Zelené střechy představují moderní přístup k využití střešních ploch, který spojuje estetiku, ekologii a funkčnost. Nabízejí nejen efektivní zadržování dešťové vody, ale také podporují biodiverzitu, snižují energetickou náročnost budov a umožňují i pěstování rostlin. Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody.
Zelená střecha není jen estetická záležitost - je to funkční prvek budovy, který řeší hned několik problémů najednou. Zadržuje dešťovou vodu (retence 50-95 %), snižuje teplotu povrchu střechy v létě až o 45 °C, prodlužuje životnost hydroizolace na dvojnásobek, tlumí hluk o 8-40 dB a vytváří biotop pro hmyz a ptáky. V Česku počet zelených střech strmě roste.
Typy zelených střech
Zelené střechy se rozdělují podle různých hledisek, na základě kterých mohou mít mnoho podob. Do toho, jak si necháte střechu zazelenit, vstupuje ale hned několik faktorů. Kromě jejího využívání jde o údržbu, nosnost střešní konstrukce a také o náklady. Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní.
Extenzivní zelené střechy (jednovrstvé)
Nejoblíbenější variantou je extenzivní střecha, kterou si můžete představit jako barevně a tvarově rozmanitý „trávník”. Extenzivní střecha je nejrozšířenější typ pro rodinné domy. Extenzivní zelená střecha má poměrně nízkou výšku vegetace, obvykle od 5 do 15 cm a sestává se většinou z odolných typů nízkých rostlin.
- Vegetace: Extenzivní střechu většinou tvoří nízké suchomilné rostliny a pouhých 6 až 15 centimetrů střešního substrátu. Porost tvoří suchomilné druhy rostlin. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky. Rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí. Na extenzivních střechách můžete pěstovat především sukulentní rostliny rodu Sedum a Sempervivum, tedy rozchodníky a netřesky. Na základní 20mm vrstvu rohoží se rozprostřou semena rostliny Sedum, které pak rostou do substrátu. Pro lepší biodiverzitu doplňte rozchodníky a netřesky o trávy (kostřava ovčí), byliny (mateřídouška) a cibuloviny (modřenec). Tyto požadavky nejlépe splňují rozchodníky - rostliny v tlustých listech zadržují vodu, díky čemuž jsou schopné přečkat i ty nejnáročnější klimatické podmínky (i mráz od -40 °C). I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují.
- Údržba: Extenzivní zelená střecha tak suma sumárum vyžaduje téměř nulovou údržbu - je nutná pouze pořádná zálivka po pokládce a pak jen v období opravdu, ale opravdu dlouhého sucha a horka. U nejrozšířenějšího typu, tedy u extenzivních vegetačních střech, postačuje údržba jednou za rok. Tento typ střechy - extenzivní zelená střecha, není určen na aktivní využívanie, jde však o nejľahšiu a najlacnejšiu variantu vegetačnej strechy. Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní. Minimální údržba: 1-2 kontroly ročně (jaro a podzim). Při kontrole odstraňte náletové dřeviny, zkontrolujte okapy a vpusti, případně doplňte substrát v místech, kde ho odnesl vítr. V prvním roce po realizaci je vhodné zálivkou podpořit zakořenění.
- Hmotnost: Hmotnost 60-150 kg/m² v nasyceném stavu zvládne většina standardních střešních konstrukcí. U extenzívního souvrství běžně cca. 80-170 kg/m2, u řešení Optigreen "Lehká střecha" je to jen cca. 40 kg/m2. Lehké systémy (Urbanscape) váží od 45 kg/m² a jsou vhodné i pro méně únosné konstrukce.
- Cena: Extenzivní střecha plní čistě okrasný, případně izolační účel (není stavěna pro pohyb lidí) a je nejméně náročná na stavební konstrukcí = jde tedy o nejlevnější typ zelené střechy. Extenzivní zelená střecha stojí 1 500-3 000 Kč/m² včetně montáže.
Intenzivní zelené střechy
Intenzivní zelené střechy jsou určené na relaxovanie nebo aktivní využívanie a vytvářejí nový pobytový prostor. Intenzivní střecha je de facto zahrada na střeše - s trvalkami, keři a dokonce menšími stromy. Intenzivní zelená střecha může fungovat jako plnohodnotná zahrada, kterou zdobí lavičky, jezírko a další okrasné prvky.
