Při stavbě nové střechy je důležité zvážit několik klíčových faktorů. Správně navržená a postavená střecha poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy a zajišťuje dlouhodobou trvanlivost celé budovy.
Typy střech pro garáže
Na montované garáže se používají dva základní typy střech - špičatá a plochá, které se liší nosnou konstrukcí i střešní krytinou. U plochých střech je nabídka krytin, a tím i vzhledu a vlastností střechy širší.
Plochá střecha
Pro samostatně stojící garáže s malým sklonem, kde se tvoří louže a dosluhuje asfaltová lepenka, existují modernější alternativy. Kromě opětovné lepenky lze zvážit stříkaný PUR nebo plechovou střechu. Stříkaný PUR je cenově akceptovatelný a má rozumnou životnost. Lze jej nastříkat i na lepenku a vytvořit tak lehký spád pro lepší odvodnění.
Pultová střecha
Pultovou střechu řadíme mezi šikmé střechy, nejčastěji se sklonem od 15° do 45°. Je tvořena pouze jednou nakloněnou rovinou střešního pláště. Jde o tvar střechy využívaný zejména na pasivní rodinné domy, na garáže, pergoly, přístavky, drobné zahradní konstrukce, jako je například kryté stání pro auto nebo krytou venkovní terasu a podobně. Princip konstrukce je velice jednoduchý. Jde o tzv. prázdný krov, který je tvořen rastrem krokví, osedlanými na pozednici a hřebenové vaznici. Vytváří mírně skloněnou jednoduchou plochu střechy. Plocha střechy by se měla rozkládat vždy na návětrné straně. Zvýšená fasáda s velkými okny by měla být orientována ke slunci, což umožňuje využívat sluneční energii. Díky tomu lze dosáhnout velmi příznivé energetické bilance. Sklon střechy musí být v souladu již s předem zvolenou krytinou (dle bezpečného sklonu střešní krytiny). Návrh a konstrukce pultové střechy vyžaduje odborníka.
Výhodou střešního systému Bramac 7° spočívá ve vícenásobném zajištění funkce střechy o malém sklonu. Betonová střešní taška MAX 7° vytváří díky vlastní speciální konstrukci těsný střešní plášť odolný nepříznivým vlivům povětrnosti. Všechny tašky (s výjimkou pultových tašek) jsou v oblasti délkového překrytí opatřeny plechovou vodní zarážkou. Tato úprava zabraňuje průniku dešťové vody ložnou spárou. Střešní tašky Bramac MAX 7° jsou opatřeny povrchovou úpravou Protector. Vyrábí se v cihlově červené, červenohnědé a ebenově černé barvě.
Čtěte také: Informace o pultové střeše a jejích výhodách
Střešní krytiny pro garáže
Zateplená střecha (Gardeon Thermopanel)
Střešní krytinu tvoří Thermopanely o tloušťce 50 mm a sendvičová konstrukce, jejíž součástí je tepelná izolace z PIR pěny. Výhodou Gardeon Thermopanel izolované střechy jsou její výborné tepelněizolační vlastnosti, které dosahují díky izolačnímu jádru - mimořádně účinné polyuretanové výplni střešních panelů. Díky zateplené střeše bude totiž uvnitř i v zimních měsících mnohem příjemněji než ve stavbě s běžnou střechou z trapézového plechu bez tepelné izolace. Střecha Gardeon Thermopanel má sendvičovou konstrukci z Thermopanelů s integrovanou izolací z progresivní PIR pěny. Pokud hledáte nejlepší poměr ceny a užitných vlastností, zkombinujte izolovanou střechu Gardeon Thermopanel s neizolovanými stěnami garáže. Vrchní strana krytiny je dodávána ve čtyřech barevných provedeních: bílá, hnědá, antracitová a cihlová. Ze spodní strany je krytina bílá / jemně šedá.
Trapézová střešní krytina bez izolace
Vlnitá krytina z trapézového plechu T18 o tloušťce 0,75 mm je určena na nezateplené objekty bez temperování. Je to ideální volba do nezateplených objektů, které nevyžadují temperování uvnitř stavby po celý rok.
