Při nebezpečí napadení z předešlého roku, je potřeba s chemickou ochranou začít ještě před vyrašením, pokud možno už v březnu.
- Obaleč borový: Napadení se projevuje zhnědnutím a usycháním vrcholků výhonů. Po odlomení jsou patrné duté požerkové chodbičky hnědavých larev. Ochrana: optimální dobou pro chemickou ochranu je konec dubna až začátek května. Při napadení v předešlém roce je potřeba provést preventivní postřik.
Řez
V principu se nechají řezat všechny jehličnany. U některých je možný pouze lehký tvarovací řez, u jiných silnější seříznutí až na staré dřevo. Lehce se seřezávají: jedle, cedry, cypříšky (s výjimkou druhů vhodných pro živé ploty), smrky (zvláště zakrslé), borovice, jedlovce a jalovce. Je-li řez veden pod mladým výhonem, zůstanou místa řezu zakryta.
Silnější řez snesou: tisy, metasekvoje, modříny a tisovce. Tyto druhy mají schopnost znovu vyrašit ze staršího dřeva, ale jen při jednom všestranném seříznutí.
U borovic: vyštípnutím mladých, měkkých, svíčce podobných výhonů na polovinu či více, rostou všechny zakrslé borovice hustěji a zůstávají déle malé. Termín: konec května
Výsadba
Jehličnany se dodávají se zemními baly, které jsou obaleny jutou a případně drátěným opletením. Je bezpodmínečně nutné toto opletení u kmene uvolnit a u juty nastřihnout uzly, aby se předešlo pozdějšímu zarůstání. Nádoby z umělé hmoty, hliněné květináče nebo kontejnery, které nepropouštějí vodu, se musí odstranit.
Pro rychlejší zakořenění rostlin je potřeba předem dobře nakypřená půda a sázecí jamky o velikosti minimálně dvojnásobku průměru kořenového balu. Ten nikdy nesmí být do sázecí jamky násilně vtěsnán. Rostlinu s balem postavíme do jamky a tu zpola zaplníme zeminou. Nyní ji několikrát opakovaně prolijeme vodou (zbahníme) a to jak při jarní, tak i podzimní výsadbě. Pak sázecí jamku zahrneme a zeminu okolo dobře přišlápneme. Kořenový bal by měl být tak hluboko, aby byl nahoře zakryt několika cm zeminy.
Čtěte také: Jak vybrat správné rostliny pro živý plot
Pak ze zeminy okolo sázecí jamky vytvoříme zálivkovou mísu, aby se voda při zalévání a při dešti mohla zadržovat v oblasti kořenů. Větší rostliny, které svou nadzemní plochou tvoří oporu větru, se musí dobře zakotvit, aby se předešlo jejich neustálému pohybu sem a tam, který zabraňuje a znesnadňuje jejich zakořenění. Jestliže se vysazuje za extrémního horka a sucha nebo se vysazují velké exempláře, je nezbytně nutné rostliny zastínit před sluncem plachtou.
Výsadba na balkoně
Jehličnany můžete také dobře pěstovat v květináči na balkoně a terase. Nejlepší je použít pomalu rostoucí druhy. Základní pravidlo: čím je větší květináč, tím je lepší růst. Velikost květináče: od 20 litrů - ve dně květináčů musí být díry tak, aby mohla přebytečná voda odtékat. Dejte na dno květináče 5 cm „LECA“ nebo hrubý štěrk pro lepší odvodnění. Tyto zakryjte fleecem tak, aby se zemina nemohla smíchat s drenážní vrstvou. Použijte pro vaši výsadbu směs z dobré zahradní půdy a rašeliny (směs 1:1). Zajistěte okraj na zalévání tak, aby jste mohli později lépe zavodňovat. Hnojení: Pro jehličnany v květináči použijte nejlépe STARKL Kvalitní hnojivo pro jehličnany. S tímto speciálním hnojivem porostou vaše jehličnany rychleji a barva bude bohatá a silná.
Řez (Střih): Jehličnany se obvykle neřežou (nestříhají) Zavlažování: Rostliny v květináči potřebují hodně vody. Normálně byste je měli zalévat každý den. Ochrana před zimou: Postavte květináče blízko u sebe na chráněné místo. Květináče byste měli při silných mrazech zakrýt fleecem. Rostliny by měly být také v zimě v teplých dnech lehce zalévány. Mráz odebírá ze země vlhkost. Rostliny většinou nezmrznou, ale vyschnou.
Vzdálenost rostlin
- Silně vzrůstné druhy: 2-4 m
- Středně vzrůstné druhy: 0,8-1,5 m
- Zakrslé druhy: 0,5-1 m
Zavlažování
Dlouhé sucho je nepřítelem všech neopadavých jehličnanů. Jemně rozvětvené vlásečnicové kořeny mnohých druhů jehličnanů (např. jedlí, cypříšků, tisů a jedlovců) nevyvíjejí silný růst do hloubky ani šířky, a proto jsou odkázány na vlhkost v bezprostřední blízkosti rostliny. Proto se musí při dlouhodobém suchu zalévat. Jehličnany v truhlících na balkonech nebo terasách se musí zalévat i během zimy ve dnech s mírnějším počasím.