Čtěte také: Jak realizovat extenzivní zelenou střechu
- Vegetace: Tento typ strechy umožňuje pestovať širokú škálu rastlín, kríkov a stromov alebo môže byť využívaná na pestovanie ovocia a zeleniny. Její vegetace může být velmi bohatá díky silné vrstvě substrátu (od 30 cm až po metr a více). Umístit tak na ni můžete od trávníku a trvalek až po keře a stromy. Na intenzivních vegetačních střechách najdete často trávník, ale nepřekvapí zde ani strom nebo dokonce zeleninová zahrada. Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší.
- Údržba: Intenzivní zelená střecha má nároky na péči cca. Jak už vyplývá z názvu, polointenzivní zelené střechy (také nazývané jednoduché intenzivní) jsou kompromisem mezi extenzivními a intenzivními střechami. V praxi to znamená, že můžete využít vegetaci pro extenzivní zelené střechy (např. rozchodníky) a zároveň další rostlinné druhy jako trávy, trvalky a dřeviny, které mají vyšší nároky na skladbu vegetačního souvrství, zásobování vodou a živinami. Naopak u intenzivní střechy je nutná i týdenní údržba, včetně například sekání trávy v letních měsících. Intenzivní střecha vyžaduje pravidelnou péči jako zahrada - zálivka, hnojení, sestřih. Nutný automatický zavlažovací systém.
- Hmotnost: U intenzívního souvrství je třeba počítat s cca. 300 kg/m2 a více. Vyžaduje silnou nosnou konstrukci (300-1 000 kg/m²).
Rozdílná je ale náročnost údržby, kterou musíte jednotlivým typům střech věnovat. Zatímco skladba zelené střechy je jednoduchá, intenzivní střecha je pravým opakem.
Výhody zelených střech
Zelené střechy představují moderní přístup k využití střešních ploch, který spojuje estetiku, ekologii a funkčnost. Nabízejí nejen efektivní zadržování dešťové vody, ale také podporují biodiverzitu, snižují energetickou náročnost budov a umožňují i pěstování rostlin. Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody.
- Zadržování dešťové vody: Zelená střecha funguje jako houba - zachytí déšť, uloží ho v substrátu a drenážní vrstvě a postupně ho uvolňuje odparem a transpirací rostlin. Extenzivní střecha zadrží 50-70 % ročních srážek, intenzivní až 90-95 %. Při přívalovém dešti zelená střecha zpomalí odtok o 30-60 minut - to je klíčové pro odlehčení kanalizace a prevenci lokálních záplav.
- Chlazení a energetické úspory: Dalším PLUS takovéto střechy je, že v létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny. Povrch konvenční tmavé střechy se v létě zahřívá na 70-80 °C. Zelená střecha díky odparu a stínění rostlinami udržuje povrchovou teplotu na 25-35 °C - rozdíl až 45 °C. V praxi to znamená výrazně nižší tepelnou zátěž podstřešních prostor a úsporu na chlazení.
- Prodloužení životnosti hydroizolace: Konvenční hydroizolace na ploché střeše je vystavena UV záření, teplotním výkyvům (v ČR rozsah -20 až +80 °C na povrchu) a mechanickému poškození. Zelená střecha tyto vlivy eliminuje - hydroizolace pod substrátem je chráněná před UV a teplotní výkyvy se redukují na 5-10 °C místo 100 °C.
- Tlumení hluku: Vegetační souvrství výrazně tlumí hluk - extenzivní střecha o 8-12 dB, intenzivní až o 40 dB. To je znatelné zejména u domů v blízkosti frekventovaných silnic, letišť nebo železnice.
- Podpora biodiverzity: Zelená střecha vytváří náhradní biotop pro hmyz, ptáky a drobné živočichy, kteří v zastavěném území přišli o přirozené prostředí. Extenzivní střechy s rozchodníky hostí desítky druhů hmyzu (včely, motýli, brouci). Intenzivní střechy s keři a stromy mohou sloužit i jako hnízdiště ptáků.
Skladba jednovrstvé zelené střechy
POZOR! Na střechu nestačí jen nasypat substrát s rozchodníky. Takto jednoduché to není. Samotná realizace ploché vegetační střechy je poměrně jednoduchá, obzvláště u extenzivních vegetačních střech. Oproti střechám s běžnou krytinou je důležitá dostatečná nosnost konstrukce, vhodná tepelná izolace a hydroizolace s atestem proti prorůstání kořínků. Další vrstvy vegetační střechy se kladou na sebe ve správném pořadí.