Trapézová střešní krytina DRIPSTOP
Základní krytina z trapézového profilu T18 o tloušťce 0,75 mm má v tomto případě speciální povrchovou úpravu, která řeší problém povrchové kondenzace při neizolovaných objektech. Antikondenzační fólie DRIPSTOP je vyrobena z nespočetného množství mezi sebou propojených PES vláken. Mezi těmito vlákny existují malé komůrky. Jejich účelem je uchovávat kondenzát do té doby, dokud se po venkovním oteplení opět nevypaří zpět do prostoru (cca 500 g / m2 za 6 hodin).
Polykarbonátová střešní krytina
Pásy z průsvitného polykarbonátu s trapézovým profilem T18 o tloušťce 1 mm se na střeše kombinují s některou z plechových trapézových krytin, čímž se vnitřní prostor stavby účinně prosvětlí. Další možností je prosvětlení prostoru v garáži. Zejména pod většími garážemi totiž může být nedostatek přirozeného denního světla, čemuž se dá šikovně předejít vložením průhledných částí střešní krytiny.
Zelené střechy na garážích
Zelené střechy nejsou jen vizuálně přitažlivým prvkem moderní architektury - představují skutečnou revoluci v přístupu k životnímu prostředí. Pomáhají snižovat energetickou náročnost budov, zadržují dešťovou vodu, čistí ovzduší a poskytují útočiště rostlinám i drobným živočichům. Zelené střechy se hodí také na zastřešení pergoly nebo na garáž, případně i na zastřešení terasy. Ozeleněné střechy dokážou výborně izolovat střechu před ostrými slunečními paprsky i mrazy a navíc pomáhají lépe hospodařit s vodou na pozemku, kterou z velké části zadrží. Zlepšuje tepelné a izolační vlastnosti střešní konstrukce (v zimě zadržují teplo a snižují náklady na vytopení obydlí, v létě zabraňují přehřívání objektu). Zadrženou dešťovku využijete na provoz toalety nebo při praní, čímž ušetříte nemalé peníze za spotřebu vody. „Zelená střecha svému okolí vizuálně dává na vědomí vztah investora k životnímu prostředí. Její funkce sdružuje kromě příkladného vodního hospodářství i další zásady šetrného stavitelství.“
Čtěte také: Jak na udržitelné bydlení ve stodole?
Typy zelených střech
Vegetační střechy se dělí podle toho, co na nich chceme zasadit. Intenzivní zelené střechy mají silnější vrstvu substrátu, která umožňuje růst i keřů a menších stromů. Naopak extenzivní zelené střechy jsou lehké, nenáročné a ideální pro suchomilné rostliny, jako jsou například rozchodníky. Těm stačí tenčí vrstva substrátu, která má méně živin a vlhkosti - díky tomu na ní téměř neroste plevel. Klasikou nejvhodnější pro rodinné bydlení jsou tzv. střechy extenzivní, které potřebují jen poměrně malou vrstvu substrátu, do které se osází suchomilné rostlinky, a střecha tak nevyžaduje téměř žádnou zvláštní péči. Extenzivní střechy jsou nenáročné a samostatné. Osazují se především suchomilnými rostlinami, jako jsou rozchodníky (nebo rovnou rozchodníkové koberce), netřesky a některé druhy trav, které si poradí i s minimem vody a snesou silné slunce či mráz. Intenzivní střechy naopak umožňují vytvořit plnohodnotné zahrady - včetně travnatých ploch, keřů, bylinek a dokonce i malých stromů. S tím však přichází i vyšší nároky na péči, zavlažování a pravidelné hnojení. Suchomilné tučnolisté rozchodníky dokážou zadržet velké množství vody, přežijí dlouhodobé období bez deště a jsou nejméně náročné na údržbu. Přesto však ve své počáteční vegetační fázi potřebují intenzivní péči. Neobejdou se bez zalévání, pletí a hnojení. Tyto činnosti odpadají při použití předpěstovaných rozchodníkových rohoží.