Zimní ochrana
Větve poléhavě rostoucích druhů (čínské jalovce, nižší druhy tisů) se mohou pod tíhou vlhké sněhové pokrývky zlomit. U sloupovitě rostoucích druhů (některé jalovce a tisy) může ze stejných příčin dojít k rozvrácení větví. Ochrana: opatrné oklepávání sněhu z větví pomocí hole, pro větší šetrnost ovinuté látkou (tedy ne setřásání). Prevence: svázání větví sloupovitých jalovců a tisů dohromady drátem potaženým bužírkou.
Ani živý plot nemusí být jednotvárný. Dopřejte zahradě nový vzhled díky zajímavým kombinacím dřevin a druhů. Na jaře krásnými mladými a svěžími listy, na podzim vybarvením do bronzova až měděna a na podzim červeným nebo žlutým zbarvením. Některé, byť opadavé druhy, si své listí dokážou udržet i během zimy až do nových listů. Tvoří tak kulisu a hustou stěnu.
Kombinovaný živý plot vytvoříte výsadbou kvetoucích a stálezelených druhů a tím získáte zajímavý plot plný květin a v zimě zase prázdný prostor vyplní stálozelené druhy. Kombinujte druhy, které nejsou náročné na řez, vytvářejí husté a dostatečně velké keře, které nenamrzají a jsou vhodné právě do Vašich podmínek z hlediska světla, stínu, půdy.
Ani jehličnatý živý plot nemusí být jednotvárný. Půjde o zajímavé pozadí prostřednictvím různých tvarů, barev, textur, nikoli o klasickou výsadbu jednoho druhu. Vytvořte jemnou linii podél plotu a do popředí vysaďte níže kompaktní jehličnany, túje, jalovce a doplňte okrasné trávy a listnaté keře.
Máme se tedy na co těšit, a tak je na místě včas začít. Proměříme a spočítáme, kolik rostlin, substrátu a dalšího materiálu potřebujeme, promyslíme volbu vhodné rostliny a způsob pořízení sazenic. Pak se pustíme do přípravy půdy. Chceme-li, aby plot tvořil stěnu již od výsadby, použijeme zhruba metr vysoké rostliny.
Asi nejlépe se tvoří živý plot z kontejnerovaných sazenic. Sazenice by měly mít v kontejneru dostatečně rozvinutou kořenovou soustavu. Pokud již kořeny uvnitř kontejneru obepnuly bal, vytvořily tzv. Při rozdílné kvalitě substrátu v kontejneru a v místě výsadby ohlídejte, aby byla půda rovnoměrně vlhká. Rašelinový bal by se jinak mohl při nízké vlhkosti seschnout. Sázíme-li menší rostliny, raději je vysazujeme do dvou řad v trojsponu.
Základní řez tvarovaných plotů je v průřezu buď do tvaru čtverce nebo spíše do tvaru komolého jehlanu. Listnáče je lepší seříznout vícekrát a umožnit rostlinám, aby se u nich probudily pupeny naspodu keříků. Jehličnany (thuja, jalovec, cypřišek) přistřihneme - vedle terminálu i další větve v keři.
Vhodné druhy jehličnanů pro živé ploty
Živý plot vybíráme i s ohledem na zvířata v zahradě.
- Opadavé: kdoulovec, skalníky, ptačí zob, meruzalka, růže.
- Stálezelené: Buxus, cesmína (Ilex), mahon, pěnišníky (zakrslé rododendrony), některé jalovce, smrky, thuje.
- Opadavé: dřišťály, pustoryly, růže.
- Stálezelené: Bobkovišeň, hlohyně, pěnišníky (velkokvěté), buxus.
Pro vyšší tvary (2-4 m) lze vedle již jmenovaných použít babyku (javor), habr, lísky, hlohy, brslen, některé botanické jabloně, střemchu, tamaryšek, kaliny, svídy. Při výběru rostlin je na místě se o nich dozvědět co nejvíc. Spiraea arguta a S. vanhouttei kvetou na jaře, řežou se až po odkvětu, oproti tomu S. bumalda, S. douglasii, S.
Opravdové túje (nejčastji Thuja occidentalis) potřebují pravidelnou zálivku, neměly by nikdy proschnout v kořenovém balu. Cypřišky a jalovce jsou méně citlivé. Nejrychleji rostoucí jehličnan do živých plotů je mezirodový kříženec, jmenuje se Cupresocyparis leylandii, v Česku mívá přírůstky okolo 60 cm, literatura uvádí i 120 cm. Ve vyšších nadmořských výškách může při opravdu bujném růstu namrzat.
Z jehličnanů nejlépe obrůstá tis, je možné ho i tvrdě zmladit. Pokud si přejete pořádně hustý živý plot, přes který není po celý rok vidět, zkuste sáhnout po jehličnanech. Tmavé pozadí zároveň působí esteticky pro předsazené kvetoucí keře.