Následující tabulka uvádí doporučené vrstvy jednovrstvé zelené střechy a jejich parametry:
| Vrstva | Popis | Doporučené parametry pro extenzivní střechy |
|---|---|---|
| Nosná konstrukce | Musí mít dostatečnou nosnost pro zatížení plně nasycenou střechou. | Unese zatížení 60-150 kg/m² v nasyceném stavu. |
| Parozábrana | Účinná parozábrana zabraňuje pronikání vlhkosti do konstrukce. | Doporučena je účinnější parozábrana vzhledem k nižšímu prohřívání střechy sluncem. |
| Tepelná izolace | Poskytuje tepelnou ochranu budovy. | Minerální vlna s pevností v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S), pěnový polystyren (EPS) nebo PIR izolace. Spádová úprava EPS 150 (ideálně alespoň 200 mm = 2x 100 mm). |
| Separační vrstva | Chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením a chemickou reakcí. | Geotextilie o min. plošné hmotnosti 300 g/m² (pro Nová zelená úsporám min. 500 g/m²). |
| Hydroizolace | Zajišťuje vodotěsnost střechy a ochranu před prorůstáním kořenů. | Kořenovzdorná fólie (PVC-P, TPO, EPDM) nebo asfaltový pás s certifikací FLL (horní vrstvy). Musí být vyvedena cca. 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice. |
| Akumulační/drenážní vrstva | Zadržuje vodu pro rostliny a odvádí přebytečnou vodu. | Nopová fólie (Platon DE 25 nebo 40) nebo hydrofilní minerální vlna. |
| Filtrační vrstva | Zabraňuje vyplavování jemných částic substrátu do drenážní vrstvy. | Geotextilie o gramáži cca 200 g/m2 a více. Integrována v hydrofilní minerální vlně. |
| Substrát | Poskytuje rostlinám živiny a oporu. | Speciální lehký extenzivní minerální substrát (ne zahradní zemina!) - směs expandovaného jílu, lávy, pemzy, kompostu a písku. Obvykle 8 cm, doporučeno alespoň 80 mm (min. 60 mm). |
| Vegetace | Rostlinný pokryv střechy. | Suchomilné rostliny (rozchodníky, netřesky, mechy, byliny, trávy). Založení výsevem, řízky, hydroosevem nebo vegetačními rohožemi. |
Detailní popis vrstev
Vegetační souvrství: Vrstvy nad hydroizolací, tj. ochranná a vodoakumulační textilie, drenážní a filtrační vrstva, substrát, vegetace.
Čtěte také: Skladba vegetační střechy
Hydroizolace
Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie. Všechny hydroizolace pro zelené střechy ale musí mít tzv. atest FLL (odolnost proti prorůstání kořenů). Kořenovzdorná fólie musí být odolná proti prorůstání kořenů (viz německá směrnice FLL), musí být vyvedena cca. 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace zelených střech jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání.
Separační vrstva
Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva. Ta je nejčastěji tvořena geotextílií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextílie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovaly hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není tento požadavek aktuální. Běžně se používá k odseparování fólií z měkčeného PVC a tepelné izolace z pěnového polystyrenu, a to pro jejich chemickou nesnášenlivost. I pro jiné typy fólií je ale vhodné užít separační geotextílii (běžně 300 g/m2) a to například pro ochranu hydroizolace před rohy tužších tepelných izolací.
Akumulační a drenážní vrstva
Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. My pro skladby doporučujeme drenážní fólii Platon DE 25 nebo 40. Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny. Tyto matriály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Tento typ materiálu je tvořen většinou vlákny z vyvřelých hornin, čímž je deklarován jeho přírodní původ a nezávadnost pro životní prostředí.
Filtrační vrstva
Zde se běžně používá geotextílie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.
Substrát
Pokud pomineme samotné rostliny, jednu z vrstev skladby tvoří substrát. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Tento typ extenzivní zelené střechy má obvykle 8 cm substrátu, který tvoří granulát smíchaný s organickým materiálem. Je potřeba si uvědomit, že substrát tvoří zároveň i stabilizaci střechy, protože zelené střechy se primárně provádí jako přitěžované. Zároveň čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Druhý protipól může být též negativní. Více substrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené.