Skladba zelené střechy
K tomu, abyste si mohli vegetační střechu pořídit, je dobré vědět, jak skladba zelené střechy vypadá. Skladba zelené střechy je složený ekosystém, kde každá vrstva hraje určitou roli. Při správném navržení a realizaci zajistí nejen dlouhou životnost střechy, ale také ekologické a ekonomické přínosy. Ačkoliv každá stavba vyžaduje individuální přístup, správná skladba vrstev je základem pro funkční a efektivní zelenou střechu. Základním parametrem je únosnost střechy, pozor ale i na únosnost tepelné izolace - pěnový polystyren obecně zvládne mnohem větší zatížení než minerální vata. Zásadním úkolem projektu zelené střechy je pak hospodaření s vodou. Potřebujeme zajistit, aby voda na střeše nějakou dobu vydržela - měla čas vsáknout se pořádně do substrátu nebo hydrofilní minerální vlny, zároveň ale musí mít možnost odejít funkční odvodňovací vrstvou. Obecně platí, že čím větší je sklon střechy, tím méně je třeba řešit, jak se střecha odvodní, naopak potřebujeme zajistit, aby voda setrvala co nejdéle.
- Hydroizolační vrstva: Aby vám zelená střecha vydržela dlouhé roky bez problémů, potřebuje pevný základ - a tím je hydroizolační vrstva. Jejím hlavním úkolem je zabránit pronikání vody do konstrukce budovy a chránit ji před neustálým působením vlhkosti. Protože rostliny mají houževnaté kořeny, které dokážou proniknout i do těch nejmenších spár, musí být hydroizolace odolná proti prorůstání. Pro spolehlivou funkčnost hydroizolační vrstvy se nejčastěji používají asfaltové modifikované pásy (SBS nebo APP modifikované) nebo moderní PVC/TPO membrány, které mají certifikovanou ochranu proti prorůstání kořenů. Hydroizolace je první a nejdůležitější vrstva, protože odděluje konstrukci střešního pláště, který musí plnit svoje statické a tepelně technické parametry, od vlastního vegetačního souvrství. Pokud nerealizujete vegetační souvrství ihned po aplikaci hydroizolace, je třeba vrstvu řádně zkontrolovat a případně požadovanou těsnost ověřit zátopovou nebo jiskrovou zkouškou. Separační geotextilie slouží jako ochrana hydroizolace, kterou by mohly poškodit např. kamínky.
- Ochrana hydroizolace: Jen hydroizolace pro bezproblémové fungování zelené střechy po dlouhá léta nestačí. Potřebuje ještě ochranu, která ji udrží v bezpečí před mechanickým poškozením od kamínků při zátěži i nežádoucími chemickými reakcemi mezi jednotlivými vrstvami střechy. Tato důležitá vrstva funguje jako štít mezi hydroizolací a dalšími materiály. Zabraňuje jejich přímému kontaktu a tím eliminuje riziko, že by se vzájemně ovlivňovaly způsobem, který by mohl oslabit jejich funkčnost. U šikmých střech (nad 10°) tato vrstva není nutná, protože se u nich nopové fólie neinstalují - není třeba střechu odvodňovat. Naopak se v této části musí řešit instalace drenážních zpomalovačů, které zabraňují příliš rychlému odtékání vody.
- Drenážní a hydroakumulační vrstva: Drenážní a hydroakumulační vrstva hraje v zelené střeše dvojí roli. Na jedné straně pomáhá s regulací vody v celém systému - odvádí přebytečnou vláhu, aby se střecha nepřemokřila. Zároveň však funguje jako zásobárna vody, která poskytuje potřebnou vlhkost rostlinám i během suchých období. Nejčastěji se k tomuto účelu využívají nopové fólie s různou hloubkou kalíšků, které dokáží zadržet 20 až 40 litrů vody na m². Nopová fólie je vhodná jako hydroakumulační vrstva. U extenzivních střech, kde rostou nenáročné rostliny, postačí mělčí kalíšky. Naopak intenzivní střechy s keři nebo menšími stromy obvykle vyžadují hlubší retenční systémy, které dokážou udržet větší množství vody. Kombinace klasické nopové fólie jako drenáže a speciální hydroakumulační vrstvy, například Isover Flora z minerální vlny, dokáže zadržet obrovské množství vody. Tato kombinace je ideální pro střechy trvale vystavené slunci.