Stejně jako u listnáčů, se musíte rozhodnout, jak vysoký plot požadujete. U jehličnanů nejrychleji roste kříženec, cypřišovec (Cupressocyparis leylandii). Po zakořenění má roční přírůstky přes 1 metr. Smrku pichlavému se vyhněte, v současnosti ho u nás často ohrožují choroby. Použít můžete cypřišky, jalovce. Vhodná je jedle kavkazská, v nižších polohách jedlovec nebo tis (vhodný do stínu, ale pozor, je jedovatý).
Pokud jde o túje, považuji je za rostliny vhodné pro místa piety. Téměř každý druhý živý plot je u nás z tvarovaných tújí, mám pak pocit, že v lidech je spousta pokory. Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí. Další jehličnany sázíme podle druhu.
Pokud se rozrůstají do šířky 80 cm, měla by rozteč být asi 70 až 80 cm. U odrůd štíhlých vždy maximálně na vzdálenost jejich konečné šířky. Mírně je individuálně korigujeme (ořezáváme z boku, shora), od druhého roku až do zapojení porostu. Bez tohoto řezu budou rostliny takzvaně měkké, zimní vítr se sněhem je snadno rozláme.
Jehličnany i neopadavé listnáče jsou citlivé na nedostatek hořčíku v půdě. Projevuje se hnědnutí jehlic. Hnojíme s příměsí hořčíku, do půdy, na jaře také postřikem.
Pokud byste trval na jehličnatém sortimentu, můžeme vám doporučit cypřišovec Leylandův (× Cupressocyparis leylandii). Jedná se o zimovzdorný jehličnan s rychlým a opravdu bujným růstem, u kterého se ale moc nevyplácí zanedbání tvarovacího řezu. Pokud ho budete chtít udržet „na uzdě“ v živém plotu nebo stěně, počítejte i se dvěma řezy během sezony. Ten první vás bude čekat přibližně v červnu a druhý o dva měsíce později. Zvláště výšku bude nutné hlídat, cypřišovec každý rok povyroste o několik desítek centimetrů. Vysazuje se přibližně jedna až jedna a půl rostliny na metr délky živého plotu.
Pokud budete sázet vzrostlejší rostliny, ukotvěte dřevinu šikmo položeným kůlem, který jehličnan na první tři roky v půdě stabilizuje. V případě založení živého plotu z jakýchkoliv dřevin berte v úvahu blízkost okolních zahrad.
Pro květinové živé ploty používáme tyto okrasné keře jako je hortenzie, zlatice, tavola, ibišek, ale i muchovníky jsou zajímavé. Pokud chcete stálezelený neopadavý živý plot, stačí vysadit zimostráz (buxus), tis, mahonie, cypřišek nebo bobkovišeň. Ptačí zob Atrovirens je stálezelený keř vhodný pro výsadbu živého plotu nebo k vytváření dekorativních stříhaných tvarů. Muchovník klasnatý je středně vysoký keř s velmi chutnými plody podobným borůvkám. Hlohyně šarlatová Golden Charmer má plody krásně teple zlaté barvy. Svída bílá Siberian Perls je atraktivní svou barvou větví, která je v zimě sytě červená a tvoří v zahradě zajímavý kontrast. Šeřík Charles Joly má purpurovou barvu květů.
Přehled nejkrásnějších jehličnanů vhodných pro živý plot:
- Jedle
- Smaragdový thuj
- Cypřišky
- Krabičník
- Sekvojovec
Než se pustíte do výběru jehličnanů pro živý plot, je důležité zvážit různé faktory, jako je prostředí, kde budou rostliny pěstovány, požadovaná výška plotu nebo potřeba údržby. Vybírejte druhy jehličnanů, které jsou vhodné pro váš region a které dobře snáší různé podmínky.
Mezi nejkrásnější jehličnany vhodné pro živý plot patří například tis, thuja, jedle nebo cypřiš. Tyto druhy jehličnanů mají hustý růst a krásnou zelenou barvu, díky čemuž vytváří dokonalý živý plot.
Pro optimální růst a vzhled jehličnanů je důležité zajistit jim dostatečné slunce, vyváženou půdu a pravidelnou zálivku. Vhodný je také řez jehličnanů, který pomáhá udržet jejich tvar a hustotu.
Jehličnany jsou skvělou volbou pro vytvoření živého plotu díky svým hustým jehlicím, které poskytují soukromí a ochranu před větrem. Mezi oblíbené druhy jehličnanů pro živý plot patří například smrk, jedle nebo tis.
Výhody jehličnanů pro živý plot:
- Odolnost vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám.
- Hustý a stálý vzhled po celý rok.
- Nízká náročnost na údržbu.
Pokud tedy hledáte vhodné rostliny pro vytvoření živého plotu, zvažte jehličnany jako skvělou možnost.
tags: #jehličnany #vhodné #na #živý #plot #druhy