Čtěte také: Skladba extenzivní zelené střechy: Průvodce
Ke stabilizaci zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností: Pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky. Sání větru se nemusíte obávat v případě, že budete chtít na střešní zahradě stromy a keře, kde se bude výška substrátu pohybovat od 500 mm klidně do 2 m. V takovém případě je důležité zvážit statiku objektu a stabilizaci rostlin na střeše. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. U statika (pokud by zapomněl zahrnout mokrou zeminu do výpočtu) by to byl rozdíl osudový. V oblasti intenzivních zelených střech lze s elegancí využít hybridní materiály, jako je hydrofilní minerální vlna. Ta souvrství vylehčí a zároveň zvýší množství akumulovatelné vody. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát. V intenzivních souvrstvích můžeme i pomoci zadržovat vláhu v různých výškách skladby a tím pomoci lepší dosažitelnosti a využitelnosti vláhy. Pro extenzivní zelené střechy ji lze též použít. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu.
Retenční, biodiverzní a biosolární zelené střechy
Kromě základního dělení na extenzivní a intenzivní existují i speciální typy zelených střech, které kombinují různé funkce.
Retenční zelené střechy
Retenční zelené střechy jsou určené převážně k zadržování maximálního množství srážkové vody a zpomalení odtoku do kanalizace. Při snaze dosáhnout maximální hydroakumulační schopnosti vegetačního souvrství je nutné si uvědomit, že velká retenční schopnost může být pro rostliny extenzivní zelené střechy hodně problematická až zničující. Suchomilná vegetace složená převážně ze sukulentů se výborně vyrovnává s nedostatkem a nepravidelným přísunem vláhy, skvěle snáší sucho, ale nesnáší nadměrné vlhko, a to především během zimy, tedy v období vegetačního klidu, když rostliny nerostou, a přebytečnou vodu nedokážou zpracovat. Správně provedené extenzivní vegetační souvrství zůstává během zimy sice stále vlhké, ale zároveň je dostatečně porézní. Ponechává si pouze tolik vláhy, aby kořeny rostlin neuhnívaly. U retenčního vegetačního souvrství je tato důležitá vlastnost často opomíjena. Dalším problémem retenční zelené střechy s extenzivní vegetací může být mokré léto. Zvýšená vlhkost podporuje růst náletových plevelů, které se postupem času dostanou na jakoukoli střechu. Ty by za normálních podmínek v tenké vrstvě substrátu, která může čas od času zcela vyschnout, běžně nepřežily. Hydroakumulační vrstva však naopak může růst a množení plevelů podpořit v takové míře, že původní suchomilnou vegetaci během jedné sezóny téměř vytlačí. Vyšší retence vody u extenzivní zelené střechy je tedy spojená s rizikem zaplevelení a zvýšenými nároky na údržbu při častějším odstraňování plevele. V případě zanedbání údržby může suchý plevel znamenat vyšší riziko šíření požáru. Vhodným řešením retenční zelené střechy může být její kombinace, respektive rozšíření na střešní kořenovou čistírnu šedé vody. V takovém případě se zde uplatní mokřadní rostliny, které dostatek nebo i nadbytek vláhy a živin uvítají. Přečištěnou šedou vodu je pak možné jímat a dále využít, např. pro závlahu jiných ploch, ať už na střechách nebo v okolí budovy.
Biodiverzní zelené střechy
Zelené střechy podporující biodiverzitu jsou navrhované s důrazem na velkou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. Na střechách je možné vytvořit náhradní plochy zeleně s proměnlivou vrstvou substrátu a různorodou vegetací, což vytváří příznivé prostředí pro životní cyklus mnoha druhů rostlin, živočichů a často i vzácných bezobratlých. Biodiverzní zelené střechy představují repliku určitého stanoviště nebo několika stanovišť. Dochází na nich k tzv. přirozené kolonizaci a sukcesi. Rostlinné společenstvo na střeše se neustále mění (např. vyklíčením semen přivátých větrem, případně přinesených ptactvem). Při využití dalších přírodních prvků, například kamenitých polí nebo navršených hromádek kamení, tlejícího dřeva, slámy nebo ponecháním neposečené vegetace s odkvetlými stonky a semeny, lze vytvořit dobré podmínky pro život, přezimování i rozmnožování hmyzu a ptáků, podobné jako na jejich přirozených stanovištích. Dočasná dešťová jezírka pro ně mohou sloužit jako napajedla a plochu střechy přitom příjemně oživí a zpestří. Zelené střechy tak mohou významně přispět ke zvýšení biodiverzity a na rozdíl od mnoha ohrožených stanovišť na rostlém terénu poskytují živočichům často skutečně nerušené a bezpečné útočiště.