- Filtrační geotextilie: Bez správné ochrany se drenážní systém postupně zanáší jemnými částicemi substrátu, což snižuje jeho účinnost. Filtrační geotextilie zabraňuje odplavování zeminy ke vpusti a poškození hydroakumulační vrstvy. Nopovou fólii je třeba ochránit proti zanesení a poškození další vrstvou geotextilie - tentokrát filtrační, s plošnou hmotností okolo 120 g/m2.
- Substrát: Tloušťka této vrstvy se liší podle typu střechy. Extenzivní zelené střechy, které využívají nenáročné rostliny, si vystačí s 5-10 cm substrátu. Naopak intenzivní střechy, kde rostou keře nebo dokonce malé stromy, potřebují 30 cm a více, aby měly rostliny dostatek prostoru pro zakořenění. Substrát musí být dostatečně lehký, aby nepřetěžoval konstrukci střechy, ale zároveň schopný zadržovat vodu a poskytovat rostlinám dostatek vláhy. Na filtrační geotextilii je možné navést střešní substrát, který poskytuje vhodné podmínky pro zakořenění a růst vegetace. Nikdy se nesmí používat zemina ze zahrady, ornice, ani zakoupený zahradnický substrát, který pro střešní zahradu neobsahuje dostatečné množství minerálních látek. Nahradit část substrátu minerální vlnou je obzvláště vhodné u šikmých střech nad 10°, protože čedičová vlna má mnohem větší hydroakumulační schopnost než vrstva substrátu. Hydrofilní minerální vlna může být omylem zaměněna za klasickou stavební, která vodu odpuzuje!
- Vegetační vrstva (výsadba): Tato vrstva je tím, co dělá zelenou střechu skutečně živou. Přináší nejen estetickou hodnotu, ale také ekologické výhody a pomáhá chránit budovu před extrémními teplotami. Na pokrytí extenzivní střechy se využívají suchomilné rostliny, jako jsou netřesky nebo rozchodníky. Zakoupené rostliny by měly vypadat svěže a měly by být zasazeny co nejdříve. Rozchodníkové řízky je nutné aplikovat nejpozději do dvou dnů. Předpěstované koberce taktéž, případně je rozbalit, aby se nezapařily.
Samotnou pokládku zelené střechy je vždy lepší řešit s odbornou firmou. Na Moravě se pěstují vlastní, českým podmínkám přizpůsobené, rozchodníkové koberce. Vkládání nových příspěvků je dostupné pouze pro přihlášené uživatele.
Další důležité aspekty zelených střech
- Ochrana fasády: Aby se při dešti nešpinila fasáda, používá se po obvodu vegetační střechy zásyp z kačírku, tedy praného kameniva, které nesmí obsahovat velké procento jemných částic. Kamenivo sypeme také v okolí vpustí, prostupů potrubí, světlíků, střešních oken nebo atik, tedy v okolí míst, která chceme chránit před zarůstáním vegetací, jež by mohla trhat oplechování nebo ucpávat odvodňovací otvory. Protože místa, kde bude kačírek, a kde substrát musíme jasně vymezit, instalují se tzv. ukončovací kačírkové lišty, které udržují materiál na místě. Kačírkové obsypy stačí u malých střech v místě odtoku - okap nebo vpusť.
- Péče o zelenou střechu: Každá zelená střecha potřebuje péči, a to i ta extenzivní, která patří k nejméně náročným na servis. Zavlažování není nutné v případě dobře prokořeněné rozchodníkové střechy.
Čtěte také: Stavba šikmé střechy pro kůlnu krok za krokem
tags: #jednoducha #skladba #strechy #garaze