Biosolární zelené střechy
Pokud se investor chce chovat ekologicky i ekonomicky, nemusí si nutně vybrat buď zelenou střechu, nebo fotovoltaické panely. Oba přístupy k využití střechy lze výhodně kombinovat, čímž je možné docílit ještě větších přínosů, než kdyby byly technologie použity zvlášť. Účinnost fotovoltaiky v letním období při teplotách nad 25c obvykle klesá, chladivý efekt vegetace působí proto pozitivně. Pro biosolární zelené střechy přichází v úvahu pouze nízká vegetace extenzivního typu. Malá výška vegetace je důležitá proto, aby rostliny nezastiňovaly spodní část panelů. Ve stínu pod panely není ideální prostředí pro sukulenty, které vyžadují slunnou polohu. Uplatní se zde jiná vegetace, především některé suchomilné trávy a byliny. Na jedné střeše tak při kombinaci s fotovoltaikou mohou vzniknout odlišná stanoviště nejen pro rostliny, ale i pro hmyz a živočichy. Technika tedy může v tomto případě prospět i biodiverzitě. Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše. Zelená střecha ochlazuje okolí FVE panelů, což zvyšuje jejich účinnost o 3-5 % (fotovoltaické články ztrácejí výkon při přehřátí). Systémy jako Optigreen Solar FKD nabízejí speciální nosníky pro FVE panely ukotvené ve vegetačním souvrství - bez penetrace hydroizolace. Biosolární varianta nabízí dokonalé skloubení obou přístupů, které se náramně doplňují. Zelená střecha totiž svými výpary ochlazuje solární panely a zvyšuje tak jejich účinnost. Panely na druhou stranu vytvářejí během dne stín a na rostliny tak nepůsobí celodenní sluneční žár.
Pěstební zelené střechy
Zelené střechy je možné využít k rostlinné, zahradnické nebo zemědělské výrobě, soukromé nebo komerční. Představují možnost pěstování plodin v hustě zastavěném městském prostředí. V tomto případě není nejdůležitější ekonomický přínos, ale přínos spíše ekologický a sociální. Pěstební zelené střechy představují velký potenciál zejména pro školy či sousedské komunity a sociální zařízení. Střešní farmy se hodí i pro střechy supermarketů či restaurací a hotelů, které tak mohou využít čerstvých plodin z vlastní produkce. Na pěstební zelené střeše, stejně tak jako na intenzivní střešní zahradě, je vždy také nutné pamatovat na dostatečné množství vody pro zavlažování a mít k dispozici vhodný zdroj. Počítat s vodou z vodovodního řádu není vzhledem k její ceně a možnému nedostatku příliš prozíravé.
Zelené střechy a dotační programy
S podporou z NZÚ je možné financovat část nákladů na zelenou střechu - buď bezúročným úvěrem (od 9/2026), nebo přímou dotací NZÚ Light (pro zranitelné domácnosti). Dotační podmínky NZÚ se mohou měnit - aktuální informace ověřujte na novazelenausporam.cz.
Doporučení a normy
Stavební povolení pro zelenou střechu obvykle nepotřebujete - jedná se o udržovací práce nebo stavební úpravy, které nevyžadují povolení ani ohlášení. ČSN 73 1901-4 - česká norma pro navrhování vegetačních střech. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách: Požadavek na hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb. FLL směrnice: Německá směrnice pro zelené střechy, de facto evropský standard.
Statickou únosnost střechy musí posoudit autorizovaný statik. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textílii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Intenzivní zelená střecha je vhodná pouze pro střechy, které jsou stavěny na vyšší zatížení. Vrstva použitého substrátu je totiž silnější (30 až 100 cm), což zlepšuje vlastnosti střechy v udržování dešťové vody. Intenzivní zelená střecha je vhodná především pro terasy nebo střechy, které slouží jako odpočinkové zóny. Výška substrátu se pohybuje od 12 do 30 cm.
Sklon střechy
Ploché střechy sú jednoduché na inštaláciu a investične menej nákladnejšie. Sklon plochej strechy je maximálne 5°. Šikmé strechy sú technicky náročnejšie, preto je inštalácia nákladnejšia. Strechy so sklonom väčším ako 15° potrebujú zábrany proti zosuvu substrátu. Řešení pro šikmé střechy je také jednoduché. Vynecháte jen geotextilii, ale současně doplníte skladbu o drenážní zpomalovače, což jsou přepážky mezi deskami minerální vlny, které spolehlivě zabrání rychlému odtoku vody ze souvrství. Substrát je potřeba na šikmé ploše stabilizovat. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce.